Proč by se měl filozof vědy zajímat o simulace?

Proč by se měl filozof vědy zajímat o počítačové simulace? Autorka ve své práci argumentuje tezi, podle níž je počítačová simulace nejen samozřejmou součástí vědeckých metod, ale navíc má potenciál rozvíjet na poli filozofie vědy zcela nové metodologické koncepty a kategorie. Na příkladu tzv. numerického experimentu, který představuje jednu z nejčastějších podob počítačových simulací ve vědě, je ukázán jejich nejasný metodologický status. Na jedné straně lze u simulací (konkrétně numerického experimentování) sledovat vlastnosti, které jsou typické pro teoretický přístup ve vědě, na druhé straně však rovněž vystupují v roli velmi blízké empirické evidenci, čímž se naopak blíží experimentu. V textu autorka představuje zejména Humphreysovu interpretaci počítačové simulace jako hybridní kategorie, která vzbuzuje diskuzi nad založením zcela nové, simulace lépe postihující teorie vědy.

Why should a philosopher of science be interested in simulations at all? The author of the paper points out current ubiquity of computer simulation methods in science, and more importantly, their great potential for development of truly new methodological concepts and categories in theory and philosophy of science. The described example of a numerical experiment, which is one of the most used and useful forms of simulation in science, epitomizes their ambiguous methodological status. On one hand, one can clearly identify features of simulations that are obviously related to theoretical approaches in science. On the other hand, simulations often play a role similar to empirical evidence, which leads us to a conclusion that simulations might be more on the experimental side. In this paper I focus mainly on Humphreys` interpretation of simulation as a hybrid category that could arouse a call for new foundation of theory of science.