Název: Die von Questenbergschen Musikern aufgeführten Oratorien in Mähren in der 1. Hälfte des 18. Jahrhunderts
Variantní název:
- The oratorios performed by Questenberg's musicians in Moravia in the first half of the 18th century
Přispěvatel
Reitterer, Vlasta (překladatel)
Reitterer, Hubert (překladatel)
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2014, roč. 49, č. 1, s. [163]-174
Rozsah
[163]-174
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2014-1-10
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/130210
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Count Johann Adam von Questenberg was regarded, next to cardinal Wolfgang Hannibal von Schrattenbach, as yet another important nobleman who participated in running of oratorios in the first half of the 18th century in Moravia. While Schrattenbach organized the oratorio performances in a vast amount and in an exclusive setting of his residencies for members of aristocracy, count Questenberg's endeavor aimed strongly to his villeins from Jaroměřice nad Rokytnou and to the worshippers attending Capuchin churches in Brno and Olomouc. So far there have been in total 10 historical performances of oratorios definitely documented in Jaroměřice, some of them were performed several times. It is fewer than in the case of secular dramatic music, as there are 33 of these performances documented. The total number of preserved librettos for oratorios is 11 out of the overall number of 22 performed music dramatic works. Accessible sources are printed librettos, scores from the count Questenberg's assets and other archive sources. The presented study mentions known authors, libretto translators and also composers. Among them Questenberg's personal conductor and composer Franz Anton Mitscha dominates with the amount of documented librettos. Accessible information also gives us the evidence that the oratorio repertoire on Questenberg's court considerably depended on the music works of composers from the Imperial court, mainly in the 20's and 30's of the 18th century. It is somewhat remarkable that count Questenberg assigned the translations of librettos, mainly of sepolcri, into Czech. The count respected the fact that Jaroměřice was mostly Czech speaking town; he made an effort to mediate some of the dramatic music productions to his villeins in the language they commonly used. This fact shows his strong patriotism that cannot be found in the extent among the Moravian nobility.
Reference
[1] Beschuldigte Unschuld / Obviněná nevinnost (Mitscha), deutsch: Cz-R, Sign. P.I.d.1a,přív.13 (Olomouc 1729); Cz-R, Sign. R e 45,přív.7; Cz-Bu, Sign. CH-0007.045,přív.2 (Brno 1730); tschechisch: Cz-Bu, Sign. ST2-0007.571,přív.16 (Jaroměřice 1729).
[2] Krátké rozjímání / Kurtze Betrachtung (Mitscha), tschechisch: Cz-Bu, Sign. ST2-0007.571,přív.15; deutsch: Cz-Bu, Sign. ST2-0007.571,přív.14.
[3] Die heilige Helena auf dem Calvari-Berg (Mitscha), deutsch: Cz-Pu, Sign. 9 G 1561 (Jaroměřice 1733); Cz-R, Sign. P.I.dd.1,přív.2 (Brno 1734).
[4] [Ascensiones in corde suo disposuit: in valle lacrymarum. Psal. 83. Vers. 6.27.] Oeffterer Anstoß (Mitscha), deutsch: A-Wst, Sign. A 5426 (Jaroměřice 1730); Cz-Bu, Sign. CH-0007.045,přív.8; Cz-R, Sign. Z.f.18,přív.8 (Brno 1731); Cz-Přerov, nicht signiert.
[5] Zpívané rozjímání (Mitscha), tschechisch: Cz-Pn, Sign. 39 C 15.
[6] Abgesungene Betrachtungen, A-Wst, A 5482.
[7] Sant'Elena al Calvario (Caldara), italienisch: Cz-R, Sign. P.I.dd.1, přív.1.
[8] Il martirio della madre de' Maccabei (F. B. Conti), italienisch: Cz-Bu, Sign. CH-0000.139.
[9] Die beschuldigte Unschuld, und der zum Todt des Creutzes verurtheilte Welt-Erlöser in einem Oratorio bey dem Heiligen Grabe, A-Wst, Sign. A 53840.
