Název: Konstruktivistické přístupy v německé muzejní edukaci na příkladu dvou tzv. Nových průmyslových muzeí
Variantní název:
- Constructivistic approaches in the German museum education on the example of two so-called new industrial museums
Zdrojový dokument: Museologica Brunensia. 2020, roč. 9, č. 2, s. 24-38
Rozsah
24-38
-
ISSN1805-4722 (print)2464-5362 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MuB2020-2-4
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/143588
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
S konstruktivistickou teorií vzdělávání jako způsobem efektivnějšího a smysluplného učení a z principu tedy protipólem k transmisivnímu edukačnímu přístupu přichází v polovině 20. století švýcarský psycholog Jean Piaget a francouzský filosof Gaston Bachelard. Zatímco je poznání do té doby považováno za nezávislé na lidském myšlení a ke vzdělávajícímu se jedinci žákovi se přistupuje jako k nepopsanému listu papíru, konstruktivismus razí myšlenku (re)konstruování poznatků na základě předchozích představ, znalostí a zkušeností. Žák již není pasivním příjemcem informací, ale hlavním aktérem učení. Integrace konstruktivistických myšlenek do muzejní edukace je pomalá, avšak ne nezaznamenatelná. Podle George Heina zatím neexistuje ryze konstruktivistické muzeum. Přesto u mnoha moderních světových muzeí jsou konstruktivistické prvky patrné nejen ve specifických výchovně-vzdělávacích programech určených konkrétním cílovým skupinám, zejména školám, ale také v samotných expozicích využívajících moderního scénografického designu. Pro ilustraci praktické aplikace konstruktivistického pojetí muzejní edukace příspěvek analytickodeskriptivním způsobem přibližuje specifika dvou edukačních programů, realizovaných pro školní skupiny přibližně stejné věkové kategorie ve vybraných německých tzv. nových průmyslových muzeích – LWL Industriemuseum Textilwerk Bocholt a LVR Industriemuseum Zinkfabrik Oberhausen.
In the middle of the 20th century, the Swiss psychologist Jean Piaget and the French philosopher Gaston Bachelard came up with the constructivist theory of education as a way of more effective and meaningful learning and, in principle, as a counterpart to the transmissive education approach. While knowledge was until then considered independent of human thought and the learner was treated as a blank sheet of paper, constructivism pursues the idea of (re)constructing knowledge based on previous ideas, knowledge and experience. The student is no longer a passive recipient of information, but the main actor in learning. The integration of constructivist ideas into museum education is slow, but not unnoticeable. According to George Hein, there is no purely constructivist museum yet. Nevertheless, in many modern world museums, constructivist elements are evident, especially in specific educational programs, but also in the exhibitions themselves, using modern scenographic design. To illustrate the practical application of the constructivist concept of museum education, the paper presents in an analyticaldescriptive way the specifics of two educational programs implemented for school groups of approximately the same age category in selected German so-called new industrial museums – LWL Industriemuseum Textilwerk Bocholt and LVR Industriemuseum Zinkfabrik Oberhausen.
Note
Tato studie vznikla v rámci řešení projektu SGS05/FF/2019-2020 Možnosti využití tématu každodennosti moderní doby ve výuce dějepisu na Ostravské univerzitě.
Reference
[1] BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-216-5.
[2] BROWN, Ann L. The Advancement of Learning. Educational Researcher, 1994, roč. 23, č. 8, s. 4–12. ISSN 0013-189X. https://doi.org/10.3102/0013189X023008004 | DOI 10.3102/0013189X023008004
[3] GEBHARD, Julius. Alfred Lichtwark und die Kunsterziehungsbewegung in Hamburg. Hamburg: Hoffmann und Campe, 1947.
[4] GEELAN, David R. Epistemological Anarchy and the Many Forms of Constructivism. Science and Education, 1997, roč. 6, č. 1, s. 15–28. ISSN 1573-1901.
[5] HEIN, George E. The constructivist museum. In HOOPER-GREENHILL, Eilean. The Educational Role of the Museum. London, New York: Routledge, 1994, s. 76–77. ISBN 0-415-19826-7.
[6] HEJL, Peter M. Die zwei Seiten der Eigengesetzlichkeit: Zur Konstruktion natürlicher Sozialsysteme und zum Problem ihrer Regelung. In SCHMIDT, Siegfried J. (ed.). Kognition und Gesellschaft. Der Diskurs des Radikalen Konstruktivismus II. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1992, s. 116–145. ISBN 987-3-518-28550-3.
[7] HEMINGWAY, Ernest. Komu zvoní hrana. Praha: Odeon, 2016. ISBN 978-80-207-1682-8. Karl Ernst Osthaus – Leben und Werk. Recklinghausen: Bongers, 1971. ISBN 3-7647-0223-0.
