Ritus romanus slavonico idiomate : cyrilometodějská tradice v konceptu Josefa Vajse a obnova staroslověnské liturgie v českých zemích na počátku 20. století

Studie se zabývá restitucí staroslověnské liturgie západního obřadu v českých zemích a její filologickou, ediční a organizační přípravou, která byla z podstatné části dílem kněze a slavisty Josefa Vajse (1865–1959). Po rozšíření církevního privilegia z chorvatské Dalmácie na památná místa v Československu v roce 1920 byla zakládána nová tradice zpívané liturgie, jejíž součástí se stala hudební kultura. V níž se restituovaná staroslověnština stala předlohou reprezentativních skladeb Leoše Janáčka. Předmětem zájmu je rovněž zázemí projektu v tzv. cyrilské reformě liturgické hudby a proměny konceptu cyrilometodějské tradice v činnosti Obecné jednoty cyrilské a v díle Josefa Vajse.

The study concerns the restitution of the Glagolitic liturgy (the Old Slavonic Western Rite liturgy) in the Czech lands, which appeared in 1920. The objects of the investigation are mainly the philological, publishing and organisational activities of priest and Slavicist Josef Vajs (1865 – 1959). It is possible to interpret these activities as some of the last great renewal conceptions of the end of 19th century, based on the activities of the Christian Academy (Akademie Křesťanská) and the General Cyrillian Union (Obecná Jednota Cyrilská). In this case, these conceptions lead up to the revival of the Cyrillo-Methodian tradition and to the restitution of the Old Slavonic liturgy in Moravia and in the Czech lands, including the creation of its sung form. J. Vajs helped to prepare the way for the renewal of liturgical privilege for Croatian Dalmatia in 1901 and its ensuing expansion to historical sites in Czechoslovakia in 1920. Vajs’ edition of liturgical texts led to a music tradition in which resituated Old Church Slavonic became the model for liturgical and oratorio compositions of the 20th century.