Název: Průzkum polohy Háj u Luže s relikty úvozových cest
Variantní název:
- Research into the Háj location, near Luže with relics of farm tracks
- Untersuchung eines Hohlwegrelikts zwischen den Gemeinden Mravín und Mentour bei der Kleinstadt Luže
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2013, roč. 38, č. 2, s. 705-729
Rozsah
705-729
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128347
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Průzkum s využitím detektoru kovů v zalesněném prostoru na rozhraní k. ú. Mravín a Mentour (okr. Chrudim, Padubický kraj) přinesl kolekci kovových předmětů datovaných do středověku, tvořenou především předměty osobní potřeby, výstrojí jezdce a koně a militarii. Movité nálezy naznačují složitější situaci. Ve získané kolekci se odráží blízkost sídliště ze závěru raného středověku, zjištěného povrchovým sběrem, a komunikace, dochované jako nepoužívaná úvozová cesta protínající místo s největší koncentrací nálezů, pravděpodobně vrcholně středověkého stáří.
Research involving metal detecting in the forested area on the border of the Mravín and Mentour cadastral zones (Chrudim district, Pardubice Region) has yielded a collection of metal objects dating from the Middle Ages. The collection is dominated by personal usage items, horse rider's gear and horse's harness, and militaria. The collection reflects the close proximity of a settlement from the late phase of the early Middle Ages revealed by surface collecting, and a communication preserved as an unused farm track intersecting the site with the highest concentration of finds, possibly from the high Middle Ages.
Note
Příspěvek byl vypracován v rámci programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) č. DF11P01OVV029 (Výzkum historických cest v oblasti severozápadní Moravy a východních Čech). Nálezy jsou uloženy v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě, inv. č. 5685–5713, 6226–6245.
Der vorliegende Beitrag wurde im Rahmen des Programms Angewandte Erforschung und Entwicklung der nationalen und kulturellen Identität (NAKI) Nr. DF11P01OVV029 (Erforschung historischer Wege in Nordwestmähren und Ostböhmen) ausgearbeitet.
Reference
[1] BARTOŠKOVÁ, A., 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu. Studie Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně XIII/2. Praha.
[2] BAXA, P., 1982: K vývoju podkúvania na Slovensku v 16.–17. storočí – Zur Entwicklung der Hufbeschläge in der Slowakei im 16.–17. Jahrhundert, AH 7, 495–498.
[3] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi Bystřec 1975–2005. Brno.
[4] BRACHTL, Z., 1995: Kovové a kostěné předměty z hradu Katlenštejna. Fond muzea v Jeseníku a zámeckého muzea v Javorníku. Šumperk.
[5] BRYCH, V., 1998: K poznání vnitřního mobiliáře středověké tvrze (Výzkum Mrázovy Lhoty u Ledče nad Sázavou 1993–1994) – Zum Innenmobiliar der mittelalterlichen Feste (Erforschung von Mrázova Lhota bei Ledeč nad Sázavou 1993–1994), CB 6, 399–406.
[6] BURIAN, V., 1982: Jezdecké ostruhy posádek na Tepenci a Kartouzce, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 218, 23–29.
[7] CENDELÍN, D.–BOLINA, P.–ADAM, D., 2010: Jevíčko na cestě z Prahy do Olomouce v období raného středověku. Jevíčko.
[8] ČEJKA, J., 1931: Štěnec. In: Vysokomýtsko. Vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském, 95–96. Vysoké Mýto.
[9] DEMEK, J.–MACKOVČIN, P. A KOL., 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.
[10] DENKSTEIN, V., 1969: Böhmische Prunksporen aus dem 15. Jahrhundert, SbNM A XXIII, 165–193.
[11] DRDA, M., 1978: Soubor nálezů ze Sezimova Ústí, Husitský Tábor 1, 7–44.
[12] DROBNÝ, T., 1995: Vývoj středověkých ostruh od 11. do počátku 16. století, rkp. diplom. práce ulož. na ÚAM FFMU Brno.
