Název: Výskum tretej (pôvodne hornej) brány hradu Čabraď v rokoch 2013–2015
Variantní název:
- Research into the third (originally the upper) gate of Čabraď Castle in 2013–2015
- Die Grabung am dritten (ursprünglich oberen) Tor der Burg Čabraď von 2013–2015
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 2, s. 99-132
Rozsah
99-132
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2016-2-5
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135597
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Výskum tretej brány priniesol poznatky k stavebnému vývoju hradu a jeho podobe v 16. storočí. Je jednou z kľúčových stavieb renesančného opevnenia hradu Čabraď. Po roku 1549 došlo k rozsiahlej obnove hradu spojenej s vybudovaním novej bránovej budovy. Účasťou talianskeho staviteľa Francesca de Pozzo je možné vysvetliť vyspelú architektúru brány. Obytné priestory v hornom podlaží brány spomínajú písomné pramene zo 16. a 17. storočia. Potvrdzujú ich aj výskumom získané archeologické nálezy. Medzi nimi sú tu zastúpené predovšetkým luxusné druhy keramiky. Reprezentujú ich napríklad bohato zdobené misy a taniere, ale aj rôzne tvary habánskej keramiky. Je tu tiež zastúpená kvalitná keramika vyrobená z bielych ílov z územia Gemeru a Novohradu. K vzácnejším nálezom patria strieborné pracky, zlatý drôtik a bronzové prstene, pútnické a obchodné známky. Takéto nálezy dokladajú diaľkové kontakty majiteľov hradu v závere stredoveku. Objavili sme aj numizmatické nálezy, ktoré napomohli spresniť chronológiu keramiky v tomto regióne.
Research into the third gate brought information about the building development of the castle and its form in the 16th century. The gate is one of the key constructions of the renaissance fortification of Čabraď Castle. After 1549 the castle underwent a major renovation connected with the building of a new gate structure. The sophisticated architecture of the gate stems from the involvement of the Italian builder Francesco de Pozzo. Residential quarters on the top floor of the gate construction are mentioned in written sources from the 16th and 17th centuries, and are also confirmed by archaeological finds. These mostly include luxury ceramics such as richly decorated bowls and plates, as well as various shapes of Anabaptist pottery. The finds also comprise quality ceramics made of white clay from the Gemer and Novohrad regions. The most precious among them are silver buckles, a gold wire and bronze rings, pilgrim and trade marks. These items evidence the contacts of the castle owners in the late Middle Ages. There were also numismatic finds that helped specify the chronology of pottery in the region.
slo
eng
Note
Príspevok je publikovaný v rámci riešenia projektu Vedeckej grantovej agentúry Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky a Slovenskej akadémie vied (VEGA) číslo 1/0208/15: Človek a hory v priebehu času – od pravekých hradísk k stredovekým hradom a v rámci projektu APVV-0051-12: Stredoveké hrady na Slovensku. Život, kultúra, spoločnosť a Centra excelentnosti SAV: Hrady na Slovensku. Interdisciplinárny prierezový pohľad na fenomén hradov. Analýza keramických nálezov bola vypracovaná s podporou štipendia Jánosa Bolyaia.
Der vorliegende Beitrag wurde im Rahmen des Projekts der Wissentschaftlichen Förderagentur des Ministeriums für Schulwesen, Wissenschaft, Forschung und Sport der Slowakischen Republik und der Slowakischen Akademie der Wissenschaften (VEGA) Nr. 1/0208/15: Mensch und Gebirge im Lauf der Zeit – von den urzeitlichen Burgwällen bis zu den mittelalterlichen Burgen sowie im Rahmen des Projekts APVV-0051-12: Mittelalterliche Burgen in der Slowakei. Leben, Kultur, Gesellschaft und des Excellenzzentrums der Slowakischen Akademie der Wissenschaften: Eine Interdisziplinäre Querschnittsbetrachtung der Burgen veröffentlicht. Die Analyse der Keramikfunde wurde mit der Förderung eines János-Bolyai-Stependiums ausgearbeitet.
Reference
[1] BAKÁCS, I., 1971: Hont vármegye Mohács elött. Budapest.
[2] Balassa cs. 1t. = FEKETE NAGY, A.–BORSA, I., edd., 1990: A Balassa család levéltára 1193–1526. Budapest.
[3] BAXA, P., 1978: Výskumy a nálezy v historickom jadre Bratislavy. In: AVANS 1978, 39–42. Nitra.
