Název: Kněží, čarodějové a hadači: prvofunkční specialisté a jejich postavení ve společnosti archaických Slovanů
Zdrojový dokument: Sacra. 2012, roč. 10, č. 2, s. 33-48
Rozsah
33-48
-
ISSN1214-5351 (print)2336-4483 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/127318
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
This article investigates the role and character of first-functional specialists (i.e. priests, wizards, seers, augurs etc.) and their position in the "archaic", that means pre-Christian medieval Slavic society. The main goal here is to specify and sort out our data based on various medieval sources – and to do so in a perspective of Dumézilian comparative mythology. Using Dumézil's trifunctional (or tripartite) hypothesis about archaic Indo-European ideological classification of structures of various universes of meaning, this paper tries to specify emplacement of firstfunctional specialists in the grid of this reconstructed ideological system: In the first place, their assumed position in the society of Western and Eastern Slavs respectively. One of the main goals of this article will be the implicit statement that Dumézilian perspective should not be taken as self-supporting explanation of religious phenomena, but primarily as a heuristic method of careful source reading.
Reference
[1] Adamus Bremensis, Gesta Hammaburgensis ecclesiae pontificum. Ed. G. H. Pertz (1846). Adami Gesta Hammaburgensis ecclesiae pontificum, Hannoverae: Bibliopolii Hahniani.
[2] Caesar, Comentarii de bello Gallico. Ed. F. Oohler (1862). C. Iulii Caesaris Comentarii de bello Gallico. Lipsiae: Sumptibus et typis B. G. Teubneri.
[3] Cosmas Pragensis, Chronica Boemorum. Ed. B. Bretholz (1923). Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag, (MGH, Scriptores rerum Germanicarum, Nova Series 2). Berlin: Weidmann. [český překlad: Kosmas, Kosmova kronika česká. Přel. L. Hrdina (1975). Praha: Svoboda.]
[4] Ebbo, Vita Ottonis episcopi Babenbergensis. In C. H. Meyer (Ed.) (1931). Fontes historiae religionis slavicae, (Fontes historiae religionum 4, pp. 32–40). Berolini: De Gruyter.
[5] Einhard, Annales regni Francorum. Ed. G. H. Pertz (1845). Einhardi Annales. Hannoverae: Bibliopolii Hahniani.
[6] Meyer, C. H. (Ed.) (1931). Fontes historiae religionis slavicae, (Fontes historiae religionum 4). Berolini: De Gruyter.
[7] Helmold z Bosau, Cronica Slavorum. Eds. I. M. Lappenberg & B. Scmeidler (1937). Helmoldi Bozoviensis Cronica Slavorum, (Scriptores rerum Germanicarum). Hannoverae – Lipsiae: Bibliopolii Hahniani.
[8] Herbord, Dialogus de vita Ottonis episcopi Babenbergensis. Ed. G. H. Pertz (1868).
[9] Herbordi dialogus de vita Ottonis episcopi Babenbergensis. Hanoverae: Bibliopolii Hahniani.
[10] Homiliář opatovický. In C. H. Meyer (Ed.) (1931). Fontes historiae religionis slavicae, (Fontes historiae religionum 4, pp. 21–24). Berolini: De Gruyter.
[11] Monachus Prieflingensis, Vita Ottonis babenbergensis episcopi. Ed. J. Petersohn (1999). Die Prüfeninger Vita Bischof Ottos I. von Bamberg nach der Fassung des Gross en Österrechischen Legendars. Hannover: Hahnsche Buchhandlung.
[12] Pověsť vremennych lět. In Полное собрание русских летописей, том 1: Лаврентьевская летопись. (1926). Ленинград: Издательство Академии Наук СССР. [čes. Nestorův letopis ruský: Pověst dávných let. Přel. K. J. Erben (1954). Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění.].
[13] Prokopios z Kaisareje, De Bello Gothico. In E. Weber (Ed.) (1833). Procopius (ex recensione Guilielmi Dindorfii) II, (Corpus Scriptorum Historiae Byzantinae 2). Bonnae: Ed. Weberi [český překlad: Válka s Góty. Přel. P. Beneš (1985). Praha: Odeon].
[14] Saxo Grammaticus, Gesta Danorum. In Meyer, C. H. (Ed.) (1931). Fontes historiae religionis slavicae, (Fontes historiae religionum 4, pp. 48–56). Berolini: De Gruyter.