[10] LaVDIs Joanneae In JVLIo Monte festIVe IntonantIs genVIna pIetatIs eCho In VaLLe qVestenbergIana JaroMerICensI VsqVe aVDIta, id est: Festivitas canonizationis sancti Joannis Nepomuceni, quae 10. Junii anni currentis splendidissime Ollomucii [sic!] per octiduum celebrata fuerat, Cz-R, Sign. L.I.dd.13, přív.5.
[11] MITSCHA, Franz Anton. Abgesungene Betrachtungen, A-Wn, Sign. Mus. Hs. 18145.
[12] PORSILE, Giuseppe. Il sacrificio di Gefte, A-Wn, Sign. SA.68.C.11. Mus 26.
[13] PORSILE, Giuseppe. L'ubbidienza a Dio, A-Wgm, Sign. III 15 608 (Q 973).
[14] RANIERI, Cosmo. Oratorio di Passione, A-Wgm, Sign. III 27720 (Q 1018).
[15] PORPORA, Nicola. Il Martirio di S. Giovanni Nepomuceno, A-Wn, Sign. SA.68.C.9. Mus 26.
[16] BUCHINGER, Wilma – Helmut W. Lang – Konstanze Mittendorfer. Burgenland, Kärnten, Niederösterreich, Oberösterreich, Salzburg. Wien: Olms Verlag, 1996. Handbuch der historischen Buchbestände in Österreich, Bd. 3.
[17] FUKAČ, Jiří. Křižovnický hudební inventář: Příspěvek k poznání křižovnické hudební kultury a jejího místa v hudebním životě barokní Prahy. Brno, 1959. Diplomarbeit. Universita J. E. Purkyně, Filosofická fakulta, Seminář hudební vědy.
[18] HELFERT, Vladimír. Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916.
[19] HELFERT, Vladimír. Hudba na jaroměřickém zámku: František Míča 1696–1745. Praha: Česká akademie věd a umění, 1924.
[20] HILSCHER, Elisabeth Th. F. V. Mičas Fastenoratorium von 1727 und die Wiener Sepolcro-Tradition. In Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, H 31, 1996. [Brno 1997], S. 31–37.
[21] KIM-SZACSVAI, Katalin. Zur Bedeutung der Musikpflege bei den ungarischen Jesuiten bis zur Aufhebung des Ordens. In Kirchenmusik zwischen Säkularisation und Restauration. Friedrich Wilhelm Riedel (ed.). Sinzig: Studio-Verlag, 2006. Kirchenmusikalische Studien, Band 10, S. 101–114
[22] KIRKENDALE, Ursula. Antonio Caldara: Life and Venetian-Roman Oratorios. Revised and translated by Warren Kirkendale. Firenze: Leo S. Olschki Editore, 2007.
[23] PERUTKOVÁ, Jana. František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích. Praha: KLP, 2011.
[24] SEHNAL, Jiří. Das mährische Musikleben in der Zeit Antonio Caldaras. In Antonio Caldara: Essays on His Life and Times. Brian W. Pritchard (ed.). Aldershot: Scolar Press, 1987, S. 249–276.
[25] SEHNAL, Jiří – Jiří Vysloužil. Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001. Vlastivěda moravská: Země a lid, nová řada, sv. 12.
[26] SPÁČILOVÁ, Jana – Irena Veselá. Antonio Caldara a české země: malé ohlédnutí při příležitosti 270. výročí úmrtí skladatele. Opus musicum, 2006, Jg. 38, Nr. 6, S. 38–44.
[27] SPÁČILOVÁ, Jana. Sant'Elena al Calvario: Leo, Mitscha, Caldara nebo Conti? Příspěvek k historii oratoria v českých zemích doby baroka. Opus musicum, 2009, Jg. 41, Nr. 3, S. 25–29.
[28] SPÁČILOVÁ, Jana. Brněnská oratoria »z rozkazu Jeho Eminence«: Olomoucký biskup Schrattenbach a hudba vrcholného baroka [4]. Opus musicum 2005, Jg. 37, Nr. 4, S. 36–43.
[29] SPÁČILOVÁ, Jana. Barokní hudba v Olomouci. In Olomoucké baroko: Výtvarná kultura let 1620–1780, 3, Historie a kultura. Ondřej Jakubec – Marek Perůtka (eds.). Olomouc 2011, S. 187–198.