[8] JOACHIMEDES, Alexis. Die Museumsreformbewegung in Deutschland und die Entstehung des modernen Museum 1880–1940. Dresden: Verlag der Kunst, 2001. ISBN 90-5705-171-0.
[9] JŮVA, Vladimír. Vývoj německé muzeopedagogiky. Brno: Paido, 1994. ISBN 80-901737-2-1.
[10] KAŠČÁK, Ondrej. Je pedagogika připravená na změny perspektiv? Rekontextualizace pohledů na výchovně-vzdělávací proces pod vlivem radikálního individuálního konstruktivismu a postmoderního sociálního konstruktivismu. Pedagogika, 2002, roč. 52, č. 4, s. 388–414. ISSN 0031-3815.
[11] KERSCHENSTEINER, Georg. Die Bildungsaufgabe des Deutschen Museums. In MATSCHOSS, Conrad (ed.). Das deutsche Museum, Geschichte, Aufgaben, Ziele; im Auftrage des Vereines Deutscher Ingenieure unter Mitwirkung hervorragender Vertreter der Technik und Naturwissenschaften. Berlin: VDI Verlag, München: R. Oldenbourg, 1925, s. 39–50.
[12] KOLAŘÍKOVÁ, Veronika. Konstruktivistické teorie učení a jejich využití v edukační realitě muzea. Pedagogická orientace, 2018, roč. 28, č. 3, s. 496–540. ISSN 1211-4669. https://doi.org/10.5817/PedOr2018-3-496 | DOI 10.5817/PedOr2018-3-496
[13] KRPEC, Radek. Konstruktivistický přístup k výuce kombinatoriky. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2016. ISBN 978-80-7464-892-2.
[14] KUHN, Anja. Käpt'n Henri und Co. Von Schrittmachern und Stolpersteinen der Museumspädagogik im Westfälischen Industriemuseum. Standbein Spielbein. Museumspädagogik aktuell, 2002, sv. 62, s. 25. ISSN 0936-6644.
[15] KUPFFER, Heinrich. Pädagogik der Postmoderne. Weinheim: Beltz, 1990. ISBN 978-3-407-34035-1.
[16] MATURANA, Humberto R. a Francisco J. VALERA. Der Baum der Erkenntnis: Die biologischen Wurzeln des Menschlichen Erkennens. München: Goldmann, 1990. ISBN 978-3-442-11460-3.
[17] MIKULÁŠKOVÁ, Monika. Proměny konstruktivismu v muzejní pedagogice George E. Heina. Museologica Brunensia, 2017, roč. 6, č. 1, s. 41–47. ISSN 1805-4722. https://doi.org/10.5817/MuB2017-1-5 | DOI 10.5817/MuB2017-1-5
[18] PARENT, Thomas. Das Westfälisches Industriemuseum Dortmund – Anmerkungen zu den Chancen und Problemen der Musealisierung von Industriedenkmälern. In VOGT, Arnold a Hans-Ulrich NIEMITZ (eds.). Technik – Faszination und Bildung. Impulse zur Museumpraxis, Didaktik und Museologie. München: Verlag Dr. Christian Müller-Straten, 2008. ISBN 978-3-932704-79-6.
[19] PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-4.
[20] PUPALA, Branislav a Ľubica OSUSKÁ. Vývoj, podoby a odkazy teorie konštruktivizmu. Pedagogická revue, 2002, roč. 52, č. 2, s. 101–114. ISNN 1335-1982.
[21] RORTY, Richard. Holizmus, interiorizmus a ambícia transcendencie. Filozofia, 1993, roč. 48, č. 4, s. 226–241. ISSN 0046-385X.
[22] ROTH, Gerhard. Das konstruktive Gehirn: Neurobiologische Grundlagen von Wahrnehmung und Erkenntnis. In SCHMIDT, Siegfried J. (ed.). Kognition und Gesellschaft. Der Diskurs des Radikalen Konstruktivismus II. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1992, s. 277–336. ISBN 978-3-518-28550-3.
[23] ROTH, Wolff-Michael a Anita ROYCHOUDHURY. The Social Construction of Scientific Concepts or the Concept Map as Conscription Device and Tool for Social Thinking in High School Science. Science Education, 1992, roč. 76, č. 5, s. 531. ISSN 1098-237X. https://doi.org/10.1002/sce.3730760507 | DOI 10.1002/sce.3730760507
[24] SCHÜRENKAMP, H. J. Wilhelms Arbeitstag in der Fabrik. Arbeitsplatz Webstuhl. LWL Industriemuseum, Textilmuseum in Bocholt, 2003. [nepublikováno].
