Název: Le canon de l'Ancien Testament et Proche-Orient Ancien
Variantní název:
- Kánon Starého zákona a starověký Přední Východ
- The Old Testament canon and the ancient Near East
Zdrojový dokument: Religio. 1995, roč. 3, č. 1, s. [61]-78
Rozsah
[61]-78
-
ISSN1210-3640 (print)2336-4475 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/124703
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Již jednotlivé díly palestinského kánonu si činily nárok na autoritu a jejich postupná fixace zrcadlí zápas o vlastní identitu. Přední proroci se vyrovnávají s katastrofou exilu, Tóra s perskou nadvládou, Zadní proroci reflektují časově velké rozpětí (jejich jádrem je zápas o monolatrii a monoteismus) a Spisy problémy diaspory v helénistickém prostředí. Antisapienciální a natiapokalyptické ukončení tradičního růstu pak motivuje nutnost sebevymezení vůči etablujícímu se křesťanství. Za historické předchůdce starozákonního kánonu lze považovat organizování národních literatur v kasítské Babylónii, v Aššurbanipalově Asýrii, v Egyptě za saiské renesance a v helénistické Alexandrii. I zde se pouhé antologie svatých spisů transformovaly na kanonickou rovinu. Základní funkcí kánonu pak je regulace akulturací neustále podporovaného růstu tradice.