Jan Mukařovský, Frank Wollman a literární věda na přelomu 40. a 50. let 20. století : úskalí cesty mezi strukturalismem a stalinismem

Příspěvek rekapituluje literárněvědné myšlení dvou významných osobností českého strukturalismu, estetika a literárního teoretika Jana Mukařovského (1891–1975) a slavisty Franka Wollmana (1888–1969) na přelomu 40. a 50. let minulého století. Zatímco Mukařovský již v 30. letech patřil k radikálním propagátorům strukturální estetiky, Wollman prostřednictvím literárněhistorického studia obohacoval strukturální metodu o další přístupy (fenomenologie, sociologie ad.). Tento postoj určoval i jejich "reakci" po druhé světové válce: jestliže Mukařovský se od strukturalismu ostře distancoval a vyzdvihl marxisticko-leninskou teorii odrazu (Stranickost ve vědě a v umění, 1949), Wollman v dosud nepublikovaném textu Uvedení do methodologie literarněvědné a do theorie literatury (pravděpodobně 1949) od svého pojetí strukturalismu ani v období stalinismu nemusel odstoupit. V této publikaci uceleně podal soustavu literární vědy s důrazem na metodologické otázky, komparatistiku a literárněvědnou slavistiku.

The paper summarises the literary thought of two great men of Czech structuralism at the turn of the 1950s – the aesthetician and literary historian Jan Mukařovský (1891–1975) and the Slavonic scholar Frank Wollman (1888–1969). While the former was already in the 1930s a radical supporter of structural aesthetics, the literary historical researches of the latter enriched the structuralist method with novel approaches (phenomenology, sociology, etc.).These attitudes then determined their "reactions" after the second world war: whereas Mukařovský entirely detached himself from structuralism, accentuating the Marx-Lenininst theory of reflection (Stranickost ve vědě a v umění, 1949 [Partisanship in science and art]), Wollman in his hitherto unpublished text Uvedení do methodologie literarněvědné a do theorie literatury (presumably 1949) [An Introduction to the methodology of literary research and to the theory of literature] did not have to abandon his concept of structuralism even in the Stalinist era. In this work he offers a coherent system of literary scholarship with emphasis on methodological issues, comparative studies and Slavonic literary studies.