[15] Thietmar z Merseburku, Thietmari Merseburgensis episcopi chronicon. Ed. Holzmann, R. (1935). Die Chronik des Bischofs Thietmar von Merseburg und ihre Korveier Überarbeitung, (Monumenta Germaniae Historica 9). Berlin: Weidmannsche Buchhandlung.
[16] Anthony, D. W. (1986). The "Kurgan Culture": Indo-European Origins and the Domestication of the Horse: A Reconsideration. Current Anthropology: A World Journal of the Sciences of Man, 27, 291–313. | DOI 10.1086/203441
[17] Anthony, D. W. (2007). The Horse, the Wheel, and Language: How Bronze-Age Riders from the Eurasian Steppes Shaped the Modern World. Princeton, N. J.: Princeton University Press.
[18] Assmann, J. (2001). Kultura a paměť: Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha: Prostor.
[19] Belier, W. W. (1991). Decayed Gods: Origin and Development of Georges Dumézil's "idéologie tripartie". Leiden – New York – Copenhagen – Cologne: Brill.
[20] Bičovský, J. (2012). Stručná mluvnice praindoevropštiny. Praha: Univerzita Karlova.
[21] Bloch, M. (2004). Králové divotvůrci: Studie o nadpřirozenosti přisuzované královské moci, zejména ve Francii a Anglii. Praha: Argo.
[22] Chalupa, A. (2006a). Četl César Dumézila? "Ideologie tripartie" a její přínos pro studium římského náboženství (1. část). Sacra, 4/1, 5–25.
[23] Chalupa, A. (2006b). Četl César Dumézila? "Ideologie tripartie" a její přínos pro studium římského náboženství (2. část). Sacra, 4/2, 5–17.
[24] Curta, F. (1999). Feasting with "Kings" in an Ancient Democracy: On the Slavic Society of the Early Middle Ages (Sixth to Seventh Century A.D.). Essays in Medieval Studies,15, 19–34.
[25] Curta, F. (2011). Utváření Slovanů: Návrat ke slovanské etnogenezi. In P. Urbańczyk (Ed.), "Neslované" o počátcích Slovanů (pp. 21–40). Praha: Karolinum.
[26] Dronke, U. (1997). Poetic Edda, Volume II: Mythological Poems. Oxford: Clarendon Press.
[27] Dumézil, G. (1948). Mitra-Varuna: Essai sur deux réprésentations Indo-Européennes de la souveraineté. Paris: Gallimard.
[28] Dumézil, G. (1958). La Rígsţulaet la structure sociale indoeuropéenne. Revue d'histoire des religions, 154, 1–9.
[29] Dumézil, G. (1973). Gods of the Ancient Northmen. Berkeley – Los Angeles: University of California Press.
[30] Dumézil, G. (1997). Mýty a bohové Indoevropanů. Praha: Oikoymenh.
[31] Dumézil, G. (2001). Mýtus a epos I: Trojfunkční ideologie v eposech indoevropských národů. Praha: Oikoymenh.
[32] Fleck, J. (1970). Konr–Óttar–Geirroðr: A Knowledge Criterion for Succession to the Germanic Sacred Kingship. The Journal of the Society for the Advancement of Scandinavian Study, 42/1, 39–49.
[33] Gerschel, L. (1956). Sur un schème trifonctionnel dans une famille de légendes germaniques. Revue de l'histoire des religions, 150/1, 55–92.
[34] Gieysztor, A. (2006). Mitologia Słowian. Warszawa: Wydawnictwa Universytetu Warszawskiego.
[35] Gimbutienė, M. = Gimbutas, M. (1971). The Slavs. (Ancient Peoples and Places 74). London: Thames and Hudson.
[36] Ginzburg, C. (2002). Benandanti: Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století. Praha: Argo.
[37] Godelier, M. (1986). The Making of Great Men: Male Domination and Power Among the New Guinea Baruya. Cambridge – Paris: Cambridge University Press.
[38] Golema, M. (2006). Stredoveká literatúra a indoeurópske mytologické dedičstvo: Prítomnosť trojfunkčnej indoeurópskej ideológie v literatúre, mytológii a folklóre stredovekých Slovanov. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Pedagogická fakulta.
[39] Golema, M. (2010). Igrici jako archaickí poeti a zřeci u pohanských Slovanov: Kam ukazujú stredoveké pramene i niektoré významové dimenzie praslovanského slova *jьgrьcь (jeho odvozenin a kontinuantov) vo vybraných slovanských etnojazykových tradíciach. Studia Mythologica Slavica, 13, 107–124.
