Název: Co může slyšet naše ucho?
Variantní název:
- What is our ear able to hear?
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2013, roč. 48, č. 2, s. [73]-86
Rozsah
[73]-86
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2013-2-6
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129654
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Our – let us say European – hearing is determined by lots of types of deciphering music. This study analyses both natural physiological borders of human ears, and historically based modes which helped composers as well as their public to understand musical pieces of art (such as structural hearing, regression, synergy, hearing perceptually etc.). With comprehensive knowledge of musical hearing and with solid orientation in many sorts of listening strategies we can better transmit musical activities in the pedagogical process. This feature is one of the main goal of the project "Different Hearing", which since 2001 has been developed by the Department of the Music Education of the Faculty of Education of Palacký University in Olomouc in cooperation with the Faculty of Music of the Janáček Academy of Music and Performing Arts in Brno.
Note
Práce vznikla za finanční podpory Grantové agentury České republiky GA ČR r. č. 408/09/0121 Výzkum post-indeterministických kompozičních metod: komponování v hudebních animačních programech a v hudební výchově.
Reference
[1] BEK, M. Současná hudba, nová nepřehlednost? Opus musicum, 1994, r. 24, č. 5–6, s. 159–170.
[2] BENJAMIN, W. Dílo a jeho zdroj. Překlad Věra Saudková. Praha: Odeon, 1979.
[3] BESSELER, H. Grundfragen des musikalischen Hörens, Das musikalische Hören der Neuzeit, in: Aufsätze zur Musikästhetik und Musikgeschichte, Reclam, 1978, s. 29–53, 104–173.
[4] BLATNÝ, P. Piccolo festi estivi. In Hudební festival jako fenomén hudební kultury 20. století. Sborník z 24. ročníku muzikologické konference Janáčkiana (Šárka Zedníčková, ed.). Ostrava: Ostravská univerzita, 2002, s. 21–24.
[5] FLAŠAR, M. Postmoderno vysvětlované (nejen) dětem. Rozhovor se skladatelem a muzikologem Vítem Zouharem. Opus musicum, 2005, r. 37, č. 4, s. 32–35.
[6] FRANĚK, M. Hudební psychologie. Praha: Karolinum, 2005.
[7] FUKAČ, J. – TESAŘ, S. – VEREŠ, J. Hudební pedagogika: Koncepce a aplikace hudebně výchovných idejí v minulosti a přítomnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2000.
[8] KALTENECKER, M. Hören als Analyse? MusikTheorie: Zeitschrift für Musikwissenschaft, 2007, 22. Jahrgang, Heft 3, s. 1–25.
[9] KOPECKÝ, J. (ed.). Zdeněk Fibich: Stopy život a díla. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009.
[10] KUNA, M. (ed.). Antonín Dvořák: Korespondence a dokumenty. Korespondence odeslaná, 2, 1885/1889, Praha: Editio Supraphon, 1988.
[11] LEIBNITZ, T. Učený přítel. Gustav Mahler a Guido Adler. Překlad Vlasta Reittererová. Opus musicum, 2010, č. 3, s. 6–17.
[12] LEVISON, J. Music in the Moment. London: Ithaca, 1997.
[13] LUSKA, J. Development od Harmonic Ability Lines in Ontogenetics. In Musicologica Olomucensia VIII, AUPO Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 31-2006 (Jiří Kopecký, ed.), Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, s. 51–60.
[14] MARSH, K. Children's Singing Games: Composition in the Playground. Research Studies in Music Education, June 1995, s. 2–11. | DOI 10.1177/1321103X9500400102
[15] PLESSNER, H. Zur Anthropologie der Musik. Jahrbuch für Ästhetik und allgemeine Kunstwissenschaft, 1, 1951, s. 110–121.
[16] SHUTER-DYSON, R. Musical Ability. In The Psychology of Music (Diana Deutsch, ed.), San Diego: Academic Press, 1999.
[17] SCHUBART, Ch. F. D. Ideen zu einer Ästhetik der Tonkunst. Leipzig, Wolkenwanderer-Verlag, 1924.
[18] STENDHAL. Energické múzy: Výbor ze statí o literatuře, umění a hudbě. Překlad Jan Binder, Jan O. Fischer, Jiří Pechar. Praha: Odeon, 1970.
[19] STŘÍTECKÝ, J. Spor o postmodernismus a otázka sociální racionality. Opus musicum, 1990, r. 22, č. 10, s. 289–299.
