Název: [Cendelín, Dušan; Bolina, Pavel; Adam, Dušan. Jevíčko na cestě z Prahy do Olomouce v období raného středověku]
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2012, roč. 37, č. 2, s. 813-820
Rozsah
813-820
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128298
Type: Recenze
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Reviewed work
Cendelín, Dušan; Bolina, Pavel; Adam, Dušan. Jevíčko na cestě z Prahy do Olomouce v období raného středověku. 1. vyd. Jevíčko: Město Jevíčko, 2010. 86 s. ISBN 978-80-254-7993-3.
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BOLINA, P., 2003: Kde byl přepaden biskup Jindřich Zdík roku 1145? (Příspěvek k historii moravsko-českého pomezí) – Wo wurde der Olmützer Bischof Heinrich Zdik im Jahre 1145 überfallen? (Ein Beitrag zur Geschichte des mährisch-böhmischen Grenzraumes), ČMM CXXII, 343–373.
[2] BOLINA, P., 2005: Byl hrad Svojanov u Poličky posledním centrem tzv. úsobrnské provincie? (Příspěvek k historii moravsko-českého pomezí II.) – War die Burg Swojanow das letzte Zentrum Provinz Úsobrno? (Ein Beitrag zur Geschichte des böhmisch-mährische Grenzlandes, Teil II), ČMM CXXIV, 3–46.
[3] BOLINA, P.–ŠLÉZAR, P., 2006: K problematice falz vzniklých při majetkových sporech hradišťského kláštera na severu Drahanské vrchoviny – Zur Problematik der bei Eigentumsstreitigkeiten des Klosters Hradischt im Norden der Drahaner Höhe entstandenen Fälschungen, ČMM CXXV, 307–342.
[4] CENDELÍN, D., 2005: Přechod horní Loučné a lokalizace zemské brány na raně středověké cestě z Čech na Moravu, Staré stezky 10, 73–95.
[5] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.
[6] CDM XI: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XI (Brandl, V., ed.). Brünn 1885.
[7] GILAR, Š., 2003–2004: Od aktu k falzu, aneb druhý život listiny Vladislava I. pro litomyšlské premonstráty z roku 1167, Východočeské listy historické 21–22, 231–237.
[8] JIREČEK, H., 1856: O starých cestách z Čech a z Moravy do zemí sousedních, Časopis Českého musea 30, sv. 2, 114–129.
[9] JIREČEK, H., 1856a: Stezky přes pomezí české a moravské v ohledu válečném i obchodním, Časopis Českého musea 30, sv. 3, 90–107.
[10] JIREČEK, H., 1856–1857: Župa Litomyšlská, Vratislavská a Chrudimská do r. 1200, Památky archaeologické a místopisné 2, 25–31.
[11] KLIMEK, T.–SEMOTANOVÁ, E., 2011: recenze publikace Radan Květ, Atlas starých stezek a cest na území České republiky, HG 37, 294–297.
[12] LICK, C., 1910: Zur Geschichte der Stadt Zwittau und ihrer Umgebung. Zwittau.
[13] NEJEDLÝ, Z., 1903: Dějiny města Litomyšle a okolí. Litomyšl.
[14] PETRTYL, J., 1966: Nálezy mincí v oblasti Trstenické stezky na Litomyšlsku a jejich historická dokumentárnost. In: Knižnice Vlastivědného muzea v Litomyšli 1. Litomyšl.
[15] PÍČ, J. L., 1909: Starožitnosti země České III/1. Čechy za doby knížecí. Praha.
[16] SEDLÁČEK, A., 1882: Hrady zámky a tvrze Království českého 1. Praha.
[17] SEMOTANOVÁ, E., 2004: recenze publikace Radan Květ, Duše krajiny, ČČH 102, 144–146.
[18] SEVERIN, K., 2000: Trstenickou stezkou cestou necestou (K vývoji názorů na průběh středověké komunikace), Pomezí Čech a Moravy 4, 353–388.
[19] SEVERIN, K., 2001: Voštice, Acta onomastica 41–42, 143–183.
[20] SEVERIN, K., 2001a: Metodika hledání středověkých cest, Staré stezky 6, 7–21.
[21] SEVERIN, K., 2002: Stavba silnice v Benátkách u Litomyšle v letech 1840–1842, Staré stezky 7, 86–95.
[22] SEVERIN, K., 2003: Toponyma Voštice v Josefském katastru, Acta onomastica 44, 53–123.
[23] SEVERIN, K., 2004: recenze publikace Radan Květ, Duše krajiny, ČČH 102, 140–144.
[24] SEVERIN, K., 2005: Obrana Voštic, Acta onomastica 46, 215–217.
[25] SEVERIN, K., 2006: Bazilika Panny Marie a její význam v dějinách Litomyšle – Die Basilika der Jungfrau Maria und ihre Bedeutung in der Geschichte von Litomyšl, AH 31, 291–301.