[4] BELJAK, J.–ČURNÝ, M.–PAŽINOVÁ, N., 2008: Novoveká keramika z lesných bystrín v Sucháni, Studia Historica Nitriensia 14, 31–41.
[5] BENDA, J., 2007: Fazekasműhely a 18. századi Vízivárosban – Eine Töpferwerkstatt in der budaer Wasserstadt des 18. Jahrhunderts, Budapest Régiségei 40, 295–311.
[6] BERTALAN, V., 1998: XV–XVII. századi díszedények Óbudáról, Budapest Régiségei 32, 211–243.
[7] BIELICH, M.–ČURNÝ, M., 2009: Pipe finds from Nitra pipe production, Studies in Post-Medieval Archaeology 3. Post Medieval Ceramics. Production, assortment, usage, 337–362.
[8] BÓNA, M.–ŠIMKOVIC, M., 2009: Fortfikačná architektúra. In: Rusina a kol., Renesancia. Dejiny výtvarného umenia Slovenska, 264–271. Bratislava.
[9] BOROVSZKY, S., szerk., [1906]: Magyarország vármegyéi és városai. Hont vármegye és Selmeczbánya. Budapest.
[10] CDH: Codex diplomaticus Hungariae ecclesiasticus ac civilis I.–XI (Fejér, G., ed.). Budae 1828–1844.
[11] ČURNÝ, M., 2004: Keramika zo 16.–18. stor. na juhozápadnom Slovensku na príklade nálezov z kaštieľa v Lukáčovciach. Diplomová práca na UKF v Nitre.
[12] ČURNÝ, M.–KOPČEKOVÁ, M., 2001: Záchranný archeologický výskum v Boroviciach. In: AVANS 2001, 39. Nitra.
[13] ČURNÝ, M.–PAŽINOVÁ, N., 2010: Výbava meštianskej domácnosti v novovekom Komárne. In: Klára Kuzmová–Ján Rajtár (zost.): Rímsky kastel v Iži. Výskum 1978–2008. Archaeologica Slovaca Monographiae. Communicationes, Tomus XII., 145–158. Nitra.
[14] ČURNÝ, M.–ŠIMČÍK, P.–BIELICH, M., 2013: Nálezy keramických fajok z archeologických výskumov a prospekcií na Slovensku I., ŠZ AÚ SAV 53, 85–101.
[15] DL: Magyar Nemzeti Levéltár – Országos Levéltár Budapest, fond Diplomatikai levéltár.
[16] GYÖRFFY, Gy., 1987: Az Árpád-kori Magyarország történeti földrajza III. Budapest.
[17] HANULIAK, V., 2004: Hrad Čabraď v dejinách Hontu – Burg Čabraď in der Geschichte von Hont, AH 29, 299–308.
[18] HARL, O., red., b. r.: Keramische Bodenfunde aus Wien. Mittelalter – Neuzeit. Wien.
[19] HAVASSY, P., 2003: Fuvarosok és szekeresek a hajdani Gömör vármegyében. In: Vándorutak – Múzeumi örökség. Tanulmányok Bodó Sándor tiszteletére, 60. születésnapja alkalmából. Red.: Gyula Viga – Szilvia Andrea Holló – Edit Cs. Schwalm, 421–428. Budapest.
[20] HM HB: Slovenský národný archív v Bratislave, fond Hodnoverné miesto konventu benediktínov v Hronskom Beňadiku.
[21] HORVÁTH, R., 2011: Itineraria regis Matthiae Corvini et reginae Beatricis de Aragonia (1458–[1476]–1490). Budapest.
[22] HUNKA, J., 1999: Nálezy olovených plômb na zaisťovanie prepravovaných tovarov (14.–17. stor.) zo Slovenska, ŠZ AÚ SAV 33, 295–308.
[23] KALMÁR, J., 1959: A füleki (Fiľakovo) vár XV–XVII. századi emlékei. Budapest.
[24] KISARI BALLA, Gy., 1996: Törökkori várrajzok Stockholmban. Budapest.
[25] KISARI BALLA, Gy., 1998: Száz várrajz Württembergben – Hundert Festungspläne in Württemberg. Budapest.
[26] KISARI BALLA, Gy., 2000: Karlsruhei térképek a török háborúk korából – Kriegskarten und Pläne aus der Türkenzeit in der Karlsruher Sammlungen. Budapest.
[27] KOTOROVÁ-JENČOVÁ, M., 2006: Výskum Stropkovského hradu. In: AVANS 2006, 95–97. Nitra.
[28] KOVÁCS, Gy., 2002: Weitschawar / Bajcsa-vár. Egy stájer erődítmény Magyarországon a 16. század második felében. Zalaegerszeg.
