Název: Prozatímní vláda, sověty a národnostní otázka v roce 1917 : období dvojvládí
Variantní název:
- Die Provisorische Regierung, die Sowjets und ihre Beziehung zur nationalen Frage im Jahre 1917 : Periode der Doppelherrschaft
Zdrojový dokument: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. C, Řada historická. 1992, roč. 41, č. C39, s. [103]-117
Rozsah
[103]-117
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/102535
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Únorová revoluce v Rusku postavila nesmlouvavě úkoly radikální transformace poměrů v zemi v duchu hesla "Mír, chléb a svobodu!" Bez ohledu na konkrétní představy, jimiž toto heslo naplňovaly jednotlivé politické proudy a jednotlivé sociální vrstvy, bylo tedy logické, že principiální proměny musí zasáhnout nejen rovinu zahraniční politiky (ta byla prvotním předmětem nespokojenosti), nýbrž že radikální transformace musí zasáhnout celou strukturu vnitropolitického systému a že se musí rozšířit i na sféru sociálních vztahů. Jen tak bylo možno dosáhnout tvořivého vyústění revoluce a nové stabilizace společnosti, ev. relativního celospolečenského konsensu. Není předmětem tohoto příspěvku poukazovat, jak jednotlivé politické proudy či sociální zájmové skupiny hodlaly či nehodlaly přispět k uvedeným úkolům revoluce v pozitivním či negativním smyslu, popř. jak absolutizovaly dílčí úkoly revoluce, aby (vědomě či nevědomě) ignorovaly úkoly jiné atd., byť fenomén únorové revoluce dosud nebyl uspokojivě osvětlen. Je kladena pouze jedna otázka - jak se ty složky, které se s únorovou revolucí dostaly k moci, vyrovnávaly s problematikou národnostních vztahů a národnostní politiky.