[40] Gurevič, A. (1996). Nebe, peklo, svět: Cesty k lidové kultuře středověku. Jinočany: H&H.
[41] Heger, L. & Kadečková, H. (2004). Edda. Praha: Argo.
[42] Jakobson, R. (1985). The Slavic God Velesъ and his Indo-European Cognates. In Selected Writings VII: Contributions to Comparative Mythology: Studies in Linguistic and Philology, 1972–1982 (s. 33–48). Berlin – New York – Amsterdam: Mouton Publishers.
[43] Klápště, J. (2005). Proměna českých zemí ve středověku. Praha: Nakladatelství LN.
[44] Lajoye, P. (2013). Purusha. Nouvelle Mythologie Comparée, 1, 2013. Nalezeno na: http://nouvellemythologiecomparee.hautetfort.com/archive/2013/02/03/patrice-lajoye-purusha.html [17. 3. 2012].
[45] Le Goff, J. (1979). Les trois fonctions indo-européennes, l'histoire et l'Europe féodale. Annales: Économies, Sociétés, Civilisations, 34/6, 1187–1215.
[46] Le Goff, J (1980). Time, Work and Culture in the Middle Ages. Chicago – London: University of Chicago Press.
[47] Lewis, M. W. (2012a). Mismodeling Indo-European Origin and Expansion: Bouckaert, Atkinson, Wade and the Assault on Historical Linguistics. Geocurrents (4. září 2012). Nalezeno na: http://geocurrents.info/cultural-geography/linguistic-geography/mismodeling-indo-european-origin-and-expansion-bouckaert-atkinson-wade-and-the-assault-on-historical-linguistics [17. 3. 2013].
[48] Lewis, M. W. (2012b). Ideological Agendas and Indo-European Origins: Master Race, Bloodthirsty Kurgans, or Proto-Hippies? GeoCurrents(6. listopadu 2012). Nalezeno na: http://geocurrents.info/cultural-geography/linguistic-geography/ideological-agendas-and-indo-european-origins-master-race-bloodthirsty-kurgans-or-proto-hippies#ixzz2NpLcHxhR [17. 3. 2013].
[49] Lubotsky, J. (2007) (Ed.). Proto-Indo-European Etymological Dictionary: A Revised Edition of Julius Pokorny's Indogermanisches Etymologisches Wörterbuch. Dnghu Association.
[50] Machek, V. (2010). Etymologický slovník jazyka českého (fotoreprint 3. vydání z r. 1971). Praha: Nakladatelství LN.
[51] Mallory, J. P. (1989). In Search of the Indo-Europeans: Language, Archeology and Myth. London: Thames & Hudson.
[52] Mallory, J. P. & Adams, D. Q. (2006). The Oxford Introduction to Proto-Indo-European and the Proto-Indo-European World. New York: Oxford University Press.
[53] Niederle, L. (1924). Slovanské starožitnosti: Oddíl kulturní, dílu II. svazek 1. (oddíl VI.: Víra a náboženství). Praha: Bursík a Kohout.
[54] Оксенов, A. B. (1908). Народная поєзия: Былины, песни, сказки, пословицы, духовные стихи, повести. Москва, СПБ.
[55] Pereltsvaig, A. (2012). The Mis-Mapping of the Indo-European Homeland. GeoCurrents (25. října 2012). Nalezeno na: http://geocurrents.info/cultural-geography/linguistic-geography/the-mis-mapping-of-the-indo-european-homeland [17. 3. 2013].
[56] Puhvel, J. (1997). Srovnávací mytologie. Praha: Nakladatelství LN.
[57] Sahlins, M. (1963). Poor Man, Rich Man, Big-man, Chief: Political Types in Melanesia and Polynesia. Comparative Studies in Society and History, 5, 283–303.
[58] Sauzeau, A. & Sauzeau, P. (2012). La Quatrième fonction: L'Alterité et marginalité dans l'idéologie des Indo-Européens. Paris: Les Belles Lettres.
[59] Серяков, М. Л. (2001). Голубиная книга. Священное сказание русского народа. Москва: Алетейя.
[60] Strutynski, U. (1974). History and Structure in Germanic Mythology: Some Thoughts on Einar Haugen's Critique of Dumézil. In G. J. Larson (Ed.), Myth in Indo-European Antiquity (pp. 29–50). Berkeley: University of California Press.
