Název: Knížecí a královská akropole na Vyšehradě : (přehled výzkumu a problematiky)
Variantní název:
- The Princely and Royal Acropolis at Vyšehrad : (overview of research and related issues)
- Die Fürsten- und Königsakropolis auf dem Vyšehrad : (Forschungslage und Abriss der Problematik)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2013, roč. 38, č. 1, s. 139-156
Rozsah
139-156
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128312
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Areál knížecí a královské akropole na Vyšehradě je tvořen na jižní straně barokním bastionem sv. Ludmily se Starým purkrabstvím (původně palác Karla IV.) a na západě prodlouženým bastionem sv. Václava. Obě části jsou na západní straně odděleny od ostatního prostoru mohutnou hmotou Vyšehradské skály. V severní části byla původně velká raně barokní zbrojnice, která v roce 1927 vyhořela a celá plocha byla poté parkově upravena. Do jihozápadní části klademe vlastní knížecí a královský palác. Celý prostor akropole je ohraničen příkopem, který byl částečně zjištěn archeologickým výzkumem. Radiouhlíkové datování vzorků z borovicových kůlů v jeho severní části (670–972 AD) nepřímo potvrdilo dřívější archeologické datování počátku raně středověkého osídlení Vyšehradu. Jsou zde doloženy tři hlavní etapy vývoje akropole: nejstarší – druhá třetina 10. století vrcholící za Boleslava II. (972–999), druhá – období prvního českého krále Vratislava II. (1061–1092), třetí – období Karla IV. v druhé polovině 14. století. Do dnešní doby byly zjištěny v areálu Vyšehradu čtyři palácové stavby. Při hodnocení knížecí a královské akropole na Vyšehradě byly zjištěny výrazné vazby a úzký vztah mezi mocí světskou a duchovní.
The Vyšehrad complex of the princely and royal acropolis consists of the baroque Bastion of St. Ludmila with the Old Burgravery (originally Charles IV's palace) on the south side, and the elongated Bastion of St. Wenceslas in the west. Both sections are separated on the west side from the rest of the complex by the mighty Vyšehrad Rock. The north section originally featured a large early-baroque armoury; after it burnt down in 1927, the area was landscaped into a park. The princely and royal palace presumably occupied the south-west section. The acropolis area was enclosed with a ditch, partially uncovered by archaeological research. Radiocarbon dating of samples from pine poles in the north section (670–972 AD) has indirectly confirmed previous archaeological dating concerning the beginning of the early-medieval settlement at Vyšehrad. Three main stages in the acropolis development have been defined: the earliest phase in the second third of the 10th century culminating under Boleslav II (972–999), the second in the period of Vratislav II (1061–1092), the first Czech king, and the third phase associated with the rule of King Charles IV in the second half of the 14th century. To date, four palace-type constructions have been unearthed in the Vyšehrad area. Distinct and close ties between the secular and religious power came to light during the assessment of the princely and royal acropolis at Vyšehrad.
Note
Studie obsahuje i některé přípravné práce doplněné o nové poznatky a zjištění k tématu grantového projektu GA ČR P405 /10/ 2334 "Knížecí a královská akropol na Vyšehradě. Svědectví archeologie".
Die vorliegende Studie enthält auch einige um neue Erkenntnisse und Feststellungen ergänzte Vorarbeiten, die im Rahmen des Förderprojekts GA ČR P405 /10/ 2334 "Die Fürsten- und Königsakropolis auf dem Vyšehrad. Zeugnisse der Archäologie" gewonnen wurden.
Reference
[1] BACHMANN, E. a kol., 1977: Romanik in Böhmen. München.
[2] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha.
[3] ČAREK, J., 1947: Románská Praha. Praha.
[4] DRAGOUN, Z., 2002: Praha 885–1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha.
[5] HLUBINKA, R., 1948: Středověké domy a opevnění Nového Města a Vyšehradu, ZPP 8, 63–82.
[6] HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B., 1996: Fyzikální nedestruktivní průzkum knížecí a královské akropole na Vyšehradě 1 – Physikalische nichtdestruktive Erforschung der fürstlichen und königlichen Akropolis in Vyšehrad 1, AH 21, 315–328.
[7] HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B., 1999: Fyzikální nedestruktivní průzkum knížecí a královské akropole na Vyšehradě 2 – Die physikalische nicht destruktive Forschung in der fürstlichen und königlichen Akropolis in Vyšehrad 2, AH 24, 231–261.