[13] DURDÍK, T., 1972: K problematice středověkých šipek v Československu, Zpravodaj klubu vojenské historie 2/4–6, 3/5–9.
[14] DURDÍK, T., 1977: Středověké keramické zvonky z českých hradů – Mittelalterliche Tonschellen aus böhmischen Burgen, AR XXIX, 94–95.
[15] DURDÍK, T., 1983: Středověké zbraně. Sbírka okresního muzea v Chrudimi. Historická řada 2/II. Chrudim.
[16] DURDÍK, T.–MATOUŠEK, V.–PROCHÁZKA, Z., 1982: K typologii a chronologii českých středověkých keramických zvonků – On the typology and chronology of pottery tinklers from medieval Bohemia, AR XXXIV, 308–312.
[17] FROLÍK, J., 2002: Nálezy z obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429 – Fundstoff aus der Belagerung der Burg Lichnice in den Jahren 1428–1429, CB 8, 399–408.
[18] FROLÍK, J., 2010: Počátky středověké Luže. In: Voráček, E. a kol., Luže v dějinách. Díl 1, 27–38. Luže.
[19] FROLÍK, J.–SIGL, J., 2002: K počátkům hradu Košumberka na Chrudimsku – Zu den Anfängen der Burg Košumberk (Bez. Chrudim), AH 27, 61–77.
[20] GOSSLER, N., 1999: Untersuchungen zur Formenkunde und Chronologie mittelalterlicher Stachelsporen in Deutschland (10.–14. Jahrhundert), Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 79, 479–663.
[21] GRYGIEL, R.–JUREK, T., 1996: Doliwowie z Nowego Miasta nad Wartą, Dębna i Biechowa. Dzieje rezydenciji i ich właścicieli. Łódź.
[22] HANULIAK, M., 1986: K stavebno-funkčnej interpretácii obytného objektu z Chľaby – Zur baufunktionellen Interpretation eines Wohnobjektes aus Chľaba, AH 11, 469–478.
[23] HILCZERÓWNA, Z., 1956: Ostrogi polskie z X–XIII wieku. Poznań.
[24] JANSKÁ, E., 1965: Hrad Jana Roháče z Dubé Sion, Sborník Oblastního muzea v Kutné Hoře, řada A – historická 6–7, 5–72.
[25] JUSTOVÁ, J., 1980: Archeologický výzkum na libickém předhradí v letech 1974–1979. Předběžná zpráva – Excavations on the Libice bailey (Vorburg) during the period 1974–1979. A preliminary report, AR XXXII, 241–264.
[26] KAMENICKÁ, E., 2007: Počátky osídlení poutního místa – probošství plaského kláštera v Mariánské Týnici u Kralovic – Beginn der Besiedlung eines Wallfahrtsortes – der Propstei des Klosters von Plasy in Mariánská Týnice bei Kralovice, Zborník Západočeského muzea v Plzni – Historie 18, 89–109.
[27] KAŹMIERCZYK, J., 1978: Podkowy na Śląsku w X–XIV wieku. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.
[28] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[29] KLÁPŠTĚ, J.–VELÍMSKÝ, T., 1975: Příspěvek ke studiu počátků města Mostu – Ein Beitrag zum Studium der Anfänge der Stadt Most, AR XXVII, 651–672.
[30] KOŁODZIEJSKI, S., 1985: Les éperons a molette du territoire de la Petite Pologne au Moyen Âge. In: Mémoires Archéologiques (Kokowski, A., ed.), 161–179. Lublin.
[31] KOÓŠOVÁ, P., 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostrôh z územia Slovenska (12.–15. storočie) – Zur Klassifikation der hochmittelalterlichen Sporen aus dem Gebiet der Slowakei (12.–15. Jahrhundert), AH 29, 523–547.
[32] KOUŘIL, P., 2008: Archeologické doklady nomádského vlivu a zásahu na území Moravy v závěru 9. a v 10. století. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska (Štefanovičová, T.–Hulínek, D., edd.), 113–135. Bratislava.
