Proměny kosmologie a (sebe)pojetí logiky

Příspěvek je zamyšlením nad proměnami sebepojetí logiky v závislosti na proměnách obrazu světa a kosmologii. Pro Platóna jde o uspořádání bludných cest v nitru, přičemž vzorem jsou zde dokonalé dráhy planet – mikrokosmos se má uspořádat podle vzoru makrokosmu. Jistým vrcholem tohoto pojetí je Aristotelés, pro něhož je zákon vyloučeného třetího základním principem vůbec a platí tedy nejen pro dokonalý nadměsíční, ale je východiskem i pro zkoumání podměsíčního světa. Proměny sebepojetí logiky v novověku lze chápat i na základě toho, že kosmos je od Descarta chápán především jako res extensa a pro zkoumání takového kosmu se "hodí" spíše matematika. Na druhé straně zde velmi vlivně působí Kantův kopernikánský obrat, který bychom metaforicky mohli shrnout tak, že dráhy planet se řídí podle drah našeho myšlení. Po zpochybnění kantovské představy o jednotnosti a univerzálnosti racionality je tak ve 20. století legitimována stále se rozrůstají pluralita logických systémů.

This paper is a reflection on the transformations of self-concept of logic depending on the changing world view and cosmology. For Plato, it is the organization of stray paths inside, the patterns are perfect planetary orbits - a microcosm should be organised according to the pattern of macrocosm. A certain peak of this conception is Aristotle, for whom the law of excluded middle is the basic principle of all, valid not only for the perfect sublunar world, but it is also a starting point for exploring the underlunar world. Transformations of self-conception of logic in modern times can be understood on the basis of the fact that cosmos is from Descartes understood primarily as res extensa and for exploring such a space "fit" much more mathematics. On the other hand, there is very influential Kant's Copernican turn, which we could summarize metaphorically so that the planets are governed by the tracks of our thinking. After challenging of the Kantian idea of the unity and universality of rationality is in the 20th century legitimized the growing plurality of logical systems.