Freska s motivem zápasníků z hradu Švihova v kontextu vývoje evropských bojových systémů

Název: Freska s motivem zápasníků z hradu Švihova v kontextu vývoje evropských bojových systémů
Variantní název:
  • Fresco with a motif of wrestlers from Švihov castle in the context of the development of European combat systems
  • Das Fresko mit dem Ringermotiv von Burg Schwihau (Švihov) im Kontext der Entwicklung europäischer Kampfsysteme
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2010, roč. 35, č. 1-2, s. 311-332
Rozsah
311-332
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
V předkládaném příspěvku je hodnocena část známé freskové výzdoby z Červené bašty na hradě Švihově, která zobrazuje zápasící dvojici, a to z poněkud netradičního úhlu. Výjev je zařazen do vývoje evropských bojových systémů a je porovnán s několika známými učebnicemi zápasu. Na základě těchto textů a obdobných ikonografických dokladů je pak navržena nejpravděpodobnější interpretace zobrazené zápasnické techniky a je vyslovena i hypotéza o možné předloze ke studované fresce.
This contribution assesses part of the fresco decoration from the Red Bastion at Švihov Castle representing a pair of wrestlers from a rather non-traditional angle. The scene is placed in the context of the development of European combat systems and is also compared with several wrestling textbooks. On the basis of these texts and similar iconographic sources, the author proposes the most likely interpretation of the depicted technique, as well as a hypothesis concerning a possible template for the fresco.
Reference
[1] ANONYM, 15. století: Herzog August-Bibliothek Wolfenbüttel, Cod. Guelf. 78.2. Aug. 2°.

[2] ANONYM, kolem 1480: Bayerische Staatsbibliothek München, Cod. lat. 4394.

[3] ANONYM, kolem 1500: Ringer-Buch. Hanns Wurm Landshuet. Kupferstichkabinett des Preusische Staatsbibliothek Berlin, C 159.

[4] ANONYM, kolem 1500a: Staatsbibliothek Preußischer Kulturbesitz Berlin, Libr. pict. A 83.

[5] ANONYM, 1508: Glasgow Museums, R. L. Scott Collection, E.1939.65.341.

[6] ANONYM, kolem 1510: Hye in disem büchlin findt man die recht kůnst vnd art des Ringens… Johann Sittich Augsburg. Bayerische Staatsbibliothek München, 4° Inc. s. a. 1142.

[7] ANONYM, kolem 1510: Das ist ain hypsch ring byechlin. Bayerische Staatsbibliothek München, 4° Inc. s. a. 1584.

[8] ANONYM, kolem 1510–1520: Biblioteka Jagiellonska Kraków, Ms. germ. quart. 2020.

[9] ANONYM, 1531: Der Altenn Fechter an fengliche Kunst. Mit sampt verborgenen heymlicheyttenn Kaempffens, Ringens, Werffens etc. Christian Egenolph Franckfurt am Meyn. Bayerische Staatsbibliothek München, Res/4 Gymn. 26.

[10] AUERSWALD, Fabian von, 1539: Ringer kunst : fünff vnd achtzig stücke / zu ebren Kurfürstlichen gnaden zu Sachssen etc. Hans Lufft Wittemberg. Bayerisches Armeemuseum Ingolstadt, S 209.

[11] BIBLE HISTORIALE, kolem 1440: Landesbibliothek Sttutgart, Cod. bibl. 2°6.

[12] DANZIG, Peter von, 1452: Bibliotheka delľ Academica Nazionale dei Lincei e Corsiniana Rom, Cod. 44 A 8.

[13] DÖBRINGER, Hanko, 1389: Germanisches Nationalmuseum Nürnberg, Cod. ms. 3227a.

[14] DÜRER, Albrecht, 1512: Albertina – Graphische Sammlung Wien, Hs. 26-232.

[15] DÜRER, Albrecht, opis, kolem 1600–1620: Biblioteka Uniwersytecka we Wrocławiu, Cod. 1246.