[33] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[34] KOVÁŘ, J. J.–MACHÁŇOVÁ L.–ENDLICHEROVÁ, M., 2011: Analýza archeologických nálezů z nelegálního výkopu cisterny na hradě Vildenberk u Pozořic (okr. Brno-venkov) – The analysis of achaeological finds from an illegal axcavation of an underground cistern at Vildenberk kastle near Pozořice (Brno-venkov distrikt), ČMMZ XCVI, 61–76.
[35] KRABATH, S., 2001: Die hoch- und spätmittelalterlichen Buntmetallfunde nördlichen der Alpen. Eine archäologisch-kunsthistorische Untersucheng zu ihrer Herstellungstechnik, funktionalen und zeitlichen Bestimmung. Rahden.
[36] KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanismy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska – Eiserne Baubeschläge und Verschließungsmechanismen von den hochmittelalterlichen Lokalitäten in der Gegend von Tábor, AH 16, 323–344.
[37] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa, díl I. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[38] KRÁL, J., 1975: Keramické zvonky ze středověkých nálezů – Tonschellen in mittelalterlichen Funden, AR XXVII, 387–389.
[39] KRAUSKOPF, CH., 2005: Tric-Trac, Trense, Treichel. Untersuchungen zur Sachkultur des Adels im 13. und 14. Jahrhundert. Frankfurt am Main.
[40] KRENN, M., 1985: Mittelalterliche Armbrusbolzen, Mitteilungen der Österreichischen Arbeitsgemeinschaft für Ur- und Frühgeschichte XXXV, 47–56.
[41] KUBŮ, F.–ZAVŘEL, P., 2007: Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 1. Úsek Prachatice – státní hranice. České Budějovice.
[42] KUBŮ, F.–ZAVŘEL, P., 2009: Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 3. Úsek Kašperské Hory – státní hranice. České Budějovice.
[43] KUDRNÁČ, J., 1973: Vojenský tábor z husitských válek v Klučově – Ein Militärlager aus der Zeit der Hussitenkriege in Klučov, PA LXIV, 105–142.
[44] LUTOVSKÝ, M.–MICHÁLEK, J., 2001: Archeologie násilného zániku: pád Hradce u Němětic. In: Konference Pohansko 1999. 40 let zahájení výzkumu slovanského hradiska Břeclav – Pohansko. Břeclav – Pohansko 3.–4. VI. 1999. Archaeoloia mediaevalis Moravica et Silesiana I/2000 (Měřínský, Z., ed.), 133–142. Brno.
[45] MEDUNA, J., 1970: Staré Hradisko II. Katalog der Funde aus den Museen in Brno (Brünn), Praha (Prag), Olomouc, Plumlov und Prostějov, Fontes Archaeologiae Moravicae V. Brno.
[46] MĚCHUROVÁ, Z., 1984: Součásti uzdění koně ve velkomoravském období – Die Bestandteile der Raitpferdzäumung in der mittleren Burgwallzeit, AH 9, 263–292.
[47] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá ves ve Ždánickém lese. Studie Archeologického ústavu Akademie věd v Brně XVII. Brno.
[48] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Hrad Rokštejn a jeho úloha v předhusitském a husitském období. In: Sborník příspěvků k 555. výročí vyhlášení basilejských kompaktát v Jihlavě (Měřínský, Z., ed.), 65–82. Brno – Jihlava.
[49] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2005. Brtnice – Brno.
[50] MICHÁLEK, J.–LUTOVSKÝ, M., 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru 1. Text. Strakonice – Praha.
[51] MICHNA, P., 1997: Tesák z Janoslavic na Šumpersku. Příspěvek k poznání jednoho druhu archeologických nálezů – Eine Hauswehr aus Janoslavice in der Umgegend von Šumperk. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 259–268. Brno.
[52] NADOLSKI, A., 1954: Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku. Łódź.
[53] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno.
[54] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[55] NOVOBILSKÝ, M., 2008: Obléhání hradu Lopaty. Rekonstrukce obléhání hradu z roku 1432–33. Plzeň.
[56] NOVOTNÝ, B., 1979: Význam podkov, ostruh a udidel z hradiska Vysoká Zahrada – castrum Strachotín u Dolních Věstonic na Moravě, AH 4, 287–294.
