Název: Renesanční kachle s dvanácti biblickými hrdiny a tyrany z českého Slezska
Variantní název:
- Renaissance tiles with twelve biblical heroes and tyrants from Czech Silesia
- Renaissancekacheln mit zwölf biblischen Helden und Tyrannen vom tschechischen Gebiet Schlesiens
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2012, roč. 37, č. 2, s. 679-689
Rozsah
679-689
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128288
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
V kachlové tvorbě renesančního období se vyskytuje řada námětů, které ideově zapadají do programu tzv. reformačních kamen. Náleží k nim kamnářské výrobky s vyobrazením dvanácti starozákonních hrdinů inspirované grafickými předlohami norimberského mistra Georga Pencze, které vznikly v Norimberku v roce 1531. Uplatnění těchto motivů v reliéfní výzdobě kamen dokládají nálezy z německy mluvících zemí, odkud se rozšířily do Dánska, Švédska a Norska a pronikly také na území Čech, Moravy, Slovenska, Maďarska, Polska, Litvy a Lotyška. Výjimkou není ani české Slezsko, kde byli bibličtí hrdinové identifikováni v Opavě, Bruntále, Frýdku a Slezské Ostravě.
Tiles manufactured in the renaissance period feature a number of subjects associated with "Reformation stoves". These include products with images of twelve Old Testament heroes and tyrants, inspired by prints by Nuremberg masters Georg Pencz and Eduard Schoen, created in Nuremberg in 1531. The employment of these motifs in the relief decoration of stoves is confirmed by finds from the German-speaking countries from where they spread to Denmark, Sweden and Norway, as well as to Bohemia, Moravia, Slovakia, Hungary, Poland, Lithuania and Latvia. In Czech Silesia representations of biblical heroes were identified in Opava, Bruntál, Frýdek and Slezská Ostrava.
Reference
[1] BAKALA, J. et al., 1993: Dějiny Ostravy. Ostrava.
[2] BARTSCH, 1980: The Illustrated Bartsch 8 (Koch, R. A., ed.). Early german artists. New York.
[3] BLANC, E., 2005: Frühneuzeitliche und neuzeitliche Bodenfunde aus Chemnitz. Die statifizeiren Fundkomplexe von 2. Hälfte des 15. Jahrhunderts bis zur ersten Hälfte des 19 Jahrhunderts der Grabung Chemnitz-Rathauspassagen (C-03). Band I. Dissertation zur Erlangung des akademischen Grades Doktor Philosophie der Fakultät für Kulturwissenschaften der Eberhard-Karl-Universität Tübingen. Pforzheim.
[4] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[5] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Katalog výstavy. Praha.
[6] BŘICHÁČEK, P.–HEREIT, P., 1996: Renesanční kachle a motivy biblických hrdinů ze západních Čech, Sborník západočeského muzea – řada Historie XIII, 130–133.
[7] FRANZ, R., 1969: Der Kachelofen. Entstehung und kunstgeschichtliche Entwicklung vom Mittelalter bis zum Ausgang der Klassizismus. Graz.
[8] FUKALA, R., 2004: Stavovská politika na Opavsku v letech 1490–1631. Opava.
[9] FUKALA, R., 2007: Počátky panského rodu Bruntálských z Vrbna. Slezsko-moravské vztahy v genealogii rodu. Královehradecko 4, 181–197.
[10] FUKALA, R., 2010: Reformace ve Slezsku a na Opavsku. Opava.
[11] GEBHARD, T., 1988: Kachelofen. Mittelpunkt hauslichen Lebens, Entwicklung, Form, Technik. München.
[12] GEUPEL, V., 1996: Weitere stadtärcheologische Untersuchungen in Rochlitz, Archeologie Aktuel 4, 231–235.
[13] HOFFMANN, Y., 1993: Zu einigen grapischen Vorlagen der Mittweidaer Ofenkacheln. In: Steinmetzeichen – Kmochem – Kacheln. Forschungsberichte aus den Landreisen Hainichen und Rochlitz (Schwabenitzky, W., ed.), 37–45. Mittweida.
