Vliv přípravného studia učitelů na rozvoj jejich profesního vidění

Title: Vliv přípravného studia učitelů na rozvoj jejich profesního vidění
Variant title:
  • The influence of teacher education on the development of their professional vision
Source document: Studia paedagogica. 2022, vol. 27, iss. 1, pp. [13]-33
Extent
[13]-33
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Profesní vidění jako schopnost identifikovat ve viděném podstatné jevy, připisovat jim význam a uvažovat nad nimi v souladu s dostupným poznáním je důležitá součást profesního rozvoje učitele, neboť učitelovo vnímání situací ve výuce ovlivňuje jeho rozhodování a jednání, a má tak vliv i na kvalitu výuky. Studie zkoumá, jaký vliv na rozvoj profesního vidění má ta část univerzitního studia učitelství, která zahrnuje zejména oborově-didaktické kurzy a oborovou praxi. V žádném z kurzů nebylo profesní vidění cíleně rozvíjeno. Studie se účastnili studenti učitelství 1. stupně a studenti učitelství anglického jazyka, biologie, výtvarné výchovy a matematiky (N = 114). Analýzou jejich písemných reflexí videozáznamu v pretestu a posttestu bylo zjištěno, že u nich došlo k posunům v obou dimenzích profesního vidění, a to ve výběrovém zaměření pozornosti i uvažování založeném na vědění. Studenti na konci studia si významně více všímají záležitostí týkajících se kurikula, oboru a oborové didaktiky (v zaměření na žáka a jeho činnost v hodině nedošlo ke změně) a více komentují konkrétní výukové situace oproti poskytování obecných komentářů. Zároveň studenti v závěru studia pozorované jevy méně často subjektivně hodnotí bez zdůvodnění, více je vysvětlují, někdy i s oporou v teorii (tato změna nebyla statisticky signifikantní). Tyto posuny v profesním vidění lze považovat z hlediska profesního rozvoje budoucích učitelů za žádoucí, chybějící posuny lze podpořit cílenými intervencemi.
Professional vision, as the ability to identify important phenomena within what is observed, to ascribe meaning to them, and to reason about them in accordance with the available knowledge, is an important part of teachers' professional development, as their perceptions of teaching situations influence their decisions and actions, and thus the quality of their teaching. The study explores how professional vision is influenced by the part of university teacher education that includes mainly subject-didactic courses and teaching practice. The development of professional vision was not targeted in any of the courses. The participants were future elementary teachers and future teachers of the English language, biology, mathematics, and art (N = 114). The analysis of their written reflections of a video-recording of a lesson in the pre-test and post-test uncovered developments in both dimensions of professional vision, i.e., selective attention and knowledge-based reasoning. Student teachers at the end of their university studies commented significantly more on matters of curricula, subject, and subject didactics (there was no change in their focus on the pupils and their activities in the lesson) and commented more on concrete moments in the lesson as opposed to providing general comments. Moreover, in the post-test, the student teachers evaluated the observed moments less frequently without justification; they explained the moments more, sometimes using theory (this shift was not statistically significant). This development of professional vision is desirable in terms of future teachers' professional development. Missing shifts can be supported by specific interventions.
Note
Výzkum byl podpořen projektem PROGRES Q17 – Příprava učitele a učitelská profese v kontextu vědy a výzkumu.
References
[1] Amador, J. M., Bragelman, J., & Superfine, A. C. (2021). Prospective teachers' noticing: A literature review of methodological approaches to support and analyze noticing. Teaching and Teacher Education, 99, 103256. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1016/j.tate.2020.103256 | DOI 10.1016/j.tate.2020.103256

[2] Berliner, D. C. (2001). Learning about and learning from expert teachers. International Journal of Educational Research, 35(5), 463–482. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1016/S0883-0355(02)00004-6 | DOI 10.1016/S0883-0355(02)00004-6

[3] Blomberg, G., Stürmer, K., & Seidel, T. (2011). How pre-service teachers observe teaching on video: Effects of viewers' teaching subjects and the subject of the video. Teaching and Teacher Education, 27(7), 1131–1140. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1016/j.tate.2011.04.008 | DOI 10.1016/j.tate.2011.04.008

[4] Copur-Gencturk, Y., & Rodrigues, J. (2021). Content-specific noticing: A large scale of mathematics teachers' noticing. Teaching and Teacher Education, 101, 103320. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1016/j.tate.2021.103320 | DOI 10.1016/j.tate.2021.103320

[5] Darling-Hammond, L. (2014). Strengthening clinical preparation: The holy grail of teacher education. Peabody Journal of Education, 89(4), 547–561. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1080/0161956X.2014.939009 | DOI 10.1080/0161956X.2014.939009

[6] Goodwin, C. (1994). Professional vision. American Anthropologist, 96(3), 606–633. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1525/aa.1994.96.3.02a00100 | DOI 10.1525/aa.1994.96.3.02a00100

[7] Jacobs, V. R., Lamb, L. L. C., & Philipp, R. A. (2010). Professional noticing of children's mathematical thinking. Journal for Research in Mathematics Education, 41(2), 169–202. https://www-jstor-org.ezproxy.muni.cz/stable/20720130 | DOI 10.5951/jresematheduc.41.2.0169

[8] Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Kostková, K., Janík, M., & Hublová, G. (2014). Profesní vidění učitelů: pokus o zmapování výzkumného pole. Pedagogika, 64(2), 151–176.