[57] PIETA, K., 2008: Keltské osídlenie Slovenska. Nitra.
[58] POLLA, B., 1962: Pamiatky hmotnej kultúry 15. storočia z Posádky pri Gajaroch, ZbSNM LVI – Historia 2, 107–140.
[59] POLLA, B.–EGYHÁZY-JUROVSKÁ, B., 1975: Stredoveké pamiatky hmotnej kultúry z archeologických výzkumov na devínskom hrade, ZbSNM LXIX – História 15, 97–168.
[60] PRIHODA, R., 1932: Zur Typologie und Chronologie mittelalterlicher Pfeilspitzen und Armbrustbolzeneisen, Sudeta VIII, 43–67.
[61] PROFANTOVÁ, N., 2008: Problém interpretace staromaďarských nálezů v Čechách. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska (Štefanovičová, T.–Hulínek, D., edd.), 149–168. Bratislava.
[62] PROFANTOVÁ, N.–ŠTOLBA, M., 2012: Raně středověké nákončí k pochvě meče z Českého středohoří – Ein frühmittelalterliches Ortband aus dem Böhmischen Mittelgebirge, AR LXIV, 357–361.
[63] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.
[64] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.
[65] RUTTKAY, A., 1975: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei (I), SlArch XXIII, 119–216.
[66] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, SlArch XXIV, 245–395.
[67] SLABINA, M.–WALDHAUSER, J.–KONEČNÝ, J., 1990: Pravěké ohrazení Obří hrad na Kašperskohorsku. Současné možnosti archeologie k vysvětlení jeho funkce v horském pásmu Šumavy na podkladě výzkumu v roce 1988, Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy 2, 3–40.
[68] SEVERIN, K., 2000: Trstenickou stezkou cestou necestou (K vývoji názorů na průběh středověké komunikace), Pomezí Čech a Moravy 4, 353–388.
[69] SLIVKA, M., 1980: Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku, 2. časť, Historica Carpatica XI, 218–288.
[70] SLIVKA, M., 1981: Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku, 3. časť, Historica Carpatica XII, 211–276.
[71] SLIVKA, M., 2004: Tzv. manžetovité ostrohy z územia Slovenska, ZbSNM XCVIII – Archeológia 14, 183–190.
[72] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
[73] SWIĘTOSŁAWSKI, W., 1990: Strzemiona średniowieczne z ziem Polski. Łodź.
[74] ŠAUROVÁ, D., 1979: Středověké podkovy ze zaniklé středověké osady Konůvky, AH 4, 295–301.
[75] THE MEDIEVAL HORSE, 1995: The medieval horse and its equipment, c. 1150 – c. 1450 (Clark, J., ed.). London.
[76] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[77] UNGERMANN, Š., 2011: Tzv. blatnicko-mikulčický horizont a jeho vlivy na chronologii raného středověku, ZbSNM – Archeológia. Supplementum 4, 135–151. Bratislava.
[78] VÁLEK, B., 1964: Půdy východních Čech. Havlíčkův Brod.
[79] VÍCH, D., 2009: Archeologická situace z přelomu raného a vrcholného středověku ze Štěnce, Východočeský sborník historický 16, 77–91.
[80] VÍCH, D., 2010: Neznámá vrcholně středověká fortifikace na k. ú. Lanšperk – Unbekante hochmittelalterliche Fortifikation im Katastralgebiet Lanšperk, CB 12, 319–343.
[81] VÍCH, D., 2010a: Středověká studna ve Vraclavi – Medieval well in Vraclav, Eastern Bohemia, AR LXII, 348–358.
[82] VÍCH, D., 2011: Archeologické nálezy z jedné privátní sbírky, Archeologie ve středních Čechách 15, 999–1015.
[83] VÍCH, D.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2012: Soubor kovových předmětů z dosud neznámé lokality na Litomyšlsku – Assemblage of metal objects from a recently discovered site in the Litomyšl region, AR LXIV, 89–128.