[20] VOJTĚCH, I. Technika a hudební senzibilita. In Průmysl a technika v novodobé české kultuře (Marta Ottlová, ed.), Praha: Ústav teorie a dějin umění Československé akademie věd, 1988, s. 111–116.
[21] WAGNER, R. Pouť za Beethovenem. Překlad Marie Dolejší. Praha: Adolf Synek, 1929, s. 14–15.
[22] ZICH, J. Kapitoly a studie z hudební estetiky. Praha: Editio Supraphon, 1987.
[23] Elektra, Dalibor, 23. 4. 1910, r. 32, č. 32, s. 234.
[2] BENJAMIN, W. Dílo a jeho zdroj. Překlad Věra Saudková. Praha: Odeon, 1979.
[3] BESSELER, H. Grundfragen des musikalischen Hörens, Das musikalische Hören der Neuzeit, in: Aufsätze zur Musikästhetik und Musikgeschichte, Reclam, 1978, s. 29–53, 104–173.
[4] BLATNÝ, P. Piccolo festi estivi. In Hudební festival jako fenomén hudební kultury 20. století. Sborník z 24. ročníku muzikologické konference Janáčkiana (Šárka Zedníčková, ed.). Ostrava: Ostravská univerzita, 2002, s. 21–24.
[5] FLAŠAR, M. Postmoderno vysvětlované (nejen) dětem. Rozhovor se skladatelem a muzikologem Vítem Zouharem. Opus musicum, 2005, r. 37, č. 4, s. 32–35.
[6] FRANĚK, M. Hudební psychologie. Praha: Karolinum, 2005.
[7] FUKAČ, J. – TESAŘ, S. – VEREŠ, J. Hudební pedagogika: Koncepce a aplikace hudebně výchovných idejí v minulosti a přítomnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2000.
[8] KALTENECKER, M. Hören als Analyse? MusikTheorie: Zeitschrift für Musikwissenschaft, 2007, 22. Jahrgang, Heft 3, s. 1–25.
[9] KOPECKÝ, J. (ed.). Zdeněk Fibich: Stopy život a díla. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009.
[10] KUNA, M. (ed.). Antonín Dvořák: Korespondence a dokumenty. Korespondence odeslaná, 2, 1885/1889, Praha: Editio Supraphon, 1988.
[11] LEIBNITZ, T. Učený přítel. Gustav Mahler a Guido Adler. Překlad Vlasta Reittererová. Opus musicum, 2010, č. 3, s. 6–17.
[12] LEVISON, J. Music in the Moment. London: Ithaca, 1997.
[13] LUSKA, J. Development od Harmonic Ability Lines in Ontogenetics. In Musicologica Olomucensia VIII, AUPO Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 31-2006 (Jiří Kopecký, ed.), Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, s. 51–60.
[14] MARSH, K. Children's Singing Games: Composition in the Playground. Research Studies in Music Education, June 1995, s. 2–11. | DOI 10.1177/1321103X9500400102
[15] PLESSNER, H. Zur Anthropologie der Musik. Jahrbuch für Ästhetik und allgemeine Kunstwissenschaft, 1, 1951, s. 110–121.
[16] SHUTER-DYSON, R. Musical Ability. In The Psychology of Music (Diana Deutsch, ed.), San Diego: Academic Press, 1999.
[17] SCHUBART, Ch. F. D. Ideen zu einer Ästhetik der Tonkunst. Leipzig, Wolkenwanderer-Verlag, 1924.
[18] STENDHAL. Energické múzy: Výbor ze statí o literatuře, umění a hudbě. Překlad Jan Binder, Jan O. Fischer, Jiří Pechar. Praha: Odeon, 1970.
[19] STŘÍTECKÝ, J. Spor o postmodernismus a otázka sociální racionality. Opus musicum, 1990, r. 22, č. 10, s. 289–299.
[20] VOJTĚCH, I. Technika a hudební senzibilita. In Průmysl a technika v novodobé české kultuře (Marta Ottlová, ed.), Praha: Ústav teorie a dějin umění Československé akademie věd, 1988, s. 111–116.
[21] WAGNER, R. Pouť za Beethovenem. Překlad Marie Dolejší. Praha: Adolf Synek, 1929, s. 14–15.
[22] ZICH, J. Kapitoly a studie z hudební estetiky. Praha: Editio Supraphon, 1987.
[23] Elektra, Dalibor, 23. 4. 1910, r. 32, č. 32, s. 234.