"Nicht Jonny, Walzer spielt auf" : komparativní úvaha nad žánrovými specifiky valčíku v opeře, beletrii a dramatice českého a rakouského fin de siècle

Název: "Nicht Jonny, Walzer spielt auf" : komparativní úvaha nad žánrovými specifiky valčíku v opeře, beletrii a dramatice českého a rakouského fin de siècle
Variantní název:
  • A comparative view of the genre specificity of walz in Opera, belles-lettres, and drama of Czech and Austrian fin de siecle
Zdrojový dokument: Bohemica litteraria. 2012, roč. 15, č. 2, s. 43-68
Rozsah
43-68
  • ISSN
    1213-2144 (print)
    2336-4394 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
The paper focuses on the distinctive features of "waltz" in opera, belles-lettres, and drama of Czech and Austrian fin de siecle. The starting point of the paper is a reflection of waltz reflection in Hofmannsthal's and Strauss' opera "Rosenkavalier" and its concept of a Spieloper as a critique of contemporary aesthetism and a reception of this "waltz opera" in the Czech cultural kontext: Zdeněk Nejedlý and Max Brod tried to rethink this opera with regard to the ambivalent innovation of music-expressing facilities and waltz-anachronism. The study in its next step monitors Max Brod's critical attitudes in the context of his own work. Futhermore, the study compares the use of the waltz in the works of the Austrian context of Arthur Schnitzler, Stefan Zweig and Joseph Roth with works of Jiří Karásek of Lvovice, Julius Zeyer, Jaroslav Kvapil, Josef and Karel Čapeks of the Czech context. In its final part the paper deals with an evocation of jazz adaptations of waltz in late prosaic and essayistic works of Stefan Zweig; finally these works are compared to Ernst Křenek's opera "Jonny spielt auf" which connects jazz with an escape from the conventional European culture.
Reference
[1] ALTENBERG, Peter, 1958. Minutové romány (Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění)

[2] BROD, Max, 1909. Erziehung zur Hetäre (Stuttgart, Leipzig: Axel Juncker Verlag)

[3] BROD, Max, 1936. Novellen aus Böhmen (Amsterdam: Allert de Lange Verlag)

[4] BROD, Max, 1969. Pražské hvězdné nebe (Praha-Bratislava: Supraphon)

[5] BROCH, Hermann, 1981. "Die fröhliche Apokalypse Wiens um 1880", in G. Wunberg (ed.): Die Wiener Moderne (Stuttgart: Reclam)

[6] ČAPKOVÉ, Karel a Josef, 2000. Krakonošova zahrada (Praha: Levné knihy KMa)

[7] HOFMANNSTHAL, Hugo von, 1979. Reden und Aufsätze II. (Frankfurt am Main: Fischer)

[8] KARÁSEK, Jiří ze Lvovic, 1999. Román Manfreda Macmillena (Pokorný)

[9] KRENEK, Ernst, 1928. Jonny hraje do kola (Brno: s.n.)

[10] KVAPIL, Jaroslav, 1896. Bludička (Praha: F. Topič)

[11] KVAPIL, Jaroslav, 1937. O čem vím (Praha: Jos. R.Vilímek)

[12] MACHAR, Josef Svatopluk, 1922. Vídeň (Praha: Gustav Dubský)

[13] NEJEDLÝ, Zdeněk, 1978. Umění staré a nové (Praha: Supraphon)

[14] NIETZSCHE, Friedrich, 1901. Případ Wagnerův a Nietzsche contra Wagner (Praha: Josef Pelcl)

[15] ROTH, Joseph, Kapucínská krypta (Praha: Odeon)

[16] SCHNITZLER, Arthur, 1911. Milkování (Brno: Barvič a Novotný)

[17] SCHNITZLER, Arthur, 1923. Cesta do šíra (Praha: K. Píchal) 1977 Slečna Elsa (Praha: Odeon)

[18] SCHNITZLER, Arthur, 1979. Smrť starého mládenca (Bratislava: Tatran)

[19] SCHNITZLER, Arthur, 1981. Briefe 1875–1912 (Frankfurt am Main: S.Fischer)

[20] SCHNITZLER, Arthur, 1992. Snové novely (Praha: Akropolis)

[21] STRAUSS, Richard, 1926. Briefwechsel mit Hugo von Hofmannstahl (Berlin – Wien – Leipzig: Paul Zsolnay Verlag)

[22] ZEYER, Julius, 1947. Jan Maria Plojhar (Praha: Česká grafická unie)

[23] ZWEIG, Stefan, 1947. Hvězdné hodiny lidstva (Kladno: Komanditní nakladatelská společnost Pešek)

[24] ZWEIG, Stefan, 1979. Amok (Praha: Odeon)

[25] ZWEIG, Stefan, 1984. Netrpělivost srdce (Praha: Odeon)

[26] ZWEIG, Stefan, 1993. Příběhy vášně a lhostejnosti (Praha: Akropolis)

[27] ZWEIG, Stefan, 1998. Opojení z proměny (Praha: Ivo Železný)

[28] ZWEIG, Stefan, 1999. Svět včerejška (Praha: Torst)

[29] ADORNO, Theodor W., 1997. Estetická teorie (Praha: Panglos)

[30] BOLTERAUER, Alice, 2000. "Ästhetik des Sterbens. Der Tod als literarisches Motiv in der Wiener Moderne", Newsletter Moderne, Zeitschrift des Spezialforschungsbereichs Moderne – Wien und Zentraleuropa um 1900, Heft 1, s. 2–5

[31] CELHOFFEROVÁ, Kristýna, 2011. "Julius Zeyer a Stefan Zweig 've stínu Orfea' (Gluck revival)", Slovo a smysl, č. 16, s. 108–122

[32] CELHOFFEROVÁ, Kristýna, 2012. "Adornova [Pravda o švadlenkách] a sublimace v české archaické úzkosti", Musicologica brunensia, č. 1–2, s. 53–59

[33] CSÁKY, Moritz, 1996. Ideologie der Operette und Wiener Moderne (Wien: Böhlau Verlag)

[34] GREBENÍČKOVÁ, Růžena, 1990. "Veřejný prostor a fiktivní světy v románu na přelomu století", in Proudy české umělecké tvorby 19. století. Sen a ideál (Praha: Ústav teorie a dějin umění ČSAV), s. 131–142

[35] HEINE, Gert – SCHOMMER, Paul, 2004. Thomas Mann Chronik (Frankfurt am Main: Vittorio Klostermann)

[36] KULKA, Tomáš, 2004. Umění a falzum (Praha: Academia)

[37] KUNDERA, Milan, 2001. "Román a Evropa", Host, č. 10, s. 41–43

[38] LE RIDER, Jacques, 1990. Das Ende der Illusion: Die Wiener Moderne und die Krisen der Identität (Wien: ÖBV)

[39] MAGRIS, Claudio, Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře (Brno: Barrister & Principal)

[40] PECHAR, Jiří, 1992. Prostor imaginace (Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek, 1992)

[41] SCRUTON, Roger, 2002. Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře (Praha: Academia)

[42] SCHORSKE, Carl, 2000. Vídeň na přelomu století (Brno: Barrister & Principal)

[43] STŘÍTECKÝ, Jaroslav, 1999. "Hugo von Hofmannsthal a kritika jazyka", in A. Grusková (ed.): Dramatika vídeňské moderny (Praha, Bratislava: Divadelní ústav Bratislava, Divadelní ústav), s. 34–50

[44] WITTLICH, Petr, 2010. Horizonty umění (Praha: Karolinum)