[84] WACHOWSKI, K., 1984: Militaria z grodu na Ostrówku w Opolu. In: Studia nad kulturą wczesnopolskiego Opola. Militaria – wyroby bursztynowe (Gediga, B., ed.), 11–112. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk – Łódź.
[85] ZÁPOTOCKÝ, M., 1973: Pozdně hradištní nálezy z Třebušína. Otázka opevněných sídel rané kolonizace 11.–12. století na severním Litoměřicku, Litoměřicko 10, 5–25.
[86] ZIMMERMANN, B., 2000: Mittelalterliche Geschossspitzen. Kulturhistorische, archäologische und archäometallurgische Untersuchengen. Basel.
[87] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011: Zhodnocení kovových artefaktů z Nedakonic. Příspěvek k lokalizaci husitského Nového Tábora – Auswertung von Eisenartefakten aus Nedakonice. Ein Beitrag zur Lokalisierung des hussitischen Neu Tabor, AH 36, 485–521.
[88] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011a: Středověké a raně novověké chladné zbraně ze sbírek Městského muzea v Moravském Krumlově. In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 127–188. Brno.
[2] BAXA, P., 1982: K vývoju podkúvania na Slovensku v 16.–17. storočí – Zur Entwicklung der Hufbeschläge in der Slowakei im 16.–17. Jahrhundert, AH 7, 495–498.
[3] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi Bystřec 1975–2005. Brno.
[4] BRACHTL, Z., 1995: Kovové a kostěné předměty z hradu Katlenštejna. Fond muzea v Jeseníku a zámeckého muzea v Javorníku. Šumperk.
[5] BRYCH, V., 1998: K poznání vnitřního mobiliáře středověké tvrze (Výzkum Mrázovy Lhoty u Ledče nad Sázavou 1993–1994) – Zum Innenmobiliar der mittelalterlichen Feste (Erforschung von Mrázova Lhota bei Ledeč nad Sázavou 1993–1994), CB 6, 399–406.
[6] BURIAN, V., 1982: Jezdecké ostruhy posádek na Tepenci a Kartouzce, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 218, 23–29.
[7] CENDELÍN, D.–BOLINA, P.–ADAM, D., 2010: Jevíčko na cestě z Prahy do Olomouce v období raného středověku. Jevíčko.
[8] ČEJKA, J., 1931: Štěnec. In: Vysokomýtsko. Vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském, 95–96. Vysoké Mýto.
[9] DEMEK, J.–MACKOVČIN, P. A KOL., 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.
[10] DENKSTEIN, V., 1969: Böhmische Prunksporen aus dem 15. Jahrhundert, SbNM A XXIII, 165–193.
[11] DRDA, M., 1978: Soubor nálezů ze Sezimova Ústí, Husitský Tábor 1, 7–44.
[12] DROBNÝ, T., 1995: Vývoj středověkých ostruh od 11. do počátku 16. století, rkp. diplom. práce ulož. na ÚAM FFMU Brno.
[13] DURDÍK, T., 1972: K problematice středověkých šipek v Československu, Zpravodaj klubu vojenské historie 2/4–6, 3/5–9.
[14] DURDÍK, T., 1977: Středověké keramické zvonky z českých hradů – Mittelalterliche Tonschellen aus böhmischen Burgen, AR XXIX, 94–95.
[15] DURDÍK, T., 1983: Středověké zbraně. Sbírka okresního muzea v Chrudimi. Historická řada 2/II. Chrudim.
[16] DURDÍK, T.–MATOUŠEK, V.–PROCHÁZKA, Z., 1982: K typologii a chronologii českých středověkých keramických zvonků – On the typology and chronology of pottery tinklers from medieval Bohemia, AR XXXIV, 308–312.
[17] FROLÍK, J., 2002: Nálezy z obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429 – Fundstoff aus der Belagerung der Burg Lichnice in den Jahren 1428–1429, CB 8, 399–408.
[18] FROLÍK, J., 2010: Počátky středověké Luže. In: Voráček, E. a kol., Luže v dějinách. Díl 1, 27–38. Luže.
