Název: Archeologický výzkum kostela Nanebevzetí Panny Marie v Branticích, okr. Bruntál
Variantní název:
- Archäologische Erforschung der Kirche Maria Himmelfahrt in Brantice (Bransdorf), Bez. Bruntál
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2000, roč. 25, č. [1], s. 279-305
Rozsah
279-305
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140382
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BAKALA, J., 1973: K otázce kontinuity osídlení v lokovaných městech Opavské provincie. ČSM-B XXII, s. 50-65.
[2] ENS, F., 1836: Das Oppaland, oder der Troppauer Kreis IV. Wien.
[3] GOŠ, V.-NOVÁK, J.-KAREL, K., 1985: Počátky osídleni Rýmařova. Památky archaeologické LXXVI, s. 184-227.
[4] GRŮZA, A.-GORYCZKOVÁ, N., 1999: Stavebně historický průzkum farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Branticích. stp. Památkový ústav v Ostravě.
[5] HOŠŠO, J.-LESÁK, B., 1996: Archeologický výskum predrománskej rotundy a karnera zaniknutej osady Sv. Vavrinca v Bratislave. AH 21, s. 241-251.
[6] HOSÁK, L.-ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, A-L. Praha.
[7] INDRA, B., 1966: K renesančnímu stavitelství na severovýchodní Moravě a ve Slezsku. Pramenné zprávy o vlašských a domácích stavitelích a kamenících do 30leté války. ČSM-B XV, s. 128-148.
[8] INDRA, B., 1986: Krnovští barokní architekti Andreas a Jiří Fridrich Gansové, Michal Clement a jejich stavby. ČSM-B XXXV, s. 265-279.
[9] KNEIFEL, R., 1806: Topographie des kaiser. königl. Antheil von Schlesien II, 2. Brünn.
[10] KORBELÁŘOVÁ, I.-ŽÁČEK, R., 1995: Slezsko v církevních statistikách olomoucké diecéze (arcidiecéze) z 2. pol. 18.-1. pol. 19. století. ČSZM-B XLIV, s. 61-63.
[11] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídleni českého Slezska. Brno-Český Těšín.
[12] KOUŘIL, P.-PLAČEK, M., 1985: Hrad Luginsland a jeho úloha v kolonizaci Krnovská. ČSM-B 34, s. 114-126.
[13] KOUŘIL, P.-PRIX, D., 1991: Kostel sv. Jiří v Pelhřimovech, okr. Bruntál. ČSZM-B 40, s. 1-8.
[14] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 1998: Středověké fortifikace a "Jesenická stezka" v údolí Černé Opavy. AH 23, s. 111-132.
[15] LATZKE, W., 1938: Die Besiedlung des Oppalandes im 12. und 13. Jahrhundert. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens LXXII, s. 44-135.
[16] NEKUDA, V.-UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno.
[17] OPRAVIL, E., 1974: Moravskoslezský pomezní les do začátku kolonizace. Archeologický sborník, Ostrava, s. 113-133.
[18] PETER, A., 1879: Burgen und Schlösser im Herzogthum Schlesien 1. Teschen.
[19] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[20] PLEBAN, J., 1887: Der Jägerndorfer Schulbezirk. Jägerndorf.
[21] PRASEK, V., 1890: Historická topografie země Opavské A-K. Vlastivěda slezská II/1, Opava, s. 55-58.
[22] PRIX, D., 1990: Kostel sv. Marie Magdalény v Osoblaze do konce středověku. Umění XXXVIII, s. 254-265.
[23] PRIX, D., 1991: Stavební vývoj kostelů Nanebevzetí Panny Marie (dříve sv. Václava) v Bruntále a Zvěstováni Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu ve středověku. ČSZM-B 40, s. 110—132.
[24] PRIX, D., 1993: Příspěvek ke středověkým dějinám minoritského kláštera v Krnově. ČSZM-B 42, s. 97—110.
[25] RICHTER, E., 1870: Zur Geschichte der Dörfer in der Enclave Hotzenplotz. 3. Liebenthal. Notizen-Blatt historisch-statistischen Section der kais. königl. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde 9, s. 68-72; 10, s. 75-79
[26] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha.
[27] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J-N. Praha.
[28] SCHULIG, H., 1923: Ein Heimatbuch für die Bezirke Jägerndorf und Olbersdorf. Troppau.
[29] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Severní Morava, Praha.
[30] TUREK, A., 1975: Šlechta v knižetství krnovském r. 1619. ČSM-B XXIV, 1975, s. 84-86.
[31] UNGER, J., 1992: Slovo archeologie k počátkům církevní architektury na jižní Moravě, okres Břeclav. Jižní Morava 28/31, s. 7-36.
