Title: Unikátne oboly Karola Róberta z baníckej lokality Glanzenberg v Banskej Štiavnici
Variant title:
- Unique obols of Karol Róbert from the Glanzenberg mining location, Banská Štiavnica
- Einzigartige Obole von Karl Robert von der Bergbaufundstelle Glanzenberg in Banská Štiavnica (Schemnitz)
Source document: Archaeologia historica. 2014, vol. 39, iss. 2, pp. 649-655
Extent
649-655
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/130333
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Poloha Glanzenberg pri Banskej Štiavnici patrí medzi významné banícke lokality, ktoré sú intenzívne archeologicky skúmané už niekoľko desaťročí. Na uvedenom mieste sa našlo množstvo významných predmetov, z ktorých uvádzame dva zaujímavé uhorské oboly Karola Róberta, vyrazené v rokoch 1339–1342. Ide o mimoriadne vzácne mince, z ktorých sú známe v súčasnosti len štyri exempláre. Oba nami popisované oboly sa našli na zaujímavých miestach tejto lokality. Jeden pochádza priamo z mohutnej obytnej veže a druhá minca je z objektu Domu skúšača rúd v blízkosti vstupnej brány do hradu.
The Glanzenberg location near Banská Štiavnica counts among major mining sites that have been investigated by archaeological research for decades. The location has yielded a large number of important items, two of which are mentioned in the article: interesting Hungarian obols of Karol Róbert, minted in 1339–1342. These were extremely rare coins, only four specimens of which are known today. The two obols described were found in interesting places of the location. One comes from a mighty residential tower and the other from the house of an ore examiner, situated by the main castle gate.
References
[1] BUDAJ, M., 2010: Vývoj kremnickej mincovne vo svetle nálezov mincí v rokoch 1323 až 1437. Dizertačná práca. Bratislava.
[2] DRH I: Decreta Regni Hungariae Gesetze und Verordnung Ungarns 1301–1457 (Döry, F.–Bónis, G.–Bácskai, V., edd.). Budapest 1976.
[3] HUNKA, J., 2009: Výnimočné žetóny z Banskej Štiavnice Glanzenbergu – Two exceptional jettons from Banská Štiavnica – Glanzenberg. In: Argenti Fodina 2008, 17–20. Banská Štiavnica.
[4] HUSZÁR, L., 1979: Münzkatalog Ungarn von 1000 bis Heute. Budapest – München.
[5] KNAUZ, N., 1874: Monumenta ecclesiae Strigoniensis, 1. Strigonii 1874.
[6] LABUDA, J., 1997: Montánna archeológia na Slovensku (Príspevok k dejinám stredoveku) – Montanarchäologie in der Slowakei (Beitrag zur Geschichte des Mittelalters), SlArch XLV, 83–156.
[7] LABUDA, J., 2000: Pozoruhodné nálezy zo Starého mesta v Banskej Štiavnici – Beachtenswerte Funde aus "Staré mesto" in Banská Štiavnica, AH 25, 7–24.
[8] LABUDA, J., 2003: O niektorých importoch 12.–16. storočia vBanskej Štiavnici – Einige Importe des 12.–16. Jahrhunderts in Banská Štiavnica, AH 28, 621–628.
[9] LABUDA, J., 2004: Banská Štiavnica ako príklad osídľovania banských regiónov – Banská Štiavnica als Beispiel für die Besiedlung der Bergbauregionen, AH 29, 261–266.
[10] LABUDA, J., 2007: O výskume "jednej pingy" na žile Bieber v Banskej Štiavnici – Archäologische Ausgrabung einer "Pinge" auf dem Erzgang Bieber in Banská Štiavnica (Schemnitz), Slowakei (2005–2007). In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací. Archeologické výzkumy na Vysočině, suppl. 1, 278–281. Jihlava – Brno.
[11] LABUDA, J., 2007a: Špecifiká archeologického výskumu banského mesta – Spezifika der archäologischen Erforschung von Bergbaustädten, AH 32, 103–112.
[12] LABUDA, J., 2013: Výskum hradnej kaplnky v lokalite Staré mesto v Banskej Štiavnici – Grabung einer Burgkapelle an der Fundstätte Staré mesto (Glanzenberg) in Banská Štiavnica (Schemnitz), AH 38, 455–462.
[13] POHL, A., 1982: Münzzeichen und Meisterzeichen auf ungarischen Münzen des Mittelalters 1300–1540. Graz.
