Anatomické názvosloví: historie a aktuální problémy

Anatomie je typickým příkladem oboru, v němž se důsledně rozlišuje terminologie a v jejím rámci nomenklatura v latinském jazyce mezinárodně závazná již od roku 1895. Pro snadnou komunikaci nejen v rámci oboru, ale i mimo něj, je třeba dosáhnout jednotné terminologie. Historie anatomické terminologie sahá až do antického Řecka. Její moderní dějiny se začaly odvíjet od vydání Basiliensia Nomina Anatomica v roce 1895 v Bazileji Německou anatomickou společností. Postupně vzniklo 9 dalších revizí (v letech 1935-1998), přičemž poslední platná verze se nazývá Terminologia Anatomica. Je doplněna rovněž anglickými synonymy. Vývoj české anatomické terminologie sahá do 14. století. První termíny jsou shromážděny ve Vocabularium Latinobohemicum Posoniense. Další rozvoj přišel ve zlaté době české literatury a později během doby národního obrození, v němž vznikla i jediná platná norma české anatomické terminologie, která kdy byla publikována, jako součást širšího díla Názvosloví lékařské a lékárnické: spracováno komisí Spolku českých lékařů (1881). Ve 20. století vzniklo několik dalších děl (Fleischmann a Linc, Zrzavý), která však zůstala bez odezvy oficiálních míst. Ani v současnosti není situace lepší. Anatomická terminologie používá řadu označení, která přirovnávají části lidského těla podle jejich anatomické charakteristiky k ovoci, zelenině, rostlinám, živočichům, krajině apod. Nedílnou součástí terminologie jsou i eponyma, která však byla již roku 1955 vyřazena z oficiální latinské nomenklatury. Vývoj terminologie si lze demonstrovat například na termínu Achillova šlacha. Aktuální důležitost problematiky je nasnadě, neboť je třeba unifikace termínů z důvodu snadnější komunikace, zjednodušení vyhledávání pro rešeršéry a zvýšení relevance a úplnosti.

There is a strict differentiation between terminology and nomenclature (official and obligatory in Latin form as early as 1895) in anatomy in comparison to the majority of other scientific branches. To facilitate easy communication not only within the scientific field but also beyond its borders it is necessary to develop and apply unified terminology. The long history of anatomical terminology dates back to ancient Greece. Its modern history started with edition of the Basiliensia Nomina Anatomica in 1895 in Basel (Switzerland) by Anatomische Gesellschaft. Successively, next 9 revisions appeared (in years 1935-1998), the very last and only valid now denominated as Terminologia Anatomica. Newly, it is completed with the most used English synonyms. The development of the Czech anatomical terminology goes back to 14th century. First terms are gathered in the Vocabularium latinobohemicum posoniense. Next periods of development were during the golden time of the Czech literature and during the National Renaissance, when the Názvosloví lékařské a lékárnické, the only valid norm of the Czech anatomical terminology was made up and published. In 20th century, several books were issued (Flesichmann and Linc, Zrzavý), which remained without reaction of official anatomical organs. Even nowadays, the situation is not solved. Anatomical terminology uses many terms, which compare parts of the human body according to their anatomical characteristics with fruits, greens, plants, animals, countryside elements, etc. Eponyms are integral part of the terminology but they were excluded from the official Latin anatomical nomenclature in 1955. The development of the terminology can be shown in the term "Achilles tendon". There is a current importance of the terminology dilemma solution because the unification of terms is necessary for clear and easy communication, simplicity of its searching for search analysts and for the growth of the relevance and fullness.