[30] TEJČEK, Michal. Brněnští kapucíni v 17. a 18. století. Brno, 2003. Diplomarbeit. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav.
[31] TROJAN, Jan. František Václav (Antonín) Mitscha (1694–1744). In Naším krajem, 4. [Třebíč]: Muzeum Vysočiny, 1991, S. 20–26.
[32] TROJAN, Jan. Tvorba F. V. Míči. In Naším krajem, 5. [Třebíč]: Muzeum Vysočiny, 1993, S. 10–19.
[33] VOGL, Hertha. Das Oratorium in Wien von 1725 bis zum Tode Karls VI. (1740). Wien, 1926. Dissertationsarbeit. Universität Wien, Philosophische Fakultät, Institut für Musikwissenschaft.
[34] WHITE, Harry (ed.). Johann Joseph Fux and the Music of Austro-Italian Baroque. Aldershot: Scolar Press, 1992.
[35] WYN JONES, David. Reutter, (Johann Adam Joseph Karl) Georg (von) (ii). In The New Grove Dictionary of Music and Musicians, vol. 21. Stanley Sadie (ed.). 2nd edition. London: Macmillan Publishers Limited, 2001, S. 235–237.
[2] Krátké rozjímání / Kurtze Betrachtung (Mitscha), tschechisch: Cz-Bu, Sign. ST2-0007.571,přív.15; deutsch: Cz-Bu, Sign. ST2-0007.571,přív.14.
[3] Die heilige Helena auf dem Calvari-Berg (Mitscha), deutsch: Cz-Pu, Sign. 9 G 1561 (Jaroměřice 1733); Cz-R, Sign. P.I.dd.1,přív.2 (Brno 1734).
[4] [Ascensiones in corde suo disposuit: in valle lacrymarum. Psal. 83. Vers. 6.27.] Oeffterer Anstoß (Mitscha), deutsch: A-Wst, Sign. A 5426 (Jaroměřice 1730); Cz-Bu, Sign. CH-0007.045,přív.8; Cz-R, Sign. Z.f.18,přív.8 (Brno 1731); Cz-Přerov, nicht signiert.
[5] Zpívané rozjímání (Mitscha), tschechisch: Cz-Pn, Sign. 39 C 15.
[6] Abgesungene Betrachtungen, A-Wst, A 5482.
[7] Sant'Elena al Calvario (Caldara), italienisch: Cz-R, Sign. P.I.dd.1, přív.1.
[8] Il martirio della madre de' Maccabei (F. B. Conti), italienisch: Cz-Bu, Sign. CH-0000.139.
[9] Die beschuldigte Unschuld, und der zum Todt des Creutzes verurtheilte Welt-Erlöser in einem Oratorio bey dem Heiligen Grabe, A-Wst, Sign. A 53840.
[10] LaVDIs Joanneae In JVLIo Monte festIVe IntonantIs genVIna pIetatIs eCho In VaLLe qVestenbergIana JaroMerICensI VsqVe aVDIta, id est: Festivitas canonizationis sancti Joannis Nepomuceni, quae 10. Junii anni currentis splendidissime Ollomucii [sic!] per octiduum celebrata fuerat, Cz-R, Sign. L.I.dd.13, přív.5.
[11] MITSCHA, Franz Anton. Abgesungene Betrachtungen, A-Wn, Sign. Mus. Hs. 18145.
[12] PORSILE, Giuseppe. Il sacrificio di Gefte, A-Wn, Sign. SA.68.C.11. Mus 26.
[13] PORSILE, Giuseppe. L'ubbidienza a Dio, A-Wgm, Sign. III 15 608 (Q 973).
[14] RANIERI, Cosmo. Oratorio di Passione, A-Wgm, Sign. III 27720 (Q 1018).
[15] PORPORA, Nicola. Il Martirio di S. Giovanni Nepomuceno, A-Wn, Sign. SA.68.C.9. Mus 26.
[16] BUCHINGER, Wilma – Helmut W. Lang – Konstanze Mittendorfer. Burgenland, Kärnten, Niederösterreich, Oberösterreich, Salzburg. Wien: Olms Verlag, 1996. Handbuch der historischen Buchbestände in Österreich, Bd. 3.
