Koncept přírodovědné gramotnosti v České republice : analýza a porovnání

Title: Koncept přírodovědné gramotnosti v České republice : analýza a porovnání
Variant title:
  • The concept of scientific literacy in the Czech Republic : an analysis and comparison
Source document: Studia paedagogica. 2019, vol. 24, iss. 3, pp. [93]-109
Extent
[93]-109
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Přírodovědná gramotnost je pojem, který je od 50. let 20. století užíván v mezinárodním prostředí, v posledních desetiletích v souvislosti s šetřením PISA. Také v kontextu vzdělávání v České republice se s tímto pojmem můžeme setkat, ačkoli neexistuje jeho jediné vymezení. Cílem studie je analýza a porovnání tří českých a jednoho mezinárodního dokumentu, které se k přírodovědné gramotnosti vztahují. Na základě obsahové analýzy a komparace dokumentů se ukazuje, že jednotlivá vymezení přírodovědné gramotnosti shodně zahrnují: znalost a používání přírodovědných pojmů; znalost a používání vědeckých metod; reflexi vědecké práce a širší kontext přírodovědného poznání. Vymezení se liší jen mírně, a to především v důrazu na životní prostředí, souvislost mezi rozvojem přírodovědné a čtenářské gramotnosti, zacházení s informacemi z médií a v různém detailu vymezení přírodovědné gramotnosti. Implementování přírodovědné gramotnosti do aktuálně revidovaného kurikula se jeví jako možné bez větších obtíží.
Scientific literacy is a term which has been internationally used since the 1950s. In recent decades, the term has often been connected to the Programme for International Student Assessment (PISA). The term also appears in the context of the Czech educational system, though it has multiple definitions. The objective of this study is to analyze and compare four documents on scientific literacy (of which three are Czech and one international). Content analysis and comparison of the documents show that individual definitions of the term share the following features: knowledge and the use of scientific terms, knowledge and the use of the scientific methods, reflection of scientific work, and the broader context of scientific knowledge. The definitions differ only slightly, mostly in their emphasis on the environment, the connections between the development of scientific and reading literacy, how they deal with information obtained from the media, and other minor details. The study concludes by showing that implementation of scientific literacy in the current revised curriculum seems to be possible without major difficulties.
Note
Tato publikace byla podpořena programem Univerzitní výzkumná centra UK č. UNCE/HUM/024.
References
[1] Agin, M. L. (1974). Education for scientific literacy: A conceptual frame of reference and some applications. Science Education, 58(3), 403–415. | DOI 10.1002/sce.3730580316

[2] Anderson, L. W., & Krathwohl, D. R. (2001). A taxonomy for learning, teaching and assessing: a revision of Bloom's taxonomy of educational objectives. New York: Longman.

[3] Archer-Bradshaw, R. E. (2014). Demystifying scientific literacy: Charting the path for the 21st century. Journal of Educational and Social Research, 4(3), 165–172.

[4] Branscomb, A. W. (1981). Knowing how to know. Science, Technology and Human Values, 6(36), 5–9.

[5] Bybee, R. (1997). Achieving scientific literacy: From purposes to practices. Portsmouth: Heinemann.

[6] ČŠI. (2015). Metodika pro hodnocení přírodovědné gramotnosti. Dostupné z http://www.niqes.cz/Niqes/media/Testovani/KE%20STA%C5%BDEN%C3%8D/V%C3%BDstupy%20KA1/P%C5%99G/Metodika-pro-hodnoceni-rozvoje-PrG.pdf

[7] DeBoer, G. E. (2000). Scientific literacy: Another look at its historical and contemporary meanings and its relationship to science education reform. Journal of Research in Science Teaching, 37(6), 582–601. | DOI 10.1002/1098-2736(200008)37:6<582::AID-TEA5>3.0.CO;2-L

[8] Dillon, J. (2009). On scientific literacy and curriculum reform. International Journal of Environmental and Science Education, 4(3), 201–213.

