Název: Kachlové soubory z Frýdku
Variantní název:
- Tile series from Frýdek
- Die Kachelkollektionen aus Frýdek
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 2, s. 415-435
Rozsah
415-435
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2016-2-21
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135613
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Článek představuje dva kachlové celky získané z areálu frýdeckého zámku (1975, 1995) a ze severní strany historického jádra města (2003), kde byla zjištěna střepová deponie indikující přítomnost hrnčířské dílny. Protože se v odpadních objektech pod zámeckým návrším našly kachle s podobnou výzdobou jako na zámku, je možné, že se zde v 16. a na počátku 17. století kromě kuchyňské a stolní keramiky mohlo vyrábět i kamnářské zboží.
This article presents two series of tiles, from the Frýdek chateau (acquired in 1975 and 1995) and from the north side of the historical centre of the town (2003) where sherds indicated the presence of a potter's workshop. As the waste features below the chateau hill yielded tiles with similar decoration as seen on those from the chateau, it is possible that stove tiles were made there, along with kitchenware and tableware, in the 16th century and in the early 17th century.
Reference
[1] ANDRZEJEWSKA, A., 2010: Zespół kafli renesansowych z ratusza w Bytomiu – A collection of Tilles from the town Hall in Bytom, Acta Universitatis Lodziensis. Folia Archaeologica 27, 101–119.
[2] Al SAHEB, J., 2004: Řeka Ostravice a její role v dějinách Frýdlantu nad Ostravicí. In: Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 5, 79–96. Frýdek-Místek.
[3] Al SAHEB, J., 2014: Počátky a rozvoj Místku do roku 1434. In: Frýdek-Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 42–47. Praha.
[4] AL SAHEB, J.–PINDUR, D., 2005: Příspěvek k dějinám frýdeckého panství v 17. století, Vlastivědné listy 31, č. 1, 4–10.
[5] AL SAHEB, J.–PINDUR, D., 2008: Nejstarší dějiny farního kostela sv. Jana Křtitele ve Frýdku. In: Těšínský muzejní sborník 3, 176–191. Český Těšín.
[6] BAKALA, J., 1971: Komentář k bádání o počátcích města Frýdku, ČSM B XX, 111–130.
[7] BAKALA, J., 1982: Osídlení Frýdecka a Jablunkovska v období vrcholného feudalismu. Frýdek-Místek.
[8] BAKALA, J., 2005: 700 let Ujazdského rejstříku, Těšínsko 48, č. 4, 14–16.
[9] BORIS, M., 1981: O počátcích města Frýdku-Místku, Pobeskydí, Společenské vědy 2, 4–19.
[10] BORIS, M.–ŽÁČEK, R., 1981: Frýdek-Místek. Frýdek – zámek, místnost č. 17. Rkp. nálezové zprávy č. 995 ulož. v archivu Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
[11] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[12] BŘÍZOVÁ, Z., 1996: Frýdek-Místek, zámek – 1. nádvoří: Nálezová zpráva. Frýdek-Místek. Rkp. nálezové zprávy č. 2359 ulož. v archivu v Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
[13] BŘÍZOVÁ, Z., 2001: Sanace hradební zdi ve Frýdku. Rkp. nálezové zprávy č. 2478 ulož. v archivu Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
[14] ČAPSKÝ, M., 2011: Hospodářský obraz moravsko-slezského pomezí v době vlády Jana Lucemburského. In: Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského, 39–50. Ostrava.
[15] GALL, F., 1977: Österreichische Wappenkunde. Wien – Köln.
[16] DIVILEKOVÁ, D., 2008: Vykurovanie na hrade Devín – Wie auf der Burg Devín (Theben) geheizt wurde, AH 33, 185–198.
[17] DYMEK, K., 1995: Średniowieczne i renesansowe kafle śłąskie. Wrocław.
[18] GYURICZA, A., 1992: Reneszánsz Északkelet-Magyarországról. Miskolcz.
[19] EGYHÁZY-JUROVSKÁ, B.–FÜRYOVÁ, K., 1993: Středověké kachlice. Katalog výstavy ve Slovenském Národním muzeu. Bratislava.
[20] FELD, I.–CHOVANEC, J.–DANKÓ, J. K.–TAMÁSI, E., 1996: A Gótikától a Habánokig. Kályhacsempék Abaúj, Sáros és Zemplén vármegyékből. A sárospataki Rákóczi Múzeum Füzetei 31. Sárospatak.
[21] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Odkaz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle. Praha.
[22] HLINOMAZ, M., 1995: Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, Paginae historie. Sborník Státního ústředního archivu v Praze 3, 152–194.
