Název: Rozmanitost fortifikací – doklad dějinných zvratů na ostrově Kós (Řecko)
Variantní název:
- The variety of fortifications as evidence of historical upheaval on the island of Kos (Greece)
- Eine Vielfalt an Festungen als Beleg für historische Umschwünge auf der Insel Kos
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2013, roč. 38, č. 2, s. 507-522
Rozsah
507-522
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128336
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Seznámení se středověkými fortifikacemi na Kósu umožňuje doložit dějinné peripetie, jimiž ostrov od byzantského období až do tureckého záboru procházel. Jediné starší opevnění ve vnitrozemském Pyli využili johanité a vystavěli další tři. První byla opevněná osada Antimacheia, pak město a hrad Kós na pobřeží a konečně hrad Kéfalos. Na Kós byl vázán hrad Sv. Petra v Bodrumu na maloasijském pobřeží. Ani mimořádné zesilování fortifikací nezabránilo připojení Dodekanésu v roce 1523 k osmanské říši.
Medieval fortifications on the island of Kos bear witness to tumultuous events that the island went through between the Byzantine period and the Turkish invasion. The Order of the Knights of St. John used the only early fortification, in the mainland town of Pyli, and constructed further three fortifications. The first one was the fortified settlement of Antimacheia, the second the town and castle of Kos on the coast, and the third was Kefalos Castle. The island also supplied St. Peter's Castle in Bodrum, on the coast of Asia Minor. However, even major reinforcements of the fortifications did not prevent the annexation of the Dodecanese by the Ottoman Empire in 1523.
Reference
[1] GEANAKOPLOS, D., 1975: Byzantium and the Crusades, 1261–1354. In: A History Crusades III. (Hazard, H. W., ed.), 27–68. Madison.
[2] KALOGERAKI, S., 2005: Kos. Die Insel & die Stadt. Rethymnon.
[3] LOSSE, M., 1998: Johanniter-Ordensfestungen auf den Dodekanes-Inseln (Griechenland). Anmerkungen zur Festung Antimacheia (Kos) und weiteren unbekannten Festungen, Festungforschung International, DGF-Jahrbuch 1997/98, 83–104.
[4] LOSSE, M., 2001: Frühe Bastionen an Wehrbauten der Johanitter in der Ägäis: Das Beispiel des "Kástro tis Panajías" bei Plátanos (Insel Léros). In: Zwinger und Vorbefestigungen. (Müller, H.–Schmitt, R., edd.), 63–72. Langenweißbach.
[5] LOSSE, M., 2006: Kástro und Viglá: Burgen und Standorte auf Inseln der Südost-Ägäis. Beispiele von den Südlichen Sporaden bzw. Dodekanes-Inseln – Kástro und Viglá: Positioning of castles on the islands in the southeastern Aegean Sea. Examples from the Southern Sporades and Dodekanese Islands respectively. In: Burg und ihr Bauplatz. CaBe 9 (Durdík, T., ed.), 255–278. Praha.
[6] LOSSE, M., 2011: Die Kreuzritter von Rhodos. Bevor die Johanitter Malteser wurden. Sigmaringen.
[7] LUTRELL, A., 1975: The Hospitallers at Rhodes 1306–1421. In: A History Crusades III. (Hazard, H. W., ed.), 278–313. Madison.
[8] LUTRELL, A., 1991: The Military and Naval Organisation of the Hospitallers at Rhodes: 1306–1444. In: Das Kriegswesen der Ritterorden im Mittelalter (Nowak, Z. H., ed.), 133–154. Toruń.
[9] LUTRELL, A., 1992: The Hospitallers of Rhodes confront the Turks: 1306–1421. In: The Hospitallers of Rhodes and their MediterraneanWorlds (Lutrell, A., ed.), 80–116. Aldershot.
[10] MÜLLER-WIENER, W., 1966: Burgen der Kreuzritter im Heiligen Land, auf Zypern und i der Ägäis. München–Berlin.
[11] PLAČEK, M., 2009: Rondelové fortifikace pozdního středověku a raného novověku a jejich uplatnění u nás. In: Historická Olomouc XVII. Úsvit renesance na Moravě za vlády Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského (1479–1516) v širších souvislostech (Hlobil, I.–Perutka, M., edd.), 333–348. Olomouc.
[12] PLAČEK, M., 2012: Opevnění města Rhodu z přelomu středověku a novověku – Die Befestigung der Stadt Rhodos von der Wende des Mittelalters zur Neuzeit, AH 37, 477–494.
[13] PLAČEK, M., 2012a: K památkové péči o hrady a další středověké památky na Rhodu (Řecko) – On the preservation the castles and other medieval monuments on Rhodes (Greece). In: Acta Musaei Scepusiensis 2010–2011 (Novotná, M., ed.), 170–181. Levoča.
[14] ROSSI, E., 1975: The Hospitallers at Rhodes 1421–1523. In: A History Crusades III (Hazard, H. W., ed.), 314–339. Madison.
[15] SETTON, K. M., 1975: The Catalans in Greece, 1311–1380. In: A History Crusades III (Hazard, H. W., ed.), 167–224. Madison.
