Název: Loštická keramika z archeologického výzkumu brněnského hradu Špilberka
Variantní název:
- Loštice pottery from archaeological research into Špilberk Castle, Brno
- Die Loschitzer Keramik aus der archäologischen Grabung auf der Brünner Burg Spielberg
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2015, roč. 40, č. 1, s. 89-97
Rozsah
89-97
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2015-1-5
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/133826
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Loštické poháry i hrnce, vyráběné v severomoravských Lošticích u Mohelnice, byly velmi oblíbené pro svůj téměř neprosákavý materiál podobný kamenině a puchýřkovitý vzhled povrchu. Jejich produkce spadá do období konce 14. a dále do 15. a 16. století. Podle nových přírodovědných rozborů i experimentů bylo tajemství tohoto materiálu v jílovité hrnčířské hmotě se záměrným přidáváním granátu (pyropu či almandinu). Loštické poháry patřily k vyhledávanému a oblíbenému stolnímu nádobí dokonce i za hranicemi českých zemí. Při archeologickém výzkumu Špilberka bylo získáno ze tří poloh (severní křídlo, severovýchodní rohová věžice, jižní křídlo) celkem 88 zlomků loštické keramiky, 53 fragmentů hrncovitých pohárů, 28 střepů hrnců, z toho jediný s uchem pod hrdlem, a jeden středový zlomek zvoncovité poklice s knoflíkovitou úchytkou. Datování je dáno keramickými typy do starší fáze loštické keramiky, a to na konec 14. a spíše první polovinu 15. století. Ve věžici a severním křídle převažují picí nádoby, hrncovité poháry, zatímco v jižním křídle byly nalezeny pouze zlomky loštické kuchyňské keramiky, hrnců. Je otázkou rozboru dalšího materiálu, zda je na takovém základě možno usuzovat na provozní zaměření zkoumaných prostor, např. na občasné stolování špilberských strážců v severních prostorách a existenci zásobních či skladovacích místností v křídle jižním.
Beakers and pots made in the town of Loštice, near Mohelnice in northern Moravia were very popular for their virtually impenetrable material resembling stoneware, with a "blistery" surface. They were produced in the late 14th century, in the 15th century and in the 16th century. According to recent scientific analyses and experiments, the secret of the material lay in the clay body into which garnet (pyrope or almandine) was added. Loštice beakers belonged with sought-after and popular tableware, even outside the Czech lands. Excavations at Špilberk Castle conducted in three locations (north wing, NE corner tower, south wing) have yielded the total of 88 fragments of Loštice pottery, 53 fragments of pot-shaped beakers and 28 pot sherds that included a fragment with a handle below the neck and a central fragment of a bell-shaped lid with a button-shaped fitting. The dating was derived from the pottery types, and the origin of the products is sought in the early phase of Loštice pottery, i.e. the late 14th century and the first half of the 15th century. In the tower and the north wing drinking vessels and pot-shaped beakers prevailed, while the south wing only yielded fragments of Loštice kitchenware and pots. Further analyses will show whether it is possible, on the basis of this information, to determine the purpose of the investigated premises, for example, an occasional dining place of Špilberk guards in the case of the north wing, and storage rooms in the case of the south wing.
Note
Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci institucionálního financování na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK000094862).
Der vorliegende Artikel entstand mit finanzieller Unterstützung seitens des Kulturministeriums der Tschechischen Republik im Rahmen der institutionellen Finanzierung der langfristigen konzeptionellen Entfaltung der Forschungsinstitution (Mährisches Landesmuseum, MK000094862).
Reference
[1] BLÁHA, R.–FROLÍK, J.–SIGL, J., 2003: Nálezy loštické keramiky ve východních Čechách – Funde der Lošticer Keramik in Ostböhmen, AH 28, 525–537.
[2] ČEJKOVÁ, I.–ČEJKA, J.–MĚCHUROVÁ, Z., 1995: Chemical analysis of medieval graphitic pottery from Konůvky (Vyškov, Moravia) – Chemická analýza středověké tuhové keramiky z osady Konůvky u Vyškova na Moravě, ČNM CLXIV, řada přírodovědná, 17–23.
[3] DROBNÁ, Z., 1957: Loštické poháry. K otázce jejich datování a slohového zařazení, Český lid XLIV, 98–107.
[4] GOŠ, V., 1973: Slovanská osada v Mohelnici – Die Slawische Siedlung in Mohelnice, AR XXV, 371–379.
[5] GOŠ, V., 1980: K problematice výroby loštické keramiky. In: Sborník ze semináře Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Technické muzeum v Brně, 85–100. Brno.
[6] GOŠ, V., 1982: Charakteristika vývoje osídlení severní Moravy v 8.–15. stol. – Charakteristik der Besiedlung Nordmährens im 8.–15. Jahrhundert, AH 7, 157–162.
[7] GOŠ, V., 2007: Loštice. Město středověkých hrnčířů. Opava.
[8] GOŠ, V., 2012: Z Loštic až na konec světa. Nové objevy severomoravské středověké keramiky v západní Evropě, VVM LXIV, 11–17.
[9] GOŠ, V.–NOVÁK, J., 1976: Počátky výroby loštické keramiky – Die Anfänge der Lošticer Keramikproduktion, AR XXVIII, 399–404.
[10] GOŠ, V.–NOVÁK, J.–KAREL, J., 1975: Zaniklé sídliště v Rýmařově, ČSM B XXIV, 97–105.
