Název: Doterajšie výsledky výskumu na Kláštorisku v Slovenskom raji
Variantní název:
- Die bisherigen Forschungsergebnisse in KlaStorisko, Slowakisches Paradies
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1988, roč. 13, č. [1], s. 423-439
Rozsah
423-439
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139777
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] A néma barát... 1985: A néma barát megszólal. (Válogatás a Karthauzi Névtelen beszédeiböl.) Budapest.
[2] Bal J.—Förster J.—Kaufmann A., 1910—1913: Hain Gáspár Löcsei krónikája I —III. Levoča.
[3] Bárdossy J., 1802: Supplementum Analectorum terrae Scepusiensis. Levoča.
[4] Beňko J., 1985: Osídlenie severného Slovenska. Košice.
[5] Bligny B., 1951: Les Premiers Chartreux et la pauvreté. In: Le Moyen Age 22, s. 27—60.
[6] Bóryová M., 1974: Príspevok k dejinám tatárskeho vpádu na Slovensko. Diplomová práca. Bratislava.
[7] Braunfelse W., 1969: Abendländische Klosterbaukunst. Köln.
[8] Bukovský J.—Cejnková D., 1975: Středověké nálezy z obvodu bývalého kurtuziánského kláštera v Králově Poli. In: Památková péče č. 4, s. 235—249.
[9] Burian V., 1964: Husitské opevnění Kartouzka v Dolanech. In: Archeologické rozhledy č. 13, s. 793—804.
[10] Čaplovič D., 1972: Archeologický výskum na Kláštorisku. In: Krásy Slovenska XLIX, č. 9, s. 406—407.
[11] Dedek C. L., 1889: A karthusiak Magyarországban. Budapest.
[12] Dejiny Slovenska, 1985: Dejiny Slovenska I (do roku 1526). Bratislava.
[13] Dmitrewski von M., 1913: Die christliche freiwillige Armut von Usprung der Kirche bis zum 12. Jahrhundert. Berlin—Leipzig.
[14] Fejér G., 1829—1844: Codex diplomaticus Hungariae ecclesiasticus ac civilis I—XI. Budae.
[15] Fodor A., 1977: Die Bibliothek der Kartause Lechnitz in der Zips vor 1500. In: Studia ex historia scriptorae, librorum et ephemeridum. Budapest, s. 1—22.
[16] Gajdoš J. V., 1973: Doklady o knižnej kultúře kartuziánov na Slovensku. Rozmnoženina v Univ. knižnici Bratislava, pod sign. S B 17130.
[17] Hamanová P., 1959: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce XIX. stol. Praha.
[18] Hogg J., 1980: Everyday life in the Charterhouse in tne fourteenth and fifteenth centuries. In: Klösterliche Sachkultur des Spätmittelalters Nr. 3 (Wien), s. 113 až 146.
[19] Hogg J., 1984: Die Ausbreitung der Kartäuser. In: W. Hildebrand: Kartause Gaming. 900 Jahre Kartäuser-Orden 1084—1984. Gaming, s. 101—120.
[20] Hradszky J., 1875: Die Einfälle der Mongolen in Ungarn un der Zufluchsteln (Lapis refugii) in der Zips. In: Magyarországi Kárpátegylet évkönyve II, s. 120—172.
[21] Hradszky J., 1904: Additamenta ad initia progressus ac praesens status capituli Scepusiensis. Sp. Podhradie.
[22] Jakubička M., 1911—1912: Klášter Zahrada sv. Máří řádu kartusiánského na Újezdě v Praze. In: Časopis Musea království českého LXXXV, s. 317—328, LXXXVI, s. 245 až 257, 312—321 a 454—467.
[23] Koroknay E., 1960: A lövöldi karthauzi kolostor kötéseiröl. In: Esztergom évlapjai, s. 25—34.
[24] Koroknay E., 1962: A Korvina-kötések ulászló-kori periódusáról. In: Müvészettörténeti értesítö 2—3. szám., s. 125—136.
