Název: Konstruktivismus jako cesta ke zlepšování výsledků vzdělávání v českém jazyce?
Variantní název:
- Does constructivism offer a way to improve the results of Czech language teaching?
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2016, roč. 21, č. 1, s. [35]-56
Rozsah
[35]-56
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2016-1-3
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135155
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Cílem předkládané studie je ukázat jednu z možností implementace konstruktivistických prvků do výuky českého jazyka a ověřit, zda, příp. nakolik jsou tyto postupy efektivnější než postupy užívané tradičně. Prezentovaný výzkum má charakter pedagogického kvazi-experimentu ve dvou skupinách na střední škole, kdy vybraná partie učiva (vztahy mezi propozicemi v parataktickém souvětí) byla v jedné skupině vyučována tradičně a ve druhé s využitím konstruktivistických prvků vyučování a učení. Jako výzkumný nástroj byly použity slohové práce žáků v podobě pretestu a posttestu ve vztahu k výuce daného obsahu. Výsledky výzkumu naznačují, že konstruktivistický program je vůči tradičně pojaté výuce úspěšnější v té části, kdy má dojít k transferu nabytých poznatků do komunikační praxe žáků, tedy při jejich vlastní produkci komunikátu. Z uvedeného vyplývá, že konstruktivismus by mohl být vhodným nástrojem k intenzivnějšímu skloubení komunikačního a poznávacího cíle jazykového vyučování a také k překonání problémů, jimž české vzdělávání v mateřském jazyce čelí. Proto si v této studii nastíněná problematika zasluhuje další zkoumání.
The aim of this study is to present a way of implementing constructivist features into teaching Czech language and to verify if or how much these strategies are more effective than the ones traditionally used. The research presented here has the character of a quasi-experiment conducted in two groups at an upper-secondary school. In the first group, the selected material (relationships between coordinate clauses in a compound sentence) was taught in a traditional manner; in the second, it was taught with specially designed procedures based on constructivist principles of teaching and learning. Essays in the form of a pre-test and a post-test have been used as the research tool. The results of the research suggest that in comparison with the traditional way of instruction, the constructivist programme is apparently more successful in the area of the transfer of acquired knowledge into students' communication practice, i.e. in their own language production. As a result, constructivism appears to be a suitable tool for greater integration of the cognitive and communicative aim of language teaching, and also for overcoming the current problems that Czech first language education has been facing. It follows from our findings that the outlined issues require further research.
Note
Tento text vznikl s částečnou podporou projektu GA ČR P402/12/G130 Vztahy mezi dovednostmi, vzděláváním a výsledky na trhu práce: longitudinální studie.
Reference
[1] Anderson, T., & Shattuck, J. (2012). Design-based research: A decade of progress in education research? Educational Researcher, 41(1), 16–25. | DOI 10.3102/0013189X11428813
[2] Brooks, J. G., & Brooks, M. G. (1999a). The courage to be constructivist. Educational Leadership, 57(3), 18–24.
[3] Brooks, J. G., & Brooks, M. G. (1999b). In search of understanding: The case for constructivist classrooms. Alexandria, VA, Association for Supervision and Curriculum Development.
[4] Cohen, L., Manion, L., & Morrison, K. (2011). Research methods in education. Oxon: Routledge.
[5] Čechová, M. (1998). Komunikační a slohová výchova. Praha: ISV nakladatelství.
[6] Čechová, M. (2005/2006). Některé předpoklady osvojování poznatků z českého jazyka. Český jazyk a literatura, 56(4), 157–163.
[7] Čechová, M. (2013). Smysl středoškolského studia češtiny ve stínu maturit. Český jazyk a literatura, 64(1), 1–6.
[8] Čechová, M., & Styblík, V. (1998). Čeština a její vyučování. Praha: SPN.
[9] Čechová, M. et al. (2007). Český jazyk pro 3. ročník SOŠ. Praha: SPN.