[23] HOLCOVÁ, D., 2015: Nálezy středověké a novověké keramiky z Frýdku-Místku – Findings of the medieval and modern pottery from Frydek-Mistek, rkp. nepubl. bakalářské práce na FPF Slezské univerzity v Opavě, ved. práce PhDr. V. Goš, CSc.
[24] HOLČÍK, Š., 1976: Středověké kachlice na Slovensku, ZbSNM 70, História, 70, 91–112.
[25] HOLUB, P.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2009: Early Modern period Brno stove tiles with a mosaic (tapestry) pattern. In: Studies in Post-medieval Archaeology 3. Post-medieval ceramics. Production, assortment, usage – Novověká keramika. Výroba, sortiment, užití – Neuzeitliche Keramik. Produktion, Sortiment, Verwendung, 273–302. Prague.
[26] JANÁL, J., 2001: Komorové kachle ve sbírkách holešovského muzea, Archeologie Moravy a Slezska, 90–97.
[27] JANIŠOVÁ, J., 2014: Heraldická výzdoba Moravského zemského zřízení z roku 1604 (k ikonografii zasedání zemského soudu) – Heraldic embellishment of the Moravian land ordinance from 1604 (As to the iconography of the provincial court session), Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 7, 49–74.
[28] JEŽ, R., 2007: Těšínští Piastovci a jejich vztahy s Pernštejny v 16. století (S edicí korespondence z let 1554–1581), rkp. nepubl. magisterské diplomové práce na MU, Brno, ved. práce doc. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D.
[29] JEŽ, R., 2008: Správa Těšínského knížectví Janem z Pernštejna v letech 1528–1545, Práce a studie Muzea Beskyd – společenské vědy 20, 225–267.
[30] JEŽ, R., 2008a: Manželské soužití knížete Václava III. Adama s Marií z Pernštejna v polovině 16. století, Těšínsko 51, č. 4, 1–15.
[31] JEŽ, R., 2009: "…oznámili sú, jakž Bartka Šestáka zabili…" K dějinám městského trestního práva na Těšínsku v raném novověku. In: Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 10, 9–34. Frýdek-Místek.
[32] JEŽ, R., 2009a: Slavnosti na dvorech těšínských knížat renesančního věku – Festivities in courts of Těšín princes of the Renaissance age, Těšínsko 52, č. 4, 1–10.
[33] JEŽ, R., 2009b: Těšínští Piastovci renesančního věku. Životní osudy rodiny knížete Václava III. Adama (1524–1579), rigorózní práce ulož. na FF MU, Brno.
[34] JEŽ, R., 2010: "I v paměti máme, když jsi o téhož opata orlovského na Hradě pražském s námi austně mluvil…". K sekularizaci církevních majetků na Těšínsku v počátcích reformace. In: Trzysta lat tolerancji na Śląsku Cieszyńskim. W trzystulecie założenia kościoła Jezusowego w Cieszynie, 36–65. Cieszyn.
[35] JEŽ, R., 2012: Heslo B 14. 1. Anonym. Pohled na Frýdek a Místek. In: Šopák, P. et al., Město – zámek – krajina. Kulturní krajina českého Slezska od středověku po první světovou válku, 154–155. Opava.
[36] JEŽ, R., 2012a: Uherská šlechta a slezští Piastovci na počátku raného novověku (rodové aliance ve víru politiky a osobní prestiže), In: Šľachta na Kysuciach a jej susedia – Šlechta na Kysucích a její sousedé (Pindur, D.–Turóci, M. a kol., edd.), 113–144. Čadca – Český Těšín – Žilina.
[37] JEŽ, R., 2014: Počátky města Frýdku do roku 1434. In: Frýdek-Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 32–41. Praha.
[38] JEŽ, R., 2014a: Frýdek na sklonku středověku a v raném novověku (1434–1648). In: Frýdek–Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 49–82. Praha.
[39] JUCHELKA, J., 2004: Frýdek-Místek, ulice Hluboká. Výstavba supermarketu Kaufland. Rkp. nálezové zprávy, NPÚ ÚOP v Ostravě.
[40] JUCHELKA, J., 2004a: Frýdek-Místek (okr. Frýdek-Místek). Supermarket Kaufland, PV 45, 156–157, 197.
[41] JUCHELKA, J., 2006: Záchranný archeologický výzkum ve Frýdku-Místku, Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w latach 2003–2004, 233–235.
[42] JUŘÁK, P., 2002: Pamětihodnosti města Frýdku-Místku. Frýdek-Místek.
[43] JUŘÁK, P., 2011: Frýdek-Místek. Praha – Litomyšl.
