Název: Unbekannte Brünner Oratorien Neapolitanischer Komponisten vor 1740
Variantní název:
- Unknown oratorios by Naples composers in Brno before 1740
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2014, roč. 49, č. 1, s. [137]-161
Rozsah
[137]-161
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2014-1-9
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/130209
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
An unprecedented upsurge of the Italian oratorio was experienced in Brno, South Moravia, in 1720s and 1730s, testified by 49 extant oratorio libretti of local origin. Productions of these musical pieces were organized mainly by Count Wolfgang Hannibal Schrattenbach, Olomouc bishop and former viceroy of Naples; hence the considerable number of otherwise unknown compositions by Neapolitan composers on the repertoire (Porpora, Vinci etc.). On the basis of a number of case studies, the present paper aims at describing the textual history of the selected librettos and scores, offering a hypothesis concerning their origin, and outlining the generic overlap between opera and oratorio as musical genres. Attached is the list of all known oratorios produced in Brno before 1740.
Reference
[1] DOKOUPIL, Vladislav. Soupis brněnských tisků. Staré tisky do roku 1800, Brno: Státní vědecká knihovna, 1978.
[2] EITNER, Robert. Biographisch-Bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten, Leipzig, 1900–1904.
[3] FUKAČ, Jiří. Křižovnický hudební inventář. Příspěvek k poznání křižovnické hudební kultury a jejího místa v hudebním životě barokní Prahy, Diplomarbeit, Brno, 1959.
[4] GASPARI, Gaetano. Catalogo della Biblioteca del Liceo Musicale di Bologna. Bd 5, Libretti d'opera in musica, ed. Ugo Sesini. Bologna, 1943.
[5] GLÖCKNER, Andreas. Die ältere Notenbibliothek der Thomasschule zu Leipzig. Verzeichniss eines weitgehend verschollenen Bestands. Hildesheim: Olms, 2011.
[6] KAČIC, Ladislav. Joseph Umstatt (1711–1762) zwischen Barock und Klassik: Bemerkungen zur Stilentwicklung eines mitteleuropäischen Komponisten. In Zur Geschische und Aufführungspraxis der Musik des 16.-18. Jahrhunderts in Mittel- und Osteuropa, Bratislava, 2013, S. 201–215.
[7] KAMPER, Otakar. Hudební Praha v 18. věku. Praha, 1936.
[8] KAPSA, Václav. Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka. Praha: Kabinet hudební historie EÚ AV ČR, 2010.
[9] MACEK, Ondřej – SPÁČILOVÁ, Jana. Nová zjištění k latinské karnevalové opeře Facetum Musicum / Musicalisches Kurtzweil-Spiel (Osek 1738). Hudební věda, 2011, 48, Nr. 2–3, S. 143–160.
[10] PEGAH, Rashid-S. Ein Argippo-Pasticcio. Studi Vivaldiani, 2011, 11, S. 63–76.
[11] PERUTKOVÁ, Jana – MAŇAS, Vladimír. Pašijové oratorium ve Znojmě roku 1734 – příspěvek k poznání hudebního života na Moravě. Opus musicum, 2012, 44, Nr. 3, S. 6–13.
[12] PERUTKOVÁ, Jana. František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích. Praha: KLP, 2011.
[13] SEHNAL, Jiří. Die Adeligen Musikkapellen im 17. und 18. Jahrhundert in Mähren. In Studies in Music History presented to H. C. Robbins Landon on his 70. Birthday, London, 1996, S. 195–217.
[14] SEHNAL, Jiří. Hudební literatura zámecké knihovny v Kroměříži. Gottwaldov, 1960.
[15] SEHNAL, Jiří. Kapela olomouckého biskupa Leopolda Egka (1758–1760) a její repertoár. Časopis Moravského musea, 1965, 50, S. 203–230.
[16] SEHNAL, Jiří. Nové poznatky k dějinám hudby na Moravě v 17. a 18. století. Časopis Moravského musea, 1975, 60, S. 159–180.
[17] SPÁČILOVÁ, Jana. Chrámová hudba v Kroměříži v roce 1731. Olomoucký biskup Schrattenbach a hudba vrcholného baroka [3]. Opus musicum, 2005, Nr. 3, S. 39–45.
[18] SPÁČILOVÁ, Jana. Händel v barokní Praze. Dosud neznámé doklady provozování Händelovy hudby v chrámu pražských křižovníků s červenou hvězdou v první polovině 18. století. Musicologica Brunensia, SPFFBU, H 38–40 (2003–2005). Brno 2006, S. 237–244.
[19] SPÁČILOVÁ, Jana. Hudba na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha (1711–1738). Příspěvek k libretistice barokní opery a oratoria. Diss. MU Brno 2006.
