Nové poznatky ke stavebnímu vývoji hradu Šaumburka v Hostýnských vrších

Název: Nové poznatky ke stavebnímu vývoji hradu Šaumburka v Hostýnských vrších
Variantní název:
  • New information about the building development of Šaumburk castle in the Hostýnské vrchy area
  • Neue Erkenntnisse zur baulichen Entwicklung von Burg Schaumburg in den Hosteiner Bergen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2013, roč. 38, č. 2, s. 435-454
Rozsah
435-454
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Příspěvek se zabývá novými poznatky, které se týkají stavebního vývoje hradu Šaumburka (k. ú. Rajnochovice). Podle svědectví písemných pramenů rozlehlý hrad vznikl v poslední třetině 13. století a stal se sídlem manů olomouckého biskupství. V průběhu první poloviny 14. století byl opuštěn. Nové nálezy architektonických článků dokládají stavební činnost na hradě po roce 1300. V rámci výzkumu byl získán také archeologický materiál včetně cenného lotového závaží.
This contribution discusses new findings regarding the building development of the Šaumburk castle (Rajnochovice cadastral zone). According to written sources, this mighty castle was constructed in the last third of the 13th century as the seat of the Olomouc Bishopric vassals. The castle became deserted in the first half of the 14th century. Recent finds of architectural elements confirm building activities on the site after 1300. The research has also yielded archaeological material including valuable cup nested weights.
Note
Studie byla zpracována za podpory institucionálního úkolu vědy a výzkumu NPÚ č. 21301 – "Vědecký výzkum a aplikace metod operativního zpracování stavebně historických a umělecko historických průzkumů prováděných při obnově kulturních památek a nemovitostí v památkově chráněných územích" (R. Vrla) a za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR jako součást řešení projektu CZ.1.07/2.3.00/20.0031 "Historizace střední Evropy" Slezské univerzity v Opavě (D. Janiš).
Die vorliegende Studie wurde ausgearbeitet unter Förderung der institutionellen Aufgabe von Wissenschaft und Forschung des Nationalen Denkmalinstituts Nr. 21301 – "Wissenschaftliche Forschung und Anwendung operativer Bearbeitungsmethoden von bei der Restaurierung von Kulturdenkmälern und Immobilien in Denkmalschutzgebieten durchgeführten, bauhistorischen und kunsthistorischen Untersuchungen" (R. Vrla) sowie unter finanzieller Förderung des Europäischen Sozialfonds und des Staatshaushalts der Tschechischen Republik als Bestandteil von Projekt CZ.1.07/2.3.00/20.0031 "Die Historisierung Mitteleuropas" der Schlesischen Universität in Opava (D. Janiš).
Reference
[1] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II. (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.

[2] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV/1 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1962.

[3] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.

[4] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.

[5] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae VI/1. (Sviták, Z.–Krmíčková, H.–Krejčíková, J.–Nechutová, J., edd.). Pragae 2006.

[6] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV. (Boček, A., ed.). Olomucii 1845.

[7] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V. (Boček, A.–Chytil, J., edd.). Brunae 1850.

[8] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI. (Chlumecky, P.–Chytil, J., edd.). Brünn 1854.

[9] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII. (Chlumecky, P.–Chytil, J., edd.). Brünn 1858.

[10] LECHNER: Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtbücher des Bisthums Olmütz I–II (Lechner, K., ed.). Brünn 1902.

[11] BALETKA, T., 2002: Od velké kolonizace do konce středověku. In: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko (Nekuda, V. ed.), 146–161. Valašské Meziříčí – Brno.

[12] BISTŘICKÝ, J., 1998: Zdíkovy listiny, ČČH 96, 292–305.

[13] BOLINA, P., 1986: Ke vlivu biskupa Bruna ze Schaumburka na vývoj moravské hradní architektury – Zum Einfluss des Bischofs Bruno von Schauenburg auf die Entwicklung der mährischen Burgarchitektur, AH 11, 175–187.

[14] DOLEŽEL, J., 2008: Středověká (miskovitá) závaží v českých a moravských nálezech, PV 49, 183–215.

[15] DOMLUVIL, E., 1914: Valašskomeziříčský okres. Vlastivěda moravská. Brno.

[16] DURDÍK, T., 1983: Středověké zbraně. Sbírky Okresního muzea v Chrudimi. Chrudim.

