K české reformační postilografii

Zjištění poměrně nevelké intenzity literárněvědného zájmu o českou předobrozenskou homiletiku platí samozřejmě též pro její reformační linii, zejména pro postilografii od dvacátých let 16. století do vydání tolerančního patentu. Volba prvního časového mezníku naznačuje, že máme na mysli hlavně tvorbu vyšlou z luteránského prostředí nebo luterstvím ovlivněnou. Tato produkce byla ovšem někdy interpretována z vyhraněných ideologických pozic a také nekriticky popularizována v různých sborníkových a časopiseckých statích, které byly určeny především příslušníkům některých protestantských vyznání; ve své době neměly větší dosah a dnes jsou těžko dostupné. Stati tohoto druhu jen zřídka mohou být východiskem literárněhistorického studia. Dostatečnou oporu mu neposkytuje ani kniha Hynka Hrubého České postily; kapitoly pojednávající o reformačních postilách jsou popisné, přeplněné obšírnými citáty a v hodnocení většinou nesamostatné. Před dnešním bádáním tedy stojí několik naléhavých úkolů, z nichž bych do popředí postavil zjišťování míry samostatnosti reformačních postil a reformační postilografie vůbec a dále vyhledání jejích vztahů k homiletice katolické i k ostatní české literatuře.