[29] KOVÁCSOVÁ, E., 2004: Záchranné výskumy na území mesta Nové Zámky. In: AVANS 2004, 116–118. Nitra.
[30] KUBÍN, P., 2004: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na Brněnské ulici v Mikulově, Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 87–102.
[31] MALINIAK, P., 2016: Stavebné a funkčné členenie hradu Čabraď na základe inventárov do začiatku 17. storočia. In: Za Boha, kráľa a vlasť! Koháryovci v uhorských dejinách. Zborník z odborného seminára. Múzeum v Svätom Antone, v tlači.
[32] MALINIAK, P.–NAGY, I., edd., 2013: Turek na obzore. Z prameňov k uhorsko-osmanským vzťahom. Kraków.
[33] MENCLOVÁ, D.–ŠTECH, V. V., 1954: Červený Kameň. Bratislava.
[34] MIŇO, M., 2010: Príspevok k životu v stredovekom vojenskom tábore – Ein Beitrag zum Leben in einem mittelalterlichen Militärlager, AH 35, 81–93.
[35] MKA: Magyar Kamara archívuma, fond Magyar kincstári levéltárak.
[36] MNL: Magyar Nemzeti Levéltár – Országos Levéltár Budapest [Maďarský národný archív – Krajinský archív v Budapešti].
[37] PLAČEK, M.–BÓNA, M., 2007: Encyklopédia slovenských hradov. Bratislava.
[38] RATKOŠ, P., 1958: Hrad Čabraď na konci stredoveku, Pamiatky a múzeá 7, 95–96.
[39] ŘÍHA, M., 1980: Výsledky výskumu hradu Branč v obci Podbranč. In: AVANS 1980, 260–263.
[40] ROGANSKÝ, L., 2006: Výskum mestského opevnenia v Krupine. In: AVANS 2006, 127–128.
[41] ROGANSKÝ, L., 2007: Výskum mestského opevnenia v Krupine. In: AVANS 2007, 158–159.
[42] RUTTKAY, M., 2004: Polykultúrna lokalita v Nitre na Svätoplukovom námestí. In: AVANS 2004, 167–169.
[43] SAMUEL, M., 2005: Záchranný výskum na stavbe Business Centra na Mostnej ulici v Nitre. In: AVANS 2005, 174–176.
[44] SAMUEL, M., 2006: Ďalší záchranný výskum na Mostnej ulici v Nitre. In: AVANS, 138–142.
[45] SAMUEL, M., 2007: Archeologický výskum "Franklinovského kaštieľa" v Necpaloch. In: AVANS 2007, 168–170.
[46] SIKLÓSI, Gy., 2002: Egy székesfehérvári fogadó 18–19. századi üveg- és kerámiaanyaga. Budapest.
[47] SNA: Slovenský národný archív v Bratislave.
[48] SZÁNTÓFY, A., 1869: Bakacs Tamás végrendelete, Magyar Sion VII, 522–531.
[49] ŠIMKOVIC, M., 2008: Plavecký hrad. Bratislava.
[50] ŠIMKOVIC, M., 2011: Hrad Branč. Bratislava.
[51] THALY, K., 1867: Csábrág vára (Történeti rajz), Magyarország és a Nagy Világ III, 3. sz., 25–28.
[52] THALY, K., 1867a: Csábrág vára (Vége), Magyarország és a Nagy Világ III, 4. sz., 37–40.
[53] UetC: fond Urbaria et Conscriptiones.
[54] VÁLINÉ POGÁNY, J., 2000: Az örökség hagyományozása. Könyöki József műemlékfelmérései 1869–1890. Budapest.
[55] VIZI, M., 2010: A kora újkori kerámia feldolgozásának módszerei – Methods for the Processing of Early Modern Age Ceramics. In: A középkor és a kora újkor régészete Magyarországon – Archaeology of the Middle Ages and the Early Modern Period in Hungary. II. (Benkő, Elek–Kovács, Gyöngyi, red.), 817–838. Budapest.
[56] ZsO I: Zsigmondkori oklevéltár I (1387–1399) (Mályusz, E., ed.). Budapest 1951.
[57] ZsO V: Zsigmondkori oklevéltár V (1415–1416) (Mályusz, E.–Borsa, I., edd.). Budapest 1997.
[2] Balassa cs. 1t. = FEKETE NAGY, A.–BORSA, I., edd., 1990: A Balassa család levéltára 1193–1526. Budapest.