[14] HOLL, I., 1993: Renaissance – Ofen. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn V, Acta Archaeologica Scientiarum Hungariae VL, 247–249.
[15] JEŽ, R., 2007: Těšínští Piastovci a jejich vztahy s Pernštejny v 16. století (S edicí korespondence z let 1554–1581), rkp. magisterské dipl. práce ulož. na FF MU, Brno.
[16] JEŽ, R., 2008: Správa Těšínského knížectví Janem z Pernštejna v letech 1528–1545, Práce a studie Muzea Beskyd – Společenské vědy 20, 225–167.
[17] JEŽ, R., 2009: Těšínští Piastovci renesančního věku. Životní osudy rodiny knížete Václava III. Adama (1524–1579), rigorózní práce ulož. na FF MU, Brno.
[18] KORBELÁŘOVÁ, I.–ŽÁČEK, R., 2008: Těšínsko – země Koruny české/Ducatus Tessiensis – terra Coronae Regni Bohemiae (K dějinám knížectví od počátku do 18. století). Český Těšín.
[19] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku – Stadtburgen in Böhmisch-Schlesien, AH 22, 249–272.
[20] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[21] KRÁSA, 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.). Uherské Hradiště.
[22] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae regionalis Fontes 8. Olomouc.
[23] MĚCHUROVÁ, Z., 2009: Slezskoostravský hrad v archeologických nálezech. In: Zpravodaj Ostravského muzea. Příspěvky ze semináře pořádaného u příležitosti výstavy Tvář středověké Ostravy XVI, č. 1, 36–56.
[24] MYŠKA, M.–STIBOR, J., 1995: Sedlnický z Choltic. In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy 3 (Dokoupil, L.–Myška, M., edd.), 97–101. Opava – Ostrava.
[25] OSE, I., 1992: Entdeckung einer Kachelserie des 16. Jahrhunderts "Die zwölf sieghaften Helden des Alten Testaments" in Lettland, Keramos Hft. 138, 45–54.
[26] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[27] RIERZAK, J.–ROZMUS, D., 1997: Gródek rycerski w Kozłowie, gm. Sośnowice, Rocznik Muzeum w Gliwicach XI/XII, 21–36.
[28] PINDUR, D., 2005: Historický a správní vývoj katolické církve na Frýdecku v raném novověku, Studia Commeniana et historica 35, č. 73–74, 48–73.
[29] PINDUR, D., 2010: Reformace a počátky rekatolizace v Těšínském knížectví. In: Těšínsko v proměnách staletí. Sborník přednášek z let 2008–2009 k dějinám Těšínského Slezska (Jež, R.–Pindur, D., edd.), 79–92. Český Těšín.
[30] POLLA, B.–SLIVKA, M.–VALLAŠEK, A., 1981: K problematike výskumu hrádkov a hradov na Slovensku – Zur Problematik der Festen- und Burgenforschung in der Slowakei, AH 6, 361–405.
[31] PRIX, D., 2006: Mezi středověkem a novověkem. In: Opava (Miller, K.–Žáček, R., edd.), 400–412. Opava.
[32] RENESANČNÍ OLOMOUC, 1998: Renesanční Olomouc v archeologických nálezech. Sklo, slavnostní keramika a kachle. Archeologické výzkumy Památkového ústavu v Olomouci 1973–1996 (Sedláčková, H., ed.). Olomouc.
[33] RING, E., 1996: Eine Bilderwelt für die Stube. Die Produktion von Ofenkacheln. In: Ton Steine Scherben. Ausgegraben und erforschung in der Lüneburger Altstadt (Andraschko, F. H.–Lamschus, CH.–Ring, E., edd.), 71–91. Lüneburg.
