Název: České divadlo na Moravě a meziválečná avantgarda : (k situaci v Olomouci)
Variantní název:
- Czech theatre in Moravia and the interwar avant-garde : to the situation in Olomouc
Zdrojový dokument: Theatralia. 2013, roč. 16, č. 1, s. 42-63
Rozsah
42-63
-
ISSN1803-845X (print)2336-4548 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/126119
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The study demonstrates the way in which Czech theatre avant-garde influenced the development of interwar theatre in Moravia. Its author reflects the situation in Brno, Ostrava, and Olomouc. As for Brno, the confrontation of non-traditional poetics of the Prague avant-garde scenes like The Liberated Theatre and the theatres Dada and Modern Studio with the conservatism of official theatre stages is proved by the stage work of Jindřich Honzl and Emil František Burian in Brno's National Theatre. In Ostrava, the influence of avant-garde became evident both in dramaturgy and the activities of the Studio (part of the National Moravian-Silesian Theatre). Yet, primary attention is paid to Czech Theatre in Olomouc and its most distinguished personality, Oldřich Stibor. The author describes Stibor's relation to the avant-garde programme and, confronted with Burian, Honzl, or Frejka, she tries to point out Stibor's originality as a director.
Note
Studie vznikla v rámci výzkumných záměrů Morava a svět: umění v otevřeném multikulturním prostoru, MSM 6198959225.
Reference
[1] A. SCH. 1936. Asiens Lied. Elbe-Zeitung (29. 9. 1936).
[2] -auer-. 1937. Piková dáma. Našinec (16. 2. 1937).
[3] BALVÍN, Josef. 1954. Moravská divadla nástupištěm sovětské dramaturgie za první republiky. In Ljuba Klosová (ed.). Listy z dějin českého divadla. Sborník studií a dokumentů. Praha: Orbis, 1954: 153‒181.
[4] ČERNÝ, František (ed.) a kol. 1983. Dějiny českého divadla IV. Praha: Academia, 1983.
[5] FRAENKL, Pavel. 1931. Z brněnské činohry. Žena, která si koupila muže. Národní osvobození (19. 5. 1931).
[6] HEK, Jiří a Štěpán VLAŠÍN (edd.). 1964. Adresát Jiří Mahen. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1964.
[7] -il-. 1931. Stève Passeur: Žena, která si koupila muže. Pozor (17. 5. 1931).
[8] JMS. 1931. Stève Passeur: Žena, která si koupila muže. Našinec (10. 5. 1931).
[9] MALOTOVÁ, Ludmila a kol. 1980. Olomoucké inscenace Optimistické tragédie ve vývoji inscenačního pojetí Višněvského hry. Středisko 1977‒1980. Sborník Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci 64 (1980): 5: 92‒109.
[10] MARTÍNEK, Karel. 1967. Dějiny sovětského divadla 1917‒1945. Praha: Orbis, 1967.
[11] -me-. 1930. Z olomoucké činohry. Československý deník (24. 10. 1930).
[12] NEJEDLÝ, Zdeněk. 1935. Optimistická tragedie. Haló noviny (10. 11. 1935).
[13] OBST, Milan a Adolf SCHERL. 1962. K dějinám české divadelní avantgardy. Praha: Československá akademie věd, 1962.
[14] POSPĚCHOVÁ, Hana. 2000. Film-Star revue: pokus takřka Osvobozený? Jeden z ohlasů revuí Voskovce a Wericha v meziválečném Brně. In Bořivoj Srba a Hana Pospěchová (edd.). Kapitoly z dějin brněnské divadelní kultury – Prolegomena. Sv. 1. Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda. Brno: Masarykova univerzita, 2000: 81‒93.
[15] Protokol o schůzi uměleckého souboru konané 23. ledna 1931. 1931. Fond Družstvo Českého divadla v Olomouci. Státní okresní archiv, Olomouc: fascikl č. 1.
[16] PRUDÍK, Viktor. 2000. Hostování Osvobozeného divadla v Brně ve dvacátých a třicátých letech ve světle divadelní kritiky. In Bořivoj Srba a Hana Pospěchová (edd.). Kapitoly z dějin brněnské divadelní kultury – Prolegomena. Sv. 1. Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda. Brno: Masarykova univerzita, 2000: 105‒112.
[17] PTÁČKOVÁ, Věra. 1982. Česká scénografie XX. století. Praha: Odeon, 1982.
[18] PTÁČKOVÁ, Věra. 1979. Jan Sládek. In Helena Albertová (ed.). Jan Sládek. Praha: Divadelní ústav, 1979: 3‒16.
[19] -s-. 1930. Z olomoucké činohry. Herczek a Farkas: Bar Chick. Československý deník (7. 10. 1930).
[20] SALZER, František. 1926. Náš program: Činohra tlumočníkem umění dneška. In Výroční zpráva Družstva Českého divadla v Olomouci za sezonu 1925‒1926. Olomouc: České divadlo, 1926.