[44] KAMIŃSKI, R., 2011: Kafel Hansa Bermana z rynku Starego Miasta w Kamieniu Pomorskim – Hans Berman's stove tile from the Old Town market in Kamień Pomorski, Materiały Zachodniopomorskie, Nowa Seria VIII, z. 1: Archeologia, 309–315.
[45] KOLÁŘ, F., 2006: Záchranné výzkumy na ulici Hluboké ve Frýdku-Místku, Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w latach 2003–2004, 236–239.
[46] KOTÁSEK, J., 2008: Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek-Místek.
[47] KORBELÁŘOVÁ, I.–ŽÁČEK, R., 2008: Těšínsko – země Koruny české / Ducatus Tessiensis – terra Coronae Regni Bohemiae. K dějinám knížectví od počátku do 18. století. Český Těšín.
[48] KOUŘIL, P., 1983: Středověké nálezy z frýdeckého zámku (okr. Frýdek-Místek), PV 1981, 56.
[49] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku – Stadtburgen in Böhmisch-Schlesien, AH 22, 249–272.
[50] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[51] KOUŘILOVÁ, M., 2002: Frýdecké panství v urbářích pořízených urbariální komisí roku 1770, Těšínsko 45, č. 3, 15–22.
[52] KOVÁČIK, P.–VESELÁ, B., 2009: Stove tiles from Starý Bohumín – Kachle ze Starého Bohumína – Die Kachlen von Starý Bohumín, Studies in Post-Medieval Archeology 3, 289–301.
[53] KOTÁSEK, J., 2008: Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek–Místek.
[54] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae regionalis Fontes 8. Olomouc.
[55] KROČEK, M., 2002: Fojti na frýdeckém panství, Těšínsko 45, č. 4, 1–9.
[56] KRUŤOVÁ, M., 1998: Kachlový soubor ze zámku ve Frýdku-Místku, rkp. nepubl. bakalářské diplomové práce na FPF Slezské univerzity v Opavě, ved. práce doc. PhDr. P. Kouřil, CSc.
[57] LACHOVÁ, V., 2015: Gotická a renesanční architektura města Frýdku-Místku – Gothic and Renaissance Architecture of the town Frýdek-Místek, rkp. nepubl. bakalářské práce na UP v Olomouci, ved. práce Mgr. Petr Čehovský, Ph.D.
[58] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Ornament na kachlích. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 139–155. Uherské Hradiště.
[59] LOSKOTOVÁ, I., 2009: Ornament v kachlovém reliéfu středověkého a raně novověkého Brna. In: Křížová, A. a kol., Ornament – oděv – šperk. Archaické projevy materiální kultury. Etnologické studie 5, 9–27. Brno.
[60] LOSKOTOVÁ, I., 2009a: Středověké reliéfní kachle jako pramen hmotné kultury (Morava) – Mittelalterliche Reliefkacheln als Quelle für die materielle Kultur (Mähren), AH 34, 189–208.
[61] LOSKOTOVÁ, I., 2011: Brněnské kamnové kachle období gotiky – Brno Stove Tiles in the Gothic Period, rkp. nepubl. disertační práce na ÚAM FF MU, Brno, vedoucí práce doc. PhDr. R. Krajíc, CSc.
[62] LOSKOTOVÁ, I., 2014: Kachlový soubor z areálu cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, VVM LXVI – suppl. 2, 82–103.
[63] MAJEWSKI, M., 2015: Renesansowe kafle zachodniopomorskie. Studium z historii ogrzewania wnętrz mieszkalnych. Stargard – Szczecin.
[64] MENOUŠKOVÁ, D., 2003: Málo známá kolekce reliéfně zdobených pozdně středověkých kachlů z Dambořic – Eine wenig bekannte Kollektion von Kacheln mit Reliefverierungen aus Dambořice, Slovácko XLIV, 183–223.
[65] MENOUŠKOVÁ, D., 2008: Portrétní kachle. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 73–88. Uherské Hradiště.
[66] MOTYLEWSKA, I., 2008: Renesansowe kafle z zamku w Inowłodzu. Łódź.
[67] MOTYLEWSKA, I., 2008a: Fantaskní, mytologické a alegorické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 38–55. Uherské Hradiště.
[68] MÜLLER, K.–ZEZULA, M., 2014: Heslo B1–2. Kamnový kachel s orlicí. In: Matejko-Peterka, I. a kol., Země a její pán. Struktury vlády a její projevy na území Rakouského Slezska do konce první světové války, 57. Opava.
[69] MÜLLER, K.–ZEZULA, M., 2014a: Heslo B1–16. Kamnový kachel s habsburským orlem. In: Matejko-Peterka, I. a kol., Země a její pán. Struktury vlády a její projevy na území Rakouského Slezska do konce první světové války, 81. Opava.
