Název: Na periferii periferie : zaniklá ves Otětičky, k. ú. Velké Heřmanice, okr. Benešov
Variantní název:
- On the periphery of a periphery : the deserted village of Otětičky, Velké Heřmanice cadastre, Benešov district
- An der Peripherie der Peripherie : die Ortswüstung Otětičky, Katastergebiet Velké Heřmanice, Bez. Benešov
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2010, roč. 35, č. 1-2, s. 405-426
Rozsah
405-426
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128160
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Článek přináší předběžnou publikaci nálezů získaných povrchovými sběry, díky nimž se podařilo identifikovat zaniklou vesnici Otětičky, známou dříve jen z písemných pramenů, jejíž poloha dosud nebyla určena. Lokalita leží na jihu středních Čech, v nadmořské výšce cca 500 m n. m., v oblasti drsnějšího klimatu a málo úrodných půd. Představena je keramika, která datuje trvání osídlení od 13. století do staršího novověku, zánik vesnice dokládají písemné prameny po polovině 18. století. K dalším zajímavým nálezům patří zlomky renesančních kamnových kachlů.
The article serves as preliminary publication of finds acquired by surface collection, thanks to which the deserted village of Otětičky, previously known from written sources only, has been identified. The location is situated in the south of central Bohemia, 500 m above sea level, in an area of harsh climate and low-fertility soils. The contribution presents ceramics dating the duration of the settlement to between the 13th century and the early modern age. According to written sources, the village ceased to exist after the mid-18th century. Further interesting finds include fragments of renaissance stove tiles.
Note
Článek je součástí řešení Výzkumného záměru MSM 0021620827 České země uprostřed Evropy v minulosti a dnes, jehož nositelem je FF UK.
Reference
[1] BR 1951: Berní rula. Sv. 31. Kraj vltavský (Lisá, E., ed.). Praha 1951.
[2] DZM: Národní archiv ČR, fond Desky zemské menší.
[3] DZV: Národní archiv ČR, fond Desky zemské větší.
[4] Tereziánský katastr I: Tereziánský katastr český. Sv. 1. Rustikál. Kraje A–CH. (Chalupa, A. et al., ed.). Praha 1964.
[5] Tereziánský katastr II: Tereziánský katastr český. Sv. 2. Rustikál. Kraje K–Ž. Sumář a rejstřík. (Chalupa, A. et al., ed.). Praha 1966.
[6] 1. Vojenské mapování: © 1st Military Survey, Section No. 177, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.
[7] 2. Vojenské mapování: © 2nd Military Survey, Section No O_11_II, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.
[8] 3. Vojenské mapování: sekce 1 : 25 000 č. 4153_1 a 4153_3 © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně – http://www.geolab.cz. © Ministerstvo životního prostředí ČR – http://www.env.cz.
[9] Müllerova mapa: © Historický ústav AV ČR – http://www.hiu.cas.cz.
[10] Mapa stabilního katastru: Gross Herzmanitz (Welkaherzmanice) sammt Ortschaften Krzenowiczek, Chotietitz und Dietkau in Böhmen, Berauner Kreis, Bezirk Smilkau, §§1840§§. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, sign. B2/a/6 (císařské povinné otisky), č. 8424 (k. ú. Velké Heřmanice).
[11] BLÁHA, R.–SKLENÁŘOVÁ, Z., 2008: Velké Heřmanice, okr. Benešov, Výzkumy v Čechách 2005 (č. 592, 231), 292–293.
[12] BOHÁČ, Z., 1969: Dějiny osídlení středního Povltaví podle písemných pramenů, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 10, 109–146.
[13] BOHÁČ, Z., 1972: Toponomastická mapa středního Povltaví, HG 8, 188–191.
[14] BOHÁČ, Z., 1978: Dějiny osídlení středního Povltaví v době předhusitské – Siedlungsgeschichte des mittleren Laufes der Vltava in der vorhussitischen Zeit. Praha.
[15] BRÁZDIL, R.–KOTYZA, O., 1997: Kolísání klimatu v českých zemích v první polovině našeho tisíciletí – Climate fluctuation in the Czech lands during the first part of the last millenium, AR XLIX, 663–699.
[16] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze – Stove tiles of gothic, renaissance and early baroque period. Selective catalogue of the National Museum in Prague. Praha.
[17] ČESKÁ SIBIŘ, 1999: Česká Sibiř a Táborsko-sever. Soubor turistických map 1:50 000. 2. vydání. KČT Praha.