[21] SPURNÁ, Helena. 2012. Známá a méně známá fakta z odkazu Oldřicha Stibora českému divadlu (Stiborův příspěvek k inscenování v plenéru). In Tatjana Lazorčáková (ed.). O divadle 2011. Sborník z mezinárodní teatrologické konference O divadle na Moravě a ve Slezsku V. [on-line].Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012: 57‒70. Dostupné na http://www.filmadivadlo.cz/cs/knihovna/o_divadle_2011.pdf.
[22] SRBA, Bořivoj. 2000. Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda (úvodní slovo). In Bořivoj Srba a Hana Pospěchová (edd.). Kapitoly z dějin brněnské divadelní kultury – Prolegomena. Sv. 1. Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda. Brno: Masarykova univerzita, 2000: 5‒11.
[23] SRBA, Bořivoj. 2004. Řečí světla. Princip světelného divadla v inscenační tvorbě Emila Františka Buriana. Brno: JAMU, 2004.
[24] STEINMETZ, Karel (ed.). 2000. Almanach – Moravské divadlo Olomouc 1920–2000. Olomouc: Moravské divadlo Olomouc, 2000.
[25] STIBOR, Oldřich. 1937. Oldřich Stibor o divadle. České slovo (olomoucké vydání) 20 (1. 1. 1937): 1.
[26] STÝSKAL, Jiří. 1965. Bedřich Václavek a České divadlo v Olomouci v letech 1933–40. In Drahoslava Vojtěchová (ed.). Počátky české marxistické divadelní kritiky. Praha: Divadelní ústav, 1965: 153‒181.
[27] STÝSKAL, Jiří. 1980. Cesta Oldřicha Stibora k ochotnickému jevišti. Středisko 1977‒1980. Sborník Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci 64 (1980): 5: 75‒91.
[28] STÝSKAL, Jiří. 1990. Oldřich Stibor a jeho cesta k divadlu (1901‒1931). Habilitační práce, Filozofická fakulta Univerzity Palackého vOlomouci, 1990 (nepubl.).
[29] ŠAJTAR, Drahomír. 1983. Pohostinská vystoupení Osvobozeného divadla na Ostravsku (1929‒1937). In Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Sv. 12. Ostrava: Profil, 1983: 199‒226.
[30] ŠORMOVÁ, Eva (ed.). 2000. Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000.
[31] ŠTEFANIDES, Jiří. 2004. Morava a Slezsko jako divadelní prostor. In Jana Kreiselová (ed.). Kontext(y) IV. Litteraria – Theatralia – Cinematographica. Sborník Katedry divadelních, filmových a mediálních studií. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004: 141‒152.
[32] ŠTEFANIDES, Jiří a kol. 2008. Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od roku 1479). Praha: Pražská scéna, 2008.
[33] VALENTA, Eduard. 1931. Z brněnské činohry. Lidové noviny (15. 5. 1931).
[34] VAŠUT, Vladimír. 1986. Saša Machov. Praha: Panorama, 1986.
[35] VÁCLAVEK, Bedřich. 1936. Zahájení Máchových oslav v Olomouci. Moravské Národní osvobození 13 (31. 3. 1936): 77.
[2] -auer-. 1937. Piková dáma. Našinec (16. 2. 1937).
[3] BALVÍN, Josef. 1954. Moravská divadla nástupištěm sovětské dramaturgie za první republiky. In Ljuba Klosová (ed.). Listy z dějin českého divadla. Sborník studií a dokumentů. Praha: Orbis, 1954: 153‒181.
[4] ČERNÝ, František (ed.) a kol. 1983. Dějiny českého divadla IV. Praha: Academia, 1983.
[5] FRAENKL, Pavel. 1931. Z brněnské činohry. Žena, která si koupila muže. Národní osvobození (19. 5. 1931).
[6] HEK, Jiří a Štěpán VLAŠÍN (edd.). 1964. Adresát Jiří Mahen. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1964.
[7] -il-. 1931. Stève Passeur: Žena, která si koupila muže. Pozor (17. 5. 1931).
[8] JMS. 1931. Stève Passeur: Žena, která si koupila muže. Našinec (10. 5. 1931).
[9] MALOTOVÁ, Ludmila a kol. 1980. Olomoucké inscenace Optimistické tragédie ve vývoji inscenačního pojetí Višněvského hry. Středisko 1977‒1980. Sborník Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci 64 (1980): 5: 92‒109.
[10] MARTÍNEK, Karel. 1967. Dějiny sovětského divadla 1917‒1945. Praha: Orbis, 1967.
[11] -me-. 1930. Z olomoucké činohry. Československý deník (24. 10. 1930).
[12] NEJEDLÝ, Zdeněk. 1935. Optimistická tragedie. Haló noviny (10. 11. 1935).
[13] OBST, Milan a Adolf SCHERL. 1962. K dějinám české divadelní avantgardy. Praha: Československá akademie věd, 1962.