[8] HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B., 2000: Fyzikální nedestruktivní průzkum knížecí a královské akropole na Vyšehradě 3–4 – Physikalische understruktive Erforschung der königlich-fürstlichen Akropole auf dem Wyschehrad – Etapen 3–4, Archaeologica Pragensia 15, 199–218.
[9] HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B., 2007: Knížecí a královská akropole na Vyšehradě (Stručný nástin poznání), SbNM A LXI, Sborník Jarmile Háskové k 70. narozeninám, 15–20.
[10] JANÁČEK, J., 1964: Vyprávění o Vyšehradu. Praha.
[11] KAŠIČKA, F., 2002: Dva poslední stavebně historické průzkumy na pražském Vyšehradě z let 1997 a 2001 – Zwei bauhistorische Oberflächenuntersuchungen auf dem Prager Wyschehrad / Vyšehrad aus den Jahren 1997 und 2001, Dějiny staveb 2002, 94–100.
[12] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1979: K problematice CURIA REGIS na Vyšehradě – Zur Problematik der CURIA REGIS auf dem Vyšehrad, AH 4, 95–103.
[13] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1985: Vyšehrad pohledem věků. Praha.
[14] KRÁLOVSKÝ VYŠEHRAD I, 1992: Královský Vyšehrad I. Sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (Nechvátal, B., ed.). Praha.
[15] KRÁLOVSKÝ VYŠEHRAD IV, 2012: Královský Vyšehrad IV. Sborník příspěvků ze semináře 940 let Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (Nechvátal, B., ed.). Praha.
[16] MENCL, V., 1948: Praha předrománská a románská. In: Osmero knih o Praze, 45–125. Praha.
[17] MENCL, V., 1969: Praha. Praha.
[18] NECHVÁTAL, B., 1989: Revizní archeologický výzkum na knížecí a královské akropoli na Vyšehradě (Předběžné sdělení) – Archäologische Revisionsgrabung auf der fürstlichen und königlichen Akropolis auf dem Vyšehrad, AH 14, 213–217.
[19] NECHVÁTAL, B., 1992: Pokračování revizního archeologického výzkumu na knížecí a královské akropoli na Vyšehradě (1989–1991) – Fortsetzung der Revisionsgrabungen auf der Fürstenakropole in Prag-Vyšehrad (1989–1991), AH 17, 153–161.
[20] NECHVÁTAL, B., 1992a: Vyšehrad a archeologie. In: Královský Vyšehrad I. Sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (Nechvátal, B., ed.), 112–139. Praha.
[21] NECHVÁTAL, B., 2004: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum – St. Peter und Paul – Kollegiatkirche auf dem Vyšehrad. Archäologische Forschung. Praha.
[22] NECHVÁTAL, B., nedat.: Archeologický výzkum Vyšehradu 1924–1935, NZ ulož. v ARÚ AV ČR, pracoviště Vyšehrad (bez inv. č.).
[23] NECHVÁTAL, B., nedat. a: Archeologický výzkum Vyšehradu od roku 1966, NZ ulož. v ARÚ AV ČR, pracoviště Vyšehrad (bez inv. č.).
[24] PÍŠA, V., 1971: Středověký Vyšehrad, Staletá Praha 5, 87–104.
[25] PLESZCZYŃSKI, A., 2002: Vyšehrad. Rezidence českých panovníků. Praha.
[26] SKLENÁŘ, K., 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha.
[27] SOUKUPOVÁ, H., 2005: K problematice Vyšehradu – Zur Problematik von Vyšehrad, PRP 12, č. 2, 3–54.
[28] STAREC, P., 1991: Archeologie a "kouzelný proutek", Res Musei Pragensis – Měsíčník Muzea hl. města Prahy I., č. 6, 12–13.
[29] STAREC, P., 1991a: Archeologie a "kouzelný proutek" II., Res Musei Pragensis – Měsíčník Muzea hl. města Prahy I. č. 9, 13–14.
[30] STRÁNSKÁ, P.–SVĚTLÍK, I.–VARADZIN, L., 2012: Nález raněstředověkého hrobu na Vyšehradě (ul. K Rotundě) – antropologické určení a radiouhlíkové datování – Fund eines frühmittelalterlichen Grabs auf dem Vyšehrad (Str. "K Rotundě") – Anthropologische Bestimmung und Radiokarbondatierung. In: Královský Vyšehrad IV. Sborník příspěvků ze semináře 940 let Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (Nechvátal, B., ed.), 383–387. Praha.