[10] Daneš, F., Grepl, M., & Hlavsa, Z. (Eds.). (1987). Mluvnice češtiny 3. Praha: Academia.
[11] Dvořák, K. (1997/1998a). Stupeň schopnosti poznávat a vyjadřovat myšlenkové vztahy ve výpovědích. Český jazyk a literatura, 48(3–4), 67–73.
[12] Dvořák, K. (1997/1998b). Stupeň schopnosti poznávat a vyjadřovat myšlenkové vztahy ve výpovědích (dokončení). Český jazyk a literatura, 48(5–6), 113–121.
[13] Gabler, I. C., & Schroeder, M. (2003). Constructivist methods for the secondary classroom: Engaged minds. Boston: Pearson Education.
[14] Hájková, E. et al. (2012). Čeština ve škole 21. století – II. Úvodní studie. Praha: PedF UK v Praze.
[15] Hájková, E. et al. (2013). Čeština ve škole 21. století – III. Jazykové jevy v dětských prekonceptech. Praha: PedF UK v Praze.
[16] Hájková, E. et al. (2014). Čeština ve škole 21. století – IV. Výzkum edukačních podmínek jazykových jevů. Praha: PedF UK v Praze.
[17] Hejný, M., & Kuřina, F. (2009). Dítě, škola a matematika. Praha: Portál.
[18] Hitchcock, G., & Hughes, D. (2001). Research and the Teacher: A Qualitative Introduction to Schoolbased Research. London: Routledge.
[19] Chvál, M., Dvořák, D., Starý, K., & Marková, K. (2008). Design-based research při hledání cest dalšího vzdělávání učitelů. Orbis scholae, 2(3), 107–130. | DOI 10.14712/23363177.2018.259
[20] Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení. Pedagogická orientace, 23(5), 634–663. | DOI 10.5817/PedOr2013-5-634
[21] Janík, T., Maňák, J., Knecht, P., & Němec, J. (2010). Proměny kurikula současné české školy: Vize a realita. Orbis scholae, 4(3), 9–35. | DOI 10.14712/23363177.2018.109
[22] Janík, T. et al. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: Obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: MU.
[23] Jelínek, J. (1972). Nástin dějin vyučování českému jazyku v letech 1774–1918. Praha: SPN.
[24] Jelínek, J. (1980). Úvod do teorie vyučování českému jazyku. Praha: SPN.
[25] Kasíková, H. (1999). Kooperativní učení, kooperativní vyučování. Praha: Portál.
[26] Kostečka, J. (2002). Český jazyk pro 3. ročník gymnázií. Praha: SPN.
[27] Kostečka, J. (2012a). Obrana centrálního hodnocení maturitních prací proti zlobivým jeho utrhačům. Učitelské noviny, 115(26), 17.
[28] Kostečka, J. (2012b). Rekviem za státní maturitu z češtiny. Učitelské noviny, 115(31), 15.
[29] Krausová, Z., & Pašková, M. (2005). Český jazyk 8: Učebnice pro 8. ročník základní školy a tercii víceletého gymnázia. Plzeň: Fraus.
[30] Krausová, Z., & Pašková, M. (2006). Český jazyk 8: Příručka učitele. Plzeň: Fraus.
[31] Kyriacou, Ch. (2012). Klíčové dovednosti učitele: Cesty k lepšímu vyučování. Praha: Portál.
[32] Lankshear, C., & Knobel, M. (2004). A handbook for teacher research: From design to implementation. Maidenhead: Open University Press.
[33] Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.
[34] Martinec, I., Tušková, J., & Zimová, L. (2009). Český jazyk pro střední školy. Plzeň: Fraus.
[35] Myhill, D. (2012a). Grammar for writing? The impact of contextualised grammar teaching on pupils' writing and pupils' metalinguistic understanding. End of Grant Report. Retrieved from http://education.exeter.ac.uk/research_projects_detail.php?id=18.
