Název: Výzkum protektivních faktorů ve vztahu k syndromu vyhoření v České republice a v zahraničí
Zdrojový dokument: Klinická psychologie a osobnost. 2013, roč. 2, č. 2, s. 5-17
Rozsah
5-17
-
ISSN1805-6393 (print)2336-4432 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129903
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Tato přehledová studie se zabývá tématem salutorů ve vztahu k syndromu vyhoření. Jejím cílem je zmapovat a zhodnotit současný stav bádání v oblasti protektivních faktorů profesní zátěže a syndromu vyhoření u pedagogických pracovníků v ČR i v zahraničí. Studie je strukturována do několika oddílů, které jsou tématicky utříděny, komparovány a jsou zhodnocena výzkumná zjištění. Tyto celky zahrnují přehled výzkumů zaměřených na způsob zvládání zátěže a salutory syndromu vyhoření. Na základě analýzy a komparace výzkumných zjištění budou vysloveny závěry, které poslouží jako teoretická východiska pro realizaci výzkumného šetření v rámci zpracování disertační práce. Hlavním přínosem je zmapování současného stavu výzkumu podpůrných faktorů ve vztahu k syndromu vyhoření. Přehledová studie poskytuje podklady pro projektování a realizaci výzkumu v méně probádaných oblastech.
This overview paper examines the topic of salutors in relation to burnout. Its aim is to map and assess the current state of research in the field of protective factors against occupational stress and burnout among teachers in the Czech Republic and abroad. The study is divided into several sections that are topically categorized, compared and contrasted, and evaluated in their research findings. These sections present an overview of research on coping and salutory burnout syndrome. Based on the analysis and comparison of research findings conclusions will be derived which will serve as a theoretical basis for doctoral dissertation. The main contribution is an analysis of the current state of research on supporting factors in relation to burnout syndrome. The overview provides a basis for designing and implementing research in less explored areas.
Note
Řešeno v rámci projektu IGA, registrační číslo: PdF_2013_030, SPP 43413221/31.
Reference
[1] Betoret, F. D. (2006). Stressors, Self-Efficacy, Coping Resources, and Burnout among Secondary School Teachers in Spain. Educational Psychology, 26 (4), 519–539. | DOI 10.1080/01443410500342492
[2] Betoret, F. D., et al. (2009). Self-efficacy, school resources, job stressors and burnout among Spanish primary and secondary school teachers: a structural equation approach. Educational Psychology, 29 (1), 45–68. | DOI 10.1080/01443410802459234
[3] Brudnik, M. (2009). Perception of self-efficacy and professional burnout in general education teachers. Human Movement, 10 (2), 170–175. | DOI 10.2478/v10038-009-0013-3
[4] Carver, C. S., & Scheier, M. F. (2002). Optimism. In C. R. Snyder & S. J. Lopez (Eds.), Handbook of Positive Psychology (pp. 231–243). Oxford [England]: Oxford University Press.
[5] Coulterová, M. A. & Abney, P. C. (2009). A Study of Burnout in International and Country of Origin Teachers. International Review of Education. 55, 105–121.
[6] Čáp, J., Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál. ISBN 80-7178-463-X.
[7] Čerešník, M. (2010). Percipovanie kontroly a rozhodovacie štýly u vysokoškolských študentiek/študentov. In Sarmány-Schuller, I., Pilárik, Ľ. a Jurišová, E. (Eds.), Rozhodovanie v kontexte kognície, osobnosti a emocií II. (6–13). Nitra: UKF v Nitre.
[8] Evers, W., Tomic, W. & Brouwers, A. (2005). Constructive thinking and burnout among secondary school teachers. Social Psychology of Education. 8, 425–439.
[9] Extrema, N., Duran, & A. Rey, L. (2010). Recursos Personales, Síndrome de Estar Quemado por el Trabajo y Sintomatología Asociada alestrés en Docentes de Ensenanza Primaria y Secundaria. Ansiedad y Estrés, 16(1), 47–60.
