Pozoruhodné depoty zo Sklabinského Podzámku

Název: Pozoruhodné depoty zo Sklabinského Podzámku
Variantní název:
  • Remarkable hoards from Sklabinský Podzámok
  • Bemerkenswerte Hortfunde von Sklabinský Podzámok
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2014, roč. 19, č. 2, s. [5]-26
Rozsah
[5]-26
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Príspevok podáva informácie o novom hradisku zo severného Slovenska s pamiatkami mladšej doby bronzovej, staršej i mladšej doby železnej a z vrcholného stredoveku. Vyhodnocuje inventár hromadného nálezu z mladšej doby bronzovej a depotu zo začínajúcej mladšej doby halštatskej. Zatiaľ čo tepaná nádoba typu Friedrichsruhe, variant Velatice z depotu 1 mala pôvod na severozápade, garnitúra ozdôb ženského kroja z depotu 2 pochádza z juhovýchodoalpskej oblasti a vďaka kombinovanému jantárovému náhrdelníku predstavuje jednu z najbohatších kolekcií svojho druhu.
The paper provides information on a new hillfort in northern Slovakia with relics from the Late Bronze Age, Early and Late Iron Age, and High Middle Ages. It analyses the inventory of a Late Bronze Age hoard and a hoard from the beginning of the Late Hallstatt Period. Whereas the hammered vessel of Friedrichsruhe type, variant Velatice, from hoard 1 originated from the northwest, the set of female dress ornaments from hoard 2 comes from the southeast Alpine region and, including a composite amber necklace, represents one of the richest collections of its kind.
Note
Štúdia vznikla v rámci projektu VEGA 2/117/12.
Reference
[1] Beck, C. W. – Dušek, M. 1969: Die Herkunft des Bernsteins vom thrakischen Gräberfeld von Chotín, Slovenská archeológia XVII, 247–258.

[2] Benediková, L. 2004: Koniec doby halštatskej a začiatok doby laténskej v slovenských Karpatoch (na príklade lokality Istebné-Hrádok). In: Okres lateński i rzymski w Karpatach polskich.Krosno, 93–120.

[3] Benediková, L. 2006: Osídlenie Západných Karpát a severnej časti Východných Karpát v halštatskej až v strednej laténskej dobe (Besiedlung der Westkarpaten und des nördlichen Teils der Ostkarpaten von der Hallstatt- bis zur Mittellatènezeit). Nitra (dizertačná práca uložená na AÚ SAV Nitra).

[4] Betzler, P. 1974: Die Fibeln in Süddeutschland, Österreich und der Schweiz I. Prähistorische Bronzefunde XIV, 3. München.

[5] v. Brunn, W. A. 1954: Eine unbekannte Bronzeschale aus Ostdeutschland, Germania 32, 284–293.

[6] Budaváry, V. 1940: Zpráva o prírastkoch archeologického oddelenia Slov. nár. múzea v T. Sv. Martine, nadobudnutých r. 1934, Časopis Muzeálnej slovenskej spoločnosti 31, 32–37.

[7] Budinský-Krička, V. 1946: Poklad bronzových okrás zo sklonku doby bronzovej z Osádky (okr. Dol. Kubín), Časopis Muzeálnej slovenskej spoločnosti 36/37, 36–43.

[8] Čaplovič, P. 1987: Orava v praveku, vo včasnej dobe dejinnej a na začiatku stredoveku. Martin.

[9] Dular, J. 2003: Halštatske nekropole Dolenjske. Die hallstattzeitlichen Nekropolen in Dolenjsko. Opera Instituti archaeologici Sloveniae 6. Ljubljana.

[10] Dušek, M. 1966: Thrakisches Gräberfeld der Hallstattzeit in Chotín. Bratislava.

[11] Felgenhauer, F. 1988: Ein Bronzedepotfund der späten Urnenfelderzeit aus einer Siedlungsgrube in Stillfried an der March. In: Szilvássy, J. – Kritscher, H. – Hauser, G. (Hrsg.), Stillfried. Archeologie – Anthropologie. Stillfried, 105–112.

[12] Gabrovec, S. 2006: Stična II/1. Gomile starejše železne dobe. Grabhügel aus der Älteren Eisenzeit. Ljubljana.

[13] Gabrovec, S. – Teržan, B. et al. 2008: Stična II/2. Gomile starejše železne dobe. Razprave. Grabhügel aus der älteren Eisenzeit. Studien. Catalogi et Monographiae 38. Ljubljana.

[14] Gallus, S. – Horváth, T. 1939: Un peuple cavalier préscythique en Hongrie. Dissertationes Pannonicae II. Budapest.

[15] Gašaj, D. 1994: Zádielsky poklad, Pamiatky a múzeá 4, 28–29.

