Název: Příspěvek k mobilitě v kamnářském řemesle
Variantní název:
- Contribution to mobility in stove-making
- Ein Beitrag zur Mobilität im Hafnerhandwerk
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 2, s. 449-460
Rozsah
449-460
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2016-2-23
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135615
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Příspěvek interpretuje výsledky petroarcheologických analýz analogických nálezů středověkých komorových kachlů z brněnského hradního i městského prostoru, městišť v Boskovicích a Pohořelicích a z boleradického hradu v historickém kontextu kamnářské výroby a distribuce finálních výrobků.
This paper interprets the results of petro-archaeological analyses and analogical finds of medieval chamber tiles from the Brno castle and the urban environment, urban plots in Boskovice and Pohořelice and from the Boleradice castle, in the historical context of stove-making and the distribution of final products.
Reference
[1] GREGEROVÁ, M. et al., 2010: Gregerová, M.–Čopjaková, R.–Beránková, V.–Bibr, P.–Goš, V.–Hanuláková, D.–Hložek, M.–Holubová-Závodná, B.–Kristová, L.–Kuljovská, Z.–Macháček, J.–Mazuch, M.–Procházka, R.–Škoda, R.–Všianský, D., Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[2] GUŠTIN, M., 2001: Pečnice z grbom grofov Celjskih. In: Srednjeveško Celje, 63–68. Ljubljana.
[3] HLOŽEK, M.–LOSKOTOVÁ, I., 2014: Zdroje keramických surovin brněnské kachlové produkce 15. století – Die Keramikrohstoffquellen der Brünner Kachelproduktion des 15. Jahrhunderts, AH 39, 139–153.
[4] HOLL, I., 1958: Középkori kályhacsempék Magyarországon I – Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn I, Budapest Régiségei 18, 211–300.
[5] HOLL, I., 1971: Középkori kályhacsempék Magyarországon II. – Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn II, Budapest Régiségei XXII, 161–207.
[6] HOLL, I., 1990: Középkori kályhacsempék Magyarországon IV. – Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn IV, Archaeologiai Értesitö 117, 2, 58–95.
[7] HOLL, I., 2002: Középkori kályhacsempék Magyarországon VIII. – Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn VIII., Budapest Régiségei XXXV, 357–380.
[8] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci – Špilberker Kachelöfen und ihre Besteller, AH 27, 555–587.
[9] KRATOCHVÍL, A., 1913: Vlastivěda moravská. II. Místopis. Pohořelský okres. Brno.
[10] LOSKOTOVÁ, I., 2000: Špilberská kamna doby lucemburské – Špilberker Öfen in der Zeit der Luxemburger, BMD 14, 37–64.
[11] LOSKOTOVÁ, I., 2011: Brněnské kamnové kachle období gotiky. Disertační práce na ÚAM FF MU, dostupné z http://is.muni.cz/th/160571/ff_d/disertace-kachle.pdf, cit. 1. 5. 2016.
[12] LOSKOTOVÁ, I., 2015: Kamnové kachle z boleradického hradu. In: Boleradický hrad (Unger, J., ed.), 63–71. Brno.
[13] PLAČEK, M., 2015: K historii Boleradic a jejich hradu. In: Boleradický hrad (Unger, J., ed.), 53–62. Brno.
[14] PLAČEK, M.–FUTÁK, P., 2006: Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha.
[15] UNGER, J., 2015: Archeologický výzkum boleradického hradu. In: Boleradický hrad (Unger, J., ed.), 28–52. Brno.
[16] VANĚK, J., 2015: Hrad Špilberk. In: Dějiny Brna 7. Uměleckohistorické památky. Historické jádro (Kroupa, J., ed.), 117–196. Brno.
[17] VOIT, P.–HOLL, I., 1963: Alte ungarische Ofenkacheln. Budapest.
[2] GUŠTIN, M., 2001: Pečnice z grbom grofov Celjskih. In: Srednjeveško Celje, 63–68. Ljubljana.
[3] HLOŽEK, M.–LOSKOTOVÁ, I., 2014: Zdroje keramických surovin brněnské kachlové produkce 15. století – Die Keramikrohstoffquellen der Brünner Kachelproduktion des 15. Jahrhunderts, AH 39, 139–153.
[4] HOLL, I., 1958: Középkori kályhacsempék Magyarországon I – Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn I, Budapest Régiségei 18, 211–300.
[5] HOLL, I., 1971: Középkori kályhacsempék Magyarországon II. – Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn II, Budapest Régiségei XXII, 161–207.
[6] HOLL, I., 1990: Középkori kályhacsempék Magyarországon IV. – Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn IV, Archaeologiai Értesitö 117, 2, 58–95.
[7] HOLL, I., 2002: Középkori kályhacsempék Magyarországon VIII. – Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn VIII., Budapest Régiségei XXXV, 357–380.
[8] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci – Špilberker Kachelöfen und ihre Besteller, AH 27, 555–587.
[9] KRATOCHVÍL, A., 1913: Vlastivěda moravská. II. Místopis. Pohořelský okres. Brno.
[10] LOSKOTOVÁ, I., 2000: Špilberská kamna doby lucemburské – Špilberker Öfen in der Zeit der Luxemburger, BMD 14, 37–64.
[11] LOSKOTOVÁ, I., 2011: Brněnské kamnové kachle období gotiky. Disertační práce na ÚAM FF MU, dostupné z http://is.muni.cz/th/160571/ff_d/disertace-kachle.pdf, cit. 1. 5. 2016.
[12] LOSKOTOVÁ, I., 2015: Kamnové kachle z boleradického hradu. In: Boleradický hrad (Unger, J., ed.), 63–71. Brno.
[13] PLAČEK, M., 2015: K historii Boleradic a jejich hradu. In: Boleradický hrad (Unger, J., ed.), 53–62. Brno.
[14] PLAČEK, M.–FUTÁK, P., 2006: Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha.
[15] UNGER, J., 2015: Archeologický výzkum boleradického hradu. In: Boleradický hrad (Unger, J., ed.), 28–52. Brno.
[16] VANĚK, J., 2015: Hrad Špilberk. In: Dějiny Brna 7. Uměleckohistorické památky. Historické jádro (Kroupa, J., ed.), 117–196. Brno.
[17] VOIT, P.–HOLL, I., 1963: Alte ungarische Ofenkacheln. Budapest.