[19] FROLÍK, J.–SIGL, J., 2002: K počátkům hradu Košumberka na Chrudimsku – Zu den Anfängen der Burg Košumberk (Bez. Chrudim), AH 27, 61–77.
[20] GOSSLER, N., 1999: Untersuchungen zur Formenkunde und Chronologie mittelalterlicher Stachelsporen in Deutschland (10.–14. Jahrhundert), Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 79, 479–663.
[21] GRYGIEL, R.–JUREK, T., 1996: Doliwowie z Nowego Miasta nad Wartą, Dębna i Biechowa. Dzieje rezydenciji i ich właścicieli. Łódź.
[22] HANULIAK, M., 1986: K stavebno-funkčnej interpretácii obytného objektu z Chľaby – Zur baufunktionellen Interpretation eines Wohnobjektes aus Chľaba, AH 11, 469–478.
[23] HILCZERÓWNA, Z., 1956: Ostrogi polskie z X–XIII wieku. Poznań.
[24] JANSKÁ, E., 1965: Hrad Jana Roháče z Dubé Sion, Sborník Oblastního muzea v Kutné Hoře, řada A – historická 6–7, 5–72.
[25] JUSTOVÁ, J., 1980: Archeologický výzkum na libickém předhradí v letech 1974–1979. Předběžná zpráva – Excavations on the Libice bailey (Vorburg) during the period 1974–1979. A preliminary report, AR XXXII, 241–264.
[26] KAMENICKÁ, E., 2007: Počátky osídlení poutního místa – probošství plaského kláštera v Mariánské Týnici u Kralovic – Beginn der Besiedlung eines Wallfahrtsortes – der Propstei des Klosters von Plasy in Mariánská Týnice bei Kralovice, Zborník Západočeského muzea v Plzni – Historie 18, 89–109.
[27] KAŹMIERCZYK, J., 1978: Podkowy na Śląsku w X–XIV wieku. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.
[28] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[29] KLÁPŠTĚ, J.–VELÍMSKÝ, T., 1975: Příspěvek ke studiu počátků města Mostu – Ein Beitrag zum Studium der Anfänge der Stadt Most, AR XXVII, 651–672.
[30] KOŁODZIEJSKI, S., 1985: Les éperons a molette du territoire de la Petite Pologne au Moyen Âge. In: Mémoires Archéologiques (Kokowski, A., ed.), 161–179. Lublin.
[31] KOÓŠOVÁ, P., 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostrôh z územia Slovenska (12.–15. storočie) – Zur Klassifikation der hochmittelalterlichen Sporen aus dem Gebiet der Slowakei (12.–15. Jahrhundert), AH 29, 523–547.
[32] KOUŘIL, P., 2008: Archeologické doklady nomádského vlivu a zásahu na území Moravy v závěru 9. a v 10. století. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska (Štefanovičová, T.–Hulínek, D., edd.), 113–135. Bratislava.
[33] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[34] KOVÁŘ, J. J.–MACHÁŇOVÁ L.–ENDLICHEROVÁ, M., 2011: Analýza archeologických nálezů z nelegálního výkopu cisterny na hradě Vildenberk u Pozořic (okr. Brno-venkov) – The analysis of achaeological finds from an illegal axcavation of an underground cistern at Vildenberk kastle near Pozořice (Brno-venkov distrikt), ČMMZ XCVI, 61–76.
[35] KRABATH, S., 2001: Die hoch- und spätmittelalterlichen Buntmetallfunde nördlichen der Alpen. Eine archäologisch-kunsthistorische Untersucheng zu ihrer Herstellungstechnik, funktionalen und zeitlichen Bestimmung. Rahden.
[36] KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanismy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska – Eiserne Baubeschläge und Verschließungsmechanismen von den hochmittelalterlichen Lokalitäten in der Gegend von Tábor, AH 16, 323–344.
[37] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa, díl I. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[38] KRÁL, J., 1975: Keramické zvonky ze středověkých nálezů – Tonschellen in mittelalterlichen Funden, AR XXVII, 387–389.
