Jan Patočka a Kosíkova Dialektika konkrétního

Kosíkova kniha Dialektika konkrétního (1963) vyvolala velkou pozornost v Československu i v zahraničí. Mezi těmi, kdo na knihu reagovali, byl v šedesátých letech 20. století i Jan Patočka. Vzbudila jeho zvýšený zájem i proto, že v ní Kosík využil pro překonání dogmatického marxismu i podněty Heideggerovy filozofie. Patočka upozornil na to, že Kosík nepřijal ontologickou intenci Heideggerových analýz každodennosti, a tím se v jeho práci objevuje určitý rozpor. Kosíkova dialektika konkrétního, která vychází z analýzy praxe, se tak podle Patočky nestala dialektikou skutečně žitého života.

Kosík's work Dialectics of the Concrete (1963) attracted great attention both in Czechoslovakia and abroad. Jan Patočka was among those who responded to the book in 1960s. One of the reasons for his interest was the fact that Kosík used elements of Heidegger's philosophy to overcome dogmatic Marxism. Patočka pointed out that Kosík had not adopted the ontological intention of Heidegger's analyses of everydayness, which creates a certain tension in his work. Kosík's dialectics of the concrete, which stems from an analysis of everyday practice, never became, in Patočka's opinion, a dialectic of real life.