Název: Nové výsledky rentgenové fluorescenční analýzy souboru kovových šperků z Chebska
Variantní název:
- Results of recent X-Ray fluorescence analysis of a series of metal jewellery from the Cheb region
- Neue Ergebnisse der Röntgenfluoreszenzanalyse einer Kollektion Metallschmuck aus Cheb
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2013, roč. 38, č. 2, s. 631-642
Rozsah
631-642
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128343
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Příspěvek představuje nové výsledky rentgenové fluorescenční analýzy na souboru raně středověkých esovitých záušnic a několika prstenů z Chebska. Na základě porovnání s ostatními analyzovanými soubory z Čech byly vyčleněny nové materiálové skupiny B3 a B4. Jeden vzorek záušnice byl také podroben tomografii.
This contribution presents results of recent X-ray fluorescence analysis of a series of early-medieval S-shaped rings and several rings from the Cheb region. New material groups B3 and B4 have been defined on the basis of comparison with further analyzed series from Bohemia. In addition, one example of an S-shaped ring was analyzed by means of tomography.
Note
Výzkum byl podpořen projektem Západočeské univerzity "Studium archeologických artefaktů a ekofaktů pomocí moderních technologií" (SGS-2012-075/1).
Die Grabung wurde von dem Projekt der Westböhmischen Universität "Studium archäologischer Artefakte und Ökofakten mithilfe moderner Technologien" (SGS-2012-075/1) gefördert.
Reference
[1] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris Regni bohemiae I (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.
[2] ČTVERÁK, V.–LUTOVSKÝ, M.–SLABINA, M.–SMEJTEK, L., 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[3] ČUJANOVÁ, E.–PROKOP, R., 1968: Měděná ložiska v západních Čechách jako možný zdroj suroviny v době bronzové – Kupfererzlager in Westböhmen als die vermutliche Rohstoffquelle in der Bronzezeit, AR XX, 312–329.
[4] DRESLER, P., 2002: Esovité záušnice a některé problémy s nimi spojené I. Diplomová práce na FF MU. Brno.
[5] FIKRLE, M.–FRÁNA, J., 2006: Rentgen-fluorescenční posouzení stříbrných předmětů z nálezů v Čistěvsi, Numismatický sborník 21, 121–124.
[6] FIKRLE, M.–FRÁNA, J.–TOMKOVÁ, K., 2012: Raně středověký šperk z pohřebišť na katastru Žalova z pohledu rentgenové fluorescenční analýzy. In: Tomková, K. a kol., Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl I, 321–335. Praha.
[7] FRÁNA, J.–TOMKOVÁ, K., 2005: Raně středověký kovový šperk z pohřebišť Pražského hradu a jeho předpolí z pohledu rentgenové – fluorescenční analýzy. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1. Castrum Pragense 7 (Tomková, K., ed), 311–332. Praha.
[8] FRIEDRICH, K. M.–NEMEC, F.–CZERNY, C.–FISCHER, H.–PLISCHKE, S.–GAHLEITNER, A.–VIOLA, T. B.–IMHOF, H.–SEIDLER, H.–GUILLEN, S., 2010: The story of 12 Chachapoyan mummies through multidetector computed tomography, European Journal of Radiology 76, 143–150. | DOI 10.1016/j.ejrad.2009.07.009
[9] GRADL, H., 1891: Die Ortsnamen am Fichtelgebirge und in dessen Vorlanden I. Eger.
[10] HASIL, J., 2010: Raně středověké osídlení Chebska – The Early Medieval Settlement of the Cheb Region, Studia Mediaevalia Pragensia 9, 7–73.
[11] HEJNA, A., 1967: Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska – Cheb (Eger) – seine archäologische Durchforschung und die Anfänge der Siedlungsentwicklung der Stadt, PA LVIII, 169–262.
[12] HEJNA, A., 1971: Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska II – Die archäologische forschung und ihre bedeutung für die frage der siedlungsentwicklung in Eger und dem Egerlande im frühen und hohen mittelalter II, PA LXII, 488–539.
[13] HEJNA, A., 1975: Archeologický výzkum v areálu slovanského hradiště v Chebu, Archeologické studijní materiály 10, 75–86.
[14] JOHN, A., 1911: Weitere Beiträge zur Geschichte des egerländer Dorfes Oberlohma 1. Die Gräberfunde bei Oberlohma, Unser Egerland XV, 10.
[15] JONAS, J. E., 1912: Bericht über die Ausgrabungsarbeiten auf der Kaiserburg zu Eger im Jahre 1911. Jhb. D. Kunshist. Institutes d.K.K. Zentralkomission f. Denkmalpflege. Wien.
[16] KOLEKTIV, 2011: 100 let terénní archeologie v Karlovarském kraji – 100 Jahre der archäologischen Terrainarbeiten in der Karlsbader Region. Karlovy Vary.
