Stavební kultura 6.—9. století na území ČSSR

Název: Stavební kultura 6.—9. století na území ČSSR
Variantní název:
  • Die Baukultur auf dem Gebiet der ČSSR im 6.-9. Jahrhundert
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1987, roč. 12, č. [1], s. 9-32
Rozsah
9-32
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Reference
[1] Archeologičeskije izučenija pamjatnikov 6—15 věkov v Čechii 1975—1985 gg. Praha 1985.

[2] Baláš, E. 1970: K problému vzniku a vývoje stodoly se zvláštním zřetelem k polygonálním stodolám v českých zemích. ČL 57, 5—15.

[3] Baran, V. D.—Někrasova A. N. 1978: Slavjanskije poselenija u s. Raškov na Dněstre. AO 1977 g., 296. Moskva.

[4] Behm, G. 1941/2: Eine spätslawische Siedlung bei Berlin-Kaulsdorf. PZ 32/33, 260—296.

[5] Bialeková, D. 1958: Záchranný výskum slovanských sídlisk v Nitrianskom Hrádku a Bešeňove, okr. Šurany. S1A 6/2, 388—413.

[6] Bialeková, D. 1962: Nové včasnoslovanské nálezy z juhozápadného Slovenska. S1A 10/1, 97—148.

[7] Bialeková, D. 1963: Výskum slovanského hradiska v Pobedime v rokoch 1959—1962. AR 15, 349—372.

[8] Borkovský, I. 1953: Staročeský dvorec na Levém Hradci. AR 5, 621—624, 636—646.

[9] Borkovský, I. 1955: Ukončení výzkumu na Levém Hradci v r. 1954. AR 7, 653—659.

[10] Borkovský, I. 1965: Levý Hradec. Nejstarší sídlo Přemyslovců. Praha.

[11] Donat, P. 1975: Bemerkungen zur Entwicklung des slawischen Hausbaues im mittleren und südöstlichen Europa. Balcanoslavica 4, 113—125.

[12] Donat, P. 1980: Haus, Hof und Dorf in Mitteleuropa vom 7. bis 12. Jahrhundert. Berlin.

[13] Dostál, B. 1970: K rekonstrukci kůlových domů z Břeclavi-Pohanska. SbNM. A-hist., 24, č. 1/2, 33—37, tab. V—VI.

[14] Dostál, B. 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.

[15] Dostál, B. 1976: Zemědělská výroba na území ČSSR v 6—10. století. AH 1, 9—2G.

[16] Dostál, B. 1980: Olověné hřivny z Pohanska. SPFFBU E 25, 1980, 143—159, tab. IX—XIV.

[17] Dostál, B. 1982: K časně slovanskému osídlení Břeclavi-Pohanska. StAÚ Brno X/2. Praha.

[18] Dostál, B. 1985: Břeclav-Pohansko III. Časně slovanské osídlení. Brno.

[19] Dostál, B. 1986: Velké zahloubené stavby z Břeclavi-Pohanska. SPFFBU E 31, 97 až 137.

[20] Dostál, B. 1987: Obytné zemnice z řemeslnického areálu Břeclavi-Pohanska. SPFFBU E 32, 63—100.

[21] Dostál, B. 1987a: Raně městské prvky hradiště Břeclavi-Pohanska. Sborník k šedesátinám V. Někudy (v tisku).

[22] Frolec, V. 1970: Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství v Podunají. Rozpravy ČSAV, ř. SV 80/3. Praha.

[23] Frolec, V. 1974: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Brno.

[24] Frolec, V. 1975: K otázce vztahů mezi archeologickými a etnografickými doklady vesnického obydlí. AR 27, 342—345.

[25] Frolec, V.—Vařeka, J. 1983: Lidová architektura. Encyklopedie. Praha.

[26] Gojda, M.—Kuna, M. 1985: Časně slovanský sídlištní areál v Roztokách (okr. Praha-západ) — stav výzkumu a jeho perspektivy. AR 37, 152—169.

[27] Goš, V.—Kapl, V. 1986: Slovanská osada u Palonína. AR 38, 176—204.

[28] Habovštiak, A. 1985: Stredoveká dedina na Slovensku. Bratislava.

[29] Hrubý, V. 1961: Příspěvek k poznání velkomoravského obydlí. PA 52/2, 488—495.

[30] Hrubý, V. 1965: Staré Město, velkomoravský Velehrad. Praha.

[31] Hrubý, V. 1980: Velkomoravské Staré Město, středisko výroby, kultury a moci západních Slovanů. Brno.

[32] Chropovský, B. 1976: Výskum laténskej, velkomoravskej a včasnostredovekej osady v Nitre na Šindolke. AVANS v r. 1975, 113—117, obr. 80—84.

