Název: Pohřby a další nálezy lidských lidských kostí v objektech z mladší doby bronzové na katastru obce Kněžívka, okr. Praha-západ
Variantní název:
- Burials and other finds of the human bones in Late Bronze Age in the pits of excavation in Kněžívka, Praha-západ District
- Die Bestattungen und weitere Funde von menschlichen Knochen in Objekten aus der Spätbronzezeit auf dem Katastergebiet Kněžívka, Bez. Praha-západ
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2015, roč. 20, č. 2, s. [77]-93
Rozsah
[77]-93
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/134512
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Časté ukládání lidských ostatků do sídlištních objektů bylo jevem, který se nikterak nevymykal ze společenských norem kultur evropského zemědělského i nezemědělského pravěku. Doba bronzová ve středoevropském prostoru představuje období, ve kterém se s těmito archeologicky uchopitelnými projevy symbolického myšlení a chování pravěkého člověka setkáváme v největší míře. Plošně rozsáhlý odkryv na katastru obce Kněžívka ve Středočeském kraji umožnil nejen další dokumentaci tohoto jevu v mladší době bronzové, ale přispěl také k poznání neobyčejné variability zacházení s lidskými ostatky v rámci jednoho sídelního areálu.
The frequent depositing of human remains in settlement features was a common phenomenon that in no way defied the social norms of European agricultural and non-agricultural prehistorical cultures. The Bronze Age in Central Europe nevertheless is the time in which we encounter these archeologically graspable manifestations of the symbolic thinking and behaviour of prehistoric man to the greatest extent. The broadly extensive excavation in Kněžívka in Central Bohemia permitted not only further documentation of the existence of this phenomenon in the Late Bronze Age, but also contributed to knowledge of the unusual variety of methods for treating human remains in a particular settlement area.
Note
Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Národní muzeum (DKRVO 2015/18, 00023272). Dále byla příprava článku podpořena projektem SGS-2015-056 "Vybrané archeologické nálezy z období eneolitu a doby bronzové a jejich potenciál pro rekonstrukci sídelních struktur", řešeným na FF ZČU v Plzni.
Reference
[1] Bouzek, J. 1982: K otázce využití etnografických paralel při studiu pohřebního ritu v archeologii, Archeologické rozhledy XXXIV, 200–203.
[2] Bouzek, J. – Koutecký, D. 1980: Mohylové a knovízské kostrové "pohřby" v jamách ze severozápadních Čech, Památky archeologické LXXI, 360–432.
[3] Brůžek, J. 2002: A Method for Visual Determination of Sex, Using the Human Hip Bone, American Journal of Physical Anthropology 117, 157–168. | DOI 10.1002/ajpa.10012
[4] Dobisíková, M. 2008: Antropologické zhodnocení kosterních pozůstatků z lokality Kněžívka. In: Kněžívka 2007 "Outlet Airport Praha", okr. Praha-západ. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu ZAV př. č. 12/2007, ulož. v AÚ AV ČR Praha, v.v.i.
[5] Dobisíková, M. – Hložek, J. – Likovský, J. 2007: Sídliště z mladší doby bronzové na katastru obce Tuchoměřice, okr. Praha-západ. In: Salaš, M. – Šabatová, K. (eds.), Doba popelnicových polí a doba halštatská. Brno, 281–304.
[6] Dobisíková, M. – Velemínský, P. – Pleinerová, I. – Likovský, J. 2003: Mass Pit Graves from Knovíz Culture (Hostivice-Palouky, Czech Republic), Slovenská antrópologia 6 (n.s.l.), 19–25.
[7] Dočkalová, M. (ed.) 1988: Antropofagie a pohřební ritus doby bronzové. Brno.
[8] Dočkalová, M. 1988: Charakteristika osteologických nálezů z doby bronzové na nalezišti ve Velimi u Kolína. In: Dočkalová, M. (ed.), Antropofagie a pohřební ritus doby bronzové. Brno, 131–141.
[9] Drda, M. – Rybová, A. 1998: Keltové a Čechy. Praha.
[10] Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Praha.
[11] Gojda, M. – John, J. a kol. 2013: Letecká archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň.