[25] Koroknay E., 1965: Die Blinddruck — Einbände in der Bibliotheca Corvina und Probleme der klösterlichen Buchbinderweskstätten in Ungarn. In: Acta Historiae Artium Academiae Scientiarum Hungaricae T. XI, s. 95—132.
[26] Kútnik J., 1966: K predkartuziánskym dejinám Červeného kláštora pri Dunajci. In: Nové obzory 8, s. 176—192.
[27] La Grande Chartreuse 1950: La Grande Chartreuse par un Chartreux. Paris—Grenoble.
[28] Lederer E., 1953: Tatarskoje našestvie na Vengriu v svjazi s meždunarodnymi sobytijami epochi. In: Acta historica Acad. scientiarum Hungariae II, s. 4—31.
[29] Löbbel H., 1899: Die Stifter des Carthäuser-Ordens der Heilige Bruno aus Köln. Münster i. W.
[30] Maisons... 1919: Maisons de l'Ordre des Chartreux, Vues et notices. Tom. IV. Parkminster.
[31] Majtán M. a kol., 1982: Zeměpisná jména Československa. Praha.
[32] Mencl V., 1951—1952: Tvary klenebních žeber v české gotické architektuře. In: Zprávy památkové péče XI—XII, s. 268—281.
[33] Pajdušák M., 1924: Kláštorisko. Levoča.
[34] Pajdušák M., 1944: Medveď v kláštore kartuziánov na Kláštorisku. In: Pútnik svätovojtešský (kalendár), s. 35—41.
[35] Panofsky E., 1981: Význam ve výtvarném umění (preklad). Praha.
[36] Polla B., 1962: Zisťovací historicko-archeologický výskum na bratríckom Tábore na Zelenej hure v Hrabušiciach. In: Slovenská archeologia X-1, s. 253—279.
[37] Ravier A., 1967: Saint Bruno. Le premier des ermites de Chartreuse. Paris.
[38] Repčák J., 1967: Súpis literatúry k dejinám Kláštoriska. ŠVK Prešov.
[39] Ruttkay A., 1981: Zaniknutý hrad na Michalovom vrchu medzi Klížskym Hradišťom a Kolačnom, okr. Topoľčany. In: Archaeologia historica 6, s. 407—427.
[40] Sedlák, V., 1980: Regesta diplomatica nec non epistolaria Slovaciae. 1. Bratislava.
[41] Sikora F., 1973: O fundacji kartuskiej Jana Długosza. In: Kwartalnik Historyczny LXXX, z. 4, s. 872—884.
[42] Slivka M., 1976: Výsledky archeologického výskumu na Kláštorisku v Letanovciach. In: Nové obzory 18, s. 199—216.
[43] Sopko J., 1974: Stredoveké rukopisy na Spiši. In: Spišské mestá v stredoveku. Košice, s. 101—131.
[44] Sopko J., 1981: Stredoveké latinské kodexy v slovenských knižniciach. MS Martin.
[45] Stankiewicz J., 1962: Kartuzja Gdańska. Zeszyty naukowe Politechniki Gdańskiej Nr. 30 Gdańsk.
[46] Šimko J., 1973: Ako sa ujalo pomenovanie Slovenský raj. In: Krásy Slovenska r. L, č. 12, s. 549—552.
[47] Špirko J., 1937: Husiti, jiskrovci a bratríci v dejinách Spiša (1431—1462). Spišská Kapitula.
[48] Taszycki W., 1958: Pierwiastek chrześcijański w polskich nazwach miejscowych. In: Rozprawy i studia polonistyczne I. Onomastyka, s. 267—287.
[49] Uslar von R., 1964: Studien zu frühgeschichtlichen Befestigungen zwischen Nordsee und Alpen. Köln—Graz.
[50] Vencko J., 1927: Dejiny štiavnického opátstva na Spiši. Ružomberok.
[51] Wagner C., 1773: Analecta Scepusii sacri et profani. I. Viennae.
[52] Wagner C., 1774: Analecta Scepusii sacri et profani. II. Viennae.