[18] DOHNAL, M.–KOUCKÝ, K., 2000: Analýza části novověkých nálezů z archeologického výzkumu městské parcely v Sedlčanech (okr. Příbram) – Analysis of part of the Early Modern finds from the archaeological investigation of urban plots in Sedlčany (Příbram district), Archeologie ve středních Čechách 4, 359–382.
[19] DURDÍK, T., 1990: Velký a Malý Blaník očima archeologa – The Velký- and Malý-Blaník hills in archeological vision, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 30 (2), 5–30.
[20] DURDÍK, T., 1992: Archeologický výzkum hradu Konopiště v roce 1991 – Archäologische Untersuchung der Burg Konopiště im Jahre 1991, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 32, 65–78.
[21] ERNÉE, M.–VAŘEKA, P., 1998: Die Graphittonkeramik des 13. Jahrhunderts in Südböhmen und Prag. In: ITM, Band IV. Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa. (Poláček, L., Hrsg.), 217–230. Brno.
[22] FRIDRICH, J. ET AL., 2001: Staropaleolitická industrie z Dědkova, okr. Benešov – Lower Palaeolithic industry from Dědkov, distr. of Benešov. In: Sborník Miroslavu Buchvaldkovi (Čech, P.–Dobeš, M., edd.), 77–80. Most.
[23] HABART, Č., 1941: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko IV. Sedlčany.
[24] HÁJEK, J.–JIŘIČKO, P. A KOL., 1976: Nástin sídelního vývoje benešovského okresu, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 17, 41–102.
[25] HEJNA, A., 1964: Krašovice – příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách – Beitrag zur Erforschung des mittelalterlichen Dorfes in Böhmen, PA LV, 178–221.
[26] CHARVÁTOVÁ, K.–VALENTOVÁ, J.–CHARVÁT, P., 1985: Sídliště 13. stol. mezi Malínem a Novými Dvory, o. Kutná Hora – A 13th-century settlement between the Communities of Malín and Nové Dvory, Distr. of Kutná Hora, PA LXXVI, 101–167.
[27] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittlelaterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138–158.
[28] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[29] KODYM, O. A KOL., 1963: Vysvětivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XXI Tábor. Praha.
[30] KORENÝ, R.–VAŘEKA, P., 1998: Archeologické výzkumy v Sedlčanech v letech 1995–1997 (předběžná zpráva), Podbrdsko 5, 199–201.
[31] KRAJÍC, R., 1990: Výzkum středověké studny v Soběslavi, okr. Tábor (II. Analýza souboru kuchyňské a stolní keramiky) – Die Erforschung eines mittelalterlichen Brunnens in Soběslav, Bez. Tábor (II. Analyse des Ensembles von Küchen- und Tafelkeramik), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 7, 97–120.
[32] KRAJÍC, R., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře. Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220 – Das Haus des Gürtlers Prokop in Tabor (Archäologische Erforschung der Abfallgrube im Haus CNr. 22). Tábor.
[33] KROUPA, P., 1993: Ke středověké architektuře v Martinicích a Arnoštovicích (okres Benešov), PSČ 6, 100–101.
[34] KYBALOVÁ, L., 2000: Dějiny odívání – renesance. Praha.
[35] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě (Zusammenfassung, Summary). Brno.
[36] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici – Anfänge der neuzeitlichen Keramik in Strážnice. Strážnice.
[37] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[38] PETRÁŇ, J. A KOL., 1985: Benešovsko – Podblanicko (Резюме, Zusammenfassung). Praha.
[39] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A–H. Praha.
[40] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH–L. Praha.
[41] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M–Ř. Praha.
[42] PROFOUS, A.–ŠMILAUER, V. ET AL., 1960: Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny. Díl V. Dodatky k dílu Antonína Profouse. Praha.
[43] RADOMĚRSKÝ, P., 1962: Historicko-archeologický příspěvek k dějinnému významu dvou Blaníků, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 4, 64–76.
[44] RAZÍM, V.–VARHANÍK, J., 1995: Příspěvek k typologii kostelů 13. století na Podblanicku – Beitrag zur Typologie der Kirchen des 13. Jahrhunderts in Podblanicko, PSČ 9, 1–11.
[45] REICHERTOVÁ, K., 1952: Výzkum středověké tvrze v Martinicích u Votic – Fouilles d'une citadelle médiévale à Martinice près de Votice, Bohême méridionale, AR IV, 408, 417–421, 425–426.
[46] REICHERTOVÁ, K., 1955: Dokončení výzkumu středověké tvrze v Martinicích u Votic – Dernière campagne des fouilles de la citadelle médiévale de Martinice près de Votice, Bohême, en 1954, AR VII, 209–211, 216–218.