[10] Fišerová, M. (2007). Analýza příčin syndromu vyhoření u lidí v tzv. pomáhajících profesích. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. Dostupný též z WWW: http://is.muni.cz/th/64503/ff_m/FiserovaDP.txt
[11] Freudenberger, H. (1974). Staff burn-out. Journal of Social Issues, 30, 159–165. | DOI 10.1111/j.1540-4560.1974.tb00706.x
[12] Hartl P., & Hartlová H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.
[13] Haškovcová H. (1994). Syndrom vyhoření. Sestra, 3, 10–11.
[14] Hennig, C., & Keller, G. (1996). Antistresový program pro učitele. Praha: Portál.
[15] Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Praha: Portál.
[16] Hoskovcová, S. (2006). Psychická odolnost předškolního dítěte. Praha: Grada.
[17] Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha: ACADEMIA.
[18] Kebza, V., & Šolcová, I. (1998). Burnout syndrom: teoretická východiska, diagnostické a intervenční možnosti. Československá psychologie, 42, 429–447.
[19] Kebza, V., & Šolcová, I. (2003). Syndrom vyhoření. Praha: Státní zdravotní ústav.
[20] Kebza, V., & Šolcová, I. (2007). Hardiness and selected psychosocial and behavioural variables in a representative Czech population sample. In EFPA (Eds.), Xth European Congress of Psychology (81–81). Praha: EFPA.
[21] Kebza, V., & Šolcová, I. (2008). Hlavní koncepce psychické odolnosti. Československá psychologie, 52, 351–365.
[22] Kohoutek, R. (1999) Psychologie zdraví pro učitele a vychovatele. In Řehulka, E., & Řehulková, O. (Eds.), Učitelé a zdraví 2., (15–37). Brno: Pavel Křepela.
[23] Kopřiva, K. (2006). Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál.
[24] Křivohlavý, J. (1998). Jak neztratit nadšení. Praha: Grada publishing.
[25] Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál.
[26] Křivohlavý, J. (2012). Optimismus, pesimismus a prevence deprese. Praha: Grada.
[27] Kurelová, M. (1998). Učitelská profese v teorii a praxi. Ostrava: Spisy Ostravské Univerzity. Kyriacou, C., & Sutcliffe, J. (1978). Teacher stress: Prevalence, sources, and symptoms. British Journal of Educational Psychology, 48, 159–167.
[28] Otero-López, J. M., et al. (2008). An Integrative Approach to Burnout in Secondary School Teachers: Examining the Role of Student Disruptive Behaviour and Disciplinary Issues. International Journal of Psychology and Psychological Therapy, 8, 259–270.
[29] Otero-López, J. M., et al. (2010). Exploring Stress, Burnout, and Job Dissatisfaction in Secondary School Teachers. International Journal of Psychology & Psychological Therapy, 10, 107–123.
[30] Matoušek, O., et al. (2003). Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál.
[31] Masáková, V. (2006). Někdy stojí za to hodit všechno za hlavu. Informatorium, 13, 10–11.
[32] Milfont, T. L., et al. (2008). Burnout and Wellbeing: Testing the Copenhagen Burnout Inventory in New Zealand Teachers. Social Indicators Research, 89, 169–177. Dostupný též z WWW: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs11205-007-9229-9 | DOI 10.1007/s11205-007-9229-9
[33] Moreno-Jiménez, B., et al. (2005). Burnout en profesores de primaria: personalidad y sintomatología. Revista de Psicología del Trabajo y de las Organizaciones. 21(1–2), 71–87.
[34] Musil, J. V. (2010). Stres, syndrom vyhoření a mentálně hygienická optima v dynamice lidského sociálního chování. Olomouc: Jiří Musil – Psychologická a výchovná poradna.
[35] Ozan, M. B. (2009). A Study on Primary School Teacher Burnout Levels: The Northern Cyprus Case. Education, pp. 129, 692–703 Dostupný též z WWW: http://www.projectinnovation.biz/education.html
[36] Paulík, K. (1999). Psychologické aspekty pracovní spokojenosti učitelů. Ostrava: Ostravská Univerzita. Peterson, C., & Bossio, L. M. (1991). Health and optimism. New York: The Free Press.