[17] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hrobů v 9.–11. věku v Čechách – Die Chronologie des Inventars aus Dorffriedhöfen des 9.–11. Jh. In Böhmen, PA LXV, 34–110.
[18] MAJER, J., 2004: Rudné hornictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[19] NOVÁK, P., 2005: Druhy koroze kovů, Koroze a ochrana materiálu 49, 75–82.
[20] OTTENWELTER, E.–HOŠEK, J.–DĚD, J.–ŠTEFAN, I., 2012: Manufacturing processes of S-shaped temple rings from Vrbno, Central Bohemia – Způsoby výroby záušnic z Vrbna, AR LXIV, 525–533.
[21] PAULIŠ, P.–KOPECKÝ, S., 2012: Kompletní přehled a popis 135 nalezišť minerálů ČR. Díl I. Kutná Hora.
[22] PROFANTOVÁ, N., 1991: Předběžné vyhodnocení rentgenofluorescenčních analýz bronzových předmětů z 8. a 9. století, ŠZ 27, 65–71.
[23] RADOMĚRSKÝ, P., 1973: Mincovnictví Přemyslovců a Slavníkovců. Příspěvek k objasnění původu materiálové základny a mincovní techniky jejich stříbrné ražby 10. věku, Studie z dějin hornictví 4, 79–106.
[24] SCHEJBALOVÁ, Z., 2011: Raně středověká řadová pohřebiště v Plzeňském kraji. Raně středověká pohřebiště v západních Čechách 1. Plzeň.
[25] SCHÜRER, O., 1934: Die Kaiserpfalz Eger. Berlin.
[26] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen im frühen mittelalter I. Katalog der grabfunde. Praha.
[27] SLAVÍK, R. J., 1949: Slované na Chebsku. Cheb.
[28] STROH, A., 1954: Die Reihengräber der Karolingisch – Ottonischen Zeit in der Oberpfalz. Kallmünz/Opf.
[29] ŠEBESTA, P., 1976: Muzeum v Chebu – Katalog archeologické sbírky – Das museum in Cheb – Katalog der archäologischen sammlung. Zprávy ČSSA XVIII/1. Praha – Nitra – Brno.
[30] ŠEBESTA, P., 2000: První slovanské obydlí v Chebu, Sborník Chebského muzea 1999, 5–11.
[31] ŠEBESTA, P., 2002: Cheb, okr. Cheb, Výzkumy v Čechách 2001, 26.
[32] TOMKOVÁ, K., 2005: Hmotná kultura raně středověkých pohřebišť Pražského hradu a jeho předpolí. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1, Castrum Pragense 7 (Tomková, K., ed.), 217–304. Praha.
[33] TOMKOVÁ, K., 2012: Pohřebiště na Levém Hradci a jeho předpolí. Katalog. In: Tomková, K. a kolektiv, Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl I, 7–272. Praha.
[34] TUREK, R., 1950: Slovanské osídlení Chebska, Obzor prehistorický XIV, 401–440.
[35] WALDHAUSER, J., 1985: Získávání mědi a její tavba v keltských Čechách během pozdního halštatu a v laténu (stav teoretického výzkumu), Studie z dějin hornictví 16, 46–88.
[2] ČTVERÁK, V.–LUTOVSKÝ, M.–SLABINA, M.–SMEJTEK, L., 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[3] ČUJANOVÁ, E.–PROKOP, R., 1968: Měděná ložiska v západních Čechách jako možný zdroj suroviny v době bronzové – Kupfererzlager in Westböhmen als die vermutliche Rohstoffquelle in der Bronzezeit, AR XX, 312–329.
[4] DRESLER, P., 2002: Esovité záušnice a některé problémy s nimi spojené I. Diplomová práce na FF MU. Brno.
[5] FIKRLE, M.–FRÁNA, J., 2006: Rentgen-fluorescenční posouzení stříbrných předmětů z nálezů v Čistěvsi, Numismatický sborník 21, 121–124.
[6] FIKRLE, M.–FRÁNA, J.–TOMKOVÁ, K., 2012: Raně středověký šperk z pohřebišť na katastru Žalova z pohledu rentgenové fluorescenční analýzy. In: Tomková, K. a kol., Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl I, 321–335. Praha.
[7] FRÁNA, J.–TOMKOVÁ, K., 2005: Raně středověký kovový šperk z pohřebišť Pražského hradu a jeho předpolí z pohledu rentgenové – fluorescenční analýzy. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1. Castrum Pragense 7 (Tomková, K., ed), 311–332. Praha.
[8] FRIEDRICH, K. M.–NEMEC, F.–CZERNY, C.–FISCHER, H.–PLISCHKE, S.–GAHLEITNER, A.–VIOLA, T. B.–IMHOF, H.–SEIDLER, H.–GUILLEN, S., 2010: The story of 12 Chachapoyan mummies through multidetector computed tomography, European Journal of Radiology 76, 143–150. | DOI 10.1016/j.ejrad.2009.07.009
[9] GRADL, H., 1891: Die Ortsnamen am Fichtelgebirge und in dessen Vorlanden I. Eger.
