Rodové rozdíly ve výsledcích Škály charakteristik nadání (CGS) u dětí předškolního věku

Název: Rodové rozdíly ve výsledcích Škály charakteristik nadání (CGS) u dětí předškolního věku
Zdrojový dokument: Klinická psychologie a osobnost. 2013, roč. 2, č. 1, s. 5-14
Rozsah
5-14
  • ISSN
    1805-6393 (print)
    2336-4432 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Výzkumná studie se zabývala analýzou rodových rozdílů ve výsledcích plošného skríninku nadání u dětí předškolního věku metodou CGS (Characteristics of Giftedness Scale). Skríninku se zúčastnilo 807 dětí z 18 mateřských škol v gesci Královéhradeckého magistrátu, metoda CGS byla administrována jejich učitelkám. Výsledky ukazují, že v nadcházejícím školním roce lze očekávat 35 žáků prvních tříd s mimořádným rozumovým nadáním, což odpovídá 4 % dětí (ve sledované oblasti) předškolního věku. Metoda tak nominovala přibližně dvojnásobný počet dětí do procesu identifikace mimořádného nadání, než je očekáváno v populaci (dle principu Gaussovy křivky normálního rozložení). Sledování rodových rozdílů ukázalo, že v rámci tohoto skríninku se dívky jevily jako celkově nadanější. Výsledný rozdíl může být dán do souvislosti s všeobecně rychlejším zráním dívek, s odlišným vývojem, respektive průběhem zrání CNS (dívčí mozek je lépe predisponován k výkonům souvisejícím s řečí a jemnou motorikou, na nichž velkou částí leží jádro školní zralosti), a v neposlední řadě též s rodovými stereotypy (faktem je, že hodnotitelkami byly ženy a autorkou skríninkové metody je rovněž žena). Tyto hypotézy je nutno dále prověřit.
The research study examines the analysis of gender differences in the results of wide giftedness screening on preschol children by CGS method. Screening was attended by 807 children (85 % of all preschoolers) from 18 nursery schools under the control of the municipality Hradec Králové, CGS was filled by their classroom teacher. The results show that, according to teachers, we can expect the upcoming school year 35 first-graders with exceptional intellectual giftedness, representing 4% of preschoolers. Method nominated approximately twice the number of gifted children than expected in the population (according to the principle of Gaussian normal distribution). The analysis of gender differences showed that in this screening appears to be a generally more gifted girls. The resulting difference can be put into the context of the generally faster maturation of girls with different brain development (girls' brains are predisposed to better performance associated with speech and fine motor skills, which is the core of school readiness), and last but not least, with family stereotypes (the fact is that the evaluators were women and author of screening methods is also female). These hypotheses, however, need further examination.
Reference
[1] Cahalan, S. (September 19, 2010). Inside the male brain & the female brain. The New Yourk Post.

[2] Golon, A. (2008). Visual-Spatial Learners. Prufrock Press, Inc.

[3] Havigerová, J. M. (2012). Pět pohledů na nadání. Praha: Portál.

[4] Koukolík, F. (2005). Mozek a jeho duše. Praha: Galén.

[5] Lippa, R. A. (2009). Pohlaví, příroda a výchova. Praha: Academia.

[6] Ostatníková, D., Laznibatová, J. a kol. (2000). Salivary testosterone levels in intellectually gifted and non-intellectually gifted preadolescents: An expiratory study. High Ability Studies, 11, 41–54. | DOI 10.1080/713669174

[7] Pfeiffer, S. I. (Ed.). (2008). Handbook of giftedness in children: Psycho-educational theory, research and best practices. New York: Springer Science + Bussiness Media.

[8] Silverman, L. K. (1993). Characteristics of giftedness scale. Denver: Gifted Developement Center.

[9] Spikes, E. S. (2008). The effects of single-gender classrooms and previous middle school gifted. [Doctoral thesis]. Walden University. Vedoucí práce Denise DeZolt .

[10] Wei, F-Y. F. & Hendrix, K. G. (2009). Gender differences in preschool children’s recall of competitive and noncompetitive computer mathematics games. Learning, Media and Technology, 34, 27–43. | DOI 10.1080/17439880902759893