Název: Analýza makrozbytků ze skupiny halštatských objektů z lokality Těšetice-Kyjovice "Sutny"
Variantní název:
- Analysis of macroremains from a group of Hallstatt settlement features in Těšetice-Kyjovice "Sutny"
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2013, roč. 18, č. 1, s. [199]-223
Rozsah
[199]-223
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129088
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Práce shrnuje výsledky makrozbytkové analýzy provedené na 45 vzorcích, odebraných a proplavených na lokalitě Těšetice-Kyjovice "Sutny" ve výzkumné sezóně 2005. Zkoumána byla skupina pěti objektů, z nichž tři (obj. 717b, 718 a 729) byly na základě keramiky datovány do doby halštatské, do fáze HD1 horákovské kultury. Objekt 717b plnil v době zániku funkci odpadní jámy. Soubor makrozbytků ze zásobní jámy 718 neumožňoval bližší interpretaci. U pece 720 byla na základě souboru rostlinných makrozbytků téměř totožného s pecí 729 potvrzena současnost s datovanými objekty. Poslední objekt, pec 719, byl zařazen do staršího období pravěku bez bližší datace.
The article summarises the results of a macroremains analysis of 45 samples collected and floated in Těšetice-Kyjovice "Sutny" in the 2005 excavation campaign. A cluster of five settlement features was excavated, three of which (features 717b, 718 and 729) date from, according to ceramics, the Hallstatt Period, the HD1 phase of Horákov Culture. Feature 717b was a rubbish pit at the time of termination. The macroremains from storage pit 718 did not allow a detailed interpretation. Based on plant macroremains almost identical to oven 729 it was confirmed that oven 720 was chronologically parallel with dated features. The last feature, oven 719, was classed with the older period of prehistory without any further specification.
Reference
[1] Anderberg, A.-L. 1994: Atlas of Seeds, Part 4. Resedaceae - Umbelliferae. Stockholm.
[2] Beijerinck, W. 1947: Zadenatlas der Nederlandsche Flora. Wageningen.
[3] Berggren, G. 1981: Atlas of Seeds, Part 3. Salicaceae - Cruciferae. Stockholm.
[4] Boardman, S. – Jones, G. 1990: Experiments on the effects of charring on cereal plant components, Journal of Archaeological Science 17, 1–11. | DOI 10.1016/0305-4403(90)90012-T
[5] Deyl, M. 1964: Plevele polí a zahrad. Praha.
[6] Hajnalová, E. 1993: Obilie v archeobotanických nálezoch na Slovensku. Nitra.
[7] Hajnalová, E. 1999: Archeobotanika pestovaných rastlín. Nitra.
[8] Chytrý, M. (ed.) 2009: Vegetace České republiky – Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. Praha.
[9] Jacomet, S. 2006: Identification of cereal remains from archaeological sites. Basel.
[10] Jirásek, V. 1957: Naše jedovaté rostliny. Praha.
[11] Jones, G. E. M. 1984: Interpretation of archaeological plant remains: Ethnographic models from Greece. In: Plants and Ancient Man. Studies in palaeoethnobotany. Groningen, 43–61.
[12] Kočár, P. 2008: Archeobotanická analýza. In: Struktura sídlištního areálu z mladší doby bronzové. Výzkum sídliště knovízské kultury v Praze – Hostivaři, http://www.kar.zcu.cz/vyzkum/Hostivar2/index.htm.
[13] Kočár, P. – Dreslerová, D. 2010: Archeobotanické nálezy pěstovaných rostlin v pravěku České republiky, Památky archeologické CI, 203–242.
[14] Kohler-Schneider, M. 2001: Verkohlte Kultur- und Wildpflanzenreste aus Stillfried an der March als Spiegel spätbronzezeitlicher Landwirtschaft im Weinviertel, Niederösterreich. Wien.
[15] Kreuz, A. – Schäfer, E. 2002: A new archaeobotanical database programme, Vegetation History and Archaeobotany 11, 177–179. | DOI 10.1007/s003340200019
[16] Kubát, K. 2002: Klíč ke květeně České republiky. Praha.
[17] Kühn, F. 1960: Nálezy obilnin z pravěkých výzkumů v Československu, Archeologické rozhledy 12, 701–708.