[70] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[71] PASTOREK, R., 2011: O počátcích obcí v povodí řek Morávky a Mohelnice. Současný stav vědění, Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 12, 7–15. Frýdek-Místek.
[72] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[73] PINDUR, D., 2004: Těšínsko za vlády těšínského knížete Kazimíra II. (1477–1528), Práce a studie Muzea Beskyd – společenské vědy 14, 1–93.
[74] PINDUR, D., 2005: Vznik panského dvora v Sedlištích, Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 6, 10–18. Frýdek-Místek.
[75] PINDUR, D., 2014: Frýdek a Místek v letech 1648–1780. In: Frýdek–Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 104–146. Praha.
[76] SOBOTÍK, B.–GROBELNÝ, A., 1953: Urbář panství frýdecko-místeckého z r. 1580. Opava.
[77] SOUKUP, M. B.–SOUKUPOVÁ, M.–ŠREJBR, A., 2012: Bohemian finds of stove tiles with the signature "HANS BERMAN" – Kachle se signaturou "Hans Berman" z českých nálezů – Ofenkacheln mit der Signatur "HANS BERMAN" unter den böhmischen Funden, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 145–164.
[78] TICHÁNEK, J., 2005: Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku. Kopřivnice.
[79] TURKOVÁ, M., 2005: Těšínská knížata a Pernštejnové v polovině 16. století (Edice listů knížete Václava Těšínského Vratislavu z Pernštejna z let 1565–1575), Východočeský sborník historický 12, 15–44.
[80] TYMONOVÁ, M., 2011: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů – Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles, rkp. nepubl. disertační práce na ÚAM FF MU, Brno. Díl I.–III., vedoucí práce doc. PhDr. P. Kouřil, CSc.
[81] TYMONOVÁ, M., 2012: Renesanční kachle s dvanácti biblickými hrdiny a tyrany z českého Slezska – Renaissancekacheln mit zwölf biblischen Helen und Tyranen vom tschechischen Gebiet Schlesiens, AH 37, 679–690.
[82] TYMONOVÁ, M., 2015: Medailonové kachle z Javorníka Medailonové kachle z Javorníka – Die Medaillonkacheln aus Javorník, AH 40, 941–959.
[83] ULIČNÝ, M., 2005: Neskororenesančné kachlice z hradu Ľubovňa. In: Gotické a renesančné kachlice v Karpatoch (Chovanec, J., ed.), 241–251. Trebišov.
[84] VITANOVSKÝ, M., 2008: Heraldické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 90–115. Uherské Hradiště.
[85] VOJKOVSKÁ, E., 2012: Heslo B 14. Frýdek. In: Šopák, P. et al., Město – zámek – krajina. Kulturní krajina českého Slezska od středověku po první světovou válku, 154. Opava.
[86] VOJKOVSKÝ, R., 2007: Frýdek. Zámek ve Frýdku–Místku. Frýdek-Místek.
[87] VÝTISK, S., 2012: Obsazování zemských úřadů na Opavsku v posledních letech vlády Rudolfa II. – The process of appointing the land offices in duchy of Opava in the last years' reign of Rudolf II., Studia historica Brunensia 59, 31–77.
[88] WEISSBROD, M., 2009: Frýdecký zámek. Frýdek-Místek.
[89] ZEZULA, M., 2014: Nejstarší osídlení Frýdecko-Místecka. In: Frýdek-Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 13–28. Praha.
[90] ŽÁČEK, R., 1986: Pobeskydí od husitství do Bílé Hory. Frýdek-Místek.
[91] ŽÁČEK, R., 1992: Těšínsko od roku 1450 do vymření Piastovců. In: Nástin dějin Těšínska, 31–44. Ostrava – Praha.
[92] ŽÁČEK, R., 1995: Urbář panství frýdeckého z roku 1636, Těšínsko 38, č. 3, 1–4.
[93] ŽÁČEK, R., 1998: K úloze slezských vévodů u lucemburského panovnického dvora. In: Slezsko v dějinách českého státu. Sborník příspěvků z vědecké konference, pořádané pod záštitou prezidenta České republiky Václava Havla u příležitosti 50. výročí Slezského ústavu SZM v Opavě, 150–157. Opava.
[94] ŽEGKLITZ, J., 2012: Grafické a další předlohy motivů na kachlích z českého prostředí Renesanční kachle jako prostředek šíření idejí a kultury doby reformace – Prints and other artwork models for motifs on stove tiles in Bohemia Renaissance stove tiles as an agent in the spread of Reformation ideas and culture, AR LXIV, 265–319.