[37] Petrová, A. (1995). Osobnost v zátěžových situacích. In Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Paedagogica, Psychologica VI, Studia Psychologica I,(37–40). Olomouc: UP.
[38] Poraj, G. (2010). Psychological models of female teachers' functioning in their professional role. International Journal of Occupational Medicine and Environmental Health, 23, 33–46. | DOI 10.2478/v10001-010-0007-6
[39] Průcha, J. (2002). Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál.
[40] Řehulka, E., & Řehulková, O. (1998). Učitelé a zdraví I. Brno: Psychologický ústav AV ČR.
[41] Řehulka, E., & Řehulková, O. (2001). Učitelky a učitelé. In Řehulka, E., & Řehulková, O. (Eds.), Učitelé a zdraví 3 (143–152). Brno: Pavel Křepela.
[42] Sekot, A. (2009). K povaze profesní kariéry učitele. Universitas: revue Masarykovy univerzity v Brně, 42(4), 7–13.
[43] Senka J. & Učeň, I. (1991). Test na meranie externality a internality, 124/00 INTEX-D. Bratislava: Psychodiagnostika
[44] Šimoník, O. (1994). Začínající učitel. Brno: Masarykova univerzita.
[45] Šolcová, I. (2007). Některé psychofyziologické souvislosti resilience. Praha: Psychologický ústav AV ČR.
[46] Šolcová, I., & Kebza, V. (2006). Typy chování, typy osobnosti a jejich vztah ke zdraví. Československá psychologie, 50, 419–430.
[47] Tebandeke, A. (2011). Does sense of coherence protect against burnout and maintain healt? Saarbrücken: Lambert Academic Publishing.
[48] Těthalová, M. (2010). Zdravá sebeúcta roste z překonávání každodenních překážek. Informatorium, 17(7), 8–11.
[49] Tomic, W., & Tomic, E. (2008). Existential fulfillment and burnout among principals and teachers. Journal of Beliefs & Values, 29(1), 11–27. Dostupný též z WWW: http://www.informaworld.com | DOI 10.1080/13617670801928191
[50] Urbánek, P. (2005). Profesní časové zatížení učitelů ZŠ. Pedagogika, 49, 277–288.
[51] Vašina, B. (1997). Učitel, jeho pracovní zátěž a zdraví. In Acta Fac. Philos.OU, 105–110. Ostrava: OU.
[52] Vašina, B., & Valošková, M. (1998). Učitel – pracovní zátěž – zdraví. In Řehulka, E., & Řehulková, O. (1998). Učitelé a zdraví I. (7–25). Brno: Psychologický ústav AV ČR.
[53] Vercambre, M. N., et al. (2009). Individual and contextual covariates of burnout: a cross-sectional nationwide study of French teachers. BMC Public Health, 9, 333. Dostupný též z WWW: http://www.biomedcentral.com/1471-2458/9/333 | DOI 10.1186/1471-2458-9-333
[54] Vodáková, J. (2011). Jak předejít vyhoření? Rodina a škola, 58(4), 16–17.
[2] Betoret, F. D., et al. (2009). Self-efficacy, school resources, job stressors and burnout among Spanish primary and secondary school teachers: a structural equation approach. Educational Psychology, 29 (1), 45–68. | DOI 10.1080/01443410802459234
[3] Brudnik, M. (2009). Perception of self-efficacy and professional burnout in general education teachers. Human Movement, 10 (2), 170–175. | DOI 10.2478/v10038-009-0013-3
[4] Carver, C. S., & Scheier, M. F. (2002). Optimism. In C. R. Snyder & S. J. Lopez (Eds.), Handbook of Positive Psychology (pp. 231–243). Oxford [England]: Oxford University Press.
[5] Coulterová, M. A. & Abney, P. C. (2009). A Study of Burnout in International and Country of Origin Teachers. International Review of Education. 55, 105–121.
[6] Čáp, J., Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál. ISBN 80-7178-463-X.
