Název: Charakterizace chemického a mineralogického složení keramických nálezů z 6.–11. století z Roztok u Prahy
Variantní název:
- Characteristics of chemical and mineralogical composition of pottery from the 6th–11th centuries from Roztoky u Prahy
- Charakterisierung der chemischen und mineralogischen Zusammensetzung der in Roztoky bei Prag gemachten Keramikfunde aus dem 6.–11. Jahrhundert
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2014, roč. 39, č. 1, s. 53-73
Rozsah
53-73
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/130280
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Příspěvek se zabývá keramickými nálezy ze známé sídelní polykulturní lokality v Roztokách u Prahy. Vybrané keramické nálezy (úlomky nádob a pražnice) z 6.–11. století a nalezená keramická surovina ze 6.–7. století byly hodnoceny pomocí analýz rentgenové fluorescence (XRF), rentgenové difrakce (XRD), optické mikroskopie a termických analýz (STA v režimu DSC-TG), rovněž byly stanoveny základní mikrostrukturní parametry střepových hmot (Archimedova metoda). Byla prokázána souvislost s analyzovaným archeologickým materiálem a nalezenou keramickou surovinou. Hlavními krystalickými fázemi střepových hmot byly především křemen, živce, slídy, u části vzorků byly identifikovány hornblend, kalcit a kaolinit. Keramická surovina byla použita k hodnocení stárnutí nízkopáleného střepu pomocí hydrotermálního zatížení. Teploty výpalu analyzovaných střepů se pohybovaly v rozpětí ca 550–850 °C, výjimkou je sekundárně přepálená nádoba, jejíž střepová hmota byla lokálně zatížena v rozmezí ca 950–1050 °C.
This article discusses pottery finds from a well-known poly-cultural location in Roztoky, near Prague. Selected ceramic finds (sherds of vessels and trays for roasting grain) from the 6th–11th centuries and a clay body from the 6th-7th centuries were investigated by means of X-ray fluorescence analyses (XRF), X-ray diffraction (XRD), optical microscopy and thermal analyses (STA in DSC-TG regime), and basic microstructural parameters of the sherds were determined (Archimedes' method). The analyses have confirmed relations between the archaeological material and the excavated clay body. The main crystalline phases of the sherds were quartz, feldspar and mica, in part of the samples also hornblende, calcite and kaolinite. The clay body was used for the assessment of the aging of low-fired pottery by means of hydrothermal load. Firing temperatures of the analyzed sherds ranged between ca 550–850 °C, one exception was a secondary-fired vessel (ca 950–1050 °C).
Reference
[1] BAREŠ, M.–LIČKA, M.–RŮŽIČKOVÁ, M. 1981: K technologii neolitické keramiky I, SbNM 35/3–4, 137–227.
[2] BARTUŠKA, M., 2005: Technologie výroby keramických nádob 1–2. In: Kuna, M.–Profantová, N. a kol., Počátky raného středověku v Čechách – The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia, 243–246. Praha.
[3] ČIHÁKOVÁ, J., 2002: K dosavadnímu poznání raně středověké Malé Strany, AR LIV, 738–752.
[4] ČIHÁKOVÁ, J.–RŮŽIČKOVÁ, E.–ZEMAN, A., 1995: Petrographische Erforschung der frühmittelalterlichen Keramik aus dem Prager Suburbium und Bewertung der Anwendung ihrer Ergebnisse in der Archäologie. In: Slawische Keramik im Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert II. (Poláček, L., ed.), 203–211. Brno.
[5] DVORSKÁ, J., 2001: Experimentales Brennen von Keramik – eine naturwissenschaftliche Studie – Experimentální výpaly keramiky – přírodovědná studie, AR LIII, 45–58.
[6] GEOLOGICKÁ MAPA ROZTOK U PRAHY: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/, cit. 13. 12. 2013.
[7] HANYKÝŘ, V.–KUTZENDÖRFER, J., 2008: Technologie keramiky. Praha.
[8] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–NOVOTNÁ, M., 2005: Technologie výroby keramických nádob 3. In: Kuna, M.–Profantová, N. a kol., Počátky raného středověku v Čechách – The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia, 247–249. Praha.
[9] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–PROFANTOVÁ, N., 2002: Mikroanalýzy keramických zlomků z Doubravčic, okr. Kolín, Archeologie ve středních Čechách 6, 493–497.
[10] HEROLD, H., 2001: Experimente zur handgeformten awarenzeitlichen Keramik von Zillingtall (Burgenland). In: Experimentelle Archeölogie. Einen Versuch ist es Wert. Archeöl. Österreichs 12 (Grömer, K.–Löcker, K.–Mehöfer, M., edd.), 29–33. Wien.
[11] HEROLD, H., 2010: Zillingtal (Burgenland). Die awarenzeitliche Siedlung und die Keramikfunde des Gräberfeldes I. Mainz.
