Po stopách raných migrací etnik hovořících uralskými jazyky : (v perspektivě lingvistické paleontologie)

Název: Po stopách raných migrací etnik hovořících uralskými jazyky : (v perspektivě lingvistické paleontologie)
Zdrojový dokument: Linguistica Brunensia. 2013, roč. 61, č. 1-2, s. [81]-87
Rozsah
[81]-87
  • ISSN
    1803-7410 (print)
    2336-4440 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Applying the method of linguistic paleontology, in the present article the Uralic homeland and following migrations are mapped. The Uralic homeland is located in the area between the Ural Mountains in the west and the middle Yenisei River in the east, and from the Arctic Circle in the north to the southern border of taiga in the foothills of the Sayany and Altai mountains. The following migrations are reconstructed in agreement with absolute chronology of sequential disintegration based on glottochronology and with respect of loanwords borrowed from various neighbouring languages.
Note
Článek vznikl pod záštitou grantu P406/12/0655 Grantové agentury České republiky. První verze textu byla připravena pro Encyklopedii globálních lidských migrací, jejímž editorem a koordinátorem je Peter Bellwood, který stimuloval jeho vznik.
Reference
[1] ABAEV, VASILIJ I. 1965. K alano-vengerskim leksičeskim svjazjam. In: Europa et Hungaria. Congressus ethnographicus in Hungaria (16–20 X, 1963). Budapest: Akadémiai Kiadó.

[2] ANIKIN, ALEKSANDR E., XELIMSKIJ, EVGENIJ A. 2007. Samodijsko-tungusomańčžurskie leksičeskie svjazi. Moskva: Jazyki slavjanskoj kul'tury.

[3] BLAŽEK, VÁCLAV. 1990. New Fenno-Ugric - Indo-Iranian lexical parallels. In: Uralo-Indogermanica II. Materials of the 3rd Balto-Slavic Conference: Balto-Slavic languages and problems of Uralo - Indo-European connections (June 1990). Moskva: Institut slavjanovedenija i balkanistiki, 40–43.

[4] BLAŽEK, VÁCLAV. 1999. Toward the Indo-European Etymology of the Finnish Hydronym Aura(-Joki). Indogermanische Forschungen 104, 88–94.

[5] BLAŽEK, VÁCLAV. 2003a. Is Fenno-Lappic *śeppä 'smith' of (Indo-)Iranian origin? Philologia Fenno-Ugrica 9, 1–10.

[6] BLAŽEK, VÁCLAV. 2003b. Toward the Fenno-Ugric cultural lexicon of Indo-Iranian origin. Indogermanische Forschungen 108, 92–99.

[7] BLAŽEK, VÁCLAV. 2004. Balto-Fennic mythological names of Baltic origin. Baltistica 39/2, 189–194.

[8] BLAŽEK, VÁCLAV. 2005. Indo-Iranian elements in Fenno-Ugric mythological lexicon. Indogermanische Forschungen 110, 160–183.

[9] BLAŽEK, VÁCLAV. 2012. Was there a Volgaic unity within Finno-Ugric? Finnisch-Ugrische Forschungen 61, 29–91.

[10] BLAŽEK, VÁCLAV, SCHWARZ, MICHAL. 2008. Tocharians. Who they were, where they came from and where they lived? Lingua Posnaniensis 50, 2008, 47–74.

[11] COLLINDER, BJÖRN. 1960. Comparative Grammar of the Uralic Languages. Stockholm: Almqvist & Wiksell.

[12] GOMBOCZ, ZOLTÁN. 1912. Die bulgarisch-türkische Lehnwörter in der ungarischen Sprache. Helsinki: MSFOu 30.

[13] HAJDÚ [XAJDU], PETER. 1985. Uraľskie jazyki i narody, translated from the Hungarian original (Hajdú 1962) by E. Xelimskij. Moskva: Progress.

[14] HOFÍRKOVÁ, LUCIE & BLAŽEK, VÁCLAV. 2012. Ke klasifikaci ugrofinských jazyků. Linguistica Brunensia 60, 85–126.

[15] JACOBSOHN, HERMANN. 1922. Arier und Ugrofinnen. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.

[16] JANHUNEN, JUHA. 1977. Samoyed-Altaic contacts - present state of research. MSFOu 158, 123–129.

[17] JANHUNEN, JUHA. 1983. On early Indo-European-Samoyed contacts. In: SymposiumSaeculare Societatis Fenno-Ugricae. Helsinki: MSFOu 185, 115–127.

[18] JOKI, AULIS J. 1952. Die Lehnwörter der Sajansamojedischen. Helsinki: MSFOu 103.

[19] JOKI, AULIS J. 1973. Uralier und Indogermanen. Helsinki: MSFOu 151.

[20] KATZ, HARTMUT. 2003. Studien zu den älteren indoiranischen Lehnwörtern in den uralischen Sprachen. Heidelberg: Winter.

[21] KORENCHY, ÉVA. 1972. Iranische Lehnwörter in den obugrischen Sprachen. Budapest: Akadémiai Kiadó.

[22] KU EVGENIJ XELIMSKIJ. 2000. Komparatistika, uralistika: Lekcii i stat'i. Moskva: Jazyki russkoj kul'tury.