[11] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Masarykova univerzita, Brno.
[12] LANG, A., 1961: Loštické poháry (Přehled dosavadních výzkumů), SM 6, 54–63.
[13] MĚCHUROVÁ, Z., 1989: Keramika loštického typu z Konůvek (okr. Vyškov) – Die Keramik des Lošticer Typus aus Konůvky (Bez. Vyškov), ČMMZ LXXIV, 217–228.
[14] MĚCHUROVÁ, Z.–ZALABÁK, P.–ČEJKA, J., 1992: Příspěvek k problematice tzv. loštické keramiky v souvislosti s rentgenovou fázovou analýzou vzorků z Konůvek (okr. Vyškov) – Beitrag zur Problematik dsg. Lošticer Keramik im Zusammenhang mit der Röntgenphasenanalyse der Bruchstücke aus Konůvky (Bez. Vyškov), ČMMZ LXXVII, 201–215.
[15] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXI, 89–105.
[16] MICHNA, P. J., 1976: Loštický pohár na malbě ze 16. století? (Na okraj studia loštické keramiky), VVM XXVIII, 334–335.
[17] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[18] ŠAUROVÁ, D., 1971: Systematický výzkum zaniklé středověké vesnice Konůvky na Slavkovsku. In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů. Díl I. Sborník prací přednesených na III. celostátním semináři o problematice zaniklých středověkých vesnic (Uherské Hradiště, Slovácké muzeum, 10.–13. 5. 1971), 169–201. Uherské Hradiště.
[19] ŠAUROVÁ, D., 1980: Výrobní zařízení na keramiku v Konůvkách. In: Sborník ze semináře Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, Technické muzeum v Brně, 101–112. Brno.
[20] TOGNER, M., 1995: Moravská keramika a Hieronymus Bosch, Umění a řemesla, č. 1, 47–52.
[2] ČEJKOVÁ, I.–ČEJKA, J.–MĚCHUROVÁ, Z., 1995: Chemical analysis of medieval graphitic pottery from Konůvky (Vyškov, Moravia) – Chemická analýza středověké tuhové keramiky z osady Konůvky u Vyškova na Moravě, ČNM CLXIV, řada přírodovědná, 17–23.
[3] DROBNÁ, Z., 1957: Loštické poháry. K otázce jejich datování a slohového zařazení, Český lid XLIV, 98–107.
[4] GOŠ, V., 1973: Slovanská osada v Mohelnici – Die Slawische Siedlung in Mohelnice, AR XXV, 371–379.
[5] GOŠ, V., 1980: K problematice výroby loštické keramiky. In: Sborník ze semináře Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Technické muzeum v Brně, 85–100. Brno.
[6] GOŠ, V., 1982: Charakteristika vývoje osídlení severní Moravy v 8.–15. stol. – Charakteristik der Besiedlung Nordmährens im 8.–15. Jahrhundert, AH 7, 157–162.
[7] GOŠ, V., 2007: Loštice. Město středověkých hrnčířů. Opava.
[8] GOŠ, V., 2012: Z Loštic až na konec světa. Nové objevy severomoravské středověké keramiky v západní Evropě, VVM LXIV, 11–17.
[9] GOŠ, V.–NOVÁK, J., 1976: Počátky výroby loštické keramiky – Die Anfänge der Lošticer Keramikproduktion, AR XXVIII, 399–404.
[10] GOŠ, V.–NOVÁK, J.–KAREL, J., 1975: Zaniklé sídliště v Rýmařově, ČSM B XXIV, 97–105.
[11] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Masarykova univerzita, Brno.
[12] LANG, A., 1961: Loštické poháry (Přehled dosavadních výzkumů), SM 6, 54–63.
[13] MĚCHUROVÁ, Z., 1989: Keramika loštického typu z Konůvek (okr. Vyškov) – Die Keramik des Lošticer Typus aus Konůvky (Bez. Vyškov), ČMMZ LXXIV, 217–228.
[14] MĚCHUROVÁ, Z.–ZALABÁK, P.–ČEJKA, J., 1992: Příspěvek k problematice tzv. loštické keramiky v souvislosti s rentgenovou fázovou analýzou vzorků z Konůvek (okr. Vyškov) – Beitrag zur Problematik dsg. Lošticer Keramik im Zusammenhang mit der Röntgenphasenanalyse der Bruchstücke aus Konůvky (Bez. Vyškov), ČMMZ LXXVII, 201–215.
[15] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXI, 89–105.
[16] MICHNA, P. J., 1976: Loštický pohár na malbě ze 16. století? (Na okraj studia loštické keramiky), VVM XXVIII, 334–335.
[17] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[18] ŠAUROVÁ, D., 1971: Systematický výzkum zaniklé středověké vesnice Konůvky na Slavkovsku. In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů. Díl I. Sborník prací přednesených na III. celostátním semináři o problematice zaniklých středověkých vesnic (Uherské Hradiště, Slovácké muzeum, 10.–13. 5. 1971), 169–201. Uherské Hradiště.
[19] ŠAUROVÁ, D., 1980: Výrobní zařízení na keramiku v Konůvkách. In: Sborník ze semináře Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, Technické muzeum v Brně, 101–112. Brno.
[20] TOGNER, M., 1995: Moravská keramika a Hieronymus Bosch, Umění a řemesla, č. 1, 47–52.