[25] Socialer Konstruktivismus – eine neue Perspektive in der Psychologie. In SCHMIDT, Siegfried J. (ed.). Kognition und Gesellschaft. Der Diskurs des Radikalen Konstruktivismus II. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1992, s. 116–145. ISBN 987-3-518-28550-3.
[26] STEINERT, Arne. Konzepte der Musealisierung von Technik und Arbeit. In VOGT, Arnold a Hans-Ulrich NIEMITZ (eds.). Technik – Faszination und Bildung. Impulse zur Museumspraxis, Didaktik und Museologie. München: Verlag Dr. Christian Müller-Straten, 2008. ISBN 978-3-932704-79-6.
[27] ŠIMÍK, Ondřej. Utváření obsahu přírodovědné výuky na 1. stupni ZŠ v konstruktivistickém pojetí – výzkum tematického celku VODA. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-7464-223-4.
[28] ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Dětská pojetí: teoretická východiska a metodologické aspekty. In JANÍKOVÁ, Marcela a Kateřina VLČKOVÁ. Výzkum výuky – tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody. Brno: Paido, 2009, s. 117–143. ISBN 978-80-7315-180-5.
[29] ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Psychodidaktika: metody efektivního a smysluplného učení a vyučování. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3341-8.
[30] VIEREGG, Hildegard. Geschichte des Museums, eine Einführung. München: Wilhelm Fink Verlag, 2008. ISBN 978-3-7705-4623-7.
[31] WHEATLEY, Grayson H. Constructivist Perspectives on Science and Mathematics Learning. Science Education, 1991, roč. 75, č. 1, s. 9–21. ISSN 1098-237X. https://doi.org/10.1002/sce.3730750103 | DOI 10.1002/sce.3730750103
[2] BROWN, Ann L. The Advancement of Learning. Educational Researcher, 1994, roč. 23, č. 8, s. 4–12. ISSN 0013-189X. https://doi.org/10.3102/0013189X023008004 | DOI 10.3102/0013189X023008004
[3] GEBHARD, Julius. Alfred Lichtwark und die Kunsterziehungsbewegung in Hamburg. Hamburg: Hoffmann und Campe, 1947.
[4] GEELAN, David R. Epistemological Anarchy and the Many Forms of Constructivism. Science and Education, 1997, roč. 6, č. 1, s. 15–28. ISSN 1573-1901.
[5] HEIN, George E. The constructivist museum. In HOOPER-GREENHILL, Eilean. The Educational Role of the Museum. London, New York: Routledge, 1994, s. 76–77. ISBN 0-415-19826-7.
[6] HEJL, Peter M. Die zwei Seiten der Eigengesetzlichkeit: Zur Konstruktion natürlicher Sozialsysteme und zum Problem ihrer Regelung. In SCHMIDT, Siegfried J. (ed.). Kognition und Gesellschaft. Der Diskurs des Radikalen Konstruktivismus II. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1992, s. 116–145. ISBN 987-3-518-28550-3.
[7] HEMINGWAY, Ernest. Komu zvoní hrana. Praha: Odeon, 2016. ISBN 978-80-207-1682-8. Karl Ernst Osthaus – Leben und Werk. Recklinghausen: Bongers, 1971. ISBN 3-7647-0223-0.
[8] JOACHIMEDES, Alexis. Die Museumsreformbewegung in Deutschland und die Entstehung des modernen Museum 1880–1940. Dresden: Verlag der Kunst, 2001. ISBN 90-5705-171-0.
[9] JŮVA, Vladimír. Vývoj německé muzeopedagogiky. Brno: Paido, 1994. ISBN 80-901737-2-1.
[10] KAŠČÁK, Ondrej. Je pedagogika připravená na změny perspektiv? Rekontextualizace pohledů na výchovně-vzdělávací proces pod vlivem radikálního individuálního konstruktivismu a postmoderního sociálního konstruktivismu. Pedagogika, 2002, roč. 52, č. 4, s. 388–414. ISSN 0031-3815.
[11] KERSCHENSTEINER, Georg. Die Bildungsaufgabe des Deutschen Museums. In MATSCHOSS, Conrad (ed.). Das deutsche Museum, Geschichte, Aufgaben, Ziele; im Auftrage des Vereines Deutscher Ingenieure unter Mitwirkung hervorragender Vertreter der Technik und Naturwissenschaften. Berlin: VDI Verlag, München: R. Oldenbourg, 1925, s. 39–50.
[12] KOLAŘÍKOVÁ, Veronika. Konstruktivistické teorie učení a jejich využití v edukační realitě muzea. Pedagogická orientace, 2018, roč. 28, č. 3, s. 496–540. ISSN 1211-4669. https://doi.org/10.5817/PedOr2018-3-496 | DOI 10.5817/PedOr2018-3-496
[13] KRPEC, Radek. Konstruktivistický přístup k výuce kombinatoriky. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2016. ISBN 978-80-7464-892-2.