[9] Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Uličná, K., & Janík, M. (2016). Profesní vidění učitelů a jeho rozvíjení prostřednictvím videoklubů. Masarykova univerzita.

[10] Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., Lukavský, J., Minaříková, E., Sliacky, J., Šalamounová, Z., Šebestová, S., Vondrová, N., & Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Masarykova univerzita.

[11] Kramer, M., Förtsch, C., Stürmer, J., Förtsch, S., Seidel, T., & Neuhaus, B. J. (2020). Measuring biology teachers' professional vision: Development and validation of a video-based assessment tool. Cogent Education, 7(1), 1823155. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1080/2331186X.2020.1823155 | DOI 10.1080/2331186X.2020.1823155

[12] Lojdová, K., & Lukas, J. (2015). Scénáře donucovací moci u studentů učitelství na praxi: Studentka Alice. Studia paedagogica, 20(3), 113–130. https:/doi.org/10.5817/SP2015-3-7 | DOI 10.5817/SP2015-3-7

[13] Minaříková, E. (2014). Profesní vidění studentů učitelství anglického jazyka: jak vidí studenti výukové situace zachycené na videu? Pedagogická orientace, 24(5), 753–777. http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.5817/PedOr2014-5-753 | DOI 10.5817/PedOr2014-5-753

[14] Minaříková, E., & Janík, T. (2012). Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho uchopení. Pedagogická orientace, 22(2), 181–204. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.5817/PedOr2012-2-181 | DOI 10.5817/PedOr2012-2-181

[15] Němečková, L., & Pavlasová, L. (2019). Evaulation of one's own lesson with and without the use of video in the future biology teachers. In Proceedings of INTED2019 Conference (2249–2253). IATED Valencia, Spain. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.21125/inted.2019.0633

[16] Oonk, W., Verloop, N., & Gravemeijer, K. P. E. (2020). Analyzing student teachers' use of theory in their reflections on mathematics teaching practice. Mathematics Education Research Journal, 32(4), 563–588. https:/doi.org/10.1007/s13394-019-00269-y | DOI 10.1007/s13394-019-00269-y

[17] Orchard, J., Kelly, L., & Winstanley, C. (2020). 'Head' and 'heart' work: Re-appraising the place of theory in the 'academic dimension' of pre-service teacher education in England. Studia paedagogica, 25(2), 139–159. http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.5817/SP2020-2-7 | DOI 10.5817/SP2020-2-7

[18] Pavlasová, L., Stará, J., Vondrová, N., Novotná, M., Robová, J., & Uličná, K. (2018). Výběrové zaměření pozornosti u studentů učitelství a povaha jejich interpretací. Pedagogika, 68(1), 5–24. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.14712/23362189.2017.625 | DOI 10.14712/23362189.2017.625

[19] Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Tůma, F., & Zerzová, J. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Masarykova univerzita.

[20] Renkl, A. (1997). Learning from worked-out examples: A study on individual differences. Cognitive Science, 21(1), 1–29. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1016/S0364-0213(99)80017-2 | DOI 10.1207/s15516709cog2101_1

[21] Santagata, R., & Taylor, K. (2018). Novice teachers' use of student thinking and learning as evidence of teaching effectiveness: A longitudinal study of video-enhanced teacher preparation. Contemporary Issues in Technology and Teacher Education, 18(1), 11–28.

[22] Santagata, R., & Yeh, C. (2014). Learning to teach mathematics and to analyze teaching effectiveness: Eevidence from a video- and practice-based approach. Journal of Mathematics Teacher Education, 17(6), 491–514. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1007/s10857-013-9263-2 | DOI 10.1007/s10857-013-9263-2

[23] Santagata, R., Zannoni, C., & Stigler, J. W. (2007). The role of lesson analysis in pre-service teacher education: An empirical investigation of teacher learning from a virtual video based field experience. Journal of Mathematics Teacher Education, 10(2), 123–140. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1007/s10857-007-9029-9 | DOI 10.1007/s10857-007-9029-9

[24] Seidel, T., Stürmer, K., Blomberg, G., Kobarg, M., & Schwindt, K. (2011). Teacher learning from analysis of videotaped classroom situations: Does it make a difference whether teachers observe their own teaching or that of others? Teaching and Teacher Education, 27(2), 259–267. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1016/j.tate.2010.08.009 | DOI 10.1016/j.tate.2010.08.009

[25] Sherin, M. G. (2001). Developing a professional vision of classroom events. In T. Wood, B. S. Nelson & J. Warfield (Eds.), Beyond classical pedagogy: Teaching elementary school mathematics (pp. 75–93). Taylor and Francis.