[39] KRAUSKOPF, CH., 2005: Tric-Trac, Trense, Treichel. Untersuchungen zur Sachkultur des Adels im 13. und 14. Jahrhundert. Frankfurt am Main.
[40] KRENN, M., 1985: Mittelalterliche Armbrusbolzen, Mitteilungen der Österreichischen Arbeitsgemeinschaft für Ur- und Frühgeschichte XXXV, 47–56.
[41] KUBŮ, F.–ZAVŘEL, P., 2007: Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 1. Úsek Prachatice – státní hranice. České Budějovice.
[42] KUBŮ, F.–ZAVŘEL, P., 2009: Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 3. Úsek Kašperské Hory – státní hranice. České Budějovice.
[43] KUDRNÁČ, J., 1973: Vojenský tábor z husitských válek v Klučově – Ein Militärlager aus der Zeit der Hussitenkriege in Klučov, PA LXIV, 105–142.
[44] LUTOVSKÝ, M.–MICHÁLEK, J., 2001: Archeologie násilného zániku: pád Hradce u Němětic. In: Konference Pohansko 1999. 40 let zahájení výzkumu slovanského hradiska Břeclav – Pohansko. Břeclav – Pohansko 3.–4. VI. 1999. Archaeoloia mediaevalis Moravica et Silesiana I/2000 (Měřínský, Z., ed.), 133–142. Brno.
[45] MEDUNA, J., 1970: Staré Hradisko II. Katalog der Funde aus den Museen in Brno (Brünn), Praha (Prag), Olomouc, Plumlov und Prostějov, Fontes Archaeologiae Moravicae V. Brno.
[46] MĚCHUROVÁ, Z., 1984: Součásti uzdění koně ve velkomoravském období – Die Bestandteile der Raitpferdzäumung in der mittleren Burgwallzeit, AH 9, 263–292.
[47] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá ves ve Ždánickém lese. Studie Archeologického ústavu Akademie věd v Brně XVII. Brno.
[48] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Hrad Rokštejn a jeho úloha v předhusitském a husitském období. In: Sborník příspěvků k 555. výročí vyhlášení basilejských kompaktát v Jihlavě (Měřínský, Z., ed.), 65–82. Brno – Jihlava.
[49] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2005. Brtnice – Brno.
[50] MICHÁLEK, J.–LUTOVSKÝ, M., 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru 1. Text. Strakonice – Praha.
[51] MICHNA, P., 1997: Tesák z Janoslavic na Šumpersku. Příspěvek k poznání jednoho druhu archeologických nálezů – Eine Hauswehr aus Janoslavice in der Umgegend von Šumperk. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 259–268. Brno.
[52] NADOLSKI, A., 1954: Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku. Łódź.
[53] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno.
[54] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[55] NOVOBILSKÝ, M., 2008: Obléhání hradu Lopaty. Rekonstrukce obléhání hradu z roku 1432–33. Plzeň.
[56] NOVOTNÝ, B., 1979: Význam podkov, ostruh a udidel z hradiska Vysoká Zahrada – castrum Strachotín u Dolních Věstonic na Moravě, AH 4, 287–294.
[57] PIETA, K., 2008: Keltské osídlenie Slovenska. Nitra.
[58] POLLA, B., 1962: Pamiatky hmotnej kultúry 15. storočia z Posádky pri Gajaroch, ZbSNM LVI – Historia 2, 107–140.
[59] POLLA, B.–EGYHÁZY-JUROVSKÁ, B., 1975: Stredoveké pamiatky hmotnej kultúry z archeologických výzkumov na devínskom hrade, ZbSNM LXIX – História 15, 97–168.
[60] PRIHODA, R., 1932: Zur Typologie und Chronologie mittelalterlicher Pfeilspitzen und Armbrustbolzeneisen, Sudeta VIII, 43–67.
[61] PROFANTOVÁ, N., 2008: Problém interpretace staromaďarských nálezů v Čechách. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska (Štefanovičová, T.–Hulínek, D., edd.), 149–168. Bratislava.