[36] Myhill, D. A., Jones, S. M., Lines, H., & Watson, A. (2012b). Re-thinking grammar: The impact of embedded grammar teaching on students' writing and students' metalinguistic understanding. Research Papers in Education, 27(2), 139–166. | DOI 10.1080/02671522.2011.637640
[37] Palečková, J., Tomášek, V., & Basl, J. (2010). Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Praha: ÚIV.
[38] Palečková, J. et al. (2013). Hlavní z jištění PISA 2012. Praha: Česká školní inspekce.
[39] Pavelková, I., Škaloudová, A., & Hrabal, V. (2010). Analýza vyučovacích předmětů na základě výpovědí žáků. Pedagogika, 60(1), 38–61.
[40] Pelech, J., & Pieper, G. (2010). The comprehensive handbook of constructivist teaching. Charlotte, NC: Information Age Publishing.
[41] Pine, G. J. (2009). Teacher Action Research: Building Knowledge Democracies. Thousand Oaks, SAGE Publications, Ltd.
[42] Rohlíková, L., & Vejvodová, J. (2012). Vyučovací metody na vysoké škole: Praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. Praha: Grada.
[43] Rysová, K. (2006/2007). Příprava školních vzdělávacích programů. Český jazyk a literatura, 57(5), 216–218.
[44] Rysová, K. (2007/2008). Propojení jazyka, literatury a slohu ve výuce českého jazyka. Český jazyk a literatura, 58(3), 137–142.
[45] Santrock, J. W. (2011). Educational Psychology. New York: McGraw-Hill.
[46] Seberová, A. (2008). Cesta zvyšování kvality vyučování – stanou se učitelé výzkumníky ve svých třídách? Orbis scholae, 2(3), 143–155. | DOI 10.14712/23363177.2018.263
[47] Svoboda, K. (1975). Stylizační výcvik ve spisovné češtině a rozvoj myšlení I a II. Praha: SPN.
[48] Svoboda, K. (1977). Didaktika českého jazyka a slohu. Praha: SPN.
[49] Svobodová, J., Jandová, E., & Hubáček, J. (2002). Čeština pro učitele. Praha: Vade mecum Bohemiae.
[50] Šalamounová, Z. (2013). Výuková situace: Když spojky nejen spojují aneb Ke komunikačnímu pojetí výuky gramatiky. Komenský, 137(3), 38–44.
[51] Šmejkalová, M. (2010). Čeština a škola – úryvky skrytých dějin: Český jazyk a jeho vyučování na středních školách, 1918–1989. Praha: Karolinum.
[52] Štěpáník, S. (2014a). Příklad výzkumu žákovských představ v české syntaxi. Pedagogická orientace, 24(1), 111–127. | DOI 10.5817/PedOr2014-1-111
[53] Štěpáník, S. (2014b). Konstruktivismus ve vyučování českého jazyka na střední škole. Nepublikovaná dizertační práce.
[54] Tomková, A. et al. (2012). Rámec profesních kvalit učitele. Praha: NÚV.
[55] Wang, F., & Hannafin, M. J. (2005). Design-based research and technology-enhanced learning environments. Educational Technology, Research and Development, 53(4), 5–23. | DOI 10.1007/BF02504682
[56] Yager, R. E. (2000). The constructivist learning model. The Science Teacher, 67(1), 44–45.
[57] Zouharová, M. (2005). Inovace organizace a prezentace syntaktických termínů v učivu českého jazyka na základní škole. Olomouc: UP v Olomouci.
[2] Brooks, J. G., & Brooks, M. G. (1999a). The courage to be constructivist. Educational Leadership, 57(3), 18–24.
[3] Brooks, J. G., & Brooks, M. G. (1999b). In search of understanding: The case for constructivist classrooms. Alexandria, VA, Association for Supervision and Curriculum Development.
[4] Cohen, L., Manion, L., & Morrison, K. (2011). Research methods in education. Oxon: Routledge.
[5] Čechová, M. (1998). Komunikační a slohová výchova. Praha: ISV nakladatelství.
