Název: Religiozita českých migrantů v Bulharsku z řad inteligence
Variantní název:
- The religiosity of the intelligentsia among Czech immigrants to Bulgaria
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2014, roč. 6, č. 2, s. [26]-33
Rozsah
[26]-33
-
ISSN1804-2449
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135405
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The significant Czech migration to Bulgaria in the late 19th and early 20th centuries was an interesting phenomenon both inside and outside of the field of Czech-Bulgarian relations. This study concerns one aspect of this migration: based on an analysis of published memoirs and correspondence, it presents the topic of the religiosity of those Czechs, and especially the Czech teachers who worked in Bulgaria. he study concludes that the Czech intelligentsia in Bulgaria either did not feel a need to express their religious belief and write about their experiences with religious ceremonies, or were entirely indifferent towards religious issues.
Poměrně početná česká migrace do Bulharska na konci 19. a začátku 20. století představuje zajímavý jev nejen česko-bulharských vztahů. V této studii na základě rozboru publikovaných vzpomínek, memoárů a dochované korespondence představím otázku náboženského vyznání Čechů, nejčastěji učitelů, kteří působili v Bulharsku. Z výzkumu sledovaných pramenů vyplývá, že příchozí z řad inteligence buď necítili touhu vyjadřovat své náboženské přesvědčení a psát o prožívání náboženských obřadů, nebo je otázky náboženství nechávaly zcela chladnými.
Reference
[1] Archiv Bulharské akademie věd (BAN), fond 3K − Konstantin Jireček.
[2] Archiv Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, kart. 7, inv. č. 922 – Hermenegild Škorpil.
[3] BROŽKA, Jan: Před čtyřiceti lety. Mé vzpomínky. In: Československý obzor, 1921.
[4] J. V. Mrkvička vzpomíná. Československo-bulharská vzájemnost. Praha, 1938, r. V., č. 1, s. 4.
[5] Jubilejní ročenka československé kolonie v Bulharsku 1868–1928. Sofie, 1929.
[6] KADELA, Jan. Bratři Proškové. Rodinná kronika. Praha, 1978. (nepublikováno)
[7] Národní archiv v Sofii, fond 1969K, archivní jednotka č. 71 – Antonín Šourek.
[8] ŠKORPIL, Václav. Ve vzpomínkách ožívají. In: ČADÍK, Jindřich. Škorpilové ve vzpomínkách. Pardubice, 1967, s. 20–44.
[9] ŠOUREK, Antonín: Vzpomínky na některé naše krajany. In: Československý obzor. 1922–1925.
[10] WAGNER, Jan. Vzpomínky z Bulharska a jiné črty. Praha, 1897.
[11] Almanach na Sofijski universitet Sv. Kliment Ochridski. Sofija, 1940.
[12] BEČVÁŘOVÁ, Martina. České kořeny bulharské matematiky. Praha, 2009.
[13] BEČVÁŘOVÁ, Martina. Františka Senlerova-Šourekova (1844–1919). In: Slavjanski dialozi. Ročník VII, číslo 10–11, Plovdiv: Universitetsko Izdatelstvo "Paisij Chilendarski", 2010, s. 56–64.
[14] DOROVSKÝ, Ivan. Konstantin Jireček. Život a dílo. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1983.
[15] IVANOVA, Diana. Jan Wagner i negovata "Mluvnice jazyka bulharského" (1883) (obšt pregled). In: Slavjanskite ezici otblizo. Sbornik v čest na 70-godišninata na doc. Janko Băčvarov. Sofija, 2013.
[16] JIREČEK, Konstantin. Cesty po Bulharsku. Praha, 1888.
[17] Krásný život žili, krásnou práci konali... Nejslavnější generace roku Škorpilů. Vysoké Mýto: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, 2006.
[18] Obšti rezultati ot prebrojavaneto naselenieto na 1. januarij 1881. Sofija: Statističeskoto bjuro, 1884.
[19] Obšti rezultati ot prebrojavanie na naselenieto na 1. januarij 1893. Sofija: Statističesko bjuro, 1897.
[20] Părv godišen otčet na oblastna devičeska gimnazija v Plovdiv za učebnata godina 1882–83. Plovdiv, 1883.
[21] PENČEV, Vladimir. Za českata invazija v Bălgarija sled osvoboždenieto. Typologija na migracioniite dviženija i charakteristika za českata obštost u nas. In: Čechi v Bălgarija. Sofija: Izdatelstvo Valerin Trajanov, 2009, s. 193–200.
[22] PETKOVA, Teodora. Neocenimoto delo na Josef Šniter. In: Architektura. 1990, kn. 3, s. 51–53.
[23] PROTIČ, Andrej. I. V. Mărvička. Život i tvorčestvo. Sofija: Bălgarski, 1955.
