Title: Záchranný archeologický výzkum na raně středověkém hradišti v Šárce
Variant title:
- Rescue archaeological research into an early medieval fortified settlement in Šárka
- Die archäologische Rettungsgrabung auf dem frühmittelalterlichen Burgwall in Šárka
Contributor
Novák, Jan (Other)
Zavřel, Jan (Other)
Source document: Archaeologia historica. 2012, vol. 37, iss. 2, pp. 401-418
Extent
401-418
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128267
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Záchranný výzkum AÚ ČSAV v Praze v roce 1967 provedl průřez valem na jihovýchodní straně v délce 40,20 m a šířce 4 m (sonda S-1). V západní třetině sondy se podařilo zjistit kamenný val z nasucho kladených opukových lomových kamenů v šířce 5–5,50 m s čelní kamennou plentou. Vlastní těleso valu bylo vytvořeno z kamenů bez výrazné struktury a líce. Před valovou zdí byla na vnější straně kamenná plenta z kamenů s hladkou lící na sucho kladených o šířce 100–120 cm. Místy byla zachována do výše 120–140 cm. Při výkopu se našlo zcela nepatrné množství keramiky s charakteristikou rozhraní středohradištního období. Další sondy S-2 a její prodloužení S-3 (výkop příkopu) byly na východní straně prvního předhradí. Byl proveden řez valem a příkopem. Po stránce keramické zde byla obdobná situace. Výstavba valu zjištěná v sondě S-2 o délce 26 m a šířce 2 m ukázala zcela jinou situaci. Vlastní těleso valu mělo dřevohlinitou konstrukci o šířce 600–650 cm. Byla vytvořena ze tří dřevěných trámů a tří opěrných kolmo zaražených kůlů s malým podílem kamenů. Všechny dřevěné prvky byly z dubu. Zjištěný příkop měl ploché dno, byl široký 600–650 cm a hluboký 120–150 cm. Jeho výplň byla po keramické stránce chudá s prvky středohradištními a s několika střepy, které měly ráz rané části mladší doby hradištní. Hradiště v Šárce mělo v pražské kotlině nesporný význam a jeho počátky je nutno spojit se společností před vznikem Pražského hradu, snad již v 8. století. Ze zachovaného materiálu se nelze blíže vyslovit k jeho jednotlivým fázím bez provedení dlouhodobého komplexního výzkumu. Spojení se Starými pověstmi českými dokládají až pozdější písemné prameny. Nejstarší písemné prameny o jeho postavení nemají žádných zpráv.
Rescue archaeological research carried out by the Archaeological Institute of the Czech Academy of Sciences, Prague in 1967 involved a cross-section of the rampart on the south-eastern side of a fortified settlement, 40.2 m long and 4 m wide (probe S-1). A wall of dry plaener quarry stone 5–5.5 m wide with a front stone "curtain" was detected in the western third of the probe. The wall consisted of stones lacking in distinct structure or fronts. A stone "curtain" of dry stones with smooth fronts, 100–120 cm wide and in places 120–140 cm high, lay in front of the wall, on the outside. A small quantity of ceramic matter dating from the middle hillfort period was found during the excavations. Subsequently, probes S-2 and S-3 (in the ditch) were made on the eastern side of the first outer bailey. A cross-section was taken through the rampart and the ditch. The situation with ceramic products at this spot was identical. However, the rampart structure investigated by probe S-2, 26 m long and 2 m wide, revealed a completely different situation. The body of the rampart was of wood and clay 600–650 cm deep. It was made up of three wooden beams, three supporting poles set at right angles, and a small proportion of stones. All the wooden elements were of oak. The ditch excavated had a flat bottom, was 600–650 cm wide and 120–150 cm deep. Its filling was poor in ceramics, with only a few examples of middle hillfort period ceramics and sherds appearing to derive from the beginning of the late hillfort period. The fortified settlement in Šárka played an important part in the Prague Basin and its origins are associated with the period before the establishment of Prague Castle, possibly with the 8th century. The material preserved does not allow a closer classification of the individual phases of the settlement without long-term comprehensive research. The connection with ancient Czech legends only appears in later written sources; the earliest ones contain no record of it.
Note
Technická spolupráce Jan Novák - Jan Zavřel.
References
[1] BENEŠ, F. X. J., 1868: Šárka, PA VII, 165–184.