[12] Hložek, J. – Smíšek, K. 2008: Kněžívka 2007 "Outlet Airport Praha", okr. Praha-západ. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu ZAV př. č. 12/2007, ulož. v AÚ AV ČR Praha, v.v.i.
[13] Hrala, J. 1973: Knovízská kultura ve středních Čechách. Archeologické studijní materiály 11. Praha.
[14] Chochol, J. 1971: Antropologická problematika kostrových hrobů knovízské kultury v Čechách, Památky archeologické LXII, 324–363.
[15] Chochol, J. 1974: Kostrové materiály knovízské kultury ze severozápadních Čech, Crania Bohemica 2, 1–31.
[16] Chochol, J. 1979: Kosterné nálezy ze sídlištních jam knovízské kultury v severozápadních Čechách, Památky archeologické LXX, 21–41, 132.
[17] Kandert, J. 1982: Poznámky k využití etnografických údajů v případě výkladu knovízských "hrobů", Archeologické rozhledy 34, 190–200.
[18] Koutecký, D. 1990: Skeletal "burials" in the pits of Knovíz settlements in Bohemia, Anthropologie 28/2–3, 175–188.
[19] Krištuf, P. 2012: Nová radiokarbonová data z časného eneolitu v Čechách. In: Peška, J. – Trampota, F. (eds.), Otázky neolitu a eneolitu 2011. Mikulov – Olomouc, 61–66.
[20] Matiegka, J. 1896: Lidožroutství v předhistorické osadě u Knovíze a v předhistorické době vůbec, Památky archeologické XVI, 285–292, 385–390, 495–500.
[21] Matoušek, V. 1988: Poznámky k metodologii studia pohřebního ritu. In: Dočkalová, M. (ed.), Antropofagie a pohřební ritus doby bronzové. Brno, 17–30.
[22] Maxová, E. 2012: Antropofagie v době bronzové na území Čech: mýtus nebo skutečnost? Plzeň (diplomová práce, Filozofická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni, https://otik.uk.zcu.cz/xmlui/handle/11025/3421).
[23] Mikulková, B. – Stuchlík, S. – Vitula, P. 1997: Pohřby na únětických sídlištích v Podolí a Tvarožné, Pravěk NŘ 6/1996, 139–156.
[24] Peter-Röcher, H. 1998: Die Býčí skála-Höhle in Mähren – Opfer, Ahnenkult und Totenritual in der Hallstattzeit, Das Altertum 44, 3–30.
[25] Prokeš, L. 2007: Posmrtné změny a jejich význam při interpretaci pohřebního ritu (ke vztahu mezi archeologií a forenzními vědami). Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana, Supplementum 1. Brno.
[26] Přichystal, A. – Náplava, M. 1995: Záhady Býčí Skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč.
[27] Rulf, J. 1996: Problematika pohřbů na sídlištích v českomoravském pravěku, Študijné zvesti AU SAV 32, 115–124.
[28] Rýzner, Č. 1880: Řadové hroby blíž Únětic, Památky archeologické XI, 289–308, 353–368, tab. XIII–XVI.
[29] Salaš, M. 1990: Únětická sídlištní jáma s lidskými kosterními pozůstatky na Cezavách u Blučiny, Památky archeologické LXXXI, 275–307.
[30] Spurný, V. 1950: Kostrové pohřby v knovízské kultuře, Památky archeologické XLIII, 13–20, 136.
[31] Stig Sørensen, M. L. – Rebay-Salisbury, K. 2008: Landscapes of the Body: Burials of the Middle Bronze Age in Hungary, European Journal of Archaeology 11/1, 49–74. | DOI 10.1177/1461957108101241
[32] Stloukal, M. 1985: Antropologický rozbor kosterních pozůstatků z Býčí skály. In: Wankelův nález ve světle nejnovějších objevů. Blansko, 27–36.
[33] Stloukal, M. (ed.) 1999: Antropologie. Příručka pro studium kostry. Praha.
[34] Stuchlík, S. 1988: Sekundární zásahy v hrobech únětické kultury na Moravě. In: Dočkalová, M. (ed.), Antropofagie a pohřební ritus doby bronzové. Brno, 61–70, 227–228.