[14] KUHN, Anja. Käpt'n Henri und Co. Von Schrittmachern und Stolpersteinen der Museumspädagogik im Westfälischen Industriemuseum. Standbein Spielbein. Museumspädagogik aktuell, 2002, sv. 62, s. 25. ISSN 0936-6644.
[15] KUPFFER, Heinrich. Pädagogik der Postmoderne. Weinheim: Beltz, 1990. ISBN 978-3-407-34035-1.
[16] MATURANA, Humberto R. a Francisco J. VALERA. Der Baum der Erkenntnis: Die biologischen Wurzeln des Menschlichen Erkennens. München: Goldmann, 1990. ISBN 978-3-442-11460-3.
[17] MIKULÁŠKOVÁ, Monika. Proměny konstruktivismu v muzejní pedagogice George E. Heina. Museologica Brunensia, 2017, roč. 6, č. 1, s. 41–47. ISSN 1805-4722. https://doi.org/10.5817/MuB2017-1-5 | DOI 10.5817/MuB2017-1-5
[18] PARENT, Thomas. Das Westfälisches Industriemuseum Dortmund – Anmerkungen zu den Chancen und Problemen der Musealisierung von Industriedenkmälern. In VOGT, Arnold a Hans-Ulrich NIEMITZ (eds.). Technik – Faszination und Bildung. Impulse zur Museumpraxis, Didaktik und Museologie. München: Verlag Dr. Christian Müller-Straten, 2008. ISBN 978-3-932704-79-6.
[19] PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-4.
[20] PUPALA, Branislav a Ľubica OSUSKÁ. Vývoj, podoby a odkazy teorie konštruktivizmu. Pedagogická revue, 2002, roč. 52, č. 2, s. 101–114. ISNN 1335-1982.
[21] RORTY, Richard. Holizmus, interiorizmus a ambícia transcendencie. Filozofia, 1993, roč. 48, č. 4, s. 226–241. ISSN 0046-385X.
[22] ROTH, Gerhard. Das konstruktive Gehirn: Neurobiologische Grundlagen von Wahrnehmung und Erkenntnis. In SCHMIDT, Siegfried J. (ed.). Kognition und Gesellschaft. Der Diskurs des Radikalen Konstruktivismus II. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1992, s. 277–336. ISBN 978-3-518-28550-3.
[23] ROTH, Wolff-Michael a Anita ROYCHOUDHURY. The Social Construction of Scientific Concepts or the Concept Map as Conscription Device and Tool for Social Thinking in High School Science. Science Education, 1992, roč. 76, č. 5, s. 531. ISSN 1098-237X. https://doi.org/10.1002/sce.3730760507 | DOI 10.1002/sce.3730760507
[24] SCHÜRENKAMP, H. J. Wilhelms Arbeitstag in der Fabrik. Arbeitsplatz Webstuhl. LWL Industriemuseum, Textilmuseum in Bocholt, 2003. [nepublikováno].
[25] Socialer Konstruktivismus – eine neue Perspektive in der Psychologie. In SCHMIDT, Siegfried J. (ed.). Kognition und Gesellschaft. Der Diskurs des Radikalen Konstruktivismus II. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1992, s. 116–145. ISBN 987-3-518-28550-3.
[26] STEINERT, Arne. Konzepte der Musealisierung von Technik und Arbeit. In VOGT, Arnold a Hans-Ulrich NIEMITZ (eds.). Technik – Faszination und Bildung. Impulse zur Museumspraxis, Didaktik und Museologie. München: Verlag Dr. Christian Müller-Straten, 2008. ISBN 978-3-932704-79-6.
[27] ŠIMÍK, Ondřej. Utváření obsahu přírodovědné výuky na 1. stupni ZŠ v konstruktivistickém pojetí – výzkum tematického celku VODA. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-7464-223-4.
[28] ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Dětská pojetí: teoretická východiska a metodologické aspekty. In JANÍKOVÁ, Marcela a Kateřina VLČKOVÁ. Výzkum výuky – tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody. Brno: Paido, 2009, s. 117–143. ISBN 978-80-7315-180-5.
[29] ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Psychodidaktika: metody efektivního a smysluplného učení a vyučování. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3341-8.
[30] VIEREGG, Hildegard. Geschichte des Museums, eine Einführung. München: Wilhelm Fink Verlag, 2008. ISBN 978-3-7705-4623-7.
[31] WHEATLEY, Grayson H. Constructivist Perspectives on Science and Mathematics Learning. Science Education, 1991, roč. 75, č. 1, s. 9–21. ISSN 1098-237X. https://doi.org/10.1002/sce.3730750103 | DOI 10.1002/sce.3730750103