[31] SVĚTLÍK, I.–VARADZIN, L., 2011: Příspěvek k datování raně středověkých příkopů na Vyšehradě, ZPP 71, 340–344.
[32] ŠOLLE, M., 1984: Staroslovanské hradisko. Praha.
[33] ŠTEFAN, I.–VARADZIN, L., 2005: Archeologický výzkum čp. 973/VI na Vyšehradě v roce 2003 – Archeologische excavation at Vyšehrad NO. 973/VI in 2003, Archeologia Pragensia 17, 183–196.
[34] TOMEK, V. V., 1871: Dějepis města Prahy II. Praha.
[35] VARADZIN, L., 2012: K poloze panovnické rezidence na Vyšehradě v raném středověku – Zur Bestimmung der Lage der Herrscherresidenz auf dem Vyšehrad im Frühmittelalter. In: Královský Vyšehrad IV. Sborník příspěvků ze semináře 940 let Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (Nechvátal, B., ed.), 56–68. Praha.
[36] VARADZIN, L.–ŠTEFAN, I., 2007: Archeologický výzkum v jihozápadní části Vyšehradu v roce 2004, Archeologie ve středních Čechách 11, 549–563.
[37] VARADZIN, L.–NECHVÁTAL, B., 2012: Nové poznatky o předrománském kostele centrální dispozice na Vyšehradě (Předběžná zpráva) – Der Fund einer vorromanischen Kirche zentraler Anordnung in Prag – Vyšehrad (vorläufiger Bericht), PRP 29, č. 2, 170–176.
[2] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha.
[3] ČAREK, J., 1947: Románská Praha. Praha.
[4] DRAGOUN, Z., 2002: Praha 885–1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha.
[5] HLUBINKA, R., 1948: Středověké domy a opevnění Nového Města a Vyšehradu, ZPP 8, 63–82.
[6] HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B., 1996: Fyzikální nedestruktivní průzkum knížecí a královské akropole na Vyšehradě 1 – Physikalische nichtdestruktive Erforschung der fürstlichen und königlichen Akropolis in Vyšehrad 1, AH 21, 315–328.
[7] HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B., 1999: Fyzikální nedestruktivní průzkum knížecí a královské akropole na Vyšehradě 2 – Die physikalische nicht destruktive Forschung in der fürstlichen und königlichen Akropolis in Vyšehrad 2, AH 24, 231–261.
[8] HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B., 2000: Fyzikální nedestruktivní průzkum knížecí a královské akropole na Vyšehradě 3–4 – Physikalische understruktive Erforschung der königlich-fürstlichen Akropole auf dem Wyschehrad – Etapen 3–4, Archaeologica Pragensia 15, 199–218.
[9] HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B., 2007: Knížecí a královská akropole na Vyšehradě (Stručný nástin poznání), SbNM A LXI, Sborník Jarmile Háskové k 70. narozeninám, 15–20.
[10] JANÁČEK, J., 1964: Vyprávění o Vyšehradu. Praha.
[11] KAŠIČKA, F., 2002: Dva poslední stavebně historické průzkumy na pražském Vyšehradě z let 1997 a 2001 – Zwei bauhistorische Oberflächenuntersuchungen auf dem Prager Wyschehrad / Vyšehrad aus den Jahren 1997 und 2001, Dějiny staveb 2002, 94–100.
[12] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1979: K problematice CURIA REGIS na Vyšehradě – Zur Problematik der CURIA REGIS auf dem Vyšehrad, AH 4, 95–103.
[13] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1985: Vyšehrad pohledem věků. Praha.
[14] KRÁLOVSKÝ VYŠEHRAD I, 1992: Královský Vyšehrad I. Sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (Nechvátal, B., ed.). Praha.
[15] KRÁLOVSKÝ VYŠEHRAD IV, 2012: Královský Vyšehrad IV. Sborník příspěvků ze semináře 940 let Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (Nechvátal, B., ed.). Praha.
[16] MENCL, V., 1948: Praha předrománská a románská. In: Osmero knih o Praze, 45–125. Praha.