[62] PROFANTOVÁ, N.–ŠTOLBA, M., 2012: Raně středověké nákončí k pochvě meče z Českého středohoří – Ein frühmittelalterliches Ortband aus dem Böhmischen Mittelgebirge, AR LXIV, 357–361.
[63] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.
[64] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.
[65] RUTTKAY, A., 1975: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei (I), SlArch XXIII, 119–216.
[66] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, SlArch XXIV, 245–395.
[67] SLABINA, M.–WALDHAUSER, J.–KONEČNÝ, J., 1990: Pravěké ohrazení Obří hrad na Kašperskohorsku. Současné možnosti archeologie k vysvětlení jeho funkce v horském pásmu Šumavy na podkladě výzkumu v roce 1988, Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy 2, 3–40.
[68] SEVERIN, K., 2000: Trstenickou stezkou cestou necestou (K vývoji názorů na průběh středověké komunikace), Pomezí Čech a Moravy 4, 353–388.
[69] SLIVKA, M., 1980: Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku, 2. časť, Historica Carpatica XI, 218–288.
[70] SLIVKA, M., 1981: Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku, 3. časť, Historica Carpatica XII, 211–276.
[71] SLIVKA, M., 2004: Tzv. manžetovité ostrohy z územia Slovenska, ZbSNM XCVIII – Archeológia 14, 183–190.
[72] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
[73] SWIĘTOSŁAWSKI, W., 1990: Strzemiona średniowieczne z ziem Polski. Łodź.
[74] ŠAUROVÁ, D., 1979: Středověké podkovy ze zaniklé středověké osady Konůvky, AH 4, 295–301.
[75] THE MEDIEVAL HORSE, 1995: The medieval horse and its equipment, c. 1150 – c. 1450 (Clark, J., ed.). London.
[76] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[77] UNGERMANN, Š., 2011: Tzv. blatnicko-mikulčický horizont a jeho vlivy na chronologii raného středověku, ZbSNM – Archeológia. Supplementum 4, 135–151. Bratislava.
[78] VÁLEK, B., 1964: Půdy východních Čech. Havlíčkův Brod.
[79] VÍCH, D., 2009: Archeologická situace z přelomu raného a vrcholného středověku ze Štěnce, Východočeský sborník historický 16, 77–91.
[80] VÍCH, D., 2010: Neznámá vrcholně středověká fortifikace na k. ú. Lanšperk – Unbekante hochmittelalterliche Fortifikation im Katastralgebiet Lanšperk, CB 12, 319–343.
[81] VÍCH, D., 2010a: Středověká studna ve Vraclavi – Medieval well in Vraclav, Eastern Bohemia, AR LXII, 348–358.
[82] VÍCH, D., 2011: Archeologické nálezy z jedné privátní sbírky, Archeologie ve středních Čechách 15, 999–1015.
[83] VÍCH, D.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2012: Soubor kovových předmětů z dosud neznámé lokality na Litomyšlsku – Assemblage of metal objects from a recently discovered site in the Litomyšl region, AR LXIV, 89–128.
[84] WACHOWSKI, K., 1984: Militaria z grodu na Ostrówku w Opolu. In: Studia nad kulturą wczesnopolskiego Opola. Militaria – wyroby bursztynowe (Gediga, B., ed.), 11–112. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk – Łódź.
[85] ZÁPOTOCKÝ, M., 1973: Pozdně hradištní nálezy z Třebušína. Otázka opevněných sídel rané kolonizace 11.–12. století na severním Litoměřicku, Litoměřicko 10, 5–25.
[86] ZIMMERMANN, B., 2000: Mittelalterliche Geschossspitzen. Kulturhistorische, archäologische und archäometallurgische Untersuchengen. Basel.
[87] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011: Zhodnocení kovových artefaktů z Nedakonic. Příspěvek k lokalizaci husitského Nového Tábora – Auswertung von Eisenartefakten aus Nedakonice. Ein Beitrag zur Lokalisierung des hussitischen Neu Tabor, AH 36, 485–521.
[88] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011a: Středověké a raně novověké chladné zbraně ze sbírek Městského muzea v Moravském Krumlově. In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 127–188. Brno.