Lévi-Straussův koncept "společností založených na domech" a jeho aplikace ve výzkumu společností v jihovýchodní Evropě

Název: Lévi-Straussův koncept "společností založených na domech" a jeho aplikace ve výzkumu společností v jihovýchodní Evropě
Variantní název:
  • Levi-Strauss's concept of the "house-based society" and its application to research on Southeastern European societies
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2014, roč. 6, č. 2, s. [50]-61
Rozsah
[50]-61
  • ISSN
    1804-2449
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
In the 1980s, Claude Lévi-Strauss criticized those anthropological studies that use kinship as a basis for understanding the interrelationships of observed individuals. As a supplement to the concept of perceived kinship via maternal or paternal lineage, he offered the concept of "houses" as a basic unit of organization. Within this concept, the social characteristics of the "house" as a basic unit of an individual's identification are inseparable from the material (material house) and semantic (name connected with the house) levels. his paper presents a group of studies based on fieldwork in Southeastern Europe focusing on the "house" as a social and semantic unit, and tries to thus provide the Czech academic environment with a chance to receive inspiration from this perspective.
Claude Lévi-Strauss v 80. letech podrobil kritice dosavadní antropologické studie využívající konceptu příbuzenství jako základu k pochopení propojenosti sledovaných jedinců. Vedle konceptu vnímané pokrevní spřízněnosti v mateřské či otcovské linii staví koncept "domů" jakožto základních organizačních jednotek. Sociální charakteristiky "domu" coby základní jednotky identiikace ve společnosti jsou v rámci tohoto konceptu neoddělitelné od roviny materiální (dům) a sémantické (např. jméno spojované s domem). Příspěvek představí dosavadní tradici textů, založených na terénních výzkumu v jihovýchodní Evropě, které se zaměřují na "dům" jako sémantickou a sociální jednotku a pokusí se inspiraci touto perspektivou zprostředkovat i českému badatelskému prostředí.
Reference
[1] ARDENER, S. (ed.) Women and Space: Ground Rules and Social Maps, London: Croom Helm, 1981.

[2] BIALOR, P. A. What's In a Name? Aspects of the Social Organization of a Greek Farming Community Related to Naming Customs. Essays in Balkan Ethnology, 1967, č. 1, s. 95–108.

[3] BOURDIEU, P. The Berber house. In The anthropology of space and place: Locating culture. Ed. Low, S. M.; Lawrence-Zúñiga, D., Oxford: Blackwell, 2007 [1979].

[4] BUDILOVÁ, L. J. "Ať se neztratí jméno." Jména a pojmenovávání u bulharských Čechů, Český lid/Etnologický časopis, 2012, roč. 99, č. 4, s. 407–425.

[5] CARSTEN, J.; HUGH-JONES, S., Eds. About the House. Lévi-Strauss and Beyond. Cambridge: Cambridge University Press, 1995.

[6] CARSTEN, J. The heat of the hearth: the process of kinship in a Malay fishing community. Oxford: Clarendon Press, 1997.

[7] CARSTEN, J. After kinship. Cambridge University Press, 2004.

[8] CIERAAD, I. Ed. At home: an anthropology of domestic space. Syracuse, NY: Syracuse University Press, 2006.

[9] COWAN, J. K. Dance and the body politic in northern Greece. Princeton University Press, 1990.

[10] DALAKOGLOU, D. Migrating-remitting‐'building'‐dwelling: house‐making as 'proxy' presence in postsocialist Albania. Journal of the Royal Anthropological Institute, 2010, roč. 16, č. 4, s. 761–777. | DOI 10.1111/j.1467-9655.2010.01652.x

[11] DU BOULAY, J. Portrait of a Greek mountain village. London: Clarendon Press, 1974.

[12] ELIADE, M. Posvátné a profánní. Praha: OIKOYMENH, 2006 [1957].

[13] GILLESPIE, S. D. Beyond Kinship. An Introduction, In Beyond Kinship. Social and Material Reproduction in House Societies. Ed. Joyce R.A., Gillespie, S.D., Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 2000, s. 1–21.