[16] Gediga, B. 2011: Neue Forschungen zu den früheisenzeitlichen Kulturen in Südwestpolen, Acta Archaeologica Carpatica XLVI, 83–116.

[17] Gedl, M. 2001: Die Bronzegefässe in Polen. Prähistorische Bronzefunde II, 15. Stuttgart.

[18] Glunz, B. 1997: Studien zu den Fibeln aus dem Gräberfeld von Hallstatt, Oberösterreich. Linzer Archäologische Forschungen 25. Linz.

[19] Hampel, J. 1886: A bronzkor emlékei Magyarhonban I. Budapest.

[20] Hellmuth, A. 2006: Smolenice-Molpír im Licht skythischer Angriffe auf die hallstattzeitlichen Siedlungen, Slovenská archeológia 54, 191–208.

[21] Hildburgh, W. L. 1942: Cowrie Shells as Amulets in Europe, Folklore 53/4, 178–195.

[22] Horňák, M. 2005: Pohrebisko lužickej kultúry v Sklabinskom Podzámku, Slovenská archeológia 53, 203–218.

[23] Jakubčinová, M. 2008: Ojedinelé nálezy z vrchu Marhát, Študijné zvesti Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied 44, 51–63.

[24] Jerem, E. 1981: Südliche Beziehungen einiger hallstattzeitlichen Fundtypen Transdanubiens. In: Medović, P. (Hrsg.), Die ältere Eisenzeit in der Wojwodina und ihre Verbindungen mit anderen donauländischen und benachbarten Gebieten, Actes SAD XIX. Novi Sad, 201–220.

[25] Kovárník, J. 1998: Neuer Fund eines Bronzedepots in Mušov/Südmähren. In: B. Hänsel (Hrsg.), Mensch und Umwelt in der Bronzezeit Europas. Kiel, 509–523.

[26] Kruh, A. 2008: Grabhügel 5 oder Tratar-Grabhügel. In: Gabrovec, S. – Teržan, B. et al., Stična II/2. Gomile starejše železne dobe. Razprave. Grabhügel aus der älteren Eisenzeit. Studien. Catalogi et Monographiae 38. Ljubljana, 69–131.

[27] Kytlicová, O. 1991: Die Bronzegefäße in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde II, 12. Stuttgart.

[28] Lippert, A. 1996: Zum Beginn der Hallstattzeit im inneren Ostalpenraum: das Gräberfeld von Bischofshofen. In: Jerem, E. – Lippert, A. (Hrsg.), Die Osthallstattkultur. Akten des Internationalen Symposiums, Sopron, 10–14 Mai 1994. Archaeolingua 7. Budapest, 239–254.

[29] Marková, K. – Stegmann-Rajtár, S. 2009: Amber in the Context of Cultural Interactions in the Carpathian Basin in the Early Iron Age. In: Palavestra, A. – Beck, C. W. – Todd, I. M. (eds.), Amber in Archaeology. Proceedings of the Fifth International Conference on Amber in Archaeology, Beograd 2006. Beograd, 110–123.

[30] Miroššayová, E. 1997: Poklad bronzových predmetov z Košických Olšian, Pamiatky a múzeá 3, 66.

[31] Miroššayová, E. 2010: Výsledky výskumu žiarového pohrebiska v Ždani (predbežná správa). In: Furmánek, V. – Miroššayová, E. (eds.), Popolnicové polia a doba halštatská. Nitra, 239–248.

[32] Moosleitner, F. 1996: Zum Übergang von der Urnenfelderzeit zur Hallstattperiode im Salzburger Becken. In: Jerem, E. – Lippert, A. (Hrsg.), Die Osthallstattkultur. Akten des Internationalen Symposiums, Sopron, 10–14 Mai 1994. Archaeolingua 7. Budapest, 315–325.

[33] Nešporová, T. 2004: Novšie nálezy z obdobia popolnicových polí a doby halštatskej na strednom Považí, Študijné zvesti Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied 36, 93–104.

[34] Novotná, M. 1968: Zwei Bronzediademfunde in der Slowakei, Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského 19, Musaica 8, 29–36.

[35] Novotná, M. 1984: Halsringe und Diademe in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde XI, 4. München.

[36] Novotná, M. 1991: Die Bronzegefäße in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde II, 11. Stuttgart.

[37] Novotná, M. 2001: Die Fibeln in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde XIV, 11. Stuttgart.

[38] Parzinger, H. 1995: Die Funde. In: Parzinger, H. – Nekvasil, J. – Barth, H. E., Die Býčí skála-Höhle. Ein hallstattzeitlicher Höhlenopferplatz in Mähren. Römisch-Germanische Forschungen 54. Mainz am Rhein, 16–92.