[47] REICHERTOVÁ, K., 1959: Středověká keramika datovaná mincemi – Die münzdatierte mittelalterliche Keramik, PA L, 246–256.
[48] REICHERTOVÁ, K., 1967: Archeologický výzkum středověké tvrze v Martinicích u Votic, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 8, 39–73.
[49] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988 – Sezimovo Ústí – Archäologie der mittelalterlichen Untertanenstadt 2. Vorstadt am linken Flussufer – Archäologische Untersuchungen 1962–1988. Praha–Sezimovo Ústí–Tábor.
[50] ROHLÍČEK, Z., 2007: Po stopách dějin Heřmaniček a okolí. Heřmaničky. Velké Heřmanice v proměnách času, http://hasicivh.webnode.cz/velke-hermanice-v-promenach-casu/, cit. 4. 1. 2009.
[51] ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.
[52] SEDLÁČEK, A., 1927: Hrady, zámky a tvrze království Českého XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha.
[53] SKLENÁŘ, K., 1990: Pravěké nálezy na Sedlčansku. Archeologický místopis části příbramského okresu na východ od Vltavy v pravěku a rané době dějinné – Urgeschichtliche Funde auf dem Gebiet von Sedlčany, Středočeský sborník historický 17, 5–80.
[54] SKLENÁŘOVÁ, Z., 1991: Neznámý středověký hrádek u Lovčic na Sedlčansku – Die unbekannte kleine mittelalterliche Burg bei Lovčice, CB 2, 335–340.
[55] SKLENÁŘOVÁ, Z., 1994: K nálezům pozdně hradištní keramiky na východním Sedlčansku. In: Miscellanea archaeologica a discipulis J. Slámae dedicata, 22–28. Pragae.
[56] SKLENÁŘOVÁ, Z., 2005: Velké Heřmanice, okr. Benešov, Výzkumy v Čechách 2003 (č. 815), 314.
[57] SKLENÁŘOVÁ, Z., 2006: Příspěvek k datování dvou drobných opevnění na jihu středních Čech – Beitrag zur Datierung zweier kleinerer Befestigungen im südlichen Mittelböhmen, CB 10, 409–414.
[58] SLÁMA, J., 1967: Příspěvek k vnitřní kolonizaci raně středověkých Čech – Ein Beitrag zur inländischen Besiedlung des frühmittelalterlichen Böhmens, AR XIX, 433–444.
[59] SLÁMA, J., 1976: K historické problematice raně středověkého osídlení Benešovska a Sedlčanska, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 17, 27–39.
[60] VANÍČEK, V., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197–1250. Praha–Litomyšl.
[61] VAŘEKA, P., 1993: Povrchový průzkum hradu Příběničky, okr. Tábor – Die Oberflächenuntersuchung der Burg Příběničky, Bez. Tábor, CB 4, 95–110.
[62] VAŘEKA, P., 1997: Záchranný archeologický výzkum pozdně středověkého domu v Sedlčanech – předběžná zpráva – Rescue excavations of the late medieval house in Sedlčany – preliminary report, Archeologie ve středních Čechách 1, 399–406.
[63] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách – The erratic character of ceramic production in the High and Later Middle Ages in Bohemia, AR L, 123–137.
[2] DZM: Národní archiv ČR, fond Desky zemské menší.
[3] DZV: Národní archiv ČR, fond Desky zemské větší.
[4] Tereziánský katastr I: Tereziánský katastr český. Sv. 1. Rustikál. Kraje A–CH. (Chalupa, A. et al., ed.). Praha 1964.
[5] Tereziánský katastr II: Tereziánský katastr český. Sv. 2. Rustikál. Kraje K–Ž. Sumář a rejstřík. (Chalupa, A. et al., ed.). Praha 1966.
[6] 1. Vojenské mapování: © 1st Military Survey, Section No. 177, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.
[7] 2. Vojenské mapování: © 2nd Military Survey, Section No O_11_II, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.
[8] 3. Vojenské mapování: sekce 1 : 25 000 č. 4153_1 a 4153_3 © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně – http://www.geolab.cz. © Ministerstvo životního prostředí ČR – http://www.env.cz.
[9] Müllerova mapa: © Historický ústav AV ČR – http://www.hiu.cas.cz.
[10] Mapa stabilního katastru: Gross Herzmanitz (Welkaherzmanice) sammt Ortschaften Krzenowiczek, Chotietitz und Dietkau in Böhmen, Berauner Kreis, Bezirk Smilkau, §§1840§§. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, sign. B2/a/6 (císařské povinné otisky), č. 8424 (k. ú. Velké Heřmanice).