[12] KLOUŽKOVÁ, A.–HANYKÝŘ, V.–BARTUŠKA, M., 2010: Pohřebiště Klecany I a hradiště Klecany. In: Profantová, N. a kol., Klecany. Raně středověká pohřebiště II, 39–48. Praha.
[13] KRÜGER, B., 1967: Dessau-Mossigkau. Ein frühslawischer Siedlungsplatz im mittleren Elbgebiet. Berlin.
[14] KUNA, M., 2010: Zpráva o ZVA provedeném v letech 2006–2010 na základě smlouvy č. 750038 na stavbě přeložky silnice II/242 v Roztokách, okr. Praha-západ, Investorská zpráva č. j. TX – 2011-0041 ulož. v ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.
[15] KUNA, M.–NĚMCOVÁ, A. a kol., 2012: Výpověď sídlištního odpadu. Nálezy z pozdní doby bronzové v Roztokách a otázky depoziční analýzy archeologického kontextu. Praha.
[16] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2005: Počátky raného středověku v Čechách – The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia. Praha.
[17] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2007: Sídliště kultury pražského typu v Roztokách. Výzkum na stavbě přeložky silnice v r. 2006, Zprávy ČAS, 33–34.
[18] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2011: Prague type culture houses. Aspects of form, function and meaning, Histria Antiqua 20, 415–429.
[19] PLEINER, R., 1988: Brennversuche in einem nachgebildeten slawischen Töpferofen, SlArch XXXVI, 299–307.
[20] POULÍK, J., 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě. In: Poulík, J.–Chropovský, B., Velká Morava a počátky československé státnosti, 9–80. Praha.
[21] PROFANTOVÁ, N., 2005: Nové objekty kultury s keramikou pražského typu z Roztok u Prahy – Neue Objekte der Kultur mit Keramik des Präger Typus aus Roztoky bei Prag, PA XCVI, 127–164.
[22] PROFANTOVÁ, N., 2009: Kultura s keramikou pražského typu a problém šíření slavinity do střední Evropy. K článku Florina Curty – The prague-type pottery culture and the problem of diffusion of Slavinity into central Europe. On the article by Florin Curta, AR LXI, 303–330.
[23] PROFANTOVÁ, N., v tisku: Chronologie časně slovanského a starohradištního osídlení (2. pol. 6.–pol. 9. stol.) – příklad Prahy a jejího zázemí, Archeologica Pragensia.
[24] QUINN, P. S., 2013: Ceramic Petrography. The Interpretation of Archaeological Pottery & Related Artefacts in Thin Section. Oxford.
[25] THÉR, R., 2004: Experimentální výpaly keramiky v uzavřených vypalovacích zařízeních z období neolit-halštat, Živá archeologie 5, 293–121.
[26] THÉR, R., 2009: Technologie výpalu keramiky a její vztah k organizaci a specializaci ve výrobě keramiky v kontextu kultur popelnicových polí. Disertační práce ulož. na http://www.muni.cz/thesis/, Masarykova univerzita.
[27] VLČKOVÁ, V., 2013: Analýza složení a mikrostruktury archeologické keramiky z Roztok u Prahy. Magisterská diplomová práce ulož. v Ústavu skla a keramiky VŠCHT Praha.
[28] VLKOLÍNSKÁ, I., 2002: Pece z lokality Nitra, poloha Lupka, ŠZ 35, 229–245.
[29] ZEMENOVÁ, P.–KLOUŽKOVÁ, A.–KOHOUTKOVÁ, M., 2012: Ageing of low-firing prehistoric ceramics in hydrothermal conditions, Journal of Processing and Applications of Ceramics 6/1, 59–64. | DOI 10.2298/PAC1201059Z
[2] BARTUŠKA, M., 2005: Technologie výroby keramických nádob 1–2. In: Kuna, M.–Profantová, N. a kol., Počátky raného středověku v Čechách – The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia, 243–246. Praha.
[3] ČIHÁKOVÁ, J., 2002: K dosavadnímu poznání raně středověké Malé Strany, AR LIV, 738–752.
[4] ČIHÁKOVÁ, J.–RŮŽIČKOVÁ, E.–ZEMAN, A., 1995: Petrographische Erforschung der frühmittelalterlichen Keramik aus dem Prager Suburbium und Bewertung der Anwendung ihrer Ergebnisse in der Archäologie. In: Slawische Keramik im Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert II. (Poláček, L., ed.), 203–211. Brno.
[5] DVORSKÁ, J., 2001: Experimentales Brennen von Keramik – eine naturwissenschaftliche Studie – Experimentální výpaly keramiky – přírodovědná studie, AR LIII, 45–58.
[6] GEOLOGICKÁ MAPA ROZTOK U PRAHY: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/, cit. 13. 12. 2013.