[26] Sherin, M. G., & van Es, E. A. (2005). Using video to support teachers' ability to notice classroom interactions. Journal of Technology and Teacher Education, 13(3), 475–491.

[27] Sherin, M., & van Es, E. A. (2009). Effects of video club participation on teachers' professional vision. Journal of Teacher Education, 60(1), 20–37. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1177/0022487108328155

[28] Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner: How professionals think in action. Basic Books.

[29] Simpson, A., Vondrová, N., & Žalská, J. (2018). Sources of shifts in pre-service teachers' patterns of attention: The roles of teaching experience and of observational experience. Journal of Mathematics Teacher Education, 21(6), 607–630. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1007/s10857-017-9370-6 | DOI 10.1007/s10857-017-9370-6

[30] Smith, K., & Hodson, E. (2010). Theorising practice in initial teacher training. Journal of Education for Teaching, 36(3), 259–275. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1080/02607476.2010.497366 | DOI 10.1080/02607476.2010.497366

[31] Steffensky, M., Gold, B., Holdynski, M., & Möller, K. (2015). Professional vision of classroom management and learning support in science classrooms: Does professional vision differ across general and content-specific classroom interactions? International Journal of Science and Mathematics Education, 13(2), 351–368. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1007/s10763-014-9607-0 | DOI 10.1007/s10763-014-9607-0

[32] Stockero, S. L. (2008). Using a video-based curriculum to develop a reflective stance in prospective mathematics teachers. Journal of Mathematics Teacher Education, 11(5), 373–394. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1007/s10857-008-9079-7 | DOI 10.1007/s10857-008-9079-7

[33] Stockero, S. L. (2021). Transferability of teacher noticing. ZDM – Mathematics Education, 53, 73–884. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1007/s11858-020-01198-y | DOI 10.1007/s11858-020-01198-y

[34] Stürmer, K., Könings, K. D., & Seidel, T. (2015). Factors within university-based teacher education relating to preservice teachers' professional vision. Vocations and Learning, 8(1), 35–54. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1007/s12186-014-9122-z | DOI 10.1007/s12186-014-9122-z

[35] Šeďová, K., Šalamounová, Z., Švaříček, R., Sedláček, M., Majcík, M., & Navrátilová, J. (2019). Výuková komunikace. Muni Press.

[36] Švaříček, R., Šeďová, K., Šalamounová, Z., & Sedláček, M. (2017). Jak se učitelé učí: Cestou profesního rozvoje k dialogickému vyučování. Masarykova univerzita.

[37] Uličná, K. (2017). Profesní vidění budoucích učitelů angličtiny: Specifické pozorování a uvažování založené na vědění. e-Pedagogium, 17(2), 38–49. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.5507/epd.2017.023

[38] van Es, E. A., & Sherin, M. G. (2002). Learning to notice: Scaffolding new teachers' interpretations of classroom interactions. Journal of Technology and Teacher Education, 10(4), 571–596.

[39] van Es, E. A., & Sherin, M. G. (2008). Mathematics teachers' "learning to notice" in the context of a video club. Teaching and Teacher Education, 24(2), 244–276. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1016/j.tate.2006.11.005 | DOI 10.1016/j.tate.2006.11.005

[40] van Es, E. A., & Sherin, M. G. (2010). The influence of video clubs on teachers' thinking and practice. Journal of Mathematics Teacher Education, 13(2), 155–176. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1007/s10857-009-9130-3 | DOI 10.1007/s10857-009-9130-3

[41] Vondrová, N., & Žalská, J. (2015). Ability to notice mathematics specific phenomena: What exactly do student teachers attend to? Orbis scholae, 9(2), 77–101. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.14712/23363177.2015.81 | DOI 10.14712/23363177.2015.81

[42] Vondrová, N., Novotná, M., Pavlasová, L., Robová, J., Stará, J., & Uličná, K. (2020). Videointerventions: Bridges between theory and practice in pre-service teachers' development. Karolinum.

[43] Wiens, P. D., LoCasale-Crouch, J., Cash, A. H., & Romo Escudero, F. (2020). Preservice teachers' skills to identify effective teaching interactions: Does it relate to their ability to implement them? Journal of Teacher Education, 72(2), 180–194. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1177/0022487120910692 | DOI 10.1177/0022487120910692

[44] Yang, X., König, J., & Kaiser, G. (2021). Growth of professional noticing of mathematics teachers: A comparative study of Chinese teachers noticing with different teaching experiences. ZDM – Mathematics Education, 53, 29–42 https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1007/s11858-020-01217-y | DOI 10.1007/s11858-020-01217-y