[11] BLÁHA, R.–SKLENÁŘOVÁ, Z., 2008: Velké Heřmanice, okr. Benešov, Výzkumy v Čechách 2005 (č. 592, 231), 292–293.
[12] BOHÁČ, Z., 1969: Dějiny osídlení středního Povltaví podle písemných pramenů, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 10, 109–146.
[13] BOHÁČ, Z., 1972: Toponomastická mapa středního Povltaví, HG 8, 188–191.
[14] BOHÁČ, Z., 1978: Dějiny osídlení středního Povltaví v době předhusitské – Siedlungsgeschichte des mittleren Laufes der Vltava in der vorhussitischen Zeit. Praha.
[15] BRÁZDIL, R.–KOTYZA, O., 1997: Kolísání klimatu v českých zemích v první polovině našeho tisíciletí – Climate fluctuation in the Czech lands during the first part of the last millenium, AR XLIX, 663–699.
[16] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze – Stove tiles of gothic, renaissance and early baroque period. Selective catalogue of the National Museum in Prague. Praha.
[17] ČESKÁ SIBIŘ, 1999: Česká Sibiř a Táborsko-sever. Soubor turistických map 1:50 000. 2. vydání. KČT Praha.
[18] DOHNAL, M.–KOUCKÝ, K., 2000: Analýza části novověkých nálezů z archeologického výzkumu městské parcely v Sedlčanech (okr. Příbram) – Analysis of part of the Early Modern finds from the archaeological investigation of urban plots in Sedlčany (Příbram district), Archeologie ve středních Čechách 4, 359–382.
[19] DURDÍK, T., 1990: Velký a Malý Blaník očima archeologa – The Velký- and Malý-Blaník hills in archeological vision, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 30 (2), 5–30.
[20] DURDÍK, T., 1992: Archeologický výzkum hradu Konopiště v roce 1991 – Archäologische Untersuchung der Burg Konopiště im Jahre 1991, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 32, 65–78.
[21] ERNÉE, M.–VAŘEKA, P., 1998: Die Graphittonkeramik des 13. Jahrhunderts in Südböhmen und Prag. In: ITM, Band IV. Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa. (Poláček, L., Hrsg.), 217–230. Brno.
[22] FRIDRICH, J. ET AL., 2001: Staropaleolitická industrie z Dědkova, okr. Benešov – Lower Palaeolithic industry from Dědkov, distr. of Benešov. In: Sborník Miroslavu Buchvaldkovi (Čech, P.–Dobeš, M., edd.), 77–80. Most.
[23] HABART, Č., 1941: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko IV. Sedlčany.
[24] HÁJEK, J.–JIŘIČKO, P. A KOL., 1976: Nástin sídelního vývoje benešovského okresu, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 17, 41–102.
[25] HEJNA, A., 1964: Krašovice – příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách – Beitrag zur Erforschung des mittelalterlichen Dorfes in Böhmen, PA LV, 178–221.
[26] CHARVÁTOVÁ, K.–VALENTOVÁ, J.–CHARVÁT, P., 1985: Sídliště 13. stol. mezi Malínem a Novými Dvory, o. Kutná Hora – A 13th-century settlement between the Communities of Malín and Nové Dvory, Distr. of Kutná Hora, PA LXXVI, 101–167.
[27] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittlelaterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138–158.
[28] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[29] KODYM, O. A KOL., 1963: Vysvětivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XXI Tábor. Praha.
[30] KORENÝ, R.–VAŘEKA, P., 1998: Archeologické výzkumy v Sedlčanech v letech 1995–1997 (předběžná zpráva), Podbrdsko 5, 199–201.
[31] KRAJÍC, R., 1990: Výzkum středověké studny v Soběslavi, okr. Tábor (II. Analýza souboru kuchyňské a stolní keramiky) – Die Erforschung eines mittelalterlichen Brunnens in Soběslav, Bez. Tábor (II. Analyse des Ensembles von Küchen- und Tafelkeramik), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 7, 97–120.
[32] KRAJÍC, R., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře. Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220 – Das Haus des Gürtlers Prokop in Tabor (Archäologische Erforschung der Abfallgrube im Haus CNr. 22). Tábor.
[33] KROUPA, P., 1993: Ke středověké architektuře v Martinicích a Arnoštovicích (okres Benešov), PSČ 6, 100–101.
[34] KYBALOVÁ, L., 2000: Dějiny odívání – renesance. Praha.
[35] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě (Zusammenfassung, Summary). Brno.
[36] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici – Anfänge der neuzeitlichen Keramik in Strážnice. Strážnice.