[2] BERANOVÁ, M., 2002: Slované. Praha (dotisk druhého vydání).
[3] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha.
[4] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J., 1991: Nové archeologické prameny a počátky Pražského hradu – Neue archäologische Quellen und die Anfänge der Prager Burg, AR XLIII, 562–576.
[5] BORKOVSKÝ, I., 1964: Od počátku pravěkého osídlení k Praze slovanské. In: Dějiny Prahy (Janáček, J., ed.), 13–50. Praha.
[6] BORKOVSKÝ, I., 1969: Pražský hrad v době přemyslovských knížat. Praha.
[7] BUBENÍK, J., 1988: Slovanské osídlení středního Poohří – Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet des mittleren Ohře. Praha.
[8] ČTVERÁK, V.–LUTOVSKÝ, M.–SLABINA, M.–SMEJTEK, L. 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[9] FILIP, J., 1949: Praha pravěká. Praha.
[10] FRB V: Přibík Pulkava z Radenína. Kronika česká. Fontes rerum Bohemicarum V (Emler J., ed.), 3–207 (latinská redakce), 211–326 (česká redakce). Praha 1893.
[11] FRIDRICHOVÁ, M.–FRIDRICH, J.–HAVEL, J.–KOVAŘÍK, J. 1995: Praha v pravěku. Praha.
[12] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, Z., 1997: Archeologie na Pražském hradě. Praha.
[13] GRAUS, F., 1969: Kněžna Libuše – od postavy báje k národnímu symbolu, ČsČH XVII, 817–844.
[14] HÁSKOVÁ, J., 1966: Nález karolínského denáru v Šárce, Numismatický sborník IX, 1–9.
[15] JANÁČEK, J., 1964: Vyprávění o Vyšehradu. Praha.
[16] JUSTOVÁ, J., 1970: Kování pásu s motivem gryfa z doby avarské říše na starohradištním sídlišti v poloze "Staré Badry" u Opolánek, okr. Nymburk, SbNM A XXIV, 55–63.
[17] KALANDRA, Z., 1947: České pohanství. Praha.
[18] KARBUSICKÝ, V., 1963: K teorii "matriarchátu" v Kosmových pověstech, Český lid 50, 237–247.
[19] KARBUSICKÝ, V., 1995: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. Praha.
[20] KOSMAS: Chronica Boemorum – Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae historica. Scriptores rerum Germanicarum. Nova series II (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923.
[21] KREJČÍ, K., 1981: Praha legend a skutečností. Praha (2. upravené vydání).
[22] KRONIKA ČESKÁ: Václava Hájka z Libočan Kronika česká (Flajšhans, V., ed.). Díl. I. Praha 1918.
[23] KRONIKA ČESKÁ: Václava Hájka z Libočan Kronika česká (Flajšhans, V., ed.). Díl II. Praha 1923.
[24] KRONIKA ČESKÁ: Václava Hájka z Libočan Kronika česká (Flajšhans, V., ed.). Díl III. Praha 1929.
[25] KRONIKA ČESKÁ: Václava Hájka z Libočan Kronika česká (Flajšhans, V., ed.). Díl IV. Praha 1933.
[26] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9–11. věku v Čechách – Die Chronologie des inventars aus Dorffriedhöfen des 9.–11. Jh. in Böhmen, PA LXV, 34–110.
[27] KUDRNÁČ, J., 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách – Ein altslawische Burgwall in Mittelböhmen. Praha.
[28] KUTNAR, F.–MAREK, J., 1997: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha.
[29] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[30] LUTOVSKÝ, M., 2005: Praha slovanská. Raný středověk. In: Lutovský, M.–Smejtek, L. a kol. Pravěká Praha, 842–945. Praha.
[31] MAŠEK, N., 1965: Nález karolinské mince na slovanském hradišti v Šárce, Pražský sborník historický, 125.
[32] NEJEDLÝ, Z., 1953: Staré pověsti české jako historický pramen. Praha.
[33] NECHVÁTAL, B., 1976: Vyšehrad. Praha.
[34] NECHVÁTAL, B., 1979: Der Vyšehrad und die Alten böhmischen Sagen. In: Rapports du IIIe Congrès International d'Archéologie Slave, Bratislava 7.–14. septembre 1975, 1, 563–573. Bratislava.