[18] Lityńska-Zając, M. – Wasylikowa, K. 2005: Przewodnik do badań archeobotanicznych. Poznań.
[19] Lukšíková, H. 2008: Srovnání archeobotanických a archeologických informací ze skupiny halštatských objektů z Těšetic "Suten". Brno (bakalářská dipl. práce na FF MU, http://is.muni.cz/th/134462/ff_b).
[20] Pearsall, D. M. 2001: Paleoethnobotany. A Handbook of Procedures. London.
[21] Schmidl, A. – Jacomet, S. – Oeggl, K. 2007: Distribution patterns of cultivated plants in the Eastern Alps (Central Europe) during Iron Age, Journal of Archaeological Science 34, 243–254. | DOI 10.1016/j.jas.2006.05.001
[22] Slavík, B. 2010: Květena České republiky 5. Praha.
[23] Szilárd, S. 1967: Magismeret II. Budapest.
[2] Beijerinck, W. 1947: Zadenatlas der Nederlandsche Flora. Wageningen.
[3] Berggren, G. 1981: Atlas of Seeds, Part 3. Salicaceae - Cruciferae. Stockholm.
[4] Boardman, S. – Jones, G. 1990: Experiments on the effects of charring on cereal plant components, Journal of Archaeological Science 17, 1–11. | DOI 10.1016/0305-4403(90)90012-T
[5] Deyl, M. 1964: Plevele polí a zahrad. Praha.
[6] Hajnalová, E. 1993: Obilie v archeobotanických nálezoch na Slovensku. Nitra.
[7] Hajnalová, E. 1999: Archeobotanika pestovaných rastlín. Nitra.
[8] Chytrý, M. (ed.) 2009: Vegetace České republiky – Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. Praha.
[9] Jacomet, S. 2006: Identification of cereal remains from archaeological sites. Basel.
[10] Jirásek, V. 1957: Naše jedovaté rostliny. Praha.
[11] Jones, G. E. M. 1984: Interpretation of archaeological plant remains: Ethnographic models from Greece. In: Plants and Ancient Man. Studies in palaeoethnobotany. Groningen, 43–61.
[12] Kočár, P. 2008: Archeobotanická analýza. In: Struktura sídlištního areálu z mladší doby bronzové. Výzkum sídliště knovízské kultury v Praze – Hostivaři, http://www.kar.zcu.cz/vyzkum/Hostivar2/index.htm.
[13] Kočár, P. – Dreslerová, D. 2010: Archeobotanické nálezy pěstovaných rostlin v pravěku České republiky, Památky archeologické CI, 203–242.
[14] Kohler-Schneider, M. 2001: Verkohlte Kultur- und Wildpflanzenreste aus Stillfried an der March als Spiegel spätbronzezeitlicher Landwirtschaft im Weinviertel, Niederösterreich. Wien.
[15] Kreuz, A. – Schäfer, E. 2002: A new archaeobotanical database programme, Vegetation History and Archaeobotany 11, 177–179. | DOI 10.1007/s003340200019
[16] Kubát, K. 2002: Klíč ke květeně České republiky. Praha.
[17] Kühn, F. 1960: Nálezy obilnin z pravěkých výzkumů v Československu, Archeologické rozhledy 12, 701–708.
[18] Lityńska-Zając, M. – Wasylikowa, K. 2005: Przewodnik do badań archeobotanicznych. Poznań.
[19] Lukšíková, H. 2008: Srovnání archeobotanických a archeologických informací ze skupiny halštatských objektů z Těšetic "Suten". Brno (bakalářská dipl. práce na FF MU, http://is.muni.cz/th/134462/ff_b).
[20] Pearsall, D. M. 2001: Paleoethnobotany. A Handbook of Procedures. London.
[21] Schmidl, A. – Jacomet, S. – Oeggl, K. 2007: Distribution patterns of cultivated plants in the Eastern Alps (Central Europe) during Iron Age, Journal of Archaeological Science 34, 243–254. | DOI 10.1016/j.jas.2006.05.001
[22] Slavík, B. 2010: Květena České republiky 5. Praha.
[23] Szilárd, S. 1967: Magismeret II. Budapest.