Brněnské kachle se starozákonními hrdiny

Název: Brněnské kachle se starozákonními hrdiny
Variantní název:
  • Tiles with Old Testament heroes from Brno
  • Brünner Kacheln mit alttestamentarischen Helden
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2012, roč. 37, č. 2, s. 663-678
Rozsah
663-678
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Z brněnských nálezů kamnových kachlů z nejméně šesti lokalit lze sestavit sérii zlomků a torz s reliéfy tzv. biblických hrdinů v renesanční architektuře, jejichž vznik je možné díky datované grafické předloze a typu použitého písma vložit do 30. až 50. let 16. století. Jejich rozšíření svědčí o značné oblibě v brněnských domácnostech. Odlišnost ztvárnění architektonického rámce od většiny evropských i českých reliéfů naznačuje domácí provenienci podle norimberské grafické předlohy.
Finds of stove tiles from Brno, from at least six locations, make up a series of sherds and body fragments with reliefs of biblical heroes, against a backdrop of renaissance architecture. The origin of the tiles is sought, thanks to the dated prints on which they are based and the lettering employed, in the 1530s–1550s. Their abundant occurrence confirms the popularity of these products in Brno households. The rendering of architecture differs from the majority of European and Czech reliefs, which indicates local provenance after Nuremberg prints.
Reference
[1] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.

[2] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Praha.

[3] BŘICHÁČEK, P.–HEREIT, P., 1996: Renesanční kachle s motivy biblických hrdinů ze západních Čech – Die Renaissancekacheln mit den Motiven der biblischer Helden aus Westböhmen, Sborník západočeského muzea – řada Historie XIII, 130–133.

[4] CALVOCORESSI, P., 1996: Kdo je kdo v bibli. Praha.

[5] DĚJINY, 1968: Dějiny města Brna 1 (Dřímal, J., ed.). Brno.

[6] DŘÍMAL, J., 1939: Dům pánů z Lipé a sochař Jiří Gialdi. In: Družstevní dům v Brně – bývalý palác pánů z Lipé, 11–30. Brno.

[7] DŘÍMAL, J., 1959: Sociální boje v Brně ve 20. letech 16. století, BMD I, 221–286.

[8] DŘÍMAL, J., 1963: Sociální boje v moravských královských městech ve 20. letech 16. století, BMD V, 114–167.

[9] FRANZ, A., 1903: Alte Ofenkacheln, Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums, Band III, 9–188.

[10] FRANZ, R., 1969: Der Kachelofen. Graz.

[11] GEISBERG, M., 1974: The German Single-Leaf Woodcut 1500–1550. Volume III (Strauss, W. L., ed.). New York.

[12] HANÁK, V.–LOSKOTOVÁ, I., 1996: Švédský zákop před Brnem – Ein schwedischer Belagerungsgraben vor der Stadt Brno, Forum Brunense 1995/96, 141–151.

[13] HAZLBAUER, Z., 1997: Pestře glazovaná renesanční kamna z Hrubé Skály. In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi, 215–226. Praha.

[14] HAZLBAUER, Z.–PAVLÍK, Č., 1996: Renesanční kachle z hradu Děvína, okres Česká Lípa – Renaissance – Kacheln aus der Burg Děvín, Bezirk Česká Lípa, CB 5, 231–246.

[15] HOLL, I., 1993: Renaissance – Öfen. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn V, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 45, 247–299.

[16] JORDÁNKOVÁ, H.–SULITKOVÁ, L., 1995: Svébytnost a vzájemnost. Hospodářské a kulturní styky královského města Brna s Dolními Rakousy v předbělohorském období. In: Kultury na hranici: jižní Čechy – jižní Morava – Waldviertel – Weinviertel (Komlosyová, A.–Bůžek, V.–Svátek, F., edd.), 113–116. Waidhofen an der Thaya.

[17] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae Regionalis Fontes 8. Olomouc.

[18] KROUPA, P.–BÍLÝ, J. L., 1987: Brněnští sochaři, kameníci a zedníci v letech 1570–1620. Brno.

[19] KUČA, K., 2005: 10.2. Město Slavonice. In: Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Vlastivěda moravská. Nová řada. Sv. 2. 536–550. Brno.

[20] KUČA, K., 2008: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl. Praha.

[21] OD GOTIKY, 1996: Od gotiky po Habánov. Kachlice z bývalej Abovskej, Šarišskej a Zemplínskej župy – A gótikától a habánokig. Kályhacsempék Abaúj, Sáros és Zemplén vármegyékböl. Sárospatak.

[22] OSE, I., 1992: Entdeckung einer Kachelserie des 16. Jahrhunderts "Die zwolf sieghaften Helden des Alten Testaments" in Lettland, Keramos Hft. 138, 45–54.

[23] OSE, I., 1994: Gemeinsame und unterschiedliche Merkmale der Ofenkacheln in Böhmen und Lettland während des 15.–17. Jahrhunderts, AR 46, 274–282.

[24] OSE, I., 1995: Die neuesten Untersuchungen zu den Kachelöfen der Ordensburgen im südlichen Teil Alt-Livlands. In: Sztuka w kręgu zakonu krzyżackiego w Prusach i Inlantach. Toruń.

[25] PAVLÍK, Č., 2008: Náboženské motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 10–35. Uherské Hradiště.

[26] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.

[27] POLLA, B.–SLIVKA, M.–VALLAŠEK, A., 1981: K problematike výskumu hrádkov a hradov na Slovensku, AH 6, 361–405.

[28] ROYT, J., 2006: Slovník biblické ikonografie. Praha.

[29] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek. A–I. Brno.

[30] SEDLÁŘ, J.–SEDLÁŘOVÁ, J., 1973: Slavonice. Praha.

[31] STRAUSS, K., 1972: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich, der Schweiz und Skandinavien. II. Teil. Basel.

[32] SVOBODA, CH., 1994: Die zerstörten Helden des Salzburger Museums. Der "Heldenofen" – ein Prunkofen der Renaissance aus Salzburg. Salzburger Museum a. c. 7, 79, nestr.

[33] TYMONOVÁ, M., 2011: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů. Díl I–III, rkp. nepubl. disertační práce ulož. na ÚAM FF MU, Brno.

[34] TYMONOVÁ, M., 2012: Renesanční kachle s dvanácti biblickými hrdiny a tyrany z českého Slezska, AH 37, 679–689.

[35] ULRYCHOVÁ, E.–HAZLBAUER, Z., 1998: Renesanční kachle se zobrazením starozákonního soudce Jepteho – Eine Renaissance – Ofenkacheln mit der Abbildung des alttestamentlichen Richters Jepte, AR L, 636–644.

[36] VESELÁ, P., 2007: Pozdně gotické a renesanční kachle z archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, rkp. oborové práce ulož. na Semináři dějin umění FF MU, Brno.

[37] WINGENROTH, M., 1899: Kachelöfen und Ofenkacheln des 16., 17. und 18. Jahrhunderts im Germanischen Museum, auf der Burg und in der Stadt Nürnberg, Mitteilungen aus dem Germanischen Nationalmuseum. Teil 2, 47–61, 87–104.

[38] ZÁPOTOCKÝ, M., 1979: Katalog středověké keramiky severočeského Polabí. Praha.

[39] ŽEGKLITZ, J., 2012: Prints and other artwork models for motifs on stove tiles from the Czech lands. Renaissance stove tiles as a means for disseminating ideas and culture during the age of Reformation, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 25–112.