[35] NECHVÁTAL, B., 1995: Ještě k problematice tzv. Libušiny lázně na Vyšehradě – Noch zur Problematik der sg. Libussa – Bades auf Vyšehrad. In: Pocta Evě Šmilauerové (Sborník k 60. narozeninám PhDr. Evy Šmilauerové, CSc.), 81–90. Praha.
[36] NECHVÁTAL, B.–PROFANTOVÁ, N., 1994: The Hilfort at Šárka In: Bubeník, J.–Nechvátal, B.–Pleinerová, I.–Princová, J.–Profantová, N.–Tomková, K.: From the Emergence of Hilforts to the Initial Phase of the Early Middle Ages in Bohemia. 25 Years of Archaeological Research in Bohemia. PA – Supplementum 1, 133–152. Praha.
[37] NEJSTARŠÍ ČESKÁ RÝMOVANÁ KRONIKA: Nejstarší česká rýmovaná kronika tak řečeného Dalimila (Havránek, B.–Daňhelka, J., edd., historické poznámky napsal Z. Kristen). Praha 1958 (2. vydání).
[38] NEUHÄSELOVÁ, Z., 2001: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha.
[39] NOVOTNÝ, B., 1946: Kování avarského typu z Čech, Obzor prehistorický 13, 44–46.
[40] NOVOTNÝ, V., 1912: České dějiny I/1. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha.
[41] POLÁK, V., 1960: Šárka a Motol, Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 1, 300–302.
[42] PREIDEL, H., 1949–1953: Die awarische Bodenfunde aus Böhmen und ihre Bedeutung, Jahrbuch für Prehistorische und Ethnographische Kunst 18, 7–17.
[43] PROFANTOVÁ, N., 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In: Awarenforschungen II (Daim, F., ed.), 605–778. Wien.
[44] PROFANTOVÁ, N., 1999: Zum gegenwärtigen Erkenntnisstand der frühmittelalterlichen Besiedlung des Burgwalls Šárka – K současnému poznání raně středověkého osídlení hradiště Šárka, PA XC, 65–106.
[45] PROFANTOVÁ, N., 2010: Awarische Funde in der Tschechischen Republik. Forschungsstand und neue Erkenntnisse (Finds from Avar Khaganat Period from Czech Republic. State of research and new discoveries), Acta Archaeologica Carpatica 45, 203–270.
[46] PROFANTOVÁ, N.–BUREŠ, M., 2000: K problému interpretace ostatků dětí na raně středověkém sídlišti v Praze-Liboci – Summary. In: Hroby, pohřby a lidské pozůstatky na pravěkých a středověkých sídlištích (Tichý, R. ed.), 155–163. Hradec Králové.
[47] PROFANTOVÁ, N.–PROFANT, M., 2002: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha (dotisk prvního vydání).
[48] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S–Ž. Praha.
[49] SCHWEINGRUBER, F. H., 1978: Mikroskopische Holzanatomie. Zürich.
[50] SKLENÁŘ, K., 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. Praha.
[51] SLÁMA, J., 1983: Přínos archeologie k poznání počátků přemyslovského státu, SbNM A XXXVII, 159–169.
[52] SLÁMA, J., 1986: Střední Čechy v raném středověku. 2. díl. Hradiště, příspěvky k dějinám a významu. Praha.
[53] SLÁMA, J., 1988: Střední Čechy v raném středověku. 3. díl. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praha.
[54] ŠIMEK, E., 1925: Praha a Vyšehrad, Časopis pro dějiny venkova 12, 1–14, 69–80.
[55] ŠOLLE, M., 1981: Kouřim v průběhu věků – Kouřim im Wandel der Zeiten. Praha.
[56] TŘEŠTÍK, D., 2003: Mýty kmene Čechů (7.–10. století). Tři studie ke "Starým pověstem českým". Praha.
[57] TUREK, R., 1949: Šárka v pravěku, Zprávy památkového sboru hl. města Prahy 10, 114–142.
[58] TUREK, R., 1950: K počátkům Prahy – Les débuts de Prague, PA XLIII, 59–94.
[59] TUREK, R., 1982: Čechy v raném středověku. Praha.
[60] VÁŇA, Z., 1990: Svět slovanských bohů a démonů. Praha.
[61] VARADZIN, L., 2010: K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně (příspěvek do diskuse), AR LXII, 535–554.
[62] ZEMAN, J., 1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech – Die älteste slawische Besiedlung Böhmens, PA XLVII, 113–236.