[39] Patay, P. 1990: Die Bronzegefäße in Ungarn. Prähistorische Bronzefunde II, 10. München.

[40] Paulík, J. 1965: Súpis medených a bronzových predmetov v Okresnom vlastivednom múzeu v Rimavskej Sobote, Študijné zvesti Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied 15, 33–106.

[41] Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur. Studia Archaeologica Slovaca I. Nitra.

[42] Pieta, K. 2000: Die Siedlung Liptovská Mara II und die Anfänge der Einflüsse der Latène-Kultur im Westkarpatenraum, Slovenská archeológia 48, 315–346.

[43] Pieta, K. 2012: Bronzové náramky s vývalkami z konca doby halštatskej a začiatku doby laténskej na severnom Slovensku. In: Kujovský, R. – Mitáš, V. (eds.), Václav Furmánek a doba bronzová. Zborník k sedemdesiatym narodeninám. Nitra, 315–324.

[44] Podborský, V. 1970: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit. Brno.

[45] Podborský, V. 1991: Urnenfelderzeitliche Bronzegefässe in Mähren. In: Nekvasil, J. – Podborský, V., Die Bronzegefäße in Mähren. Prähistorische Bronzefunde II, 13. Stuttgart, 1–14.

[46] Prüssing, G. 1991: Die Bronzegefäße in Österreich. Prähistorische Bronzefunde II, 5. Stutgart.

[47] Pudelko, E. 2001: Wyniky ratowniczych prac wykopaliskowych cmentarzyska kułtury łużyckiej na stanowisku 3 w Szadku, pow. Kalisz, Materialy i sprawozdania 22, 171–185.

[48] Říhovský, J. 1958: Žárový hrob z Velatíc I a jeho postavení ve vývoji velatické kultury, Památky archeologické 49, 67–118.

[49] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno.

[50] Schmid-Sikimić, B. 2002: Mesocco Coop (GR). Eisenzeitlicher Bestattungsplatz im Brennpunkt zwischen Süd und Nord. Universitätsforschungen zur Prähistorischen Archäologie 88. Bonn.

[51] Sprockhoff, E. 1930: Zur Handelsgeschichte der germanischen Bronzezeit. Vorgeschichtliche Forschungen 7. Berlin.

[52] Stegmann-Rajtár, S. 1992: Spätbronze- und früheisenzeitliche Fundgruppen des mittleren Donaugebietes, Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 73, 29–179.

[53] Stegmann-Rajtár, S. 2009: Žiarové pohrebisko východohalštatskej a vekerzugskej kultúry v Nových Zámkoch, Slovenská archeológia LVII, 57-116.

[54] Stolba, V. F. 2007: Kauri i amulety v pogrebaljnom obrjade nekropolja Panskoe I. In: Zuev, V. Ju. et al. (eds.), Bosporskij fenomen: Sakral’noe značenie regiona, pamjatnikov i nachodok. St. Petersburg, 157–162, 382–383.

[55] Studeníková, E. – Paulík, J. 1983: Osada z doby bronzovej v Pobedime. Bratislava.

[56] Teržan, B. 1998: Auswirkungen des skythisch geprägten Kulturkreises auf die hallstattzeitlichen Kulturgruppen Pannoniens und des Ostalpenraumes. In: Hänsel, B. – Machnik, J. (Hrsg.), Das Karpatenbecken und die europäische Steppe. München – Rahden/Westf., 511–560.

[57] Teržan, B. 2008: Stična – Skizzen. In: Gabrovec, S. – Teržan, B. et al., Stična II/2. Gomile starejše železne dobe. Razprave. Grabhügel aus der älteren Eisenzeit. Studien. Catalogi et Monographiae 38. Ljubljana, 189–344.

[58] Thrane, H. 1962: The Earliest Bronze Vessels in Denmark's Bronze Age, Acta Archaeologica (København) XXXIII, 109–163.

[59] Tomedi, G. 2002: Das hallstattzeitliche Gräberfeld vom Frög. Archaeolingua 14. Budapest.

[60] Veliačik, L. – Němejcová-Pavúková, V. 1987: Zwei Bronzehorte aus Ivanovce, Slovenská archeológia 35, 47–64.

[61] Veliačik, L. – Kujovský, R. – Romsauer, P. 2008: Hradisko lužickej kultúry v Sklabinskom Podzámku, Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v r. 2006, 172–173.

[62] Warnecke, T. 1999: Hallstatt- und frühlatènezeitlicher Anhängerschmuck. Studien zu Metallanhängern des 8.–5. Jahrhunderts v. Chr. zwischen Main und Po. Internationale Archäologie 50. Rahden/Westf.