[14] POSPĚCHOVÁ, Hana. 2000. Film-Star revue: pokus takřka Osvobozený? Jeden z ohlasů revuí Voskovce a Wericha v meziválečném Brně. In Bořivoj Srba a Hana Pospěchová (edd.). Kapitoly z dějin brněnské divadelní kultury – Prolegomena. Sv. 1. Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda. Brno: Masarykova univerzita, 2000: 81‒93.
[15] Protokol o schůzi uměleckého souboru konané 23. ledna 1931. 1931. Fond Družstvo Českého divadla v Olomouci. Státní okresní archiv, Olomouc: fascikl č. 1.
[16] PRUDÍK, Viktor. 2000. Hostování Osvobozeného divadla v Brně ve dvacátých a třicátých letech ve světle divadelní kritiky. In Bořivoj Srba a Hana Pospěchová (edd.). Kapitoly z dějin brněnské divadelní kultury – Prolegomena. Sv. 1. Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda. Brno: Masarykova univerzita, 2000: 105‒112.
[17] PTÁČKOVÁ, Věra. 1982. Česká scénografie XX. století. Praha: Odeon, 1982.
[18] PTÁČKOVÁ, Věra. 1979. Jan Sládek. In Helena Albertová (ed.). Jan Sládek. Praha: Divadelní ústav, 1979: 3‒16.
[19] -s-. 1930. Z olomoucké činohry. Herczek a Farkas: Bar Chick. Československý deník (7. 10. 1930).
[20] SALZER, František. 1926. Náš program: Činohra tlumočníkem umění dneška. In Výroční zpráva Družstva Českého divadla v Olomouci za sezonu 1925‒1926. Olomouc: České divadlo, 1926.
[21] SPURNÁ, Helena. 2012. Známá a méně známá fakta z odkazu Oldřicha Stibora českému divadlu (Stiborův příspěvek k inscenování v plenéru). In Tatjana Lazorčáková (ed.). O divadle 2011. Sborník z mezinárodní teatrologické konference O divadle na Moravě a ve Slezsku V. [on-line].Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012: 57‒70. Dostupné na http://www.filmadivadlo.cz/cs/knihovna/o_divadle_2011.pdf.
[22] SRBA, Bořivoj. 2000. Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda (úvodní slovo). In Bořivoj Srba a Hana Pospěchová (edd.). Kapitoly z dějin brněnské divadelní kultury – Prolegomena. Sv. 1. Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda. Brno: Masarykova univerzita, 2000: 5‒11.
[23] SRBA, Bořivoj. 2004. Řečí světla. Princip světelného divadla v inscenační tvorbě Emila Františka Buriana. Brno: JAMU, 2004.
[24] STEINMETZ, Karel (ed.). 2000. Almanach – Moravské divadlo Olomouc 1920–2000. Olomouc: Moravské divadlo Olomouc, 2000.
[25] STIBOR, Oldřich. 1937. Oldřich Stibor o divadle. České slovo (olomoucké vydání) 20 (1. 1. 1937): 1.
[26] STÝSKAL, Jiří. 1965. Bedřich Václavek a České divadlo v Olomouci v letech 1933–40. In Drahoslava Vojtěchová (ed.). Počátky české marxistické divadelní kritiky. Praha: Divadelní ústav, 1965: 153‒181.
[27] STÝSKAL, Jiří. 1980. Cesta Oldřicha Stibora k ochotnickému jevišti. Středisko 1977‒1980. Sborník Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci 64 (1980): 5: 75‒91.
[28] STÝSKAL, Jiří. 1990. Oldřich Stibor a jeho cesta k divadlu (1901‒1931). Habilitační práce, Filozofická fakulta Univerzity Palackého vOlomouci, 1990 (nepubl.).
[29] ŠAJTAR, Drahomír. 1983. Pohostinská vystoupení Osvobozeného divadla na Ostravsku (1929‒1937). In Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Sv. 12. Ostrava: Profil, 1983: 199‒226.
[30] ŠORMOVÁ, Eva (ed.). 2000. Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000.
[31] ŠTEFANIDES, Jiří. 2004. Morava a Slezsko jako divadelní prostor. In Jana Kreiselová (ed.). Kontext(y) IV. Litteraria – Theatralia – Cinematographica. Sborník Katedry divadelních, filmových a mediálních studií. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004: 141‒152.
[32] ŠTEFANIDES, Jiří a kol. 2008. Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od roku 1479). Praha: Pražská scéna, 2008.
[33] VALENTA, Eduard. 1931. Z brněnské činohry. Lidové noviny (15. 5. 1931).
[34] VAŠUT, Vladimír. 1986. Saša Machov. Praha: Panorama, 1986.
[35] VÁCLAVEK, Bedřich. 1936. Zahájení Máchových oslav v Olomouci. Moravské Národní osvobození 13 (31. 3. 1936): 77.