[7] HANYKÝŘ, V.–KUTZENDÖRFER, J., 2008: Technologie keramiky. Praha.
[8] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–NOVOTNÁ, M., 2005: Technologie výroby keramických nádob 3. In: Kuna, M.–Profantová, N. a kol., Počátky raného středověku v Čechách – The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia, 247–249. Praha.
[9] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–PROFANTOVÁ, N., 2002: Mikroanalýzy keramických zlomků z Doubravčic, okr. Kolín, Archeologie ve středních Čechách 6, 493–497.
[10] HEROLD, H., 2001: Experimente zur handgeformten awarenzeitlichen Keramik von Zillingtall (Burgenland). In: Experimentelle Archeölogie. Einen Versuch ist es Wert. Archeöl. Österreichs 12 (Grömer, K.–Löcker, K.–Mehöfer, M., edd.), 29–33. Wien.
[11] HEROLD, H., 2010: Zillingtal (Burgenland). Die awarenzeitliche Siedlung und die Keramikfunde des Gräberfeldes I. Mainz.
[12] KLOUŽKOVÁ, A.–HANYKÝŘ, V.–BARTUŠKA, M., 2010: Pohřebiště Klecany I a hradiště Klecany. In: Profantová, N. a kol., Klecany. Raně středověká pohřebiště II, 39–48. Praha.
[13] KRÜGER, B., 1967: Dessau-Mossigkau. Ein frühslawischer Siedlungsplatz im mittleren Elbgebiet. Berlin.
[14] KUNA, M., 2010: Zpráva o ZVA provedeném v letech 2006–2010 na základě smlouvy č. 750038 na stavbě přeložky silnice II/242 v Roztokách, okr. Praha-západ, Investorská zpráva č. j. TX – 2011-0041 ulož. v ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.
[15] KUNA, M.–NĚMCOVÁ, A. a kol., 2012: Výpověď sídlištního odpadu. Nálezy z pozdní doby bronzové v Roztokách a otázky depoziční analýzy archeologického kontextu. Praha.
[16] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2005: Počátky raného středověku v Čechách – The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia. Praha.
[17] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2007: Sídliště kultury pražského typu v Roztokách. Výzkum na stavbě přeložky silnice v r. 2006, Zprávy ČAS, 33–34.
[18] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2011: Prague type culture houses. Aspects of form, function and meaning, Histria Antiqua 20, 415–429.
[19] PLEINER, R., 1988: Brennversuche in einem nachgebildeten slawischen Töpferofen, SlArch XXXVI, 299–307.
[20] POULÍK, J., 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě. In: Poulík, J.–Chropovský, B., Velká Morava a počátky československé státnosti, 9–80. Praha.
[21] PROFANTOVÁ, N., 2005: Nové objekty kultury s keramikou pražského typu z Roztok u Prahy – Neue Objekte der Kultur mit Keramik des Präger Typus aus Roztoky bei Prag, PA XCVI, 127–164.
[22] PROFANTOVÁ, N., 2009: Kultura s keramikou pražského typu a problém šíření slavinity do střední Evropy. K článku Florina Curty – The prague-type pottery culture and the problem of diffusion of Slavinity into central Europe. On the article by Florin Curta, AR LXI, 303–330.
[23] PROFANTOVÁ, N., v tisku: Chronologie časně slovanského a starohradištního osídlení (2. pol. 6.–pol. 9. stol.) – příklad Prahy a jejího zázemí, Archeologica Pragensia.
[24] QUINN, P. S., 2013: Ceramic Petrography. The Interpretation of Archaeological Pottery & Related Artefacts in Thin Section. Oxford.
[25] THÉR, R., 2004: Experimentální výpaly keramiky v uzavřených vypalovacích zařízeních z období neolit-halštat, Živá archeologie 5, 293–121.
[26] THÉR, R., 2009: Technologie výpalu keramiky a její vztah k organizaci a specializaci ve výrobě keramiky v kontextu kultur popelnicových polí. Disertační práce ulož. na http://www.muni.cz/thesis/, Masarykova univerzita.
[27] VLČKOVÁ, V., 2013: Analýza složení a mikrostruktury archeologické keramiky z Roztok u Prahy. Magisterská diplomová práce ulož. v Ústavu skla a keramiky VŠCHT Praha.
[28] VLKOLÍNSKÁ, I., 2002: Pece z lokality Nitra, poloha Lupka, ŠZ 35, 229–245.
[29] ZEMENOVÁ, P.–KLOUŽKOVÁ, A.–KOHOUTKOVÁ, M., 2012: Ageing of low-firing prehistoric ceramics in hydrothermal conditions, Journal of Processing and Applications of Ceramics 6/1, 59–64. | DOI 10.2298/PAC1201059Z