[95] ŽEGKLITZ, J., 2012a: Prints and other artwork models for motifs on stove tiles from the Czech lands. Renaissance stove tiles as a means for disseminating ideas and culture durinh the age of Reformation, Studies in Post-Medieval Archeology 4, 25–112.
[96] ŽEGKLITZ, J.–VITANOVSKÝ, M.–ZAVŘEL, J., 2009: Soubor kachlových forem z pražské hrnčířské dílny Adama Špačka a její kachlová produkce v letech 1531–1572 – An assemblage of stove tile moulds from the Prague pottery workshop of Adanm Špaček and the tile production of this facility in the years 1531–1572, AR LXI, 427–466.
[2] Al SAHEB, J., 2004: Řeka Ostravice a její role v dějinách Frýdlantu nad Ostravicí. In: Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 5, 79–96. Frýdek-Místek.
[3] Al SAHEB, J., 2014: Počátky a rozvoj Místku do roku 1434. In: Frýdek-Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 42–47. Praha.
[4] AL SAHEB, J.–PINDUR, D., 2005: Příspěvek k dějinám frýdeckého panství v 17. století, Vlastivědné listy 31, č. 1, 4–10.
[5] AL SAHEB, J.–PINDUR, D., 2008: Nejstarší dějiny farního kostela sv. Jana Křtitele ve Frýdku. In: Těšínský muzejní sborník 3, 176–191. Český Těšín.
[6] BAKALA, J., 1971: Komentář k bádání o počátcích města Frýdku, ČSM B XX, 111–130.
[7] BAKALA, J., 1982: Osídlení Frýdecka a Jablunkovska v období vrcholného feudalismu. Frýdek-Místek.
[8] BAKALA, J., 2005: 700 let Ujazdského rejstříku, Těšínsko 48, č. 4, 14–16.
[9] BORIS, M., 1981: O počátcích města Frýdku-Místku, Pobeskydí, Společenské vědy 2, 4–19.
[10] BORIS, M.–ŽÁČEK, R., 1981: Frýdek-Místek. Frýdek – zámek, místnost č. 17. Rkp. nálezové zprávy č. 995 ulož. v archivu Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
[11] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[12] BŘÍZOVÁ, Z., 1996: Frýdek-Místek, zámek – 1. nádvoří: Nálezová zpráva. Frýdek-Místek. Rkp. nálezové zprávy č. 2359 ulož. v archivu v Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
[13] BŘÍZOVÁ, Z., 2001: Sanace hradební zdi ve Frýdku. Rkp. nálezové zprávy č. 2478 ulož. v archivu Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
[14] ČAPSKÝ, M., 2011: Hospodářský obraz moravsko-slezského pomezí v době vlády Jana Lucemburského. In: Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského, 39–50. Ostrava.
[15] GALL, F., 1977: Österreichische Wappenkunde. Wien – Köln.
[16] DIVILEKOVÁ, D., 2008: Vykurovanie na hrade Devín – Wie auf der Burg Devín (Theben) geheizt wurde, AH 33, 185–198.
[17] DYMEK, K., 1995: Średniowieczne i renesansowe kafle śłąskie. Wrocław.
[18] GYURICZA, A., 1992: Reneszánsz Északkelet-Magyarországról. Miskolcz.
[19] EGYHÁZY-JUROVSKÁ, B.–FÜRYOVÁ, K., 1993: Středověké kachlice. Katalog výstavy ve Slovenském Národním muzeu. Bratislava.
[20] FELD, I.–CHOVANEC, J.–DANKÓ, J. K.–TAMÁSI, E., 1996: A Gótikától a Habánokig. Kályhacsempék Abaúj, Sáros és Zemplén vármegyékből. A sárospataki Rákóczi Múzeum Füzetei 31. Sárospatak.
[21] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Odkaz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle. Praha.
[22] HLINOMAZ, M., 1995: Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, Paginae historie. Sborník Státního ústředního archivu v Praze 3, 152–194.
[23] HOLCOVÁ, D., 2015: Nálezy středověké a novověké keramiky z Frýdku-Místku – Findings of the medieval and modern pottery from Frydek-Mistek, rkp. nepubl. bakalářské práce na FPF Slezské univerzity v Opavě, ved. práce PhDr. V. Goš, CSc.
[24] HOLČÍK, Š., 1976: Středověké kachlice na Slovensku, ZbSNM 70, História, 70, 91–112.
[25] HOLUB, P.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2009: Early Modern period Brno stove tiles with a mosaic (tapestry) pattern. In: Studies in Post-medieval Archaeology 3. Post-medieval ceramics. Production, assortment, usage – Novověká keramika. Výroba, sortiment, užití – Neuzeitliche Keramik. Produktion, Sortiment, Verwendung, 273–302. Prague.