[34] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[35] STIBOR, J., 1998: Bruntálští z Vrbna. In: Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy 10 (Dokoupil, L.–Myška, M., edd.), 23–50. Ostrava.
[36] STRAUSS, K., 1966: Die Kachelkunst des 15. bis 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich und der Schweiz I. Strasburg.
[37] STRAUSS, K., 1969: Die Geschichte der Töpferkunst vom Mittelalter zur Neuzeit und die Kunsttöpferein in Alt Livland (Estland und Lettland). Basel.
[38] STRAUSS, K., 1972: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich, Schweiz und Skandinavien. II. Teil (Neue Folge). Basel.
[39] ŠTĚPÁN, V., 2009: Historie zámku Bruntál. Bruntál.
[40] TYMONOVÁ, M., 2011: Keramický kadlub z Opavy, Kolářské ulice s letopočtem 1571. In: Výrobní a technologické aspekty středověkých a raně novověkých komorových kachlů. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana III, 35–52. Brno.
[41] TYMONOVÁ, M., 2011a: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů I–III – Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles I–III, rkp. disertační práce ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[42] ULRYCHOVÁ, E.–HAZLBAUER, Z., 1998: Renesanční kachle se zobrazením starozákonního soudce Jepteho – Eine Renaissance-Ofenkachel mit der Abbildung des alttestamentlichen Richters Jepte, AR L, 636–644.
[43] WINGENROTH, M., 1899: Kachelöfen und Ofenkacheln des 16., 17. und 18. Jahrhunderts im Germanischen Museum, Mitteilungen aus dem Germanischen Nationalmuseum, 47–61, 87–104.
[44] WIEGANDOVÁ, L., 1973: Výzkum na Slezkoostravském hradě, PV 1972, 88–89, 175, Tab. 67:2.
[45] ŽÁČEK, R., 1992: Nástin dějin Těšínska. Ostrava.
[46] ŽÁČEK, R., 2004: Dějiny Slezska v datech. Praha.
[47] ŽÁČEK, R., 2006: Opava renesanční. In: Opava (Miller, K.–Žáček, R., edd.), 137–164. Opava.
[48] ŽEGLITZ, J., 2011: Tertium "Ad lupum predikantem" – et ad Pastorem Bonum. Reformační zápasy na reliéfech českých gotických a renesančních kachů – Tertium "Ad lupum predikantem" – et ad Pastorem Bonum. The Reformationel struggle on czech Gothic and Renaissance stove tile releiefs, AR LXIII, 644–665.
[49] ŽEGLITZ, J., 2012: Prints and other artwork models for motifs on stove tiles from the Czech lands. Renaissance stove tiles as a means for disseminating ideas and culture durinh the age of Reformation, Studies in Post-Medieval Archeology 4, 25–112.
[50] ŻEMIGALA, M., 1987: Ogrzewanie piecowe na zamku w Bolesławcu nad Prosą w XIV–XVII. w. Wrócław – Warszawa – Kraków – Łodź.
[2] BARTSCH, 1980: The Illustrated Bartsch 8 (Koch, R. A., ed.). Early german artists. New York.
[3] BLANC, E., 2005: Frühneuzeitliche und neuzeitliche Bodenfunde aus Chemnitz. Die statifizeiren Fundkomplexe von 2. Hälfte des 15. Jahrhunderts bis zur ersten Hälfte des 19 Jahrhunderts der Grabung Chemnitz-Rathauspassagen (C-03). Band I. Dissertation zur Erlangung des akademischen Grades Doktor Philosophie der Fakultät für Kulturwissenschaften der Eberhard-Karl-Universität Tübingen. Pforzheim.
[4] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[5] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Katalog výstavy. Praha.
[6] BŘICHÁČEK, P.–HEREIT, P., 1996: Renesanční kachle a motivy biblických hrdinů ze západních Čech, Sborník západočeského muzea – řada Historie XIII, 130–133.