[24] SOLENKOVA, Ljubomila: Bogdana Iraskova-Chiteva (1844–1929). In: Ženata kato fenomen. Sofija – Praga, 2014, s. 24–29.
[25] Statističeski godišnik na Bălgarskoto carstvo. Sofija: Glavna direkcija na statistikata, 1911.
[26] TODOROV, Veličko (ed.). Čechi v Balgarija – Istorija i topologija na edna civilizatorska rolja. Sofija: Homo Bohemicus, 1995, 1996, 1999.
[27] ZAPLETAL, Vladimír. JUDr. Rudolf kníže Thurn-Taxis. K 100. výročí narození "selského knížete". Brno, 1933.
[28] ZEMAN, Pavel. Češti učitelé na gymnáziích v Bulharsku v letech 1878–1912. In: Mladá slavistika. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 147–162.
[2] Archiv Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, kart. 7, inv. č. 922 – Hermenegild Škorpil.
[3] BROŽKA, Jan: Před čtyřiceti lety. Mé vzpomínky. In: Československý obzor, 1921.
[4] J. V. Mrkvička vzpomíná. Československo-bulharská vzájemnost. Praha, 1938, r. V., č. 1, s. 4.
[5] Jubilejní ročenka československé kolonie v Bulharsku 1868–1928. Sofie, 1929.
[6] KADELA, Jan. Bratři Proškové. Rodinná kronika. Praha, 1978. (nepublikováno)
[7] Národní archiv v Sofii, fond 1969K, archivní jednotka č. 71 – Antonín Šourek.
[8] ŠKORPIL, Václav. Ve vzpomínkách ožívají. In: ČADÍK, Jindřich. Škorpilové ve vzpomínkách. Pardubice, 1967, s. 20–44.
[9] ŠOUREK, Antonín: Vzpomínky na některé naše krajany. In: Československý obzor. 1922–1925.
[10] WAGNER, Jan. Vzpomínky z Bulharska a jiné črty. Praha, 1897.
[11] Almanach na Sofijski universitet Sv. Kliment Ochridski. Sofija, 1940.
[12] BEČVÁŘOVÁ, Martina. České kořeny bulharské matematiky. Praha, 2009.
[13] BEČVÁŘOVÁ, Martina. Františka Senlerova-Šourekova (1844–1919). In: Slavjanski dialozi. Ročník VII, číslo 10–11, Plovdiv: Universitetsko Izdatelstvo "Paisij Chilendarski", 2010, s. 56–64.
[14] DOROVSKÝ, Ivan. Konstantin Jireček. Život a dílo. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1983.
[15] IVANOVA, Diana. Jan Wagner i negovata "Mluvnice jazyka bulharského" (1883) (obšt pregled). In: Slavjanskite ezici otblizo. Sbornik v čest na 70-godišninata na doc. Janko Băčvarov. Sofija, 2013.
[16] JIREČEK, Konstantin. Cesty po Bulharsku. Praha, 1888.
[17] Krásný život žili, krásnou práci konali... Nejslavnější generace roku Škorpilů. Vysoké Mýto: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, 2006.
[18] Obšti rezultati ot prebrojavaneto naselenieto na 1. januarij 1881. Sofija: Statističeskoto bjuro, 1884.
[19] Obšti rezultati ot prebrojavanie na naselenieto na 1. januarij 1893. Sofija: Statističesko bjuro, 1897.
[20] Părv godišen otčet na oblastna devičeska gimnazija v Plovdiv za učebnata godina 1882–83. Plovdiv, 1883.
[21] PENČEV, Vladimir. Za českata invazija v Bălgarija sled osvoboždenieto. Typologija na migracioniite dviženija i charakteristika za českata obštost u nas. In: Čechi v Bălgarija. Sofija: Izdatelstvo Valerin Trajanov, 2009, s. 193–200.
[22] PETKOVA, Teodora. Neocenimoto delo na Josef Šniter. In: Architektura. 1990, kn. 3, s. 51–53.
[23] PROTIČ, Andrej. I. V. Mărvička. Život i tvorčestvo. Sofija: Bălgarski, 1955.
[24] SOLENKOVA, Ljubomila: Bogdana Iraskova-Chiteva (1844–1929). In: Ženata kato fenomen. Sofija – Praga, 2014, s. 24–29.
[25] Statističeski godišnik na Bălgarskoto carstvo. Sofija: Glavna direkcija na statistikata, 1911.
[26] TODOROV, Veličko (ed.). Čechi v Balgarija – Istorija i topologija na edna civilizatorska rolja. Sofija: Homo Bohemicus, 1995, 1996, 1999.
[27] ZAPLETAL, Vladimír. JUDr. Rudolf kníže Thurn-Taxis. K 100. výročí narození "selského knížete". Brno, 1933.
[28] ZEMAN, Pavel. Češti učitelé na gymnáziích v Bulharsku v letech 1878–1912. In: Mladá slavistika. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 147–162.