[33] Jankuhn, H.—Schützeichel, R.—Schwind, F. (hrsg.) 1977: Das Dorf der Eisenzeit und des frühen Mittelalters. Siedlungsform-wirtschaftliche Funktion — soziale Struktur. Göttingen.

[34] Jankuhn, H. 1977: Einführung in die Siedlungsarchäologie. Berlin—New York.

[35] Jelínková, D. 1980: Obytné objekty s keramikou pražského typu z Mušova. AR 32, 413—434, tab. I.

[36] Kalousek. F. 1955: Velkomoravské hradiště ve Znojmě-Hradišti. SPFFBU C 2, 9—30.

[37] Kavánová, B. 1985: Velké kůlové nadzemní stavby z doby hradištní z Mikulčic. PA 76/2, 398—427.

[38] Klanica, Z. 1964: Vorbericht über die Ergebnisse der Grabung des slawischen Burgwalls in Mikulčice für das Jahr 1963. PV 1963, 44—51, tab. 23—30.

[39] Klanica, Z. 1965: Vorbericht über die Grabungsergebnisse des altslawischen Burgwalles in Mikulčice für das Jahr 1964. PV 1964, 55—60, tab. 19—27.

[40] Klanica, Z. 1974: Práce klenotníků na slovanských hradištích. StAÚ Brno II/6. Praha.

[41] Klanica, Z. 1977: První sezóna výzkumu sídliště v trati Zbrod u Mutěnic. PV 1975, 52—53. tab. 19—20.

[42] Klanica, Z. 1978: Předběžná zpráva o 2. sezóně výzkumu v Mutěnicích (okr. Hodonín). PV 1976, 59—61, obr. 33—34.

[43] Klanica, Z. 1984: Die südmährischen Slawen und anderen Ethnika im archäoligischen Material des 6.—8. Jahrhunderts. In: Interaktionen der mitteueuropäischen Slawen und anderen Ethnika im 6.—10. Jahrhundert, 139—150, Nitra.

[44] Klanica, Z. 1985: Mikulčice-Klášteřisko. PA 76/2, 474—539.

[45] Klíma, B. 1985a: Hradištní osada u Dolních Věstonic, okr. Břeclav. AR 37, 27—48.

[46] Klíma, B. 1985b: Velkomoravská kovárna na podhradí v Mikulčicích. PA 76/2, 428—455.

[47] Kraskovská, L. 1959: Nález slovanskej studne v Malom Trnie, okr. Pezinok. AR 11, 583—585.

[48] Kudrnáč, J. 1958: Skladování obilí v jamách-obilnicích. VPS II, 233—252.

[49] Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách. Praha.

[50] Kuzma, I.—Bátora, J. 1981: Prvá sezóna výskumu v Mužle-Čenkove. AVANS v r. 1980, 152—155, obr. 78:4; 79—85.

[51] Kuzma, I. 1982: Druhá etapa výskumu v Mužle-Čenkove. AVANS v r. 1981, 171—174; obr. 102.

[52] Kuzma, I—Ožďáni, O.—Hanuliak, M. 1983: Tretia sezóna v Mužle-Čenkove. AVANS v r. 1982, 143—145, obr. 81—82.

[53] Kuzma, I.—Šalkovský, P. 1984: Štvrtá sezóna výskumu v Mužle-Čenkove. AVANS v r. 1983, 131—133, obr. 70—74.

[54] Ljapuškin, I. I. 1958: Karnauchovskoje poselenije. MIA 62, 263—314. Moskva—Leningrad.

[55] Máčel, O.—Souček, J. 1981: Vývoj stavebního materiálu a jeho formující funkce v lidovém stavitelství na moravské straně Karpat. In: Lidová stavební kultura, 80—91. Brno.

[56] Marešová, K. 1985: Uherské Hradiště-Sady. Staroslovanské sídliště v Dolních Kotvicích. Uherské Hradiště.

[57] Mencl, V. 1980: Lidová architektura v Československu. Praha.

[58] Mináč, V. 1985: Začiatky slovanského osídlenia na juhozápadnom Slovensku. ZbSNM 79, História 25, 117—144.

[59] Nekuda, V. 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad. AH 7, 33—36.

[60] Niederle, L. 1913: Život starých Slovanů. Základy kulturních starožitností slovanských. Díl 12. Praha.

[61] Pitterová, A. 1960: Příspěvek k otázce tzv. franského vlivu na slovanský dům. VPS III, 189—227.

[62] Pitterová, A. 1964: K problémům slovanské expanze. VPS V, 165—176.

[63] Pitterová, A. 1965: Vývoj základních půdorysných typů tradičního domu na území ČSSR ve světle archeologických pramenů. ČL 52, 1965, 275—295.