[17] GOŠ, V., 1976: Soubor železných předmětů a zbroje z hradu Rychleb ve Slezsku, VVM XXVIII, 293–300.

[18] GOŠ, V.–KAREL, J., 1979: Slovanské a středověké zásobnice severní Moravy – Slavonic and medieval storage jars of northern Moravia, AR XXXI, 163–175.

[19] JANIŠ, D., 1997: Lenní systém olomouckého biskupství za episkopátu Dětřicha z Hradce (1281–1302). K problematice lenních a lokačních listin, ČMM CXVI, 325–346.

[20] JANIŠ, D., 2008: Ke skladbě dvora olomouckých biskupů ve 13. století. In: Dvory a rezidence ve středověku II. Skladba a kultura dvorské společnosti (Dvořáčková-Malá, D.– Zelenka, J., edd.), 347–362. Praha.

[21] JANIŠ, D.–JANIŠOVÁ, J., 2006: Florian Zapletal a výzkumy hradní architektury na střední a východní Moravě. In: Florian Zapletal – Život a dílo. Sborník příspěvků z konference Muzea Komenského v Přerově 18.–19. října 2005 (Hýbl, F., ed.), 117–123. Přerov.

[22] JANIŠ, D.–KOHOUTEK, J., 2002: Středověké osídlení. In: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko (Nekuda, V., ed.), 131–145. Valašské Meziříčí – Brno.

[23] JANIŠ, D.–KOHOUTEK, J., 2002a: Hrady a jejich úloha ve struktuře osídlení horního Pobečví – Die Burgen und ihre Aufgabe in der Struktur der Besiedlung auf dem oberen Bečva-Gebiet, AH 27, 179–195.

[24] KOHOUTEK, J., 1987: Nález středověké vápenické pece u hradu Šaumburka. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 4 (Merta, J., ed.), 143–145. Brno.

[25] KOHOUTEK, J., 1987a: Pokračování výzkumu zaniklých středověkých hradů v oblasti Hostýnských vrchů (okr. Kroměříž), PV 1985, 57–58. Brno.

[26] KOHOUTEK, J., 1994: Geneze a vývoj hradní architektury jihovýchodní Moravy ve 12.–15. stol. – Die Anfänge und Entwicklung der Burgen Südostmährens im 12.–15. Jahrhunderts, AH 19, 153–175.

[27] KOHOUTEK, J., 1994a: Výzkum středověkých hradů v oblasti Hostýnských vrchů, VVM XLVI, 145–158.

[28] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.

[29] KOHOUTEK, J., 1996–1997: Hrad Šaumburk v Hostýnských vrších – základna moci olomouckého biskupství na jihovýchodní Moravě. In: Zálhotský sborník 12–13 (Novosad, J., ed.), 3–6. Podhradní Lhota.

[30] KOHOUTEK, J., 2003: Hrady v oblasti Vizovické vrchoviny – Pozdně středověké kachle z hradu Rožnova. Pravěk – Supplementum 12. Brno.

[31] KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanismy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska – Eiserne Baubeschläge und Verschliesungsmechanismen von den hochmittelalterlichen Lokalitäten in der Gegend von Tábor, AH 16, 324–344.

[32] MEDVĚDĚV, A. F., 1966: Ručnoe metateľnoe oružie (luk, strely, samostrel) VIII–XIV vv. Archeologija SSSR. Svod archeo-logičeskich istočnikov E1-36. Moskva – Leningrad.

[33] PLAČEK, M., 1982: K problematice hradů s plášťovou zdí na Moravě – Zur Problematik der Mantelmauerburgen in Mähren, AH 7, 335–351.

[34] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.

[35] PLAČEK, M., 2007: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Dodatky. Praha.

[36] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, SlArch XXIV, 245–395.

[37] ŠTĚTINA, J.–VRLA, R., 2008: Okno ve dvorním průčelí severního paláce hradu Šaumburku. In: Dějiny staveb 2008 (Mikota, P., ed.), 102–108. Plzeň.

[38] TYMONOVÁ, M., 2010: Archeologické doklady každodenního života obyvatel hradu Cvilína v období středověku a raného novověku – Archäologische Belege des Alltagslebens der Bewohner von Burg Cvilín in der Zeit des Mittelalters und der frühen Neuzeit, AH 35, 63–79.