[9] Eilks, I., Nielsen, J. A., & Hofstein, A. (2014). Learning about the role and function of science in public debate as an essential component of scientific literacy. In C. Bruguiere, A. Tiberghien, & P. Clement (Eds.), Topics and trends in current science education (s. 85–100). Dordrecht: Springer.

[10] Faltýn, J., Nemčíková, K., & Zelendová, E. (Eds.). (2010). Gramotnosti ve vzdělávání – příručka pro učitele. Dostupné z http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/03/Gramotnosti-ve-vzdelavani11.pdf

[11] Hand, B., & Prain, V. (2006). Moving from border crossing to convergence of perspectives in language and science literacy research and practice. International Journal of Science Education, 28(2–3), 101–107. | DOI 10.1080/09500690500336528

[12] Holbrook, J. (2005). Making chemistry teaching relevant. Chemical Education International, 6(1), 1–12.

[13] Holbrook, J., & Rannikmäe, M. (2009). The meaning of scientific literacy. International Journal of Environmental and Science Education, 4(3), 275–288.

[14] Hurd, P. H. (1958). Science literacy: Its meaning for American schools. Educational Leadership, 16(1), 13–16.

[15] Hurd, P. H. (1998). Scientific literacy: New minds for a changing world. Science Education, 82(3), 407–416. | DOI 10.1002/(SICI)1098-237X(199806)82:3<407::AID-SCE6>3.0.CO;2-G

[16] Laugksch, R. C. (2000). Scientific literacy: A conceptual overview. Science Education, 84(1), 71–94. | DOI 10.1002/(SICI)1098-237X(200001)84:1<71::AID-SCE6>3.0.CO;2-C

[17] OECD. (2016). PISA 2015: Assessment and analytical framework. Paris: OECD Publishing.

[18] Pella, M. O., O'Hearn, G., & Gale, C. W. (1966). Referents to scientific literacy. Journal of Research in Science Teaching, 4(3), 199–208. | DOI 10.1002/tea.3660040317

[19] Roberts, D. A. (2007). Scientific literacy/science literacy. In S. K. Abell & N. G. Lederman (Eds.), Handbook of research in science education (s. 729–780). Mahwah: Lawrence Erlbaum.

[20] RVP ZV (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání). (2017). Praha: MŠMT. Dostupné z http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2017_cerven.pdf

[21] Shamos, M. H. (1995). The myth of scientific literacy. New Brunswick: Rutgers University Press.

[22] Sjøberg, S. (2015). PISA and global educational governance – A critique of the project. Its uses and implications. Eurasia Journal of Mathematics, Science and Technology Education, 11(1), 111–127. | DOI 10.12973/eurasia.2015.1310a

[23] Stuckey, M., & Eilks, I. (2015). Chemistry under your skin? Experiments with tattoo inks for secondary school chemistry students. Journal of Chemical Education, 92(1), 129–134. | DOI 10.1021/ed400804s

[24] Svoboda, E., & Kolářová, R. (2006). Didaktika fyziky základní a střední školy: Vybrané kapitoly. Praha: Karolinum.

[25] Van den Akker, J. (2010). Beyond Lisbon 2010: Perspectives from research and development for educational policy in Europe. Sint-Katelijne-Waver: CIDREE (Consortium of Institutions for Development and Research in Education in Europe).

[26] VÚP. (2011). Gramotnosti ve vzdělávání – soubor studií. Dostupné z http://www.nuv.cz/uploads/Publikace/vup/Gramotnosti_ve_vzdelavani_soubor_studii1.pdf

[27] Wellington, J., & Osborne, J. (2001). Language and literacy in science education. Buckingham: Open University Press.

[28] Yore, L. D., Hand, B., Goldman, S. R., Hildebrand, G. M., Osborne, J. F., Treagust, D. F., & Wallace, C. S. (2004). New directions in language and science education research. Reading Research Quarterly, 39(3), 347–352.