[23] LGL KYLSTRA, A. D., HAHMO, S.-L., HOFSTRA, T. & NIKKILÄ, O. 1991–96, Lexikon der älteren germanischen Lehnwörter in den ostseefinnischen Sprachen, I-II. Amsterdam-Atlanta: Rodopi.

[24] LIUKKONEN, KARI. 1999. Baltisches im Finnischen. Helsinki : Finnisch-Ugrische Gesellschaft.

[25] MSFOu Suomalais-Ugrilaisen Seura / Mémoires de la Société Finno-Ougrienne.

[26] OFUJ Osnovy finno-ugorskogo jazykoznanija I, ed. by Károly Rédei, Vasilij I. Lytkin et al. Moskva: Nauka 1974.

[27] NAPOĽSKIX, VLADIMIR V. 1997. Vvedenie v istoričeskuju uralistiku. Iževsk: Udmurtskij institut istorii, jazyka i literatury.

[28] NOVOTNÁ, PETRA, BLAŽEK, VÁCLAV. 2008-09[2010]. Fenno-Saamic - the Test of Glottochronology. Finnisch-Ugrische Mitteilungen 32–33 [Gedankschrift für Eugen A. Helimski], 493–509.

[29] RÉDEI, KÁROLY, 1986. Zu den indogermanisch-uralischen Sprachkontakten. Wien: Österreichische Akademie der Wissenschaften (Sitzungsberichte, Philosophisch-historische Klasse, Bd. 468).

[30] RICHARDS, RONALD O. 2003. The Pannonian dialect of the Common Slavic Proto-Language. Los Angeles: University of California.

[31] RITTER, RALF-PETER. 1993. Studium zur den ältesten germanischen Entlehnungen im Ostseefinnischen. Frankfurt am Main: Lang.

[32] RÓNA-TAS, ANDRÁS. 1988. Turkic Influence on the Uralic Languages. In: The Uralic Languages, ed. by Denis Sinor. Leiden: Brill, 742–780.

[33] SAMMALLAHTI, PEKKA. 2001. The Indo-European Loanwords in Saami. In: Early Contacts between Uralic and Indo-European: Linguistic and Archaeological Considerations, eds. Christian Carpelan, Asko Parpola & Petteri Koskikallio. Helsinki: MSFOu 242, 397–415.

[34] SEBESTYÉN, IRÉN. 1935. Az uráli nyelvek régi halnevel. Nyelvtudományi közlemények 49, 1–97.

[35] SEBESTYÉN, IRÉN. 1941–43/1949–50. Fák és fás helyek régi nevel az uráli nyelvekben. Nyelvtudományi közlemények 51, 412–434; 52, 247–261, 307–314..

[36] SETÄLÄ, E.N. 1890. Yhteissuomalainen äännehistoria 1–2. Helsinki: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura.

[37] SKÖLD, HANNES. 1925. Die ossetischen Lehnwörter im Ungarischen. Lund: Gleerup-Leipzig: Harrassowitz.

[38] THOMSEN, WILHELM. 1870. Über den Einfluss der germanischen Sprachen auf die Finnisch-Lappischen. Halle: Waisenhaus.

[39] THOMSEN, WILHELM. 1890. Beröringer mellem de finske og de baltiske (litauisk-lettiske) Sprog. København: Dreyer.

[40] TOIVONEN, YRJÖ H. 1949–50. Zum Problem des Protolappischen. Sitzungsberichte der Finnischen Akademie der Wissenschaften, 161–189.

[41] TOPOROV, VLADIMIR N. 1981. Ob iranskom vlijanii v mifologii narodov Sibiri i Centraľnoj Azii (1–2). In: Kavkaz i Srednjaja Azija v drevnosti i srednevekovje (istorija i kuľtura). Moskva: Nauka, 146–162.

[42] VABA, LEMBIT. 1983. Baltische Lehnwörter der Wolga-Sprachen im Lichte neuerer Forschungsergebnisse. Sovetskoe finnougrovedenie 19, 138–145.

[43] VIITSO, TJIT-REIN. 1996. On classifying the Finno-Ugric languages. In: Congressus Octavus internationalis fenno-ugristarum, ed. by H. Leskinen. Jyväskylä: Gummerus, 261–266.

[44] XELIMSKIJ, EVGENIJ. 1982. Keto-Uralica. In: Ketskij sbornik. Leningrad: Nauka, ed. by E.A. Alekseenko, 238–250.

[45] XELIMSKIJ, EVGENIJ. 1988[2000]. Vengerskij jazyk kak istočnik dlja praslavjanskoj rekonstrukcii i rekonstrukcii slavjanskogo jazyka Pannonii. KU 416–432.

[46] XELIMSKIJ, EVGENIJ. 1989[2000]. Samodijskaja lingvističeskaja rekonstrukcija i praistorija samodijcev. KU 13–25.

[47] XELIMSKIJ, EVGENIJ. 1995[2000]. Sverxdrevnie germanizmy v pribaltijsko-finskix i drugix finno-ugorskix jazykax. KU 511–535.

[48] XELIMSKIJ, EVGENIJ. 1996[2000]. Protosaamskij i samodijskij: korpus ėtimologij v svete sovremennyx dannyx samodistiki. KU 202–217.

[49] XELIMSKIJ, EVGENIJ. 1998[2000]. Južnye sosedi finno-ugrov: irancy ili isčeznuvšaja vetv' ariev ("arii-andronovcy"?). KU 502–510.