[16] VON EMS, Rudolf, kolem 1450: Landesbibliothek Stuttgart, Cod. HB XIII 6.

[17] VON EYB, Ludwig, 1500: Universitätsbibliothek Erlangen, B 26.

[18] DE HONNECOURT, Villard, kolem 1230: Bibliothčque nationale de France Paris, DMF 19093.

[19] KAL, Paulus, 2. polovina 15. století: Bayerische Staatsbibliothek München, Cgm. 1507.

[20] KAL, Paulus, závěr 15. století: Biblioteca Universitaria Bologna, Ms 1825.

[21] KAL, Paulus, závěr 15. století: Kunsthistorisches Museum Wien, P 5126.

[22] KAL, Paulus, opis, 1542: Forschungsbibliothek Schloss Friedenstein Gotha, Ms. Chart. B 1021.

[23] VON LAUFENBERG, Heinrich, kolem 1480: Regimen sanitatis. Preusische Staatsbibliothek Berlin, Ms. germ. 2°1191.

[24] LEW, Jud, kolem 1450: Universitätsbibliothek Augsburg, Cod. I. 6.4°.3.

[25] MAIR, Paulus Hector, 1542: Bayerische Staatsbibliothek München, Cod. icon. 393a.

[26] MEYER, Joachim, 1570: Gründtliche Beschreibung der freyen Ritterlichen vnd Adelichen kunst des Fechtens in allerley gebreuchlichen Wehren… Straßburg. Bayerische Staatsbibliothek München, Res/4 Gymn. 26 t.

[27] PASCHEN, Johann Georg, 1659: Vollstandiges Ring-Buch. Darinnen angewiesen wird. Wie man Adversarium recht angreiffen sich loß machen die Schlage pariren, unterschiedene Lectiones und die contra-Lectiones darauff machen soll. Melchior Deischlegel Hall. Bayerische Staatsbibliothek München, Res/2 Gymn. 38.

[28] PETTER, Nicolaes, 1674: Der Kuenstliche Ringer: oder Deß Weyland Wolgeůbeten und Beruehmten RingMeisters Niclaus Petters Kurtze jedoch Klare Vntereweisung und Anleitung zu der Fuertrefflichen RingeKunst... Johann Jansson Amsterdam. Universitätsbibliothek Augsburg, 141/GE 6701 B582.

[29] SPEYER, Hans von, 1491: Universitätsbibliothek Salzburg, M. I. 29.

[30] TALHOFFER, Hans, 1443: Forschungsbibliothek Schloß Friedenstein Gotha, Ms. Chart. A558.

[31] TALHOFFER, Hans, 1459: Gräfl. Schloss Königsweggwald, HS XIX, 17-3.

[32] TALHOFFER, Hans, 1459a: Det Kongelige Bibliotek Křbenhavn, Thott 290 2°.

[33] TALHOFFER, Hans, 1467: Bayerische Staatsbibliothek München, Cod. icon. 394a.

[34] TALHOFFER, Hans, opis, před 1561: Universitätsbibliothek Augsburg, Cod. I. 6.2°.1.

[35] WILHALM, Jörg, 1556: Bayerische Staatsbibliothek München, Cgm. 3712.

[36] AL-ASIL, N., 1957: Land of the two Rivers. The creative History of Iraq. Essex.

[37] ANDRESEN, A., 1866: Der deutsche Peintre-Graveur oder die deutschen Maler als Kupferstecher nach ihrem Leben und Werken von dem letzten Drittel des 16. Jahrhunderts III. Leipzig.

[38] ANONYM, 1910: Nový sportovní zápas "Glima", NIL XVII, 30–31. Praha.

[39] BIMLER, K., 1941: Das Breslauer Rathaus. Seine Gestaltung, Ausstattung und Baugeschichte. Breslau.

[40] BLACK, J.–GREEN, A., 1999: Bohové, démoni a symboly starověké Mezopotámie. Praha.