[53] Zadnikar M., 1972: Strednjeveška arhitektura kartuzijanov in slovenske kartuzije. Lubljana.
[54] Zadnikar M., 1983: Die Kartäuser. Der Orden der schweigenden Mönche. Köln.
[2] Bal J.—Förster J.—Kaufmann A., 1910—1913: Hain Gáspár Löcsei krónikája I —III. Levoča.
[3] Bárdossy J., 1802: Supplementum Analectorum terrae Scepusiensis. Levoča.
[4] Beňko J., 1985: Osídlenie severného Slovenska. Košice.
[5] Bligny B., 1951: Les Premiers Chartreux et la pauvreté. In: Le Moyen Age 22, s. 27—60.
[6] Bóryová M., 1974: Príspevok k dejinám tatárskeho vpádu na Slovensko. Diplomová práca. Bratislava.
[7] Braunfelse W., 1969: Abendländische Klosterbaukunst. Köln.
[8] Bukovský J.—Cejnková D., 1975: Středověké nálezy z obvodu bývalého kurtuziánského kláštera v Králově Poli. In: Památková péče č. 4, s. 235—249.
[9] Burian V., 1964: Husitské opevnění Kartouzka v Dolanech. In: Archeologické rozhledy č. 13, s. 793—804.
[10] Čaplovič D., 1972: Archeologický výskum na Kláštorisku. In: Krásy Slovenska XLIX, č. 9, s. 406—407.
[11] Dedek C. L., 1889: A karthusiak Magyarországban. Budapest.
[12] Dejiny Slovenska, 1985: Dejiny Slovenska I (do roku 1526). Bratislava.
[13] Dmitrewski von M., 1913: Die christliche freiwillige Armut von Usprung der Kirche bis zum 12. Jahrhundert. Berlin—Leipzig.
[14] Fejér G., 1829—1844: Codex diplomaticus Hungariae ecclesiasticus ac civilis I—XI. Budae.
[15] Fodor A., 1977: Die Bibliothek der Kartause Lechnitz in der Zips vor 1500. In: Studia ex historia scriptorae, librorum et ephemeridum. Budapest, s. 1—22.
[16] Gajdoš J. V., 1973: Doklady o knižnej kultúře kartuziánov na Slovensku. Rozmnoženina v Univ. knižnici Bratislava, pod sign. S B 17130.
[17] Hamanová P., 1959: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce XIX. stol. Praha.
[18] Hogg J., 1980: Everyday life in the Charterhouse in tne fourteenth and fifteenth centuries. In: Klösterliche Sachkultur des Spätmittelalters Nr. 3 (Wien), s. 113 až 146.
[19] Hogg J., 1984: Die Ausbreitung der Kartäuser. In: W. Hildebrand: Kartause Gaming. 900 Jahre Kartäuser-Orden 1084—1984. Gaming, s. 101—120.
[20] Hradszky J., 1875: Die Einfälle der Mongolen in Ungarn un der Zufluchsteln (Lapis refugii) in der Zips. In: Magyarországi Kárpátegylet évkönyve II, s. 120—172.
[21] Hradszky J., 1904: Additamenta ad initia progressus ac praesens status capituli Scepusiensis. Sp. Podhradie.
[22] Jakubička M., 1911—1912: Klášter Zahrada sv. Máří řádu kartusiánského na Újezdě v Praze. In: Časopis Musea království českého LXXXV, s. 317—328, LXXXVI, s. 245 až 257, 312—321 a 454—467.
[23] Koroknay E., 1960: A lövöldi karthauzi kolostor kötéseiröl. In: Esztergom évlapjai, s. 25—34.
[24] Koroknay E., 1962: A Korvina-kötések ulászló-kori periódusáról. In: Müvészettörténeti értesítö 2—3. szám., s. 125—136.
[25] Koroknay E., 1965: Die Blinddruck — Einbände in der Bibliotheca Corvina und Probleme der klösterlichen Buchbinderweskstätten in Ungarn. In: Acta Historiae Artium Academiae Scientiarum Hungaricae T. XI, s. 95—132.