[61] Téra, M. (2005). Staroruští volchvové a jejich souvislosti s indoevropskými a eurasijskými duchovními tradicemi: In M. Příhoda, (Ed.). Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: Tradice a alternativy (pp. 13–47). Červený Kostelec: Pavel Mervart.
[62] Téra, M. (2009). Perun, bůh hromovládce: Sonda do slovanského archaického náboženství. Červený Kostelec: Nakladatelství Pavel Mervart.
[63] Třeštík, D. (1997). Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (590–935). Praha: Nakladatelství LN.
[64] Třeštík, D. (2003). Mýty kmene Čechů: Tři studie ke "Starým pověstem českým". Praha: Nakladatelství LN.
[65] Vykypěl, B. (2004). Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích. Brno: Masarykova Univerzita v Brně.
[2] Caesar, Comentarii de bello Gallico. Ed. F. Oohler (1862). C. Iulii Caesaris Comentarii de bello Gallico. Lipsiae: Sumptibus et typis B. G. Teubneri.
[3] Cosmas Pragensis, Chronica Boemorum. Ed. B. Bretholz (1923). Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag, (MGH, Scriptores rerum Germanicarum, Nova Series 2). Berlin: Weidmann. [český překlad: Kosmas, Kosmova kronika česká. Přel. L. Hrdina (1975). Praha: Svoboda.]
[4] Ebbo, Vita Ottonis episcopi Babenbergensis. In C. H. Meyer (Ed.) (1931). Fontes historiae religionis slavicae, (Fontes historiae religionum 4, pp. 32–40). Berolini: De Gruyter.
[5] Einhard, Annales regni Francorum. Ed. G. H. Pertz (1845). Einhardi Annales. Hannoverae: Bibliopolii Hahniani.
[6] Meyer, C. H. (Ed.) (1931). Fontes historiae religionis slavicae, (Fontes historiae religionum 4). Berolini: De Gruyter.
[7] Helmold z Bosau, Cronica Slavorum. Eds. I. M. Lappenberg & B. Scmeidler (1937). Helmoldi Bozoviensis Cronica Slavorum, (Scriptores rerum Germanicarum). Hannoverae – Lipsiae: Bibliopolii Hahniani.
[8] Herbord, Dialogus de vita Ottonis episcopi Babenbergensis. Ed. G. H. Pertz (1868).
[9] Herbordi dialogus de vita Ottonis episcopi Babenbergensis. Hanoverae: Bibliopolii Hahniani.
[10] Homiliář opatovický. In C. H. Meyer (Ed.) (1931). Fontes historiae religionis slavicae, (Fontes historiae religionum 4, pp. 21–24). Berolini: De Gruyter.
[11] Monachus Prieflingensis, Vita Ottonis babenbergensis episcopi. Ed. J. Petersohn (1999). Die Prüfeninger Vita Bischof Ottos I. von Bamberg nach der Fassung des Gross en Österrechischen Legendars. Hannover: Hahnsche Buchhandlung.
[12] Pověsť vremennych lět. In Полное собрание русских летописей, том 1: Лаврентьевская летопись. (1926). Ленинград: Издательство Академии Наук СССР. [čes. Nestorův letopis ruský: Pověst dávných let. Přel. K. J. Erben (1954). Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění.].
[13] Prokopios z Kaisareje, De Bello Gothico. In E. Weber (Ed.) (1833). Procopius (ex recensione Guilielmi Dindorfii) II, (Corpus Scriptorum Historiae Byzantinae 2). Bonnae: Ed. Weberi [český překlad: Válka s Góty. Přel. P. Beneš (1985). Praha: Odeon].
[14] Saxo Grammaticus, Gesta Danorum. In Meyer, C. H. (Ed.) (1931). Fontes historiae religionis slavicae, (Fontes historiae religionum 4, pp. 48–56). Berolini: De Gruyter.
[15] Thietmar z Merseburku, Thietmari Merseburgensis episcopi chronicon. Ed. Holzmann, R. (1935). Die Chronik des Bischofs Thietmar von Merseburg und ihre Korveier Überarbeitung, (Monumenta Germaniae Historica 9). Berlin: Weidmannsche Buchhandlung.
[16] Anthony, D. W. (1986). The "Kurgan Culture": Indo-European Origins and the Domestication of the Horse: A Reconsideration. Current Anthropology: A World Journal of the Sciences of Man, 27, 291–313. | DOI 10.1086/203441
[17] Anthony, D. W. (2007). The Horse, the Wheel, and Language: How Bronze-Age Riders from the Eurasian Steppes Shaped the Modern World. Princeton, N. J.: Princeton University Press.