[41] BLEIBRUNNER, H., 1969: Das Landshuter Ringerbuch von Hans Wurm. Ein farbiges Blockbuch aus dem Jahre 1500. München.

[42] CAPWELL, T., 2007: The Real Fighting Stuff. Arms and Armour at Glasgow Museums. Glasgow.

[43] CECHNER, A., 1908: Hrady české vodou opevněné: I. Švihov, PA XXIII, 369–388.

[44] COCKERELL, S. C., 1969: Old Testament Miniatures. A Medieval Picture Book with 283 Paintings. From The Creation to The Story of David. New York.

[45] DÁVID, L., 1981: A középkori Udvarhelyszék müvészeti emlékei. Budapest.

[46] DÖRNHÖFFER, F., 1910: Albrecht Dürers Fechtbuch. Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des allerhöchsten Kaiserhauses XXVII/6. Wien–Leipzig.

[47] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

[48] EGYPT, 1998: Egypt the World of the Pharaons (Schulz, R.–Seidel, M., edd.). Köln.

[49] ENOKSEN, L. M., 2003: Runy. Dějiny, dešifrace, výklad. Praha.

[50] EPOS, 1976: Epos o Gilgamešovi (Matouš, L., ed.). Praha.

[51] HABACHI, L., 1972: The Second Stela of Kamose and his Struggle Against the Hyksos Ruler and his Capital, Abhandlungen des deutschen archaeologischen Instituts Kairo, Ägyptologische Reihe Bd. 8. Glückstadt.

[52] HELMIG, G.–RITZMANN, H., 1991: Phasen der Entwicklung des Abschnittes der Äusseren Stadtbefestigung zwischen Spalenvorstadt und Rhein, Jahresbericht der Archäologischen Bodenforschung des Kantons Basel-Stadt 1989, 154–175. Basel.

[53] HERGSELL, G., 1887: Talhoffers Fechtbuch (Ambraser Codex) aus dem Jahre 1459. Gerichtliche und andere Zweikämpfe darstellend. Prag.

[54] HERGSELL, G., 1888: Talhoffers Fechtbuch aus dem Jahre 1467. Gerichtliche und andere Zweikämpfe darstellend. Prag.

[55] HERGSELL, G., 1889: Talhoffers Fechtbuch (Gothaer Codex) aus dem Jahre 1443. Gerichtliche und andere Zweikämpfe darstellendd. Prag.

[56] HILS, H.-P., 1983: Die Handschriften des oberdeutschen Fechtmeisters Hans Talhoffer. Ein Beitrag zur Fachprosaforschung des Mittelalters, Codices manuscripti IX, 97–121.

[57] HILS, H.-P., 1985: Meister Johann Liechtenauers Kunst des langen Schwertes. Frankfurt am Main–Bern–New York.

[58] HILS, H.-P., 1987: Handschriften der Fecht- und Ringmeister des Spätmittelalters, Waffen- und Kostümkunde 29. Band, 107–116. Berlin.

[59] HILS, H.-P., 1989: Ott (der Jude Ott). In: Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon Band 7. Oberdeutscher Servatius-Reuchart von Salzburg (Stöllinger-Löser, Ch., ed.), 196–199. Berlin–New York.

[60] HIRTH, G., 1883: Kultur-geschichtliches Bilderbuch aus drei Jahrhunderten. II. Band. Leipzig–München.

[61] HIRTH, G., 1885: Kultur-geschichtliches Bilderbuch aus drei Jahrhunderten. III. Band. Leipzig–München.

[62] HODJASH, S.–BERLEV, O., 1982: The Egyptian Reliefs and Stelae in the Pushkin Museum of Fine Arts, Moscow. Leningrad.

[63] KAELBLE, B., 1989: Kloster Knechtsteden. Neue Forschungen zur spätromanischen Bauornamentik im ehemaligen Kreuzgang, Archäologie in Deutschland 1989/1, 4–7. Stuttgart.