[14] GILLESPIE, S. D. When is a house?, In The Durable House: House Society Models in Archaeology, Ed. Beck, R., Carbondale: Center for Archaeological Investigations, 2005, s. 25–50.

[15] GRÄF, R. R. Zigeunerpaläste. Die Architektur der Roma in Rumänien. Cluj-Napoca: Zentrum für Siebenbürgische Studien, 2007.

[16] HENIG, D. The Embers of Allah: cosmologies, knowledge, and relations in the mountains of central Bosnia, Durham theses, Durham University, 2011. [online]. Dostupné na Internetu: http://etheses.dur.ac.uk/915/.

[17] HIRSCHON, R. Open body/closed space: the transformation of female sexuality. In Deining Females: the Nature of Women in Society. Ed. Ardener, S., London: Croom Helm, 1978, s. 66–88.

[18] HIRSCHON, R. Heirs of the Greek Catastrophe: the social life of Asia Minor refugees in Piraeus. Berghahn books, 1989.

[19] HIRSCHON, R. Essential objects and the sacred: interior and exterior space in an urban Greek locality. In Women and Space: Ground Rules and Social Maps, Ed. Ardener S., London: Croom Helm, 1993. s. 72–88.

[20] HIRSCHON, R. Bourdieu in Olymbos: The Symbolic Character of the Karpathiko House (manuscript), 2008, [online]. Dostupné na Internetu: https://www.anthro.ox.ac.uk/ileadmin/images/staf/Associates/30--Bourdieu.pdf.

[21] HIRSCHON, R. B., & GOLD, J. R. Territoriality and the home environment in a Greek urban community. Anthropological Quarterly, 1982, s. 63–73. | DOI 10.2307/3318153

[22] JOYCE, R. A.; GILLESPIE, S. D. Ed. Beyond kinship: social and material reproduction in house societies. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 2000.

[23] KATSAVOUNIDOU, G.; KOURTI, P. Homogeneis migrants from the former Soviet Union in Thessaloniki and the transformation of the western quarters of the city. Ethnicity and Migration A Greek Story. Special Issue of Migrance, 2008, roč. 30, s. 61–70.

[24] KRĂSTEVA-BLAGOEVA, E. Ličnoto ime v bălgarskata tradicia. Sofia: Marin Drinov, 1999.

[25] LANGER, J.; BOČKOVÁ, H. Příspěvek k interdisciplinárnímu a interetnickému pojetí pojmu obydlí. In Etnologiczne I antropologiczne obrazy świata – konteksty i interpretacje, Ed. Rusek, H.; Pieńczak, A., Cieszyn: Ofsetdruk i media, 2011, s. 85–97.

[26] LÉVI-STRAUSS, C. The Way of the Masks. Seattle: University of Washington Press, 1982 [1979].

[27] LÉVI-STRAUSS, C. Anthropology and Myth: Lectures 1951-1982. Basil Blackwell, 1987 [1984].

[28] MCNALL, Scott G. Portrait of a Greek Mountain Village by Juliet Du Boulay (recenze). American Journal of Sociology, 1976, roč. 81, č. 4, s. 978–981. | DOI 10.1086/226178

[29] MILLER, D. Ed. Material Cultures: Why some Things Matter. Chicago: University of Chicago Press, 1998.

[30] MILLER, D. Home possessions: material culture behind closed doors. Oxford: Berg, 2001.

[31] PICHLER, R. Migration, Architecture and the Imagination of Home (land). An Albanian-Macedonian Case Study. In Transnational Societies, Transterritorial Politics. Migrations from the (Post-)Yugoslav Area, Ed. Brunnbauer, U., München: Oldenbourg Verlag, 2009, s. 213–236.

[32] PIMPIREVA, Ž. Ethnicity in Transition: the Karakachans in Bulgaria. Our Europe, Ethnography – Ethnology – Anthropology of Culture, 2013, č. 2, s. 21–38.

[33] ŠTĚPÁNEK, V. Několik pohledů na nacionalismus – jeden z faktorů rozpadu Jugoslávie. In Balkán a nacionalismus: labyrintem nacionální ideologie, Brno: Porta Balkanica, 2012.