[7] FRANZ, R., 1969: Der Kachelofen. Entstehung und kunstgeschichtliche Entwicklung vom Mittelalter bis zum Ausgang der Klassizismus. Graz.
[8] FUKALA, R., 2004: Stavovská politika na Opavsku v letech 1490–1631. Opava.
[9] FUKALA, R., 2007: Počátky panského rodu Bruntálských z Vrbna. Slezsko-moravské vztahy v genealogii rodu. Královehradecko 4, 181–197.
[10] FUKALA, R., 2010: Reformace ve Slezsku a na Opavsku. Opava.
[11] GEBHARD, T., 1988: Kachelofen. Mittelpunkt hauslichen Lebens, Entwicklung, Form, Technik. München.
[12] GEUPEL, V., 1996: Weitere stadtärcheologische Untersuchungen in Rochlitz, Archeologie Aktuel 4, 231–235.
[13] HOFFMANN, Y., 1993: Zu einigen grapischen Vorlagen der Mittweidaer Ofenkacheln. In: Steinmetzeichen – Kmochem – Kacheln. Forschungsberichte aus den Landreisen Hainichen und Rochlitz (Schwabenitzky, W., ed.), 37–45. Mittweida.
[14] HOLL, I., 1993: Renaissance – Ofen. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn V, Acta Archaeologica Scientiarum Hungariae VL, 247–249.
[15] JEŽ, R., 2007: Těšínští Piastovci a jejich vztahy s Pernštejny v 16. století (S edicí korespondence z let 1554–1581), rkp. magisterské dipl. práce ulož. na FF MU, Brno.
[16] JEŽ, R., 2008: Správa Těšínského knížectví Janem z Pernštejna v letech 1528–1545, Práce a studie Muzea Beskyd – Společenské vědy 20, 225–167.
[17] JEŽ, R., 2009: Těšínští Piastovci renesančního věku. Životní osudy rodiny knížete Václava III. Adama (1524–1579), rigorózní práce ulož. na FF MU, Brno.
[18] KORBELÁŘOVÁ, I.–ŽÁČEK, R., 2008: Těšínsko – země Koruny české/Ducatus Tessiensis – terra Coronae Regni Bohemiae (K dějinám knížectví od počátku do 18. století). Český Těšín.
[19] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku – Stadtburgen in Böhmisch-Schlesien, AH 22, 249–272.
[20] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[21] KRÁSA, 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.). Uherské Hradiště.
[22] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae regionalis Fontes 8. Olomouc.
[23] MĚCHUROVÁ, Z., 2009: Slezskoostravský hrad v archeologických nálezech. In: Zpravodaj Ostravského muzea. Příspěvky ze semináře pořádaného u příležitosti výstavy Tvář středověké Ostravy XVI, č. 1, 36–56.
[24] MYŠKA, M.–STIBOR, J., 1995: Sedlnický z Choltic. In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy 3 (Dokoupil, L.–Myška, M., edd.), 97–101. Opava – Ostrava.
[25] OSE, I., 1992: Entdeckung einer Kachelserie des 16. Jahrhunderts "Die zwölf sieghaften Helden des Alten Testaments" in Lettland, Keramos Hft. 138, 45–54.
[26] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[27] RIERZAK, J.–ROZMUS, D., 1997: Gródek rycerski w Kozłowie, gm. Sośnowice, Rocznik Muzeum w Gliwicach XI/XII, 21–36.
[28] PINDUR, D., 2005: Historický a správní vývoj katolické církve na Frýdecku v raném novověku, Studia Commeniana et historica 35, č. 73–74, 48–73.
[29] PINDUR, D., 2010: Reformace a počátky rekatolizace v Těšínském knížectví. In: Těšínsko v proměnách staletí. Sborník přednášek z let 2008–2009 k dějinám Těšínského Slezska (Jež, R.–Pindur, D., edd.), 79–92. Český Těšín.