[64] KLÍMA, J., 1962: Společnost a kultura starověké Mezopotámie. Praha.

[65] KLÍMA, J., 1964: Zápasy a jiné sporty v Mezopotámii, Nový Orient XIX, 262–267.

[66] KLÍMA, J., 1979: Nejstarší zákony lidstva. Chammurapi a jeho předchůdci. Praha.

[67] KNOFLÍČEK, Z., 1980: Státní hrad Švihov. Plzeň.

[68] KRÁSA, 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.). Uherské Hradiště.

[69] KRÁSA, J., 1964: Nástěnné malby žirovnické Zelené světnice. Příspěvek ke studiu pozdně gotické profánní malby, Umění XII, 282–299.

[70] KRÁSA, J., 1978: Nástěnná malba. In: Pozdně gotické umění v Čechách (1471–1526), 255–314. Praha.

[71] KŘEN, J., 1901: Z dějin cvičení tělesných v Čechách. Úvod ke studiu tělesných cvičení lidu českoslovanského. Praha.

[72] LÁSZLÓ, G., 1993: A Szent László-legenda középkori falképei. Budapest.

[73] LEXA, P., 1955: Veřejný život ve starověkém Egyptě I. Praha.

[74] MAROSI, E., 1991: Zur Frage des Quellenwertes mittelalterlicher Darstellungen. "Orientalismus" in der Ungarischen Bilderchronik. In: Alltag und materielle Kultur im mittelalterlichen Ungarn, Medium Aevum Quotidianum 22 (Kubinyi, A.–Laszlovszky, J., edd.), 74–107. Krems.

[75] MAROSI, E., 1995: Kép és hasonmás. Müvészet és valóság a 14–15. századi Magyarországon. Budapest.

[76] MENCLOVÁ, D., 1953: Státní hrad a městečko Švihov. Praha.

[77] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady 2. Praha.

[78] MERENDONI, A. G. G., 1999: Ľarma e il cavaliere. Ľarte della scherma medievale in Italia nei secoli XII–XIV. Rimini.

[79] MEYER, W.–LESSING, E., 1998: Deutsche Ritter. Deutsche Burgen. Augsburg–München.

[80] MIHÁLY, J., 2006: Székelyderzs, Kirche der Unitarier, Wandmalereien an der Nord- und der Südwand des Schiffes. In: Sigismundus rex et imperator. Kunst und Kultur zur Zeit Sigismunds von Luxemburg 1387–1437. Ausstellungskatalog (Jékely, Z.–Papp, S.–Poszler, G., edd.), 425–426. Budapest–Luxembourg.

[81] MILLER, S. G., 1991: Greek Sports from Ancient Sources. Berkeley.

[82] MINDT, E., 1938: Spiel und Sport als völkisches Erbe. Berlin.

[83] MINKOWSKI, H., 1963: Das Ringen im Grüblein. Eine Spätmittelalterliche Form des Leibringens, Beiträge zur Lehre und Forschung der Leibeserziehung 16. Schorndorf.

[84] NEWBERRY, P. E., 1893: Beni Hasan I. London.

[85] NEWBERRY, P. E., 1894: Beni Hasan II. London.

[86] OLIVOVÁ, V., 1979: Lidé a hry. Historická geneze sportu. Praha.

[87] OLIVOVÁ, V., 1989: Odvěké kouzlo sportu. Praha.

[88] PAVLOVSKÝ, S.–SVEJKOVSKÝ, F., 1951: Václav Šašek z Bířkova. Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa. Praha.

[89] PETÉNYI, S., 1994: Games and toys in medieval and early modern Hungary. Krems.

[90] PFAFF, C., 1991: Die Welt der Schweizer Bilderchroniken. Luzern.

[91] POLIAKOFF, M. B., 2004: Kampfsport in der Antike. Das Spiel um Leben und Tod. Düsseldorf.