[7] Čerešník, M. (2010). Percipovanie kontroly a rozhodovacie štýly u vysokoškolských študentiek/študentov. In Sarmány-Schuller, I., Pilárik, Ľ. a Jurišová, E. (Eds.), Rozhodovanie v kontexte kognície, osobnosti a emocií II. (6–13). Nitra: UKF v Nitre.
[8] Evers, W., Tomic, W. & Brouwers, A. (2005). Constructive thinking and burnout among secondary school teachers. Social Psychology of Education. 8, 425–439.
[9] Extrema, N., Duran, & A. Rey, L. (2010). Recursos Personales, Síndrome de Estar Quemado por el Trabajo y Sintomatología Asociada alestrés en Docentes de Ensenanza Primaria y Secundaria. Ansiedad y Estrés, 16(1), 47–60.
[10] Fišerová, M. (2007). Analýza příčin syndromu vyhoření u lidí v tzv. pomáhajících profesích. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. Dostupný též z WWW: http://is.muni.cz/th/64503/ff_m/FiserovaDP.txt
[11] Freudenberger, H. (1974). Staff burn-out. Journal of Social Issues, 30, 159–165. | DOI 10.1111/j.1540-4560.1974.tb00706.x
[12] Hartl P., & Hartlová H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.
[13] Haškovcová H. (1994). Syndrom vyhoření. Sestra, 3, 10–11.
[14] Hennig, C., & Keller, G. (1996). Antistresový program pro učitele. Praha: Portál.
[15] Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Praha: Portál.
[16] Hoskovcová, S. (2006). Psychická odolnost předškolního dítěte. Praha: Grada.
[17] Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha: ACADEMIA.
[18] Kebza, V., & Šolcová, I. (1998). Burnout syndrom: teoretická východiska, diagnostické a intervenční možnosti. Československá psychologie, 42, 429–447.
[19] Kebza, V., & Šolcová, I. (2003). Syndrom vyhoření. Praha: Státní zdravotní ústav.
[20] Kebza, V., & Šolcová, I. (2007). Hardiness and selected psychosocial and behavioural variables in a representative Czech population sample. In EFPA (Eds.), Xth European Congress of Psychology (81–81). Praha: EFPA.
[21] Kebza, V., & Šolcová, I. (2008). Hlavní koncepce psychické odolnosti. Československá psychologie, 52, 351–365.
[22] Kohoutek, R. (1999) Psychologie zdraví pro učitele a vychovatele. In Řehulka, E., & Řehulková, O. (Eds.), Učitelé a zdraví 2., (15–37). Brno: Pavel Křepela.
[23] Kopřiva, K. (2006). Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál.
[24] Křivohlavý, J. (1998). Jak neztratit nadšení. Praha: Grada publishing.
[25] Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál.
[26] Křivohlavý, J. (2012). Optimismus, pesimismus a prevence deprese. Praha: Grada.
[27] Kurelová, M. (1998). Učitelská profese v teorii a praxi. Ostrava: Spisy Ostravské Univerzity. Kyriacou, C., & Sutcliffe, J. (1978). Teacher stress: Prevalence, sources, and symptoms. British Journal of Educational Psychology, 48, 159–167.
[28] Otero-López, J. M., et al. (2008). An Integrative Approach to Burnout in Secondary School Teachers: Examining the Role of Student Disruptive Behaviour and Disciplinary Issues. International Journal of Psychology and Psychological Therapy, 8, 259–270.
[29] Otero-López, J. M., et al. (2010). Exploring Stress, Burnout, and Job Dissatisfaction in Secondary School Teachers. International Journal of Psychology & Psychological Therapy, 10, 107–123.
[30] Matoušek, O., et al. (2003). Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál.
[31] Masáková, V. (2006). Někdy stojí za to hodit všechno za hlavu. Informatorium, 13, 10–11.