[30] POLLA, B.–SLIVKA, M.–VALLAŠEK, A., 1981: K problematike výskumu hrádkov a hradov na Slovensku – Zur Problematik der Festen- und Burgenforschung in der Slowakei, AH 6, 361–405.
[31] PRIX, D., 2006: Mezi středověkem a novověkem. In: Opava (Miller, K.–Žáček, R., edd.), 400–412. Opava.
[32] RENESANČNÍ OLOMOUC, 1998: Renesanční Olomouc v archeologických nálezech. Sklo, slavnostní keramika a kachle. Archeologické výzkumy Památkového ústavu v Olomouci 1973–1996 (Sedláčková, H., ed.). Olomouc.
[33] RING, E., 1996: Eine Bilderwelt für die Stube. Die Produktion von Ofenkacheln. In: Ton Steine Scherben. Ausgegraben und erforschung in der Lüneburger Altstadt (Andraschko, F. H.–Lamschus, CH.–Ring, E., edd.), 71–91. Lüneburg.
[34] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[35] STIBOR, J., 1998: Bruntálští z Vrbna. In: Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy 10 (Dokoupil, L.–Myška, M., edd.), 23–50. Ostrava.
[36] STRAUSS, K., 1966: Die Kachelkunst des 15. bis 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich und der Schweiz I. Strasburg.
[37] STRAUSS, K., 1969: Die Geschichte der Töpferkunst vom Mittelalter zur Neuzeit und die Kunsttöpferein in Alt Livland (Estland und Lettland). Basel.
[38] STRAUSS, K., 1972: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich, Schweiz und Skandinavien. II. Teil (Neue Folge). Basel.
[39] ŠTĚPÁN, V., 2009: Historie zámku Bruntál. Bruntál.
[40] TYMONOVÁ, M., 2011: Keramický kadlub z Opavy, Kolářské ulice s letopočtem 1571. In: Výrobní a technologické aspekty středověkých a raně novověkých komorových kachlů. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana III, 35–52. Brno.
[41] TYMONOVÁ, M., 2011a: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů I–III – Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles I–III, rkp. disertační práce ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[42] ULRYCHOVÁ, E.–HAZLBAUER, Z., 1998: Renesanční kachle se zobrazením starozákonního soudce Jepteho – Eine Renaissance-Ofenkachel mit der Abbildung des alttestamentlichen Richters Jepte, AR L, 636–644.
[43] WINGENROTH, M., 1899: Kachelöfen und Ofenkacheln des 16., 17. und 18. Jahrhunderts im Germanischen Museum, Mitteilungen aus dem Germanischen Nationalmuseum, 47–61, 87–104.
[44] WIEGANDOVÁ, L., 1973: Výzkum na Slezkoostravském hradě, PV 1972, 88–89, 175, Tab. 67:2.
[45] ŽÁČEK, R., 1992: Nástin dějin Těšínska. Ostrava.
[46] ŽÁČEK, R., 2004: Dějiny Slezska v datech. Praha.
[47] ŽÁČEK, R., 2006: Opava renesanční. In: Opava (Miller, K.–Žáček, R., edd.), 137–164. Opava.
[48] ŽEGLITZ, J., 2011: Tertium "Ad lupum predikantem" – et ad Pastorem Bonum. Reformační zápasy na reliéfech českých gotických a renesančních kachů – Tertium "Ad lupum predikantem" – et ad Pastorem Bonum. The Reformationel struggle on czech Gothic and Renaissance stove tile releiefs, AR LXIII, 644–665.
[49] ŽEGLITZ, J., 2012: Prints and other artwork models for motifs on stove tiles from the Czech lands. Renaissance stove tiles as a means for disseminating ideas and culture durinh the age of Reformation, Studies in Post-Medieval Archeology 4, 25–112.
[50] ŻEMIGALA, M., 1987: Ogrzewanie piecowe na zamku w Bolesławcu nad Prosą w XIV–XVII. w. Wrócław – Warszawa – Kraków – Łodź.