[18] Assmann, J. (2001). Kultura a paměť: Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha: Prostor.
[19] Belier, W. W. (1991). Decayed Gods: Origin and Development of Georges Dumézil's "idéologie tripartie". Leiden – New York – Copenhagen – Cologne: Brill.
[20] Bičovský, J. (2012). Stručná mluvnice praindoevropštiny. Praha: Univerzita Karlova.
[21] Bloch, M. (2004). Králové divotvůrci: Studie o nadpřirozenosti přisuzované královské moci, zejména ve Francii a Anglii. Praha: Argo.
[22] Chalupa, A. (2006a). Četl César Dumézila? "Ideologie tripartie" a její přínos pro studium římského náboženství (1. část). Sacra, 4/1, 5–25.
[23] Chalupa, A. (2006b). Četl César Dumézila? "Ideologie tripartie" a její přínos pro studium římského náboženství (2. část). Sacra, 4/2, 5–17.
[24] Curta, F. (1999). Feasting with "Kings" in an Ancient Democracy: On the Slavic Society of the Early Middle Ages (Sixth to Seventh Century A.D.). Essays in Medieval Studies,15, 19–34.
[25] Curta, F. (2011). Utváření Slovanů: Návrat ke slovanské etnogenezi. In P. Urbańczyk (Ed.), "Neslované" o počátcích Slovanů (pp. 21–40). Praha: Karolinum.
[26] Dronke, U. (1997). Poetic Edda, Volume II: Mythological Poems. Oxford: Clarendon Press.
[27] Dumézil, G. (1948). Mitra-Varuna: Essai sur deux réprésentations Indo-Européennes de la souveraineté. Paris: Gallimard.
[28] Dumézil, G. (1958). La Rígsţulaet la structure sociale indoeuropéenne. Revue d'histoire des religions, 154, 1–9.
[29] Dumézil, G. (1973). Gods of the Ancient Northmen. Berkeley – Los Angeles: University of California Press.
[30] Dumézil, G. (1997). Mýty a bohové Indoevropanů. Praha: Oikoymenh.
[31] Dumézil, G. (2001). Mýtus a epos I: Trojfunkční ideologie v eposech indoevropských národů. Praha: Oikoymenh.
[32] Fleck, J. (1970). Konr–Óttar–Geirroðr: A Knowledge Criterion for Succession to the Germanic Sacred Kingship. The Journal of the Society for the Advancement of Scandinavian Study, 42/1, 39–49.
[33] Gerschel, L. (1956). Sur un schème trifonctionnel dans une famille de légendes germaniques. Revue de l'histoire des religions, 150/1, 55–92.
[34] Gieysztor, A. (2006). Mitologia Słowian. Warszawa: Wydawnictwa Universytetu Warszawskiego.
[35] Gimbutienė, M. = Gimbutas, M. (1971). The Slavs. (Ancient Peoples and Places 74). London: Thames and Hudson.
[36] Ginzburg, C. (2002). Benandanti: Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století. Praha: Argo.
[37] Godelier, M. (1986). The Making of Great Men: Male Domination and Power Among the New Guinea Baruya. Cambridge – Paris: Cambridge University Press.
[38] Golema, M. (2006). Stredoveká literatúra a indoeurópske mytologické dedičstvo: Prítomnosť trojfunkčnej indoeurópskej ideológie v literatúre, mytológii a folklóre stredovekých Slovanov. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Pedagogická fakulta.
[39] Golema, M. (2010). Igrici jako archaickí poeti a zřeci u pohanských Slovanov: Kam ukazujú stredoveké pramene i niektoré významové dimenzie praslovanského slova *jьgrьcь (jeho odvozenin a kontinuantov) vo vybraných slovanských etnojazykových tradíciach. Studia Mythologica Slavica, 13, 107–124.
[40] Gurevič, A. (1996). Nebe, peklo, svět: Cesty k lidové kultuře středověku. Jinočany: H&H.
[41] Heger, L. & Kadečková, H. (2004). Edda. Praha: Argo.
[42] Jakobson, R. (1985). The Slavic God Velesъ and his Indo-European Cognates. In Selected Writings VII: Contributions to Comparative Mythology: Studies in Linguistic and Philology, 1972–1982 (s. 33–48). Berlin – New York – Amsterdam: Mouton Publishers.
[43] Klápště, J. (2005). Proměna českých zemí ve středověku. Praha: Nakladatelství LN.