[35] Stuchlík, S. 2010: Hromadné pohřby na sídlištích starší doby bronzové na Moravě. In: Tichý, R. (ed.), Hroby, pohřby a lidské pozůstatky na pravěkých a středověkých sídlištích. Živá archeologie – (Re)konstrukce a experiment v archeologii, Supplementum 3. Hradec Králové, 80–92.
[36] Stuchlíková, J. 1990: Otázka pohřebního ritu moravské větrovské skupiny. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátinám akademika Josefa Poulíka. Brno, 146–157.
[37] Šmerda, J. 2009: Nálezy lidských pozůstatků na sídlištích únětické kultury v Dambořicích a Žarošicích, Pravěk NŘ 18/2008, 199–240.
[38] Šulová, L. 2007: Žárové pohřebiště kultury Knovízské v Tuchoměřicích (okr. Praha-západ). In: Salaš, M. – Šabatová, K. (eds.), Doba popelnicových polí a doba halštatská. Brno, 323–325.
[39] Wankel, H. 1882: Bilder aus der Mährischen Schweiz und ihrer Vergangenheit. Wien.
[2] Bouzek, J. – Koutecký, D. 1980: Mohylové a knovízské kostrové "pohřby" v jamách ze severozápadních Čech, Památky archeologické LXXI, 360–432.
[3] Brůžek, J. 2002: A Method for Visual Determination of Sex, Using the Human Hip Bone, American Journal of Physical Anthropology 117, 157–168. | DOI 10.1002/ajpa.10012
[4] Dobisíková, M. 2008: Antropologické zhodnocení kosterních pozůstatků z lokality Kněžívka. In: Kněžívka 2007 "Outlet Airport Praha", okr. Praha-západ. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu ZAV př. č. 12/2007, ulož. v AÚ AV ČR Praha, v.v.i.
[5] Dobisíková, M. – Hložek, J. – Likovský, J. 2007: Sídliště z mladší doby bronzové na katastru obce Tuchoměřice, okr. Praha-západ. In: Salaš, M. – Šabatová, K. (eds.), Doba popelnicových polí a doba halštatská. Brno, 281–304.
[6] Dobisíková, M. – Velemínský, P. – Pleinerová, I. – Likovský, J. 2003: Mass Pit Graves from Knovíz Culture (Hostivice-Palouky, Czech Republic), Slovenská antrópologia 6 (n.s.l.), 19–25.
[7] Dočkalová, M. (ed.) 1988: Antropofagie a pohřební ritus doby bronzové. Brno.
[8] Dočkalová, M. 1988: Charakteristika osteologických nálezů z doby bronzové na nalezišti ve Velimi u Kolína. In: Dočkalová, M. (ed.), Antropofagie a pohřební ritus doby bronzové. Brno, 131–141.
[9] Drda, M. – Rybová, A. 1998: Keltové a Čechy. Praha.
[10] Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Praha.
[11] Gojda, M. – John, J. a kol. 2013: Letecká archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň.
[12] Hložek, J. – Smíšek, K. 2008: Kněžívka 2007 "Outlet Airport Praha", okr. Praha-západ. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu ZAV př. č. 12/2007, ulož. v AÚ AV ČR Praha, v.v.i.
[13] Hrala, J. 1973: Knovízská kultura ve středních Čechách. Archeologické studijní materiály 11. Praha.
[14] Chochol, J. 1971: Antropologická problematika kostrových hrobů knovízské kultury v Čechách, Památky archeologické LXII, 324–363.
[15] Chochol, J. 1974: Kostrové materiály knovízské kultury ze severozápadních Čech, Crania Bohemica 2, 1–31.
[16] Chochol, J. 1979: Kosterné nálezy ze sídlištních jam knovízské kultury v severozápadních Čechách, Památky archeologické LXX, 21–41, 132.
[17] Kandert, J. 1982: Poznámky k využití etnografických údajů v případě výkladu knovízských "hrobů", Archeologické rozhledy 34, 190–200.
[18] Koutecký, D. 1990: Skeletal "burials" in the pits of Knovíz settlements in Bohemia, Anthropologie 28/2–3, 175–188.