[26] JANÁL, J., 2001: Komorové kachle ve sbírkách holešovského muzea, Archeologie Moravy a Slezska, 90–97.
[27] JANIŠOVÁ, J., 2014: Heraldická výzdoba Moravského zemského zřízení z roku 1604 (k ikonografii zasedání zemského soudu) – Heraldic embellishment of the Moravian land ordinance from 1604 (As to the iconography of the provincial court session), Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 7, 49–74.
[28] JEŽ, R., 2007: Těšínští Piastovci a jejich vztahy s Pernštejny v 16. století (S edicí korespondence z let 1554–1581), rkp. nepubl. magisterské diplomové práce na MU, Brno, ved. práce doc. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D.
[29] JEŽ, R., 2008: Správa Těšínského knížectví Janem z Pernštejna v letech 1528–1545, Práce a studie Muzea Beskyd – společenské vědy 20, 225–267.
[30] JEŽ, R., 2008a: Manželské soužití knížete Václava III. Adama s Marií z Pernštejna v polovině 16. století, Těšínsko 51, č. 4, 1–15.
[31] JEŽ, R., 2009: "…oznámili sú, jakž Bartka Šestáka zabili…" K dějinám městského trestního práva na Těšínsku v raném novověku. In: Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 10, 9–34. Frýdek-Místek.
[32] JEŽ, R., 2009a: Slavnosti na dvorech těšínských knížat renesančního věku – Festivities in courts of Těšín princes of the Renaissance age, Těšínsko 52, č. 4, 1–10.
[33] JEŽ, R., 2009b: Těšínští Piastovci renesančního věku. Životní osudy rodiny knížete Václava III. Adama (1524–1579), rigorózní práce ulož. na FF MU, Brno.
[34] JEŽ, R., 2010: "I v paměti máme, když jsi o téhož opata orlovského na Hradě pražském s námi austně mluvil…". K sekularizaci církevních majetků na Těšínsku v počátcích reformace. In: Trzysta lat tolerancji na Śląsku Cieszyńskim. W trzystulecie założenia kościoła Jezusowego w Cieszynie, 36–65. Cieszyn.
[35] JEŽ, R., 2012: Heslo B 14. 1. Anonym. Pohled na Frýdek a Místek. In: Šopák, P. et al., Město – zámek – krajina. Kulturní krajina českého Slezska od středověku po první světovou válku, 154–155. Opava.
[36] JEŽ, R., 2012a: Uherská šlechta a slezští Piastovci na počátku raného novověku (rodové aliance ve víru politiky a osobní prestiže), In: Šľachta na Kysuciach a jej susedia – Šlechta na Kysucích a její sousedé (Pindur, D.–Turóci, M. a kol., edd.), 113–144. Čadca – Český Těšín – Žilina.
[37] JEŽ, R., 2014: Počátky města Frýdku do roku 1434. In: Frýdek-Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 32–41. Praha.
[38] JEŽ, R., 2014a: Frýdek na sklonku středověku a v raném novověku (1434–1648). In: Frýdek–Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 49–82. Praha.
[39] JUCHELKA, J., 2004: Frýdek-Místek, ulice Hluboká. Výstavba supermarketu Kaufland. Rkp. nálezové zprávy, NPÚ ÚOP v Ostravě.
[40] JUCHELKA, J., 2004a: Frýdek-Místek (okr. Frýdek-Místek). Supermarket Kaufland, PV 45, 156–157, 197.
[41] JUCHELKA, J., 2006: Záchranný archeologický výzkum ve Frýdku-Místku, Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w latach 2003–2004, 233–235.
[42] JUŘÁK, P., 2002: Pamětihodnosti města Frýdku-Místku. Frýdek-Místek.
[43] JUŘÁK, P., 2011: Frýdek-Místek. Praha – Litomyšl.
[44] KAMIŃSKI, R., 2011: Kafel Hansa Bermana z rynku Starego Miasta w Kamieniu Pomorskim – Hans Berman's stove tile from the Old Town market in Kamień Pomorski, Materiały Zachodniopomorskie, Nowa Seria VIII, z. 1: Archeologia, 309–315.
[45] KOLÁŘ, F., 2006: Záchranné výzkumy na ulici Hluboké ve Frýdku-Místku, Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w latach 2003–2004, 236–239.
[46] KOTÁSEK, J., 2008: Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek-Místek.
[47] KORBELÁŘOVÁ, I.–ŽÁČEK, R., 2008: Těšínsko – země Koruny české / Ducatus Tessiensis – terra Coronae Regni Bohemiae. K dějinám knížectví od počátku do 18. století. Český Těšín.