[17] MENCL, V., 1969: Praha. Praha.
[18] NECHVÁTAL, B., 1989: Revizní archeologický výzkum na knížecí a královské akropoli na Vyšehradě (Předběžné sdělení) – Archäologische Revisionsgrabung auf der fürstlichen und königlichen Akropolis auf dem Vyšehrad, AH 14, 213–217.
[19] NECHVÁTAL, B., 1992: Pokračování revizního archeologického výzkumu na knížecí a královské akropoli na Vyšehradě (1989–1991) – Fortsetzung der Revisionsgrabungen auf der Fürstenakropole in Prag-Vyšehrad (1989–1991), AH 17, 153–161.
[20] NECHVÁTAL, B., 1992a: Vyšehrad a archeologie. In: Královský Vyšehrad I. Sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (Nechvátal, B., ed.), 112–139. Praha.
[21] NECHVÁTAL, B., 2004: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum – St. Peter und Paul – Kollegiatkirche auf dem Vyšehrad. Archäologische Forschung. Praha.
[22] NECHVÁTAL, B., nedat.: Archeologický výzkum Vyšehradu 1924–1935, NZ ulož. v ARÚ AV ČR, pracoviště Vyšehrad (bez inv. č.).
[23] NECHVÁTAL, B., nedat. a: Archeologický výzkum Vyšehradu od roku 1966, NZ ulož. v ARÚ AV ČR, pracoviště Vyšehrad (bez inv. č.).
[24] PÍŠA, V., 1971: Středověký Vyšehrad, Staletá Praha 5, 87–104.
[25] PLESZCZYŃSKI, A., 2002: Vyšehrad. Rezidence českých panovníků. Praha.
[26] SKLENÁŘ, K., 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha.
[27] SOUKUPOVÁ, H., 2005: K problematice Vyšehradu – Zur Problematik von Vyšehrad, PRP 12, č. 2, 3–54.
[28] STAREC, P., 1991: Archeologie a "kouzelný proutek", Res Musei Pragensis – Měsíčník Muzea hl. města Prahy I., č. 6, 12–13.
[29] STAREC, P., 1991a: Archeologie a "kouzelný proutek" II., Res Musei Pragensis – Měsíčník Muzea hl. města Prahy I. č. 9, 13–14.
[30] STRÁNSKÁ, P.–SVĚTLÍK, I.–VARADZIN, L., 2012: Nález raněstředověkého hrobu na Vyšehradě (ul. K Rotundě) – antropologické určení a radiouhlíkové datování – Fund eines frühmittelalterlichen Grabs auf dem Vyšehrad (Str. "K Rotundě") – Anthropologische Bestimmung und Radiokarbondatierung. In: Královský Vyšehrad IV. Sborník příspěvků ze semináře 940 let Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (Nechvátal, B., ed.), 383–387. Praha.
[31] SVĚTLÍK, I.–VARADZIN, L., 2011: Příspěvek k datování raně středověkých příkopů na Vyšehradě, ZPP 71, 340–344.
[32] ŠOLLE, M., 1984: Staroslovanské hradisko. Praha.
[33] ŠTEFAN, I.–VARADZIN, L., 2005: Archeologický výzkum čp. 973/VI na Vyšehradě v roce 2003 – Archeologische excavation at Vyšehrad NO. 973/VI in 2003, Archeologia Pragensia 17, 183–196.
[34] TOMEK, V. V., 1871: Dějepis města Prahy II. Praha.
[35] VARADZIN, L., 2012: K poloze panovnické rezidence na Vyšehradě v raném středověku – Zur Bestimmung der Lage der Herrscherresidenz auf dem Vyšehrad im Frühmittelalter. In: Královský Vyšehrad IV. Sborník příspěvků ze semináře 940 let Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (Nechvátal, B., ed.), 56–68. Praha.
[36] VARADZIN, L.–ŠTEFAN, I., 2007: Archeologický výzkum v jihozápadní části Vyšehradu v roce 2004, Archeologie ve středních Čechách 11, 549–563.
[37] VARADZIN, L.–NECHVÁTAL, B., 2012: Nové poznatky o předrománském kostele centrální dispozice na Vyšehradě (Předběžná zpráva) – Der Fund einer vorromanischen Kirche zentraler Anordnung in Prag – Vyšehrad (vorläufiger Bericht), PRP 29, č. 2, 170–176.