[3] BAXA, P., 1978: Výskumy a nálezy v historickom jadre Bratislavy. In: AVANS 1978, 39–42. Nitra.
[4] BELJAK, J.–ČURNÝ, M.–PAŽINOVÁ, N., 2008: Novoveká keramika z lesných bystrín v Sucháni, Studia Historica Nitriensia 14, 31–41.
[5] BENDA, J., 2007: Fazekasműhely a 18. századi Vízivárosban – Eine Töpferwerkstatt in der budaer Wasserstadt des 18. Jahrhunderts, Budapest Régiségei 40, 295–311.
[6] BERTALAN, V., 1998: XV–XVII. századi díszedények Óbudáról, Budapest Régiségei 32, 211–243.
[7] BIELICH, M.–ČURNÝ, M., 2009: Pipe finds from Nitra pipe production, Studies in Post-Medieval Archaeology 3. Post Medieval Ceramics. Production, assortment, usage, 337–362.
[8] BÓNA, M.–ŠIMKOVIC, M., 2009: Fortfikačná architektúra. In: Rusina a kol., Renesancia. Dejiny výtvarného umenia Slovenska, 264–271. Bratislava.
[9] BOROVSZKY, S., szerk., [1906]: Magyarország vármegyéi és városai. Hont vármegye és Selmeczbánya. Budapest.
[10] CDH: Codex diplomaticus Hungariae ecclesiasticus ac civilis I.–XI (Fejér, G., ed.). Budae 1828–1844.
[11] ČURNÝ, M., 2004: Keramika zo 16.–18. stor. na juhozápadnom Slovensku na príklade nálezov z kaštieľa v Lukáčovciach. Diplomová práca na UKF v Nitre.
[12] ČURNÝ, M.–KOPČEKOVÁ, M., 2001: Záchranný archeologický výskum v Boroviciach. In: AVANS 2001, 39. Nitra.
[13] ČURNÝ, M.–PAŽINOVÁ, N., 2010: Výbava meštianskej domácnosti v novovekom Komárne. In: Klára Kuzmová–Ján Rajtár (zost.): Rímsky kastel v Iži. Výskum 1978–2008. Archaeologica Slovaca Monographiae. Communicationes, Tomus XII., 145–158. Nitra.
[14] ČURNÝ, M.–ŠIMČÍK, P.–BIELICH, M., 2013: Nálezy keramických fajok z archeologických výskumov a prospekcií na Slovensku I., ŠZ AÚ SAV 53, 85–101.
[15] DL: Magyar Nemzeti Levéltár – Országos Levéltár Budapest, fond Diplomatikai levéltár.
[16] GYÖRFFY, Gy., 1987: Az Árpád-kori Magyarország történeti földrajza III. Budapest.
[17] HANULIAK, V., 2004: Hrad Čabraď v dejinách Hontu – Burg Čabraď in der Geschichte von Hont, AH 29, 299–308.
[18] HARL, O., red., b. r.: Keramische Bodenfunde aus Wien. Mittelalter – Neuzeit. Wien.
[19] HAVASSY, P., 2003: Fuvarosok és szekeresek a hajdani Gömör vármegyében. In: Vándorutak – Múzeumi örökség. Tanulmányok Bodó Sándor tiszteletére, 60. születésnapja alkalmából. Red.: Gyula Viga – Szilvia Andrea Holló – Edit Cs. Schwalm, 421–428. Budapest.
[20] HM HB: Slovenský národný archív v Bratislave, fond Hodnoverné miesto konventu benediktínov v Hronskom Beňadiku.
[21] HORVÁTH, R., 2011: Itineraria regis Matthiae Corvini et reginae Beatricis de Aragonia (1458–[1476]–1490). Budapest.
[22] HUNKA, J., 1999: Nálezy olovených plômb na zaisťovanie prepravovaných tovarov (14.–17. stor.) zo Slovenska, ŠZ AÚ SAV 33, 295–308.
[23] KALMÁR, J., 1959: A füleki (Fiľakovo) vár XV–XVII. századi emlékei. Budapest.
[24] KISARI BALLA, Gy., 1996: Törökkori várrajzok Stockholmban. Budapest.
[25] KISARI BALLA, Gy., 1998: Száz várrajz Württembergben – Hundert Festungspläne in Württemberg. Budapest.
[26] KISARI BALLA, Gy., 2000: Karlsruhei térképek a török háborúk korából – Kriegskarten und Pläne aus der Türkenzeit in der Karlsruher Sammlungen. Budapest.