[48] KOUŘIL, P., 1983: Středověké nálezy z frýdeckého zámku (okr. Frýdek-Místek), PV 1981, 56.
[49] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku – Stadtburgen in Böhmisch-Schlesien, AH 22, 249–272.
[50] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[51] KOUŘILOVÁ, M., 2002: Frýdecké panství v urbářích pořízených urbariální komisí roku 1770, Těšínsko 45, č. 3, 15–22.
[52] KOVÁČIK, P.–VESELÁ, B., 2009: Stove tiles from Starý Bohumín – Kachle ze Starého Bohumína – Die Kachlen von Starý Bohumín, Studies in Post-Medieval Archeology 3, 289–301.
[53] KOTÁSEK, J., 2008: Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek–Místek.
[54] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae regionalis Fontes 8. Olomouc.
[55] KROČEK, M., 2002: Fojti na frýdeckém panství, Těšínsko 45, č. 4, 1–9.
[56] KRUŤOVÁ, M., 1998: Kachlový soubor ze zámku ve Frýdku-Místku, rkp. nepubl. bakalářské diplomové práce na FPF Slezské univerzity v Opavě, ved. práce doc. PhDr. P. Kouřil, CSc.
[57] LACHOVÁ, V., 2015: Gotická a renesanční architektura města Frýdku-Místku – Gothic and Renaissance Architecture of the town Frýdek-Místek, rkp. nepubl. bakalářské práce na UP v Olomouci, ved. práce Mgr. Petr Čehovský, Ph.D.
[58] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Ornament na kachlích. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 139–155. Uherské Hradiště.
[59] LOSKOTOVÁ, I., 2009: Ornament v kachlovém reliéfu středověkého a raně novověkého Brna. In: Křížová, A. a kol., Ornament – oděv – šperk. Archaické projevy materiální kultury. Etnologické studie 5, 9–27. Brno.
[60] LOSKOTOVÁ, I., 2009a: Středověké reliéfní kachle jako pramen hmotné kultury (Morava) – Mittelalterliche Reliefkacheln als Quelle für die materielle Kultur (Mähren), AH 34, 189–208.
[61] LOSKOTOVÁ, I., 2011: Brněnské kamnové kachle období gotiky – Brno Stove Tiles in the Gothic Period, rkp. nepubl. disertační práce na ÚAM FF MU, Brno, vedoucí práce doc. PhDr. R. Krajíc, CSc.
[62] LOSKOTOVÁ, I., 2014: Kachlový soubor z areálu cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, VVM LXVI – suppl. 2, 82–103.
[63] MAJEWSKI, M., 2015: Renesansowe kafle zachodniopomorskie. Studium z historii ogrzewania wnętrz mieszkalnych. Stargard – Szczecin.
[64] MENOUŠKOVÁ, D., 2003: Málo známá kolekce reliéfně zdobených pozdně středověkých kachlů z Dambořic – Eine wenig bekannte Kollektion von Kacheln mit Reliefverierungen aus Dambořice, Slovácko XLIV, 183–223.
[65] MENOUŠKOVÁ, D., 2008: Portrétní kachle. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 73–88. Uherské Hradiště.
[66] MOTYLEWSKA, I., 2008: Renesansowe kafle z zamku w Inowłodzu. Łódź.
[67] MOTYLEWSKA, I., 2008a: Fantaskní, mytologické a alegorické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 38–55. Uherské Hradiště.
[68] MÜLLER, K.–ZEZULA, M., 2014: Heslo B1–2. Kamnový kachel s orlicí. In: Matejko-Peterka, I. a kol., Země a její pán. Struktury vlády a její projevy na území Rakouského Slezska do konce první světové války, 57. Opava.
[69] MÜLLER, K.–ZEZULA, M., 2014a: Heslo B1–16. Kamnový kachel s habsburským orlem. In: Matejko-Peterka, I. a kol., Země a její pán. Struktury vlády a její projevy na území Rakouského Slezska do konce první světové války, 81. Opava.
[70] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[71] PASTOREK, R., 2011: O počátcích obcí v povodí řek Morávky a Mohelnice. Současný stav vědění, Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 12, 7–15. Frýdek-Místek.
[72] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[73] PINDUR, D., 2004: Těšínsko za vlády těšínského knížete Kazimíra II. (1477–1528), Práce a studie Muzea Beskyd – společenské vědy 14, 1–93.
[74] PINDUR, D., 2005: Vznik panského dvora v Sedlištích, Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 6, 10–18. Frýdek-Místek.