[16] SETTON, K. M., 1976: The Papacy and the Levant (1204–1571) I. The Thirteenth and Fourteenth Centuries. Philadelphia.
[17] SIRE, H. J. A., 1994: The Knights of Malta. New Haven.
[18] THE CAMBRIDGE, 2009: The Cambridge History of Turkey. Vol. 1. Byzantium to Turkey 1071–1453 (Fleet, K., ed.). Cambridge.
[19] TREADGOLD, W., 1997: A History of the Byzantine State and Society. Stanford.
[20] VAVŘÍNEK, V., 2011: Encyklopedie Byzance. Praha.
[21] WIENAND, A., 1970: Die Johanniter-Orden, der Malteser-Orden. Der ritterliche Orden des hl. Johannes vom Spital zu Jerusalem. Köln.
[22] ZÁSTĚROVÁ, B. a kol., 1994: Dějiny Byzance. Praha.
[2] KALOGERAKI, S., 2005: Kos. Die Insel & die Stadt. Rethymnon.
[3] LOSSE, M., 1998: Johanniter-Ordensfestungen auf den Dodekanes-Inseln (Griechenland). Anmerkungen zur Festung Antimacheia (Kos) und weiteren unbekannten Festungen, Festungforschung International, DGF-Jahrbuch 1997/98, 83–104.
[4] LOSSE, M., 2001: Frühe Bastionen an Wehrbauten der Johanitter in der Ägäis: Das Beispiel des "Kástro tis Panajías" bei Plátanos (Insel Léros). In: Zwinger und Vorbefestigungen. (Müller, H.–Schmitt, R., edd.), 63–72. Langenweißbach.
[5] LOSSE, M., 2006: Kástro und Viglá: Burgen und Standorte auf Inseln der Südost-Ägäis. Beispiele von den Südlichen Sporaden bzw. Dodekanes-Inseln – Kástro und Viglá: Positioning of castles on the islands in the southeastern Aegean Sea. Examples from the Southern Sporades and Dodekanese Islands respectively. In: Burg und ihr Bauplatz. CaBe 9 (Durdík, T., ed.), 255–278. Praha.
[6] LOSSE, M., 2011: Die Kreuzritter von Rhodos. Bevor die Johanitter Malteser wurden. Sigmaringen.
[7] LUTRELL, A., 1975: The Hospitallers at Rhodes 1306–1421. In: A History Crusades III. (Hazard, H. W., ed.), 278–313. Madison.
[8] LUTRELL, A., 1991: The Military and Naval Organisation of the Hospitallers at Rhodes: 1306–1444. In: Das Kriegswesen der Ritterorden im Mittelalter (Nowak, Z. H., ed.), 133–154. Toruń.
[9] LUTRELL, A., 1992: The Hospitallers of Rhodes confront the Turks: 1306–1421. In: The Hospitallers of Rhodes and their MediterraneanWorlds (Lutrell, A., ed.), 80–116. Aldershot.
[10] MÜLLER-WIENER, W., 1966: Burgen der Kreuzritter im Heiligen Land, auf Zypern und i der Ägäis. München–Berlin.
[11] PLAČEK, M., 2009: Rondelové fortifikace pozdního středověku a raného novověku a jejich uplatnění u nás. In: Historická Olomouc XVII. Úsvit renesance na Moravě za vlády Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského (1479–1516) v širších souvislostech (Hlobil, I.–Perutka, M., edd.), 333–348. Olomouc.
[12] PLAČEK, M., 2012: Opevnění města Rhodu z přelomu středověku a novověku – Die Befestigung der Stadt Rhodos von der Wende des Mittelalters zur Neuzeit, AH 37, 477–494.
[13] PLAČEK, M., 2012a: K památkové péči o hrady a další středověké památky na Rhodu (Řecko) – On the preservation the castles and other medieval monuments on Rhodes (Greece). In: Acta Musaei Scepusiensis 2010–2011 (Novotná, M., ed.), 170–181. Levoča.
[14] ROSSI, E., 1975: The Hospitallers at Rhodes 1421–1523. In: A History Crusades III (Hazard, H. W., ed.), 314–339. Madison.
[15] SETTON, K. M., 1975: The Catalans in Greece, 1311–1380. In: A History Crusades III (Hazard, H. W., ed.), 167–224. Madison.
[16] SETTON, K. M., 1976: The Papacy and the Levant (1204–1571) I. The Thirteenth and Fourteenth Centuries. Philadelphia.
[17] SIRE, H. J. A., 1994: The Knights of Malta. New Haven.
[18] THE CAMBRIDGE, 2009: The Cambridge History of Turkey. Vol. 1. Byzantium to Turkey 1071–1453 (Fleet, K., ed.). Cambridge.
[19] TREADGOLD, W., 1997: A History of the Byzantine State and Society. Stanford.
[20] VAVŘÍNEK, V., 2011: Encyklopedie Byzance. Praha.
[21] WIENAND, A., 1970: Die Johanniter-Orden, der Malteser-Orden. Der ritterliche Orden des hl. Johannes vom Spital zu Jerusalem. Köln.
[22] ZÁSTĚROVÁ, B. a kol., 1994: Dějiny Byzance. Praha.