[17] FUKAČ, Jiří. Křižovnický hudební inventář: Příspěvek k poznání křižovnické hudební kultury a jejího místa v hudebním životě barokní Prahy. Brno, 1959. Diplomarbeit. Universita J. E. Purkyně, Filosofická fakulta, Seminář hudební vědy.
[18] HELFERT, Vladimír. Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916.
[19] HELFERT, Vladimír. Hudba na jaroměřickém zámku: František Míča 1696–1745. Praha: Česká akademie věd a umění, 1924.
[20] HILSCHER, Elisabeth Th. F. V. Mičas Fastenoratorium von 1727 und die Wiener Sepolcro-Tradition. In Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, H 31, 1996. [Brno 1997], S. 31–37.
[21] KIM-SZACSVAI, Katalin. Zur Bedeutung der Musikpflege bei den ungarischen Jesuiten bis zur Aufhebung des Ordens. In Kirchenmusik zwischen Säkularisation und Restauration. Friedrich Wilhelm Riedel (ed.). Sinzig: Studio-Verlag, 2006. Kirchenmusikalische Studien, Band 10, S. 101–114
[22] KIRKENDALE, Ursula. Antonio Caldara: Life and Venetian-Roman Oratorios. Revised and translated by Warren Kirkendale. Firenze: Leo S. Olschki Editore, 2007.
[23] PERUTKOVÁ, Jana. František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích. Praha: KLP, 2011.
[24] SEHNAL, Jiří. Das mährische Musikleben in der Zeit Antonio Caldaras. In Antonio Caldara: Essays on His Life and Times. Brian W. Pritchard (ed.). Aldershot: Scolar Press, 1987, S. 249–276.
[25] SEHNAL, Jiří – Jiří Vysloužil. Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001. Vlastivěda moravská: Země a lid, nová řada, sv. 12.
[26] SPÁČILOVÁ, Jana – Irena Veselá. Antonio Caldara a české země: malé ohlédnutí při příležitosti 270. výročí úmrtí skladatele. Opus musicum, 2006, Jg. 38, Nr. 6, S. 38–44.
[27] SPÁČILOVÁ, Jana. Sant'Elena al Calvario: Leo, Mitscha, Caldara nebo Conti? Příspěvek k historii oratoria v českých zemích doby baroka. Opus musicum, 2009, Jg. 41, Nr. 3, S. 25–29.
[28] SPÁČILOVÁ, Jana. Brněnská oratoria »z rozkazu Jeho Eminence«: Olomoucký biskup Schrattenbach a hudba vrcholného baroka [4]. Opus musicum 2005, Jg. 37, Nr. 4, S. 36–43.
[29] SPÁČILOVÁ, Jana. Barokní hudba v Olomouci. In Olomoucké baroko: Výtvarná kultura let 1620–1780, 3, Historie a kultura. Ondřej Jakubec – Marek Perůtka (eds.). Olomouc 2011, S. 187–198.
[30] TEJČEK, Michal. Brněnští kapucíni v 17. a 18. století. Brno, 2003. Diplomarbeit. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav.
[31] TROJAN, Jan. František Václav (Antonín) Mitscha (1694–1744). In Naším krajem, 4. [Třebíč]: Muzeum Vysočiny, 1991, S. 20–26.
[32] TROJAN, Jan. Tvorba F. V. Míči. In Naším krajem, 5. [Třebíč]: Muzeum Vysočiny, 1993, S. 10–19.
[33] VOGL, Hertha. Das Oratorium in Wien von 1725 bis zum Tode Karls VI. (1740). Wien, 1926. Dissertationsarbeit. Universität Wien, Philosophische Fakultät, Institut für Musikwissenschaft.
[34] WHITE, Harry (ed.). Johann Joseph Fux and the Music of Austro-Italian Baroque. Aldershot: Scolar Press, 1992.
[35] WYN JONES, David. Reutter, (Johann Adam Joseph Karl) Georg (von) (ii). In The New Grove Dictionary of Music and Musicians, vol. 21. Stanley Sadie (ed.). 2nd edition. London: Macmillan Publishers Limited, 2001, S. 235–237.