[20] SPÁČILOVÁ, Jana. Das "Oratorio di S. Giovanni Nepomoceno" von Antonio Caldara im Kontext der Nepomuk-Oratorien in den 20er Jahren des 18. Jahrhunderts. Musicologica Austriaca, 2009, 28, S. 145–160.
[21] SPÁČILOVÁ, Jana. Brněnská opera Argippo z roku 1733 ve světle nových výzkumů. Opus musicum, 2013, 45, Nr. 2, S. 6–21.
[22] SPÁČILOVÁ, Jana. Contiho moteto k poctě svatých Cyrila a Metoděje. Vlastivědný věstník moravský, 2013, 65, Nr. 2, S. 140–146.
[23] SPÁČILOVÁ, Jana. Kirchenmusik Wiener Komponisten in Mähren in der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts. In Sakralmusik im Habsburgerreich 1570–1770, Wien, 2013, S. 285–300.
[24] SPÁČILOVÁ, Jana. Niccolò Porpora a jeho opera Siface: vítězství neapolského stylu v českých zemích. Opus musicum, 2013, 45, Nr. 3, S. 36–42. SPÁČILOVÁ, Jana. K provozování oratorií v Brně v 1. polovině 18. století. Opus musicum, 2013, 45, Nr. 6, S. 6–16.
[25] SPÁČILOVÁ, Jana. Nově identifikované hudební materiály k oratoriu Il peccato di Adamo (Brno 1726). In Hudba v Olomouci a na střední Moravě I. In memoriam Vladimír Hudec, Olomouc, 2007, S. 253–266.
[26] SPÁČILOVÁ, Jana. Sant'Elena al Calvario: Leo, Míča, Caldara nebo Conti? Příspěvek k historii oratoria v českých zemích doby baroka. Opus musicum, 2009, 41, Nr. 3, S. 25–29.
[27] SPÁČILOVÁ, Jana. Die Rezeption der italienischen Oper am Hofe des Olmützer Bischofs Schrattenbach. In The Eighteenth-Century Italian Opera Seria: Metamorphoses of the Opera in the Imperial Age [Colloquia Musicologica Brunensia, 42, 2007], Praha: KLP, 2013, S. 75–88.
[28] SPÁČILOVÁ, Jana. Nové poznatky k hudbě na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha. Musicologica Brunensia, 2010, Nr. 1–2, S. 198–206.
[29] STOCKIGT, Janice. Italian Composers Listed in the "Catalogo 1765" ("Schürer-Katalog") of the Dresden Hofkirche. Pergolesi Studies, 2012, 8, S. 171–198.
[30] STRAKOVÁ, Theodora. Hudebníci na collaltovském panství. Časopis Moravského musea, 1966, 51, S. 231–268, hier auf S. 248.
[31] STROHM, Reinhard. Argippo in "Germania". Studi Vivaldiani, 2008, 8, S. 111–127.
[2] EITNER, Robert. Biographisch-Bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten, Leipzig, 1900–1904.
[3] FUKAČ, Jiří. Křižovnický hudební inventář. Příspěvek k poznání křižovnické hudební kultury a jejího místa v hudebním životě barokní Prahy, Diplomarbeit, Brno, 1959.
[4] GASPARI, Gaetano. Catalogo della Biblioteca del Liceo Musicale di Bologna. Bd 5, Libretti d'opera in musica, ed. Ugo Sesini. Bologna, 1943.
[5] GLÖCKNER, Andreas. Die ältere Notenbibliothek der Thomasschule zu Leipzig. Verzeichniss eines weitgehend verschollenen Bestands. Hildesheim: Olms, 2011.
[6] KAČIC, Ladislav. Joseph Umstatt (1711–1762) zwischen Barock und Klassik: Bemerkungen zur Stilentwicklung eines mitteleuropäischen Komponisten. In Zur Geschische und Aufführungspraxis der Musik des 16.-18. Jahrhunderts in Mittel- und Osteuropa, Bratislava, 2013, S. 201–215.
[7] KAMPER, Otakar. Hudební Praha v 18. věku. Praha, 1936.
[8] KAPSA, Václav. Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka. Praha: Kabinet hudební historie EÚ AV ČR, 2010.
[9] MACEK, Ondřej – SPÁČILOVÁ, Jana. Nová zjištění k latinské karnevalové opeře Facetum Musicum / Musicalisches Kurtzweil-Spiel (Osek 1738). Hudební věda, 2011, 48, Nr. 2–3, S. 143–160.
[10] PEGAH, Rashid-S. Ein Argippo-Pasticcio. Studi Vivaldiani, 2011, 11, S. 63–76.