[6] Čechová, M. (2005/2006). Některé předpoklady osvojování poznatků z českého jazyka. Český jazyk a literatura, 56(4), 157–163.
[7] Čechová, M. (2013). Smysl středoškolského studia češtiny ve stínu maturit. Český jazyk a literatura, 64(1), 1–6.
[8] Čechová, M., & Styblík, V. (1998). Čeština a její vyučování. Praha: SPN.
[9] Čechová, M. et al. (2007). Český jazyk pro 3. ročník SOŠ. Praha: SPN.
[10] Daneš, F., Grepl, M., & Hlavsa, Z. (Eds.). (1987). Mluvnice češtiny 3. Praha: Academia.
[11] Dvořák, K. (1997/1998a). Stupeň schopnosti poznávat a vyjadřovat myšlenkové vztahy ve výpovědích. Český jazyk a literatura, 48(3–4), 67–73.
[12] Dvořák, K. (1997/1998b). Stupeň schopnosti poznávat a vyjadřovat myšlenkové vztahy ve výpovědích (dokončení). Český jazyk a literatura, 48(5–6), 113–121.
[13] Gabler, I. C., & Schroeder, M. (2003). Constructivist methods for the secondary classroom: Engaged minds. Boston: Pearson Education.
[14] Hájková, E. et al. (2012). Čeština ve škole 21. století – II. Úvodní studie. Praha: PedF UK v Praze.
[15] Hájková, E. et al. (2013). Čeština ve škole 21. století – III. Jazykové jevy v dětských prekonceptech. Praha: PedF UK v Praze.
[16] Hájková, E. et al. (2014). Čeština ve škole 21. století – IV. Výzkum edukačních podmínek jazykových jevů. Praha: PedF UK v Praze.
[17] Hejný, M., & Kuřina, F. (2009). Dítě, škola a matematika. Praha: Portál.
[18] Hitchcock, G., & Hughes, D. (2001). Research and the Teacher: A Qualitative Introduction to Schoolbased Research. London: Routledge.
[19] Chvál, M., Dvořák, D., Starý, K., & Marková, K. (2008). Design-based research při hledání cest dalšího vzdělávání učitelů. Orbis scholae, 2(3), 107–130. | DOI 10.14712/23363177.2018.259
[20] Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení. Pedagogická orientace, 23(5), 634–663. | DOI 10.5817/PedOr2013-5-634
[21] Janík, T., Maňák, J., Knecht, P., & Němec, J. (2010). Proměny kurikula současné české školy: Vize a realita. Orbis scholae, 4(3), 9–35. | DOI 10.14712/23363177.2018.109
[22] Janík, T. et al. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: Obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: MU.
[23] Jelínek, J. (1972). Nástin dějin vyučování českému jazyku v letech 1774–1918. Praha: SPN.
[24] Jelínek, J. (1980). Úvod do teorie vyučování českému jazyku. Praha: SPN.
[25] Kasíková, H. (1999). Kooperativní učení, kooperativní vyučování. Praha: Portál.
[26] Kostečka, J. (2002). Český jazyk pro 3. ročník gymnázií. Praha: SPN.
[27] Kostečka, J. (2012a). Obrana centrálního hodnocení maturitních prací proti zlobivým jeho utrhačům. Učitelské noviny, 115(26), 17.
[28] Kostečka, J. (2012b). Rekviem za státní maturitu z češtiny. Učitelské noviny, 115(31), 15.
[29] Krausová, Z., & Pašková, M. (2005). Český jazyk 8: Učebnice pro 8. ročník základní školy a tercii víceletého gymnázia. Plzeň: Fraus.
[30] Krausová, Z., & Pašková, M. (2006). Český jazyk 8: Příručka učitele. Plzeň: Fraus.
[31] Kyriacou, Ch. (2012). Klíčové dovednosti učitele: Cesty k lepšímu vyučování. Praha: Portál.
[32] Lankshear, C., & Knobel, M. (2004). A handbook for teacher research: From design to implementation. Maidenhead: Open University Press.