[32] WIECEK, A., 1957: Česká města v kresbách B. B. Wernera. ČSM-B VI, s. 25-44.
[33] WOLNY, G., 1862: Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften I/4. Brünn, s. 363-364.
[2] ENS, F., 1836: Das Oppaland, oder der Troppauer Kreis IV. Wien.
[3] GOŠ, V.-NOVÁK, J.-KAREL, K., 1985: Počátky osídleni Rýmařova. Památky archaeologické LXXVI, s. 184-227.
[4] GRŮZA, A.-GORYCZKOVÁ, N., 1999: Stavebně historický průzkum farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Branticích. stp. Památkový ústav v Ostravě.
[5] HOŠŠO, J.-LESÁK, B., 1996: Archeologický výskum predrománskej rotundy a karnera zaniknutej osady Sv. Vavrinca v Bratislave. AH 21, s. 241-251.
[6] HOSÁK, L.-ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, A-L. Praha.
[7] INDRA, B., 1966: K renesančnímu stavitelství na severovýchodní Moravě a ve Slezsku. Pramenné zprávy o vlašských a domácích stavitelích a kamenících do 30leté války. ČSM-B XV, s. 128-148.
[8] INDRA, B., 1986: Krnovští barokní architekti Andreas a Jiří Fridrich Gansové, Michal Clement a jejich stavby. ČSM-B XXXV, s. 265-279.
[9] KNEIFEL, R., 1806: Topographie des kaiser. königl. Antheil von Schlesien II, 2. Brünn.
[10] KORBELÁŘOVÁ, I.-ŽÁČEK, R., 1995: Slezsko v církevních statistikách olomoucké diecéze (arcidiecéze) z 2. pol. 18.-1. pol. 19. století. ČSZM-B XLIV, s. 61-63.
[11] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídleni českého Slezska. Brno-Český Těšín.
[12] KOUŘIL, P.-PLAČEK, M., 1985: Hrad Luginsland a jeho úloha v kolonizaci Krnovská. ČSM-B 34, s. 114-126.
[13] KOUŘIL, P.-PRIX, D., 1991: Kostel sv. Jiří v Pelhřimovech, okr. Bruntál. ČSZM-B 40, s. 1-8.
[14] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 1998: Středověké fortifikace a "Jesenická stezka" v údolí Černé Opavy. AH 23, s. 111-132.
[15] LATZKE, W., 1938: Die Besiedlung des Oppalandes im 12. und 13. Jahrhundert. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens LXXII, s. 44-135.
[16] NEKUDA, V.-UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno.
[17] OPRAVIL, E., 1974: Moravskoslezský pomezní les do začátku kolonizace. Archeologický sborník, Ostrava, s. 113-133.
[18] PETER, A., 1879: Burgen und Schlösser im Herzogthum Schlesien 1. Teschen.
[19] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[20] PLEBAN, J., 1887: Der Jägerndorfer Schulbezirk. Jägerndorf.
[21] PRASEK, V., 1890: Historická topografie země Opavské A-K. Vlastivěda slezská II/1, Opava, s. 55-58.
[22] PRIX, D., 1990: Kostel sv. Marie Magdalény v Osoblaze do konce středověku. Umění XXXVIII, s. 254-265.
[23] PRIX, D., 1991: Stavební vývoj kostelů Nanebevzetí Panny Marie (dříve sv. Václava) v Bruntále a Zvěstováni Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu ve středověku. ČSZM-B 40, s. 110—132.
[24] PRIX, D., 1993: Příspěvek ke středověkým dějinám minoritského kláštera v Krnově. ČSZM-B 42, s. 97—110.
[25] RICHTER, E., 1870: Zur Geschichte der Dörfer in der Enclave Hotzenplotz. 3. Liebenthal. Notizen-Blatt historisch-statistischen Section der kais. königl. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde 9, s. 68-72; 10, s. 75-79
[26] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha.
[27] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J-N. Praha.
[28] SCHULIG, H., 1923: Ein Heimatbuch für die Bezirke Jägerndorf und Olbersdorf. Troppau.
[29] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Severní Morava, Praha.
[30] TUREK, A., 1975: Šlechta v knižetství krnovském r. 1619. ČSM-B XXIV, 1975, s. 84-86.
[31] UNGER, J., 1992: Slovo archeologie k počátkům církevní architektury na jižní Moravě, okres Břeclav. Jižní Morava 28/31, s. 7-36.
[32] WIECEK, A., 1957: Česká města v kresbách B. B. Wernera. ČSM-B VI, s. 25-44.
[33] WOLNY, G., 1862: Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften I/4. Brünn, s. 363-364.