[64] Pitterová, A. 1966: Z problemow rekonstrukcii archeologicznych obiektów mieszkalnych. Silesia Antiqua VIII, 176—189.

[65] Pitterová, A. 1968: Typy nejstarších slovanských sídlišť vesnického charakteru a jejich vývoj ve světle archeologických pramenů. ČL 55, 169—179.

[66] Pitterová, A. 1970: Příspěvek k otázce rekonstrukce nosného systému střechy staroslovanských zemnic. SbNM, A-hist., XXIV, č. 1/2, 129—137.

[67] Pitterová, A. 1971: Dům a sídliště zemědělského charakteru v 6.—15. století na území ČSSR. In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů. Díl I, str. 11—18. Uherské Hradiště.

[68] Pitterová, A. 1976: Vztah vesnického a městského domu. ČL 63, 204—217.

[69] Pleinerová, I. 1975: Březno. Vesnice prvních Slovanů v severozápadních Čechách. Praha.

[70] Pleinerová, I. 1985: Březno, r. Louny. Selišče i mogilnik 8—9 vv. In: Archeologičeskije izučenija pamjatnikov 6—15 věkov v Čechii 1975—1985 gg., 76—83. Praga.

[71] Poulík, J. 1957: Výsledky výzkumu na velkomoravském hradišti "Valy" u Mikulčic. PA 48, 241—388.

[72] Poulík, J. 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě. In: Velká Morava a počátky československé státnosti, 9—80. Praha—Bratislava.

[73] Rappoport, P. A. 1975: Drevněrusskoje žilišče. Leningrad.

[74] Ruttkay, A. 1975: Ducové. Velkomoravský velmožský dvorec a včasnostredoveké pohrebisko. Nitra.

[75] Ruttkay, A. 1981: Stavebná kultúra dedinských sídlisk na Slovensku vo včasnom a vrcholnom stredoveku na základe archeologických výskumov. In: Lidová stavební kultura, 20—37. Brno.

[76] Ruttkay, A. Čelko, E. 1984: Moravany nad Váhom. Ducové pri Piešťanoch. Kostolec. Archeologická rezervácia. Stručný sprievodca. Piešťany.

[77] Skružný, L. 1963: Příspěvek k třídění a chronologii slovanských otopných zařízení na území ČSSR. PA 54/2, 234—265.

[78] Skružný, L. 1980: Několik poznámek k otázce vývoje a funkce pece ve slovanských, středověkých a novověkých objektech i mimo ně. AH 5, 221—242.

[79] Smetánka, Z. 1981: Václav Mencl, Lidová architektura v Československu, Praha 1980. Recenze. PA 72/2, 511—513.

[80] Staňa, Č. 1960: Slovanské obytné objekty na hradišti Staré Zámky U Líšně. PA 51/1, 240—293.

[81] Šolle, M. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Praha.

[82] Štefanovičová, T. 1975: Bratislavský hrad v 9.—12. storočí. Bratislava.

[83] Štěpánek, M. 1961: K problematice halových staveb na časněhistorických hradištích. SbČSSA 1, 120—123.

[84] Točík, A. 1978. Záchranný výskum v Komjaticiach. AVANS v r. 1977, 246—271.

[85] Točík, A. 1980a: Pokračovanie záchranného výskumu v polohe Kňazova jama v Komjaticiach. AVANS v r. 1979, 223—226.

[86] Točík, A. 1980b: Záchranný výskum na lokalite Tomášová v Komjaticiach. AVANS v r. 1979, 229—232.

[87] Točík, A. 1980c: Záchranný výskum v štrkovisku v Komjaticiach. AVANS v r. 1979, 232—238.

[88] Točík, A. 1981: Záverečná správa záchranného výskumu v Komjaticiach v rokoch 1977 a 1979. ŠZ 19, 139—157.

[89] Tribula, J. 1966: Raně středověké slovanské studny. SPFFBU E 11, 59—78.

[90] Vencl, S. 1968: K otázce interpretace pravěkých staveb. AR 20, 490—510.

[91] Vendtová, V. 1966: Studne z doby velkomoravskej v Pobedime. SlA 14/2, 417—438.

[92] Vendtová, V. 1969: Slovanské osídlenie Pobedima a okolia. SlA 17/1, 119—232.

[93] Vignatiová, J. 1982: Velkomoravská studna z Břeclavi-Pohanska. SPFFBU E 27, 203 až 214.

[94] Vignatiová, J. 1983: K charakteristice neopevněných sídlišť v 9. a 10. století. SbNM, A-hist. 37, č. 2/3, 109—115.

[95] Zeman, J. 1979: K problematice časně slovanské kultury ve střední Evropě. PA 70/1, 113—130.