[19] Krištuf, P. 2012: Nová radiokarbonová data z časného eneolitu v Čechách. In: Peška, J. – Trampota, F. (eds.), Otázky neolitu a eneolitu 2011. Mikulov – Olomouc, 61–66.
[20] Matiegka, J. 1896: Lidožroutství v předhistorické osadě u Knovíze a v předhistorické době vůbec, Památky archeologické XVI, 285–292, 385–390, 495–500.
[21] Matoušek, V. 1988: Poznámky k metodologii studia pohřebního ritu. In: Dočkalová, M. (ed.), Antropofagie a pohřební ritus doby bronzové. Brno, 17–30.
[22] Maxová, E. 2012: Antropofagie v době bronzové na území Čech: mýtus nebo skutečnost? Plzeň (diplomová práce, Filozofická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni, https://otik.uk.zcu.cz/xmlui/handle/11025/3421).
[23] Mikulková, B. – Stuchlík, S. – Vitula, P. 1997: Pohřby na únětických sídlištích v Podolí a Tvarožné, Pravěk NŘ 6/1996, 139–156.
[24] Peter-Röcher, H. 1998: Die Býčí skála-Höhle in Mähren – Opfer, Ahnenkult und Totenritual in der Hallstattzeit, Das Altertum 44, 3–30.
[25] Prokeš, L. 2007: Posmrtné změny a jejich význam při interpretaci pohřebního ritu (ke vztahu mezi archeologií a forenzními vědami). Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana, Supplementum 1. Brno.
[26] Přichystal, A. – Náplava, M. 1995: Záhady Býčí Skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč.
[27] Rulf, J. 1996: Problematika pohřbů na sídlištích v českomoravském pravěku, Študijné zvesti AU SAV 32, 115–124.
[28] Rýzner, Č. 1880: Řadové hroby blíž Únětic, Památky archeologické XI, 289–308, 353–368, tab. XIII–XVI.
[29] Salaš, M. 1990: Únětická sídlištní jáma s lidskými kosterními pozůstatky na Cezavách u Blučiny, Památky archeologické LXXXI, 275–307.
[30] Spurný, V. 1950: Kostrové pohřby v knovízské kultuře, Památky archeologické XLIII, 13–20, 136.
[31] Stig Sørensen, M. L. – Rebay-Salisbury, K. 2008: Landscapes of the Body: Burials of the Middle Bronze Age in Hungary, European Journal of Archaeology 11/1, 49–74. | DOI 10.1177/1461957108101241
[32] Stloukal, M. 1985: Antropologický rozbor kosterních pozůstatků z Býčí skály. In: Wankelův nález ve světle nejnovějších objevů. Blansko, 27–36.
[33] Stloukal, M. (ed.) 1999: Antropologie. Příručka pro studium kostry. Praha.
[34] Stuchlík, S. 1988: Sekundární zásahy v hrobech únětické kultury na Moravě. In: Dočkalová, M. (ed.), Antropofagie a pohřební ritus doby bronzové. Brno, 61–70, 227–228.
[35] Stuchlík, S. 2010: Hromadné pohřby na sídlištích starší doby bronzové na Moravě. In: Tichý, R. (ed.), Hroby, pohřby a lidské pozůstatky na pravěkých a středověkých sídlištích. Živá archeologie – (Re)konstrukce a experiment v archeologii, Supplementum 3. Hradec Králové, 80–92.
[36] Stuchlíková, J. 1990: Otázka pohřebního ritu moravské větrovské skupiny. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátinám akademika Josefa Poulíka. Brno, 146–157.
[37] Šmerda, J. 2009: Nálezy lidských pozůstatků na sídlištích únětické kultury v Dambořicích a Žarošicích, Pravěk NŘ 18/2008, 199–240.
[38] Šulová, L. 2007: Žárové pohřebiště kultury Knovízské v Tuchoměřicích (okr. Praha-západ). In: Salaš, M. – Šabatová, K. (eds.), Doba popelnicových polí a doba halštatská. Brno, 323–325.
[39] Wankel, H. 1882: Bilder aus der Mährischen Schweiz und ihrer Vergangenheit. Wien.