[10] HASIL, J., 2010: Raně středověké osídlení Chebska – The Early Medieval Settlement of the Cheb Region, Studia Mediaevalia Pragensia 9, 7–73.
[11] HEJNA, A., 1967: Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska – Cheb (Eger) – seine archäologische Durchforschung und die Anfänge der Siedlungsentwicklung der Stadt, PA LVIII, 169–262.
[12] HEJNA, A., 1971: Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska II – Die archäologische forschung und ihre bedeutung für die frage der siedlungsentwicklung in Eger und dem Egerlande im frühen und hohen mittelalter II, PA LXII, 488–539.
[13] HEJNA, A., 1975: Archeologický výzkum v areálu slovanského hradiště v Chebu, Archeologické studijní materiály 10, 75–86.
[14] JOHN, A., 1911: Weitere Beiträge zur Geschichte des egerländer Dorfes Oberlohma 1. Die Gräberfunde bei Oberlohma, Unser Egerland XV, 10.
[15] JONAS, J. E., 1912: Bericht über die Ausgrabungsarbeiten auf der Kaiserburg zu Eger im Jahre 1911. Jhb. D. Kunshist. Institutes d.K.K. Zentralkomission f. Denkmalpflege. Wien.
[16] KOLEKTIV, 2011: 100 let terénní archeologie v Karlovarském kraji – 100 Jahre der archäologischen Terrainarbeiten in der Karlsbader Region. Karlovy Vary.
[17] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hrobů v 9.–11. věku v Čechách – Die Chronologie des Inventars aus Dorffriedhöfen des 9.–11. Jh. In Böhmen, PA LXV, 34–110.
[18] MAJER, J., 2004: Rudné hornictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[19] NOVÁK, P., 2005: Druhy koroze kovů, Koroze a ochrana materiálu 49, 75–82.
[20] OTTENWELTER, E.–HOŠEK, J.–DĚD, J.–ŠTEFAN, I., 2012: Manufacturing processes of S-shaped temple rings from Vrbno, Central Bohemia – Způsoby výroby záušnic z Vrbna, AR LXIV, 525–533.
[21] PAULIŠ, P.–KOPECKÝ, S., 2012: Kompletní přehled a popis 135 nalezišť minerálů ČR. Díl I. Kutná Hora.
[22] PROFANTOVÁ, N., 1991: Předběžné vyhodnocení rentgenofluorescenčních analýz bronzových předmětů z 8. a 9. století, ŠZ 27, 65–71.
[23] RADOMĚRSKÝ, P., 1973: Mincovnictví Přemyslovců a Slavníkovců. Příspěvek k objasnění původu materiálové základny a mincovní techniky jejich stříbrné ražby 10. věku, Studie z dějin hornictví 4, 79–106.
[24] SCHEJBALOVÁ, Z., 2011: Raně středověká řadová pohřebiště v Plzeňském kraji. Raně středověká pohřebiště v západních Čechách 1. Plzeň.
[25] SCHÜRER, O., 1934: Die Kaiserpfalz Eger. Berlin.
[26] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen im frühen mittelalter I. Katalog der grabfunde. Praha.
[27] SLAVÍK, R. J., 1949: Slované na Chebsku. Cheb.
[28] STROH, A., 1954: Die Reihengräber der Karolingisch – Ottonischen Zeit in der Oberpfalz. Kallmünz/Opf.
[29] ŠEBESTA, P., 1976: Muzeum v Chebu – Katalog archeologické sbírky – Das museum in Cheb – Katalog der archäologischen sammlung. Zprávy ČSSA XVIII/1. Praha – Nitra – Brno.
[30] ŠEBESTA, P., 2000: První slovanské obydlí v Chebu, Sborník Chebského muzea 1999, 5–11.
[31] ŠEBESTA, P., 2002: Cheb, okr. Cheb, Výzkumy v Čechách 2001, 26.
[32] TOMKOVÁ, K., 2005: Hmotná kultura raně středověkých pohřebišť Pražského hradu a jeho předpolí. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1, Castrum Pragense 7 (Tomková, K., ed.), 217–304. Praha.
[33] TOMKOVÁ, K., 2012: Pohřebiště na Levém Hradci a jeho předpolí. Katalog. In: Tomková, K. a kolektiv, Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl I, 7–272. Praha.
[34] TUREK, R., 1950: Slovanské osídlení Chebska, Obzor prehistorický XIV, 401–440.
[35] WALDHAUSER, J., 1985: Získávání mědi a její tavba v keltských Čechách během pozdního halštatu a v laténu (stav teoretického výzkumu), Studie z dějin hornictví 16, 46–88.