[27] KOTOROVÁ-JENČOVÁ, M., 2006: Výskum Stropkovského hradu. In: AVANS 2006, 95–97. Nitra.
[28] KOVÁCS, Gy., 2002: Weitschawar / Bajcsa-vár. Egy stájer erődítmény Magyarországon a 16. század második felében. Zalaegerszeg.
[29] KOVÁCSOVÁ, E., 2004: Záchranné výskumy na území mesta Nové Zámky. In: AVANS 2004, 116–118. Nitra.
[30] KUBÍN, P., 2004: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na Brněnské ulici v Mikulově, Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 87–102.
[31] MALINIAK, P., 2016: Stavebné a funkčné členenie hradu Čabraď na základe inventárov do začiatku 17. storočia. In: Za Boha, kráľa a vlasť! Koháryovci v uhorských dejinách. Zborník z odborného seminára. Múzeum v Svätom Antone, v tlači.
[32] MALINIAK, P.–NAGY, I., edd., 2013: Turek na obzore. Z prameňov k uhorsko-osmanským vzťahom. Kraków.
[33] MENCLOVÁ, D.–ŠTECH, V. V., 1954: Červený Kameň. Bratislava.
[34] MIŇO, M., 2010: Príspevok k životu v stredovekom vojenskom tábore – Ein Beitrag zum Leben in einem mittelalterlichen Militärlager, AH 35, 81–93.
[35] MKA: Magyar Kamara archívuma, fond Magyar kincstári levéltárak.
[36] MNL: Magyar Nemzeti Levéltár – Országos Levéltár Budapest [Maďarský národný archív – Krajinský archív v Budapešti].
[37] PLAČEK, M.–BÓNA, M., 2007: Encyklopédia slovenských hradov. Bratislava.
[38] RATKOŠ, P., 1958: Hrad Čabraď na konci stredoveku, Pamiatky a múzeá 7, 95–96.
[39] ŘÍHA, M., 1980: Výsledky výskumu hradu Branč v obci Podbranč. In: AVANS 1980, 260–263.
[40] ROGANSKÝ, L., 2006: Výskum mestského opevnenia v Krupine. In: AVANS 2006, 127–128.
[41] ROGANSKÝ, L., 2007: Výskum mestského opevnenia v Krupine. In: AVANS 2007, 158–159.
[42] RUTTKAY, M., 2004: Polykultúrna lokalita v Nitre na Svätoplukovom námestí. In: AVANS 2004, 167–169.
[43] SAMUEL, M., 2005: Záchranný výskum na stavbe Business Centra na Mostnej ulici v Nitre. In: AVANS 2005, 174–176.
[44] SAMUEL, M., 2006: Ďalší záchranný výskum na Mostnej ulici v Nitre. In: AVANS, 138–142.
[45] SAMUEL, M., 2007: Archeologický výskum "Franklinovského kaštieľa" v Necpaloch. In: AVANS 2007, 168–170.
[46] SIKLÓSI, Gy., 2002: Egy székesfehérvári fogadó 18–19. századi üveg- és kerámiaanyaga. Budapest.
[47] SNA: Slovenský národný archív v Bratislave.
[48] SZÁNTÓFY, A., 1869: Bakacs Tamás végrendelete, Magyar Sion VII, 522–531.
[49] ŠIMKOVIC, M., 2008: Plavecký hrad. Bratislava.
[50] ŠIMKOVIC, M., 2011: Hrad Branč. Bratislava.
[51] THALY, K., 1867: Csábrág vára (Történeti rajz), Magyarország és a Nagy Világ III, 3. sz., 25–28.
[52] THALY, K., 1867a: Csábrág vára (Vége), Magyarország és a Nagy Világ III, 4. sz., 37–40.
[53] UetC: fond Urbaria et Conscriptiones.
[54] VÁLINÉ POGÁNY, J., 2000: Az örökség hagyományozása. Könyöki József műemlékfelmérései 1869–1890. Budapest.
[55] VIZI, M., 2010: A kora újkori kerámia feldolgozásának módszerei – Methods for the Processing of Early Modern Age Ceramics. In: A középkor és a kora újkor régészete Magyarországon – Archaeology of the Middle Ages and the Early Modern Period in Hungary. II. (Benkő, Elek–Kovács, Gyöngyi, red.), 817–838. Budapest.
[56] ZsO I: Zsigmondkori oklevéltár I (1387–1399) (Mályusz, E., ed.). Budapest 1951.
[57] ZsO V: Zsigmondkori oklevéltár V (1415–1416) (Mályusz, E.–Borsa, I., edd.). Budapest 1997.