[26] Kútnik J., 1966: K predkartuziánskym dejinám Červeného kláštora pri Dunajci. In: Nové obzory 8, s. 176—192.
[27] La Grande Chartreuse 1950: La Grande Chartreuse par un Chartreux. Paris—Grenoble.
[28] Lederer E., 1953: Tatarskoje našestvie na Vengriu v svjazi s meždunarodnymi sobytijami epochi. In: Acta historica Acad. scientiarum Hungariae II, s. 4—31.
[29] Löbbel H., 1899: Die Stifter des Carthäuser-Ordens der Heilige Bruno aus Köln. Münster i. W.
[30] Maisons... 1919: Maisons de l'Ordre des Chartreux, Vues et notices. Tom. IV. Parkminster.
[31] Majtán M. a kol., 1982: Zeměpisná jména Československa. Praha.
[32] Mencl V., 1951—1952: Tvary klenebních žeber v české gotické architektuře. In: Zprávy památkové péče XI—XII, s. 268—281.
[33] Pajdušák M., 1924: Kláštorisko. Levoča.
[34] Pajdušák M., 1944: Medveď v kláštore kartuziánov na Kláštorisku. In: Pútnik svätovojtešský (kalendár), s. 35—41.
[35] Panofsky E., 1981: Význam ve výtvarném umění (preklad). Praha.
[36] Polla B., 1962: Zisťovací historicko-archeologický výskum na bratríckom Tábore na Zelenej hure v Hrabušiciach. In: Slovenská archeologia X-1, s. 253—279.
[37] Ravier A., 1967: Saint Bruno. Le premier des ermites de Chartreuse. Paris.
[38] Repčák J., 1967: Súpis literatúry k dejinám Kláštoriska. ŠVK Prešov.
[39] Ruttkay A., 1981: Zaniknutý hrad na Michalovom vrchu medzi Klížskym Hradišťom a Kolačnom, okr. Topoľčany. In: Archaeologia historica 6, s. 407—427.
[40] Sedlák, V., 1980: Regesta diplomatica nec non epistolaria Slovaciae. 1. Bratislava.
[41] Sikora F., 1973: O fundacji kartuskiej Jana Długosza. In: Kwartalnik Historyczny LXXX, z. 4, s. 872—884.
[42] Slivka M., 1976: Výsledky archeologického výskumu na Kláštorisku v Letanovciach. In: Nové obzory 18, s. 199—216.
[43] Sopko J., 1974: Stredoveké rukopisy na Spiši. In: Spišské mestá v stredoveku. Košice, s. 101—131.
[44] Sopko J., 1981: Stredoveké latinské kodexy v slovenských knižniciach. MS Martin.
[45] Stankiewicz J., 1962: Kartuzja Gdańska. Zeszyty naukowe Politechniki Gdańskiej Nr. 30 Gdańsk.
[46] Šimko J., 1973: Ako sa ujalo pomenovanie Slovenský raj. In: Krásy Slovenska r. L, č. 12, s. 549—552.
[47] Špirko J., 1937: Husiti, jiskrovci a bratríci v dejinách Spiša (1431—1462). Spišská Kapitula.
[48] Taszycki W., 1958: Pierwiastek chrześcijański w polskich nazwach miejscowych. In: Rozprawy i studia polonistyczne I. Onomastyka, s. 267—287.
[49] Uslar von R., 1964: Studien zu frühgeschichtlichen Befestigungen zwischen Nordsee und Alpen. Köln—Graz.
[50] Vencko J., 1927: Dejiny štiavnického opátstva na Spiši. Ružomberok.
[51] Wagner C., 1773: Analecta Scepusii sacri et profani. I. Viennae.
[52] Wagner C., 1774: Analecta Scepusii sacri et profani. II. Viennae.
[53] Zadnikar M., 1972: Strednjeveška arhitektura kartuzijanov in slovenske kartuzije. Lubljana.
[54] Zadnikar M., 1983: Die Kartäuser. Der Orden der schweigenden Mönche. Köln.