[44] Lajoye, P. (2013). Purusha. Nouvelle Mythologie Comparée, 1, 2013. Nalezeno na: http://nouvellemythologiecomparee.hautetfort.com/archive/2013/02/03/patrice-lajoye-purusha.html [17. 3. 2012].
[45] Le Goff, J. (1979). Les trois fonctions indo-européennes, l'histoire et l'Europe féodale. Annales: Économies, Sociétés, Civilisations, 34/6, 1187–1215.
[46] Le Goff, J (1980). Time, Work and Culture in the Middle Ages. Chicago – London: University of Chicago Press.
[47] Lewis, M. W. (2012a). Mismodeling Indo-European Origin and Expansion: Bouckaert, Atkinson, Wade and the Assault on Historical Linguistics. Geocurrents (4. září 2012). Nalezeno na: http://geocurrents.info/cultural-geography/linguistic-geography/mismodeling-indo-european-origin-and-expansion-bouckaert-atkinson-wade-and-the-assault-on-historical-linguistics [17. 3. 2013].
[48] Lewis, M. W. (2012b). Ideological Agendas and Indo-European Origins: Master Race, Bloodthirsty Kurgans, or Proto-Hippies? GeoCurrents(6. listopadu 2012). Nalezeno na: http://geocurrents.info/cultural-geography/linguistic-geography/ideological-agendas-and-indo-european-origins-master-race-bloodthirsty-kurgans-or-proto-hippies#ixzz2NpLcHxhR [17. 3. 2013].
[49] Lubotsky, J. (2007) (Ed.). Proto-Indo-European Etymological Dictionary: A Revised Edition of Julius Pokorny's Indogermanisches Etymologisches Wörterbuch. Dnghu Association.
[50] Machek, V. (2010). Etymologický slovník jazyka českého (fotoreprint 3. vydání z r. 1971). Praha: Nakladatelství LN.
[51] Mallory, J. P. (1989). In Search of the Indo-Europeans: Language, Archeology and Myth. London: Thames & Hudson.
[52] Mallory, J. P. & Adams, D. Q. (2006). The Oxford Introduction to Proto-Indo-European and the Proto-Indo-European World. New York: Oxford University Press.
[53] Niederle, L. (1924). Slovanské starožitnosti: Oddíl kulturní, dílu II. svazek 1. (oddíl VI.: Víra a náboženství). Praha: Bursík a Kohout.
[54] Оксенов, A. B. (1908). Народная поєзия: Былины, песни, сказки, пословицы, духовные стихи, повести. Москва, СПБ.
[55] Pereltsvaig, A. (2012). The Mis-Mapping of the Indo-European Homeland. GeoCurrents (25. října 2012). Nalezeno na: http://geocurrents.info/cultural-geography/linguistic-geography/the-mis-mapping-of-the-indo-european-homeland [17. 3. 2013].
[56] Puhvel, J. (1997). Srovnávací mytologie. Praha: Nakladatelství LN.
[57] Sahlins, M. (1963). Poor Man, Rich Man, Big-man, Chief: Political Types in Melanesia and Polynesia. Comparative Studies in Society and History, 5, 283–303.
[58] Sauzeau, A. & Sauzeau, P. (2012). La Quatrième fonction: L'Alterité et marginalité dans l'idéologie des Indo-Européens. Paris: Les Belles Lettres.
[59] Серяков, М. Л. (2001). Голубиная книга. Священное сказание русского народа. Москва: Алетейя.
[60] Strutynski, U. (1974). History and Structure in Germanic Mythology: Some Thoughts on Einar Haugen's Critique of Dumézil. In G. J. Larson (Ed.), Myth in Indo-European Antiquity (pp. 29–50). Berkeley: University of California Press.
[61] Téra, M. (2005). Staroruští volchvové a jejich souvislosti s indoevropskými a eurasijskými duchovními tradicemi: In M. Příhoda, (Ed.). Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: Tradice a alternativy (pp. 13–47). Červený Kostelec: Pavel Mervart.
[62] Téra, M. (2009). Perun, bůh hromovládce: Sonda do slovanského archaického náboženství. Červený Kostelec: Nakladatelství Pavel Mervart.
[63] Třeštík, D. (1997). Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (590–935). Praha: Nakladatelství LN.
[64] Třeštík, D. (2003). Mýty kmene Čechů: Tři studie ke "Starým pověstem českým". Praha: Nakladatelství LN.
[65] Vykypěl, B. (2004). Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích. Brno: Masarykova Univerzita v Brně.