[2] BERANOVÁ, M., 2002: Slované. Praha (dotisk druhého vydání).
[3] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha.
[4] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J., 1991: Nové archeologické prameny a počátky Pražského hradu – Neue archäologische Quellen und die Anfänge der Prager Burg, AR XLIII, 562–576.
[5] BORKOVSKÝ, I., 1964: Od počátku pravěkého osídlení k Praze slovanské. In: Dějiny Prahy (Janáček, J., ed.), 13–50. Praha.
[6] BORKOVSKÝ, I., 1969: Pražský hrad v době přemyslovských knížat. Praha.
[7] BUBENÍK, J., 1988: Slovanské osídlení středního Poohří – Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet des mittleren Ohře. Praha.
[8] ČTVERÁK, V.–LUTOVSKÝ, M.–SLABINA, M.–SMEJTEK, L. 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[9] FILIP, J., 1949: Praha pravěká. Praha.
[10] FRB V: Přibík Pulkava z Radenína. Kronika česká. Fontes rerum Bohemicarum V (Emler J., ed.), 3–207 (latinská redakce), 211–326 (česká redakce). Praha 1893.
[11] FRIDRICHOVÁ, M.–FRIDRICH, J.–HAVEL, J.–KOVAŘÍK, J. 1995: Praha v pravěku. Praha.
[12] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, Z., 1997: Archeologie na Pražském hradě. Praha.
[13] GRAUS, F., 1969: Kněžna Libuše – od postavy báje k národnímu symbolu, ČsČH XVII, 817–844.
[14] HÁSKOVÁ, J., 1966: Nález karolínského denáru v Šárce, Numismatický sborník IX, 1–9.
[15] JANÁČEK, J., 1964: Vyprávění o Vyšehradu. Praha.
[16] JUSTOVÁ, J., 1970: Kování pásu s motivem gryfa z doby avarské říše na starohradištním sídlišti v poloze "Staré Badry" u Opolánek, okr. Nymburk, SbNM A XXIV, 55–63.
[17] KALANDRA, Z., 1947: České pohanství. Praha.
[18] KARBUSICKÝ, V., 1963: K teorii "matriarchátu" v Kosmových pověstech, Český lid 50, 237–247.
[19] KARBUSICKÝ, V., 1995: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. Praha.
[20] KOSMAS: Chronica Boemorum – Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae historica. Scriptores rerum Germanicarum. Nova series II (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923.
[21] KREJČÍ, K., 1981: Praha legend a skutečností. Praha (2. upravené vydání).
[22] KRONIKA ČESKÁ: Václava Hájka z Libočan Kronika česká (Flajšhans, V., ed.). Díl. I. Praha 1918.
[23] KRONIKA ČESKÁ: Václava Hájka z Libočan Kronika česká (Flajšhans, V., ed.). Díl II. Praha 1923.
[24] KRONIKA ČESKÁ: Václava Hájka z Libočan Kronika česká (Flajšhans, V., ed.). Díl III. Praha 1929.
[25] KRONIKA ČESKÁ: Václava Hájka z Libočan Kronika česká (Flajšhans, V., ed.). Díl IV. Praha 1933.
[26] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9–11. věku v Čechách – Die Chronologie des inventars aus Dorffriedhöfen des 9.–11. Jh. in Böhmen, PA LXV, 34–110.
[27] KUDRNÁČ, J., 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách – Ein altslawische Burgwall in Mittelböhmen. Praha.
[28] KUTNAR, F.–MAREK, J., 1997: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha.
[29] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[30] LUTOVSKÝ, M., 2005: Praha slovanská. Raný středověk. In: Lutovský, M.–Smejtek, L. a kol. Pravěká Praha, 842–945. Praha.
[31] MAŠEK, N., 1965: Nález karolinské mince na slovanském hradišti v Šárce, Pražský sborník historický, 125.
[32] NEJEDLÝ, Z., 1953: Staré pověsti české jako historický pramen. Praha.
[33] NECHVÁTAL, B., 1976: Vyšehrad. Praha.
[34] NECHVÁTAL, B., 1979: Der Vyšehrad und die Alten böhmischen Sagen. In: Rapports du IIIe Congrès International d'Archéologie Slave, Bratislava 7.–14. septembre 1975, 1, 563–573. Bratislava.