[37] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[38] PETRÁŇ, J. A KOL., 1985: Benešovsko – Podblanicko (Резюме, Zusammenfassung). Praha.
[39] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A–H. Praha.
[40] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH–L. Praha.
[41] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M–Ř. Praha.
[42] PROFOUS, A.–ŠMILAUER, V. ET AL., 1960: Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny. Díl V. Dodatky k dílu Antonína Profouse. Praha.
[43] RADOMĚRSKÝ, P., 1962: Historicko-archeologický příspěvek k dějinnému významu dvou Blaníků, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 4, 64–76.
[44] RAZÍM, V.–VARHANÍK, J., 1995: Příspěvek k typologii kostelů 13. století na Podblanicku – Beitrag zur Typologie der Kirchen des 13. Jahrhunderts in Podblanicko, PSČ 9, 1–11.
[45] REICHERTOVÁ, K., 1952: Výzkum středověké tvrze v Martinicích u Votic – Fouilles d'une citadelle médiévale à Martinice près de Votice, Bohême méridionale, AR IV, 408, 417–421, 425–426.
[46] REICHERTOVÁ, K., 1955: Dokončení výzkumu středověké tvrze v Martinicích u Votic – Dernière campagne des fouilles de la citadelle médiévale de Martinice près de Votice, Bohême, en 1954, AR VII, 209–211, 216–218.
[47] REICHERTOVÁ, K., 1959: Středověká keramika datovaná mincemi – Die münzdatierte mittelalterliche Keramik, PA L, 246–256.
[48] REICHERTOVÁ, K., 1967: Archeologický výzkum středověké tvrze v Martinicích u Votic, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 8, 39–73.
[49] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988 – Sezimovo Ústí – Archäologie der mittelalterlichen Untertanenstadt 2. Vorstadt am linken Flussufer – Archäologische Untersuchungen 1962–1988. Praha–Sezimovo Ústí–Tábor.
[50] ROHLÍČEK, Z., 2007: Po stopách dějin Heřmaniček a okolí. Heřmaničky. Velké Heřmanice v proměnách času, http://hasicivh.webnode.cz/velke-hermanice-v-promenach-casu/, cit. 4. 1. 2009.
[51] ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.
[52] SEDLÁČEK, A., 1927: Hrady, zámky a tvrze království Českého XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha.
[53] SKLENÁŘ, K., 1990: Pravěké nálezy na Sedlčansku. Archeologický místopis části příbramského okresu na východ od Vltavy v pravěku a rané době dějinné – Urgeschichtliche Funde auf dem Gebiet von Sedlčany, Středočeský sborník historický 17, 5–80.
[54] SKLENÁŘOVÁ, Z., 1991: Neznámý středověký hrádek u Lovčic na Sedlčansku – Die unbekannte kleine mittelalterliche Burg bei Lovčice, CB 2, 335–340.
[55] SKLENÁŘOVÁ, Z., 1994: K nálezům pozdně hradištní keramiky na východním Sedlčansku. In: Miscellanea archaeologica a discipulis J. Slámae dedicata, 22–28. Pragae.
[56] SKLENÁŘOVÁ, Z., 2005: Velké Heřmanice, okr. Benešov, Výzkumy v Čechách 2003 (č. 815), 314.
[57] SKLENÁŘOVÁ, Z., 2006: Příspěvek k datování dvou drobných opevnění na jihu středních Čech – Beitrag zur Datierung zweier kleinerer Befestigungen im südlichen Mittelböhmen, CB 10, 409–414.
[58] SLÁMA, J., 1967: Příspěvek k vnitřní kolonizaci raně středověkých Čech – Ein Beitrag zur inländischen Besiedlung des frühmittelalterlichen Böhmens, AR XIX, 433–444.
[59] SLÁMA, J., 1976: K historické problematice raně středověkého osídlení Benešovska a Sedlčanska, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 17, 27–39.
[60] VANÍČEK, V., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197–1250. Praha–Litomyšl.
[61] VAŘEKA, P., 1993: Povrchový průzkum hradu Příběničky, okr. Tábor – Die Oberflächenuntersuchung der Burg Příběničky, Bez. Tábor, CB 4, 95–110.
[62] VAŘEKA, P., 1997: Záchranný archeologický výzkum pozdně středověkého domu v Sedlčanech – předběžná zpráva – Rescue excavations of the late medieval house in Sedlčany – preliminary report, Archeologie ve středních Čechách 1, 399–406.
[63] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách – The erratic character of ceramic production in the High and Later Middle Ages in Bohemia, AR L, 123–137.