Příspěvek k poznání vývoje spojovacích prostředků vytvořených od výrazu brže

Název: Příspěvek k poznání vývoje spojovacích prostředků vytvořených od výrazu brže
Variantní název:
  • Ein Beitrag zur Entwicklung der mit brže gebildenten Verknüpfungsmittel
Autor: Kosek, Pavel
Zdrojový dokument: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. A, Řada jazykovědná. 1998, roč. 47, č. A46, s. [131]-141
Rozsah
[131]-141
  • ISSN
    0231-7567
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Záměrem této studie je na vybraném okruhu českých literárních památek období baroka analyzovat užití spojovacích prostředků utvořených od komponentu brž(e). Brže, což je komparativ od příslovce brzo a znamená "spíše", "rychleji", se stalo východiskem pro vytvoření několika spojovacích prostředků: a brž, anobrž, alebž, nébrž (> nýbrž). Počátky těchto spojovacích prostředků spadají do XV. století. Původně si brže uchovávalo v těchto spojeních svůj lexikální význam - "spíše": "Když se ho užilo v souvětí ve druhé větě, mohlo svým lexikálním významem vyjadřovat, že platí spíše obsah věty druhé než obsah věty první. Přitom vystupoval především vztah stupňovací (druhé větě se dává přednost před první), řidčeji odporovací opakový (místo popřeného děje se klade jiný)" (Bauer 1960, s. 74-75). Komparativ brže se obvykle pojil se spojovacími výrazy a, ano, ale a s původně záporkou ne. Společně s nimi se tedy uplatňoval v souvětích stupňovacích a odporovacích. Postupně došlo k těsnějšímu spojení těchto slov, lexikální význam brže se oslabil, až vznikly složené spojky anobrž, alebrž, nébrž (spojení a brž zůstalo ale vždy volné - Bauer 1960, s. 75). Nutno dodat, že tyto spojovací prostředky jsou typické pro češtinu, že v jiných slovanských jazycích takové výrazy nevznikly (pomineme-li slovinskou časovou spojku brž ko .jakmile"). (K podrobnému popisu vzniku jednotlivých výrazů se vrátíme v rámci dalšího výkladu.)