[35] NECHVÁTAL, B., 1995: Ještě k problematice tzv. Libušiny lázně na Vyšehradě – Noch zur Problematik der sg. Libussa – Bades auf Vyšehrad. In: Pocta Evě Šmilauerové (Sborník k 60. narozeninám PhDr. Evy Šmilauerové, CSc.), 81–90. Praha.
[36] NECHVÁTAL, B.–PROFANTOVÁ, N., 1994: The Hilfort at Šárka In: Bubeník, J.–Nechvátal, B.–Pleinerová, I.–Princová, J.–Profantová, N.–Tomková, K.: From the Emergence of Hilforts to the Initial Phase of the Early Middle Ages in Bohemia. 25 Years of Archaeological Research in Bohemia. PA – Supplementum 1, 133–152. Praha.
[37] NEJSTARŠÍ ČESKÁ RÝMOVANÁ KRONIKA: Nejstarší česká rýmovaná kronika tak řečeného Dalimila (Havránek, B.–Daňhelka, J., edd., historické poznámky napsal Z. Kristen). Praha 1958 (2. vydání).
[38] NEUHÄSELOVÁ, Z., 2001: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha.
[39] NOVOTNÝ, B., 1946: Kování avarského typu z Čech, Obzor prehistorický 13, 44–46.
[40] NOVOTNÝ, V., 1912: České dějiny I/1. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha.
[41] POLÁK, V., 1960: Šárka a Motol, Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 1, 300–302.
[42] PREIDEL, H., 1949–1953: Die awarische Bodenfunde aus Böhmen und ihre Bedeutung, Jahrbuch für Prehistorische und Ethnographische Kunst 18, 7–17.
[43] PROFANTOVÁ, N., 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In: Awarenforschungen II (Daim, F., ed.), 605–778. Wien.
[44] PROFANTOVÁ, N., 1999: Zum gegenwärtigen Erkenntnisstand der frühmittelalterlichen Besiedlung des Burgwalls Šárka – K současnému poznání raně středověkého osídlení hradiště Šárka, PA XC, 65–106.
[45] PROFANTOVÁ, N., 2010: Awarische Funde in der Tschechischen Republik. Forschungsstand und neue Erkenntnisse (Finds from Avar Khaganat Period from Czech Republic. State of research and new discoveries), Acta Archaeologica Carpatica 45, 203–270.
[46] PROFANTOVÁ, N.–BUREŠ, M., 2000: K problému interpretace ostatků dětí na raně středověkém sídlišti v Praze-Liboci – Summary. In: Hroby, pohřby a lidské pozůstatky na pravěkých a středověkých sídlištích (Tichý, R. ed.), 155–163. Hradec Králové.
[47] PROFANTOVÁ, N.–PROFANT, M., 2002: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha (dotisk prvního vydání).
[48] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S–Ž. Praha.
[49] SCHWEINGRUBER, F. H., 1978: Mikroskopische Holzanatomie. Zürich.
[50] SKLENÁŘ, K., 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. Praha.
[51] SLÁMA, J., 1983: Přínos archeologie k poznání počátků přemyslovského státu, SbNM A XXXVII, 159–169.
[52] SLÁMA, J., 1986: Střední Čechy v raném středověku. 2. díl. Hradiště, příspěvky k dějinám a významu. Praha.
[53] SLÁMA, J., 1988: Střední Čechy v raném středověku. 3. díl. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praha.
[54] ŠIMEK, E., 1925: Praha a Vyšehrad, Časopis pro dějiny venkova 12, 1–14, 69–80.
[55] ŠOLLE, M., 1981: Kouřim v průběhu věků – Kouřim im Wandel der Zeiten. Praha.
[56] TŘEŠTÍK, D., 2003: Mýty kmene Čechů (7.–10. století). Tři studie ke "Starým pověstem českým". Praha.
[57] TUREK, R., 1949: Šárka v pravěku, Zprávy památkového sboru hl. města Prahy 10, 114–142.
[58] TUREK, R., 1950: K počátkům Prahy – Les débuts de Prague, PA XLIII, 59–94.
[59] TUREK, R., 1982: Čechy v raném středověku. Praha.
[60] VÁŇA, Z., 1990: Svět slovanských bohů a démonů. Praha.
[61] VARADZIN, L., 2010: K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně (příspěvek do diskuse), AR LXII, 535–554.
[62] ZEMAN, J., 1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech – Die älteste slawische Besiedlung Böhmens, PA XLVII, 113–236.