Název: Racionalismus Karla Ferdinanda Schertze a Magia posthuma
Variantní název:
- Karl Ferdinand Schertz's rationalism and Magia posthuma
Zdrojový dokument: Slavica litteraria. 2012, roč. 15, č. 2, s. [215]-222
Rozsah
[215]-222
-
ISSN1212-1509 (print)2336-4491 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/125920
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Karl Ferdinand Schertz je na domácí půdě málo známý autor. Naopak jeho jméno je velmi známé na celém světě díky jeho dílu Magia posthuma, citovanému Augustinem Calmetem. Kvůli nedostatku biografických údajů a malé dostupnosti jeho knih je Schertz bohužel velmi špatně interpretován a kolují kolem něho různé fámy či negativní kritiky. Karl Ferdinand Schertz byl naopak velmi kultivovaný autor, který se těšil vážené reputaci v kruzích evropských intelektuálů své doby.
Karl Ferdinand Schertz is at home a no well known author. On the contrary, his name is known around the world thanks to his work Magia posthuma, which was quoted by Augustin Calmet. Because of his not well available biography and books, Schertz is unfortunately wrong understood and around him circulate various rumors or negative critics. Karl Ferdinand Schertz was on the contrary highly cultured author, who could enjoy a good reputation among the European intellectuals of his time.
Reference
[1] Bischof, F. – d'Elvert, C. (1859), Zur Geschichte des Glaubens an Zauberer, Hexen und Vampyre in Mähren und Oesterr. Schlesien, Brunn: Rudolf Rohrer
[2] D'Elvert, C. (1850), Historische Literatur-Geschichte von Mähren und Österreichisch-Schlesien, Brünn: Rud. Rohrer
[3] D'Elvert, C. (1854), Geschichte des Bücher und Steinruches, des Buchhandels, der Bücher-Censur und der periodischen Literatur, so wie Nachträge zur Geschichte der historischen Literatur in Mähren und Oesterreichisch-Schlesien (Beiträge zur Geschichte und Statistik Mährens und Oesterreichisch-Schlesien I. Bd.), Brünn: Rud. Rohrer
[4] Hrabák, J. – Jeřábek, D. – Tichá, Z. (1984), Průvodce po dějinách české literatury, Praha: Panorama
[5] Hilton, J. (1895), Chronograms collected, London: Elliot Stock
[6] Hoch, S. (1900), Die Vampyrsagen und ihre Verwertung in der deutschen Literatur, Berlin: Druckner
[7] Kopřiva, H. (1966), Karel Ferdinand Schertz, pozdně barokní autor na Moravě a Slezsku. Novojicko 8, s. 10–12
[8] Kozák, J. (2006), Dom Calmet a jeho Pojedníní o upírech. Olomouc: Fontána
[9] Kučera, J. P. (1983), Bohuslav Balbín a jeho místo v české kultuře, Praha: Vyšehrad
[10] Lambrecht, K. (1994), Wiedergänger und Vampire in Ostmitteleuropa, Jahrbuch für deutsche und osteuropäische Volkskunde 37, s. 49–77
[11] Maiello, G. (2004), Vampyrismus v kulturních dějnách Evropy, Praha: NLN
[12] Pedersen, N. K. (2009), MAGIA POSTHUMA: a Weblog Approach to the History of Central and East European Vampire Cases of the 18th Century, Kakanienrevisited 6, s. 1–8
[13] Tinková, D. (2008), Mezi psem a vlkem. Osvícenské příšeří v české historiografii, in Lorman, J. – Tinková D. (eds.), Post tenebras spero lucem. Duchovní tvář českého a moravského osvícenství (s. 14–29), Praha: FF UK
[14] Zezulčík, J. (1999), Karel Ferdinand Schertz zapomenutý barokní autor ze Spálova, Poodří 1/1999, s. 9
[15] Zuber, R. (2000), Pověry, čarodějnické procesy, vampýrismus, in: Bambera, J. – Bezděčka, J. – Zuber, R., Z dob prvních letů na koštěti, Moravský Beroun, Moravská expedice, s. 10–36
[16] Zuber, R. (2003), Osudy moravské církve v 18. století, II. díl., Olomouc: Matice cyrilometodějská
[2] D'Elvert, C. (1850), Historische Literatur-Geschichte von Mähren und Österreichisch-Schlesien, Brünn: Rud. Rohrer
[3] D'Elvert, C. (1854), Geschichte des Bücher und Steinruches, des Buchhandels, der Bücher-Censur und der periodischen Literatur, so wie Nachträge zur Geschichte der historischen Literatur in Mähren und Oesterreichisch-Schlesien (Beiträge zur Geschichte und Statistik Mährens und Oesterreichisch-Schlesien I. Bd.), Brünn: Rud. Rohrer
[4] Hrabák, J. – Jeřábek, D. – Tichá, Z. (1984), Průvodce po dějinách české literatury, Praha: Panorama
[5] Hilton, J. (1895), Chronograms collected, London: Elliot Stock
[6] Hoch, S. (1900), Die Vampyrsagen und ihre Verwertung in der deutschen Literatur, Berlin: Druckner
[7] Kopřiva, H. (1966), Karel Ferdinand Schertz, pozdně barokní autor na Moravě a Slezsku. Novojicko 8, s. 10–12
[8] Kozák, J. (2006), Dom Calmet a jeho Pojedníní o upírech. Olomouc: Fontána
[9] Kučera, J. P. (1983), Bohuslav Balbín a jeho místo v české kultuře, Praha: Vyšehrad
[10] Lambrecht, K. (1994), Wiedergänger und Vampire in Ostmitteleuropa, Jahrbuch für deutsche und osteuropäische Volkskunde 37, s. 49–77
[11] Maiello, G. (2004), Vampyrismus v kulturních dějnách Evropy, Praha: NLN
[12] Pedersen, N. K. (2009), MAGIA POSTHUMA: a Weblog Approach to the History of Central and East European Vampire Cases of the 18th Century, Kakanienrevisited 6, s. 1–8
[13] Tinková, D. (2008), Mezi psem a vlkem. Osvícenské příšeří v české historiografii, in Lorman, J. – Tinková D. (eds.), Post tenebras spero lucem. Duchovní tvář českého a moravského osvícenství (s. 14–29), Praha: FF UK
[14] Zezulčík, J. (1999), Karel Ferdinand Schertz zapomenutý barokní autor ze Spálova, Poodří 1/1999, s. 9
[15] Zuber, R. (2000), Pověry, čarodějnické procesy, vampýrismus, in: Bambera, J. – Bezděčka, J. – Zuber, R., Z dob prvních letů na koštěti, Moravský Beroun, Moravská expedice, s. 10–36
[16] Zuber, R. (2003), Osudy moravské církve v 18. století, II. díl., Olomouc: Matice cyrilometodějská