[14] POLLA, B., 1958: K problematike vzniku Starého mesta a Banskej Štiavnice, SlArch VI, 453–477.
[15] RÉTHY, L., 1886: Kiadatlan magyar érmek a nemzeti muzeumban, Archaeologiai Értesítő 6, 143–147.
[16] RÉTHY, L., 1907: Corpus Nummorum Hungariae. Magyar egyetemes éremtár. II. kötet. Vegyesházi királyok kora. Budapest.
[17] SCHULEK, A., 1928: Vegyesházi királyaink pénzei és korrendjük, Numizmatikai Közlöny 25, 1926, 138–195.
[18] TÓTH, Cs., 2002: Pénzverés és pénzforgalom az Anjou-kori Magyarországon. Dizertačná práca. Budapest.
[19] UNGER, E., 1997: Magyar éremhatározó. I. kötet. Budapest.
[2] DRH I: Decreta Regni Hungariae Gesetze und Verordnung Ungarns 1301–1457 (Döry, F.–Bónis, G.–Bácskai, V., edd.). Budapest 1976.
[3] HUNKA, J., 2009: Výnimočné žetóny z Banskej Štiavnice Glanzenbergu – Two exceptional jettons from Banská Štiavnica – Glanzenberg. In: Argenti Fodina 2008, 17–20. Banská Štiavnica.
[4] HUSZÁR, L., 1979: Münzkatalog Ungarn von 1000 bis Heute. Budapest – München.
[5] KNAUZ, N., 1874: Monumenta ecclesiae Strigoniensis, 1. Strigonii 1874.
[6] LABUDA, J., 1997: Montánna archeológia na Slovensku (Príspevok k dejinám stredoveku) – Montanarchäologie in der Slowakei (Beitrag zur Geschichte des Mittelalters), SlArch XLV, 83–156.
[7] LABUDA, J., 2000: Pozoruhodné nálezy zo Starého mesta v Banskej Štiavnici – Beachtenswerte Funde aus "Staré mesto" in Banská Štiavnica, AH 25, 7–24.
[8] LABUDA, J., 2003: O niektorých importoch 12.–16. storočia vBanskej Štiavnici – Einige Importe des 12.–16. Jahrhunderts in Banská Štiavnica, AH 28, 621–628.
[9] LABUDA, J., 2004: Banská Štiavnica ako príklad osídľovania banských regiónov – Banská Štiavnica als Beispiel für die Besiedlung der Bergbauregionen, AH 29, 261–266.
[10] LABUDA, J., 2007: O výskume "jednej pingy" na žile Bieber v Banskej Štiavnici – Archäologische Ausgrabung einer "Pinge" auf dem Erzgang Bieber in Banská Štiavnica (Schemnitz), Slowakei (2005–2007). In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací. Archeologické výzkumy na Vysočině, suppl. 1, 278–281. Jihlava – Brno.
[11] LABUDA, J., 2007a: Špecifiká archeologického výskumu banského mesta – Spezifika der archäologischen Erforschung von Bergbaustädten, AH 32, 103–112.
[12] LABUDA, J., 2013: Výskum hradnej kaplnky v lokalite Staré mesto v Banskej Štiavnici – Grabung einer Burgkapelle an der Fundstätte Staré mesto (Glanzenberg) in Banská Štiavnica (Schemnitz), AH 38, 455–462.
[13] POHL, A., 1982: Münzzeichen und Meisterzeichen auf ungarischen Münzen des Mittelalters 1300–1540. Graz.
[14] POLLA, B., 1958: K problematike vzniku Starého mesta a Banskej Štiavnice, SlArch VI, 453–477.
[15] RÉTHY, L., 1886: Kiadatlan magyar érmek a nemzeti muzeumban, Archaeologiai Értesítő 6, 143–147.
[16] RÉTHY, L., 1907: Corpus Nummorum Hungariae. Magyar egyetemes éremtár. II. kötet. Vegyesházi királyok kora. Budapest.
[17] SCHULEK, A., 1928: Vegyesházi királyaink pénzei és korrendjük, Numizmatikai Közlöny 25, 1926, 138–195.
[18] TÓTH, Cs., 2002: Pénzverés és pénzforgalom az Anjou-kori Magyarországon. Dizertačná práca. Budapest.
[19] UNGER, E., 1997: Magyar éremhatározó. I. kötet. Budapest.