[32] Milfont, T. L., et al. (2008). Burnout and Wellbeing: Testing the Copenhagen Burnout Inventory in New Zealand Teachers. Social Indicators Research, 89, 169–177. Dostupný též z WWW: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs11205-007-9229-9 | DOI 10.1007/s11205-007-9229-9
[33] Moreno-Jiménez, B., et al. (2005). Burnout en profesores de primaria: personalidad y sintomatología. Revista de Psicología del Trabajo y de las Organizaciones. 21(1–2), 71–87.
[34] Musil, J. V. (2010). Stres, syndrom vyhoření a mentálně hygienická optima v dynamice lidského sociálního chování. Olomouc: Jiří Musil – Psychologická a výchovná poradna.
[35] Ozan, M. B. (2009). A Study on Primary School Teacher Burnout Levels: The Northern Cyprus Case. Education, pp. 129, 692–703 Dostupný též z WWW: http://www.projectinnovation.biz/education.html
[36] Paulík, K. (1999). Psychologické aspekty pracovní spokojenosti učitelů. Ostrava: Ostravská Univerzita. Peterson, C., & Bossio, L. M. (1991). Health and optimism. New York: The Free Press.
[37] Petrová, A. (1995). Osobnost v zátěžových situacích. In Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Paedagogica, Psychologica VI, Studia Psychologica I,(37–40). Olomouc: UP.
[38] Poraj, G. (2010). Psychological models of female teachers' functioning in their professional role. International Journal of Occupational Medicine and Environmental Health, 23, 33–46. | DOI 10.2478/v10001-010-0007-6
[39] Průcha, J. (2002). Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál.
[40] Řehulka, E., & Řehulková, O. (1998). Učitelé a zdraví I. Brno: Psychologický ústav AV ČR.
[41] Řehulka, E., & Řehulková, O. (2001). Učitelky a učitelé. In Řehulka, E., & Řehulková, O. (Eds.), Učitelé a zdraví 3 (143–152). Brno: Pavel Křepela.
[42] Sekot, A. (2009). K povaze profesní kariéry učitele. Universitas: revue Masarykovy univerzity v Brně, 42(4), 7–13.
[43] Senka J. & Učeň, I. (1991). Test na meranie externality a internality, 124/00 INTEX-D. Bratislava: Psychodiagnostika
[44] Šimoník, O. (1994). Začínající učitel. Brno: Masarykova univerzita.
[45] Šolcová, I. (2007). Některé psychofyziologické souvislosti resilience. Praha: Psychologický ústav AV ČR.
[46] Šolcová, I., & Kebza, V. (2006). Typy chování, typy osobnosti a jejich vztah ke zdraví. Československá psychologie, 50, 419–430.
[47] Tebandeke, A. (2011). Does sense of coherence protect against burnout and maintain healt? Saarbrücken: Lambert Academic Publishing.
[48] Těthalová, M. (2010). Zdravá sebeúcta roste z překonávání každodenních překážek. Informatorium, 17(7), 8–11.
[49] Tomic, W., & Tomic, E. (2008). Existential fulfillment and burnout among principals and teachers. Journal of Beliefs & Values, 29(1), 11–27. Dostupný též z WWW: http://www.informaworld.com | DOI 10.1080/13617670801928191
[50] Urbánek, P. (2005). Profesní časové zatížení učitelů ZŠ. Pedagogika, 49, 277–288.
[51] Vašina, B. (1997). Učitel, jeho pracovní zátěž a zdraví. In Acta Fac. Philos.OU, 105–110. Ostrava: OU.
[52] Vašina, B., & Valošková, M. (1998). Učitel – pracovní zátěž – zdraví. In Řehulka, E., & Řehulková, O. (1998). Učitelé a zdraví I. (7–25). Brno: Psychologický ústav AV ČR.
[53] Vercambre, M. N., et al. (2009). Individual and contextual covariates of burnout: a cross-sectional nationwide study of French teachers. BMC Public Health, 9, 333. Dostupný též z WWW: http://www.biomedcentral.com/1471-2458/9/333 | DOI 10.1186/1471-2458-9-333
[54] Vodáková, J. (2011). Jak předejít vyhoření? Rodina a škola, 58(4), 16–17.