Název: Stanko Vraz a Češi
Zdrojový dokument: Slavica litteraria. 2014, roč. 17, č. 2, s. [39]-49
Rozsah
[39]-49
-
ISSN1212-1509 (print)2336-4491 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/132887
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Článek pojednává o Stanku Vrazovi a jeho bohatých stycích s českou literaturou, kulturou a jazykem. Vraz byl první slovinský autor, který používal gajici, současný slovinský grafický systém, který vychází z českého modelu. Jeho politiku upuštění od slovinského "nářečí" silně ovlivnily Kollárovy a Šafaříkovy myšlenky o Slovanech i jejich tvorba v češtině místo v mateřském slovenském jazyce. Dokonce i Vrazova poetika se intenzivně opírala o české autory, především o Kollára. Jeho idealizace Prahy dosáhla vrcholu v roce 1848, kdy se jako místopředseda zúčastnil velkého slovanského sjezdu.
The article deals with Stanko Vraz and his rich connections with Czech literature, culture and language. Vraz was the first Slovenian writer to use the today's Slovenian alphabet "gajica", itself the adaptation of the Croatian one, which was directly taken from Czech alphabet. Vraz's politics of abandoning Slovene "dialect" relied heavily on Kollár's and Šafařík's ideas about Slavs and their practice of writing in Czech (instead in Slovakian). Even the poetics of Stanko Vraz was deeply influenced by Czech authors, especially Kollár. Vraz's idealization of Prague culminated in 1848 when he visited the great Slavic congress as its vice president.
Reference
[1] DRECHSLER, Branko: Stanko Vraz. Studija. Zagreb: Matica hrvatska i slovenska, 1909.
[2] GRANDA, Stane: Stanko Vraz v revolucionarnem letu 1848/49. In: Stanko Vraz 1810–1851. Ur. Manica Hartman. Ormož: Zgodovinsko društvo Ormož et al., 2010, s. 123–127.
[3] GRDINA, Igor: Spisval vbogih bi Slovencev muke. In: Slovenska kronika XIX. stoletja. I: 1800–1860. Ur. Janez Cvirn et al. Ljubljana: Nova revija, 2001, s. 231–232.
[4] HARTMAN, Manica: Uvodne misli. In: Stanko Vraz 1810–1851. Ur. Manica Hartman. Ormož: Zgodovinsko društvo Ormož et al., 2010.
[5] POGAČNIK, Jože: Ilirizem. Enciklopedija Slovenije 4. Ljubljana: Mladinska knjiga, 1990, s. 107–108.
[6] PRIJATELJ, Ivan: Zakaj sta si prišla navzkriž Vraz in Trstenjak? In: Časopis za slovenski jezik, književnost in zgodovino 1.1 (1918/19), s. 201–212.
[7] VINKLER, Jonatan: Posnemovalci, zavezniki in tekmeci. Koper: Annales, 2006.
[8] RADOVANOVIČ, Saša: Pomen imena Maribor. In: Stanko Vraz 1810–1851. Ur. Manica Hartman. Ormož: Zgodovinsko društvo Ormož et al., 2010, s. 101–103.
[2] GRANDA, Stane: Stanko Vraz v revolucionarnem letu 1848/49. In: Stanko Vraz 1810–1851. Ur. Manica Hartman. Ormož: Zgodovinsko društvo Ormož et al., 2010, s. 123–127.
[3] GRDINA, Igor: Spisval vbogih bi Slovencev muke. In: Slovenska kronika XIX. stoletja. I: 1800–1860. Ur. Janez Cvirn et al. Ljubljana: Nova revija, 2001, s. 231–232.
[4] HARTMAN, Manica: Uvodne misli. In: Stanko Vraz 1810–1851. Ur. Manica Hartman. Ormož: Zgodovinsko društvo Ormož et al., 2010.
[5] POGAČNIK, Jože: Ilirizem. Enciklopedija Slovenije 4. Ljubljana: Mladinska knjiga, 1990, s. 107–108.
[6] PRIJATELJ, Ivan: Zakaj sta si prišla navzkriž Vraz in Trstenjak? In: Časopis za slovenski jezik, književnost in zgodovino 1.1 (1918/19), s. 201–212.
[7] VINKLER, Jonatan: Posnemovalci, zavezniki in tekmeci. Koper: Annales, 2006.
[8] RADOVANOVIČ, Saša: Pomen imena Maribor. In: Stanko Vraz 1810–1851. Ur. Manica Hartman. Ormož: Zgodovinsko društvo Ormož et al., 2010, s. 101–103.