[11] PERUTKOVÁ, Jana – MAŇAS, Vladimír. Pašijové oratorium ve Znojmě roku 1734 – příspěvek k poznání hudebního života na Moravě. Opus musicum, 2012, 44, Nr. 3, S. 6–13.
[12] PERUTKOVÁ, Jana. František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích. Praha: KLP, 2011.
[13] SEHNAL, Jiří. Die Adeligen Musikkapellen im 17. und 18. Jahrhundert in Mähren. In Studies in Music History presented to H. C. Robbins Landon on his 70. Birthday, London, 1996, S. 195–217.
[14] SEHNAL, Jiří. Hudební literatura zámecké knihovny v Kroměříži. Gottwaldov, 1960.
[15] SEHNAL, Jiří. Kapela olomouckého biskupa Leopolda Egka (1758–1760) a její repertoár. Časopis Moravského musea, 1965, 50, S. 203–230.
[16] SEHNAL, Jiří. Nové poznatky k dějinám hudby na Moravě v 17. a 18. století. Časopis Moravského musea, 1975, 60, S. 159–180.
[17] SPÁČILOVÁ, Jana. Chrámová hudba v Kroměříži v roce 1731. Olomoucký biskup Schrattenbach a hudba vrcholného baroka [3]. Opus musicum, 2005, Nr. 3, S. 39–45.
[18] SPÁČILOVÁ, Jana. Händel v barokní Praze. Dosud neznámé doklady provozování Händelovy hudby v chrámu pražských křižovníků s červenou hvězdou v první polovině 18. století. Musicologica Brunensia, SPFFBU, H 38–40 (2003–2005). Brno 2006, S. 237–244.
[19] SPÁČILOVÁ, Jana. Hudba na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha (1711–1738). Příspěvek k libretistice barokní opery a oratoria. Diss. MU Brno 2006.
[20] SPÁČILOVÁ, Jana. Das "Oratorio di S. Giovanni Nepomoceno" von Antonio Caldara im Kontext der Nepomuk-Oratorien in den 20er Jahren des 18. Jahrhunderts. Musicologica Austriaca, 2009, 28, S. 145–160.
[21] SPÁČILOVÁ, Jana. Brněnská opera Argippo z roku 1733 ve světle nových výzkumů. Opus musicum, 2013, 45, Nr. 2, S. 6–21.
[22] SPÁČILOVÁ, Jana. Contiho moteto k poctě svatých Cyrila a Metoděje. Vlastivědný věstník moravský, 2013, 65, Nr. 2, S. 140–146.
[23] SPÁČILOVÁ, Jana. Kirchenmusik Wiener Komponisten in Mähren in der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts. In Sakralmusik im Habsburgerreich 1570–1770, Wien, 2013, S. 285–300.
[24] SPÁČILOVÁ, Jana. Niccolò Porpora a jeho opera Siface: vítězství neapolského stylu v českých zemích. Opus musicum, 2013, 45, Nr. 3, S. 36–42. SPÁČILOVÁ, Jana. K provozování oratorií v Brně v 1. polovině 18. století. Opus musicum, 2013, 45, Nr. 6, S. 6–16.
[25] SPÁČILOVÁ, Jana. Nově identifikované hudební materiály k oratoriu Il peccato di Adamo (Brno 1726). In Hudba v Olomouci a na střední Moravě I. In memoriam Vladimír Hudec, Olomouc, 2007, S. 253–266.
[26] SPÁČILOVÁ, Jana. Sant'Elena al Calvario: Leo, Míča, Caldara nebo Conti? Příspěvek k historii oratoria v českých zemích doby baroka. Opus musicum, 2009, 41, Nr. 3, S. 25–29.
[27] SPÁČILOVÁ, Jana. Die Rezeption der italienischen Oper am Hofe des Olmützer Bischofs Schrattenbach. In The Eighteenth-Century Italian Opera Seria: Metamorphoses of the Opera in the Imperial Age [Colloquia Musicologica Brunensia, 42, 2007], Praha: KLP, 2013, S. 75–88.
[28] SPÁČILOVÁ, Jana. Nové poznatky k hudbě na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha. Musicologica Brunensia, 2010, Nr. 1–2, S. 198–206.
[29] STOCKIGT, Janice. Italian Composers Listed in the "Catalogo 1765" ("Schürer-Katalog") of the Dresden Hofkirche. Pergolesi Studies, 2012, 8, S. 171–198.
[30] STRAKOVÁ, Theodora. Hudebníci na collaltovském panství. Časopis Moravského musea, 1966, 51, S. 231–268, hier auf S. 248.
[31] STROHM, Reinhard. Argippo in "Germania". Studi Vivaldiani, 2008, 8, S. 111–127.