[92] PONOMAREV, N. I., 1970: Voznikovenije i pervonačalnoje razvitije fizičeskogo vospitanija. Moskva.

[93] ROMÁNSKÉ UMĚNÍ, 2006: Románské umění. Architektura–sochařství–malířství (Toman, R., ed.). Praha.

[94] ROYT, J., 2009: Rituál a umělecká výzdoba radničních budov. In: Rituály, ceremonie a festivity ve střední Evropě 14. a 15. století. Colloquia mediaevalia Pragensia 12 (Nodl, M.–Šmahel, F., edd.), 247–255. Praha.

[95] ROZENFEĽDT, R. L., 1968: Moskovskoe keramičeskoe proizvodstvo XII–XVIII vv. Archeologija SSSR. Svod archeologičeskich istočnikov E1-39. Moskva.

[96] SEDLÁČEK, A., 1893: Hrady, zámky a tvrze království českého IX. Praha.

[97] SCHEINER, J. E., 1888: Dějinami tělocviku. Zápas (palé), Sokol XIV, 165–167, 182–184.

[98] SCHEINER, J. E., 1891: Tělesná cvičení ve starém věku. Praha.

[99] SLIVKA, M., 2002: Symbolika výzbroje a výstroja – Symbole der Ausrüstung, AH 27, 589–605.

[100] SMOLÁKOVÁ, M., 2003: K problematike tzv. zelených izieb neskorého stredoveku – Zur Problematik der sog. grünen Stuben in Spätmittelalter, AH 28, 637–647.

[101] SOTZMANN, H., 1844: Ueber ein unbekanntes xylographisches Ringerbuch, Serapeum V, 33–44. Leipzig.

[102] SOUKUP, J., 1902: Staročeské výroční obyčeje, slavnosti, pověry, čáry a zábavy prostonárodní ve spisech Tomáše ze Štítného. In: Výroční zpráva C. K. české reálky v Plzni za školní rok 1901–1902, 3–18. Plzeň.

[103] STIEBITZ, F., 1937: Antický tělocvik a sport. Praha.

[104] STROUHAL, E., 1989: Život starých Egypťanů. Praha.

[105] ŠPIČKA, I.–NOVÁK, J., 1969: Moderní sebeobrana. Praha.

[106] TAINE, H., 1913: Athletika v Řecku. Praha.

[107] THÖNE, F., 1936: Tobias Stimmer Handzeichnungen. Mit einem Überblick über sein Leben und sein gesamtes Schaffen. Freiburg im Breisgau.

[108] TYRŠ, M., 1872: Základové tělocviku. Praha.

[109] VERSTEGEN, U., 1999: Die mittelalterlichen Mosaiken in der Krypta von St. Gereon in Köln, Kölner Jahrbuch 32, 433–476.

[110] VESELÝ, J. Z., 1872: Rukověť tělocviku pro školy a spolky. Praha.

[111] VILÍMKOVÁ, M., 1977: Starověký Egypt. Praha.

[112] WASMUTH, E., 1887: Guter Gesell nicht verzage / Bis keck vnd ring wol die wage. Ringer kunst von Fabian von Auerswald. Berlin.

[113] WASSMANNSDORFF, K., 1870: Die Ringkunst des deutschen Mittelalters mit 119 Ringerpaaren von Albrecht Dürer. Leipzig.

[114] WASSMANNSDORFF, K., 1871: Das um das Jahr 1500 gedruckte erste deutsche Turnbuch. Heidelberg.

[115] WIERSCHIN, M., 1965: Meister Johann Liechtenauers Kunst des Fechtens. München.

[116] WILSDORF, H., 1939: Ringkampf im Alten Ägypten. Würzburg.

[117] WOLFEGG, CH., 1997: Venus and Mars. The World of the Medieval Housebook. Munich–New York.

[118] ZSCHOKKE, E., 1924: Die Geschichte des Eidgen. Schwingerverbandes. Eine Darstellung vaterländischer Volksspiele. Zürich.