[75] PINDUR, D., 2014: Frýdek a Místek v letech 1648–1780. In: Frýdek–Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 104–146. Praha.
[76] SOBOTÍK, B.–GROBELNÝ, A., 1953: Urbář panství frýdecko-místeckého z r. 1580. Opava.
[77] SOUKUP, M. B.–SOUKUPOVÁ, M.–ŠREJBR, A., 2012: Bohemian finds of stove tiles with the signature "HANS BERMAN" – Kachle se signaturou "Hans Berman" z českých nálezů – Ofenkacheln mit der Signatur "HANS BERMAN" unter den böhmischen Funden, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 145–164.
[78] TICHÁNEK, J., 2005: Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku. Kopřivnice.
[79] TURKOVÁ, M., 2005: Těšínská knížata a Pernštejnové v polovině 16. století (Edice listů knížete Václava Těšínského Vratislavu z Pernštejna z let 1565–1575), Východočeský sborník historický 12, 15–44.
[80] TYMONOVÁ, M., 2011: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů – Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles, rkp. nepubl. disertační práce na ÚAM FF MU, Brno. Díl I.–III., vedoucí práce doc. PhDr. P. Kouřil, CSc.
[81] TYMONOVÁ, M., 2012: Renesanční kachle s dvanácti biblickými hrdiny a tyrany z českého Slezska – Renaissancekacheln mit zwölf biblischen Helen und Tyranen vom tschechischen Gebiet Schlesiens, AH 37, 679–690.
[82] TYMONOVÁ, M., 2015: Medailonové kachle z Javorníka Medailonové kachle z Javorníka – Die Medaillonkacheln aus Javorník, AH 40, 941–959.
[83] ULIČNÝ, M., 2005: Neskororenesančné kachlice z hradu Ľubovňa. In: Gotické a renesančné kachlice v Karpatoch (Chovanec, J., ed.), 241–251. Trebišov.
[84] VITANOVSKÝ, M., 2008: Heraldické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 90–115. Uherské Hradiště.
[85] VOJKOVSKÁ, E., 2012: Heslo B 14. Frýdek. In: Šopák, P. et al., Město – zámek – krajina. Kulturní krajina českého Slezska od středověku po první světovou válku, 154. Opava.
[86] VOJKOVSKÝ, R., 2007: Frýdek. Zámek ve Frýdku–Místku. Frýdek-Místek.
[87] VÝTISK, S., 2012: Obsazování zemských úřadů na Opavsku v posledních letech vlády Rudolfa II. – The process of appointing the land offices in duchy of Opava in the last years' reign of Rudolf II., Studia historica Brunensia 59, 31–77.
[88] WEISSBROD, M., 2009: Frýdecký zámek. Frýdek-Místek.
[89] ZEZULA, M., 2014: Nejstarší osídlení Frýdecko-Místecka. In: Frýdek-Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 13–28. Praha.
[90] ŽÁČEK, R., 1986: Pobeskydí od husitství do Bílé Hory. Frýdek-Místek.
[91] ŽÁČEK, R., 1992: Těšínsko od roku 1450 do vymření Piastovců. In: Nástin dějin Těšínska, 31–44. Ostrava – Praha.
[92] ŽÁČEK, R., 1995: Urbář panství frýdeckého z roku 1636, Těšínsko 38, č. 3, 1–4.
[93] ŽÁČEK, R., 1998: K úloze slezských vévodů u lucemburského panovnického dvora. In: Slezsko v dějinách českého státu. Sborník příspěvků z vědecké konference, pořádané pod záštitou prezidenta České republiky Václava Havla u příležitosti 50. výročí Slezského ústavu SZM v Opavě, 150–157. Opava.
[94] ŽEGKLITZ, J., 2012: Grafické a další předlohy motivů na kachlích z českého prostředí Renesanční kachle jako prostředek šíření idejí a kultury doby reformace – Prints and other artwork models for motifs on stove tiles in Bohemia Renaissance stove tiles as an agent in the spread of Reformation ideas and culture, AR LXIV, 265–319.
[95] ŽEGKLITZ, J., 2012a: Prints and other artwork models for motifs on stove tiles from the Czech lands. Renaissance stove tiles as a means for disseminating ideas and culture durinh the age of Reformation, Studies in Post-Medieval Archeology 4, 25–112.
[96] ŽEGKLITZ, J.–VITANOVSKÝ, M.–ZAVŘEL, J., 2009: Soubor kachlových forem z pražské hrnčířské dílny Adama Špačka a její kachlová produkce v letech 1531–1572 – An assemblage of stove tile moulds from the Prague pottery workshop of Adanm Špaček and the tile production of this facility in the years 1531–1572, AR LXI, 427–466.