[33] Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.
[34] Martinec, I., Tušková, J., & Zimová, L. (2009). Český jazyk pro střední školy. Plzeň: Fraus.
[35] Myhill, D. (2012a). Grammar for writing? The impact of contextualised grammar teaching on pupils' writing and pupils' metalinguistic understanding. End of Grant Report. Retrieved from http://education.exeter.ac.uk/research_projects_detail.php?id=18.
[36] Myhill, D. A., Jones, S. M., Lines, H., & Watson, A. (2012b). Re-thinking grammar: The impact of embedded grammar teaching on students' writing and students' metalinguistic understanding. Research Papers in Education, 27(2), 139–166. | DOI 10.1080/02671522.2011.637640
[37] Palečková, J., Tomášek, V., & Basl, J. (2010). Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Praha: ÚIV.
[38] Palečková, J. et al. (2013). Hlavní z jištění PISA 2012. Praha: Česká školní inspekce.
[39] Pavelková, I., Škaloudová, A., & Hrabal, V. (2010). Analýza vyučovacích předmětů na základě výpovědí žáků. Pedagogika, 60(1), 38–61.
[40] Pelech, J., & Pieper, G. (2010). The comprehensive handbook of constructivist teaching. Charlotte, NC: Information Age Publishing.
[41] Pine, G. J. (2009). Teacher Action Research: Building Knowledge Democracies. Thousand Oaks, SAGE Publications, Ltd.
[42] Rohlíková, L., & Vejvodová, J. (2012). Vyučovací metody na vysoké škole: Praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. Praha: Grada.
[43] Rysová, K. (2006/2007). Příprava školních vzdělávacích programů. Český jazyk a literatura, 57(5), 216–218.
[44] Rysová, K. (2007/2008). Propojení jazyka, literatury a slohu ve výuce českého jazyka. Český jazyk a literatura, 58(3), 137–142.
[45] Santrock, J. W. (2011). Educational Psychology. New York: McGraw-Hill.
[46] Seberová, A. (2008). Cesta zvyšování kvality vyučování – stanou se učitelé výzkumníky ve svých třídách? Orbis scholae, 2(3), 143–155. | DOI 10.14712/23363177.2018.263
[47] Svoboda, K. (1975). Stylizační výcvik ve spisovné češtině a rozvoj myšlení I a II. Praha: SPN.
[48] Svoboda, K. (1977). Didaktika českého jazyka a slohu. Praha: SPN.
[49] Svobodová, J., Jandová, E., & Hubáček, J. (2002). Čeština pro učitele. Praha: Vade mecum Bohemiae.
[50] Šalamounová, Z. (2013). Výuková situace: Když spojky nejen spojují aneb Ke komunikačnímu pojetí výuky gramatiky. Komenský, 137(3), 38–44.
[51] Šmejkalová, M. (2010). Čeština a škola – úryvky skrytých dějin: Český jazyk a jeho vyučování na středních školách, 1918–1989. Praha: Karolinum.
[52] Štěpáník, S. (2014a). Příklad výzkumu žákovských představ v české syntaxi. Pedagogická orientace, 24(1), 111–127. | DOI 10.5817/PedOr2014-1-111
[53] Štěpáník, S. (2014b). Konstruktivismus ve vyučování českého jazyka na střední škole. Nepublikovaná dizertační práce.
[54] Tomková, A. et al. (2012). Rámec profesních kvalit učitele. Praha: NÚV.
[55] Wang, F., & Hannafin, M. J. (2005). Design-based research and technology-enhanced learning environments. Educational Technology, Research and Development, 53(4), 5–23. | DOI 10.1007/BF02504682
[56] Yager, R. E. (2000). The constructivist learning model. The Science Teacher, 67(1), 44–45.
[57] Zouharová, M. (2005). Inovace organizace a prezentace syntaktických termínů v učivu českého jazyka na základní škole. Olomouc: UP v Olomouci.