[26] SEVERIN, K., 2007: Litomyšl, Benátky a Čistá, hradiště a středověké cesty – Litomyšl, Benátky a Čistá: Burgwälle und mittelalterliche Wege, AH 32, 269–282.
[27] SEVERIN, K., 2012: O starých cestách. Recenze publikace Radan Květ, Atlas starých stezek a cest na území České republiky, VVM LXIV, 78–82.
[28] VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D., 1998: Encyklopedie českých klášterů. Praha.
[2] BOLINA, P., 2005: Byl hrad Svojanov u Poličky posledním centrem tzv. úsobrnské provincie? (Příspěvek k historii moravsko-českého pomezí II.) – War die Burg Swojanow das letzte Zentrum Provinz Úsobrno? (Ein Beitrag zur Geschichte des böhmisch-mährische Grenzlandes, Teil II), ČMM CXXIV, 3–46.
[3] BOLINA, P.–ŠLÉZAR, P., 2006: K problematice falz vzniklých při majetkových sporech hradišťského kláštera na severu Drahanské vrchoviny – Zur Problematik der bei Eigentumsstreitigkeiten des Klosters Hradischt im Norden der Drahaner Höhe entstandenen Fälschungen, ČMM CXXV, 307–342.
[4] CENDELÍN, D., 2005: Přechod horní Loučné a lokalizace zemské brány na raně středověké cestě z Čech na Moravu, Staré stezky 10, 73–95.
[5] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.
[6] CDM XI: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XI (Brandl, V., ed.). Brünn 1885.
[7] GILAR, Š., 2003–2004: Od aktu k falzu, aneb druhý život listiny Vladislava I. pro litomyšlské premonstráty z roku 1167, Východočeské listy historické 21–22, 231–237.
[8] JIREČEK, H., 1856: O starých cestách z Čech a z Moravy do zemí sousedních, Časopis Českého musea 30, sv. 2, 114–129.
[9] JIREČEK, H., 1856a: Stezky přes pomezí české a moravské v ohledu válečném i obchodním, Časopis Českého musea 30, sv. 3, 90–107.
[10] JIREČEK, H., 1856–1857: Župa Litomyšlská, Vratislavská a Chrudimská do r. 1200, Památky archaeologické a místopisné 2, 25–31.
[11] KLIMEK, T.–SEMOTANOVÁ, E., 2011: recenze publikace Radan Květ, Atlas starých stezek a cest na území České republiky, HG 37, 294–297.
[12] LICK, C., 1910: Zur Geschichte der Stadt Zwittau und ihrer Umgebung. Zwittau.
[13] NEJEDLÝ, Z., 1903: Dějiny města Litomyšle a okolí. Litomyšl.
[14] PETRTYL, J., 1966: Nálezy mincí v oblasti Trstenické stezky na Litomyšlsku a jejich historická dokumentárnost. In: Knižnice Vlastivědného muzea v Litomyšli 1. Litomyšl.
[15] PÍČ, J. L., 1909: Starožitnosti země České III/1. Čechy za doby knížecí. Praha.
[16] SEDLÁČEK, A., 1882: Hrady zámky a tvrze Království českého 1. Praha.
[17] SEMOTANOVÁ, E., 2004: recenze publikace Radan Květ, Duše krajiny, ČČH 102, 144–146.
[18] SEVERIN, K., 2000: Trstenickou stezkou cestou necestou (K vývoji názorů na průběh středověké komunikace), Pomezí Čech a Moravy 4, 353–388.
[19] SEVERIN, K., 2001: Voštice, Acta onomastica 41–42, 143–183.
[20] SEVERIN, K., 2001a: Metodika hledání středověkých cest, Staré stezky 6, 7–21.
[21] SEVERIN, K., 2002: Stavba silnice v Benátkách u Litomyšle v letech 1840–1842, Staré stezky 7, 86–95.
[22] SEVERIN, K., 2003: Toponyma Voštice v Josefském katastru, Acta onomastica 44, 53–123.
[23] SEVERIN, K., 2004: recenze publikace Radan Květ, Duše krajiny, ČČH 102, 140–144.
[24] SEVERIN, K., 2005: Obrana Voštic, Acta onomastica 46, 215–217.
[25] SEVERIN, K., 2006: Bazilika Panny Marie a její význam v dějinách Litomyšle – Die Basilika der Jungfrau Maria und ihre Bedeutung in der Geschichte von Litomyšl, AH 31, 291–301.
[26] SEVERIN, K., 2007: Litomyšl, Benátky a Čistá, hradiště a středověké cesty – Litomyšl, Benátky a Čistá: Burgwälle und mittelalterliche Wege, AH 32, 269–282.
[27] SEVERIN, K., 2012: O starých cestách. Recenze publikace Radan Květ, Atlas starých stezek a cest na území České republiky, VVM LXIV, 78–82.
[28] VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D., 1998: Encyklopedie českých klášterů. Praha.